|
|
Case management a sociální práce s osamělými rodiči
HRONOVÁ, Veronika
Tato diplomová práce je zaměřená na case management a sociální práci s osamělými rodiči. Jejím cílem je zjistit využívání metody case management (popřípadě jejích prvků) při práci s osamělými rodiči. Pro získání odpovědí byly stanoveny následující výzkumné otázky: "Jakým způsobem je v praxi realizována metoda Case managementu v rámci služeb spolupracujících s osamělými rodiči?", "V čem je využívání této metody (popř. jejích prvků) v práci s osamělými rodiči přínosné?" a "Co brání využívání case managementu při práci s osamělými rodiči?" Práce je rozdělena na část teoretickou a praktickou neboli výzkumnou. Část teoretická definuje význam a historii rodiny, osamělého rodičovství, jeho potřeb i forem. Druhá část teorie je zaměřena na význam a obsah case managementu, jeho historii, rozdělení i využívání. Pro praktickou část byla v rámci kvalitativního výzkumu vybrána metoda dotazování, technikou polostrukturovaného rozhovoru. Rozhovorů bylo provedeno celkem 15 a byly uskutečněny se sociálními pracovníky organizací pracujících s rodinami, osamělými rodiči ve Středočeském kraji, event. přímo u pozice case managera v rámci České republiky. Závěrem lze shrnout výsledky výzkumu a na výzkumnou otázku "Jakým způsobem je v praxi realizována metoda Case managementu v rámci služeb spolupracujících s osamělými rodiči" lze na základě rozhovorů s komunikačními partnery odpovědět tak, že metoda case managementu není stále všeobecně známá a pracovní pozice case managera v rámci služeb pracujících s rodinami a osamělými rodiči není obvyklá. Ti pracovníci, kteří metodu znají, jí využívají nejčastěji při vyhodnocování a mapování situace klienta, při koordinaci podpory a při případových konferencích. Profit vidí pracovníci ale i na straně klienta, který může využívat individuální přístup a pomoc "ušitou na míru", má podle nich také možnost volby pomoci a podporuje se v převzetí zodpovědnosti za svůj život, čímž se mimo jiné omezuje vznik závislosti klienta na podpoře nebo pracovníkovi. K výzkumné Otázce 2-V čem je využívání této metody (popř. jejích prvků) v práci s osamělými rodiči přínosné? Z výpovědí pracovníků vyplývá, že Ti pracovníci, kteří jsou s metodu seznámeni, jí vnímají pro svou práci jako přínosnou, a to hned z několika důvodů. Jedním z hlavních důvodů je snížení zátěže rozhodování o postupu v řešení klientovy situace, neboť řešení situace se hledá za aktivního přispění klienta a spolupracujících organizací. S tím souvisí další přínos vnímaný komunikačními partnery a sice snížení rizika pochybení. Dalším přínosem je podle komunikačních partnerů navazování blízké spolupráce s podpůrnými institucemi v regionu a vytváření podpůrné sítě. Komunikační partneři vnímají jako bonus i pocit smysluplnější práce s větším a dlouhodobějším efektem na straně klienta. Z odpovědí komunikačních partnerů na Otázku 3 - Co brání využívání case managementu při práci s osamělými rodiči? vyplynulo, že rozšíření case managementu brání nedostatek času na individuální práci s klientem způsobený přemírou jiné práce a nedostatek poznatků a informací o možnostech využití a přínosech.
|
|
|
Psychosociální a ekonomické dopady pandemie Covid-19 na české ženy samoživitelky
Doskočilová, Iveta
Bakalářské práce se zaměřuje na psychosociální a ekonomické dopady pandemie Covid-19 na české ženy samoživitelky. Mezi dílčí cíle se řadí odpovědi na otázky na bytovou, sociální a finanční situaci žen samoživitelek, jejich psychický stav, vliv distanční výuky školského systému na jejich život a dopady pandemie na postavení žen samoživitelek na trhu práce. V souvislosti s politickými opatřeními byla také zaměřena pozornost na jejich celkovou životní situaci. Odpovědi na otázky byly zjišťovány prostřednictvím dotazníkového šetření uvedeného v praktické části práce. Teoretická část je zaměřena na zasazení problematiky žen samoživitelek do kontextu rodiny, jejího rozpadu, psychosociální podpory a vymezení pandemie COVID-19.
|
|
|
Samoživitelství z pohledu mužů samoživitelů
Rábová, Veronika ; Hasmanová Marhánková, Jaroslava (vedoucí práce) ; Pavlík, Petr (oponent)
Předložená diplomová práce se věnuje tématu samoživitelství, jelikož tento typ rodin, vedených pouze jedním rodičem, považuji v současné době za velice aktuální, a v kontextu nynějších demografických trendů, souvisejících s proměnami společnosti ve vnímání rodinných a partnerských vztahů, lze předpokládat, že jejich počet bude stále narůstat. Konkrétně se pak zaměřuji na muže samoživitele, a to z toho důvodu, že ačkoliv mnohé studie hovoří o určitém procentu mužů samoživitelů v České republice, výzkumů s touto tematikou bylo doposud realizováno jen několik. V převážné většině totiž stojí v čele "neúplných" rodin žena, načež je samoživitelství vnímáno jako vysoce genderovaná zkušenost, která se týká v prvé řadě žen. Hlavním cílem této diplomové práce proto bylo zjistit, jak se vztahují ke zkušenosti se samoživitelstvím samotní muži samoživitelé. Zajímalo mne, jaké cesty k samoživitelství vedly, co tento závazek péče pro muže znamená, jak se podepisuje na jejich každodenním životě a zejména pak, jak se tento typ primárního pečovatelství vztahuje ke konceptu hegemonní maskulinity. Perspektivou genderu tak práce poskytuje ucelený vhled do problematiky samoživitelství, a představuje ho z pohledu samotných mužů samoživitelů. Za tímto účelem bylo využito kvalitativního výzkumu, provedeného formou...
|
|
|
Rozvod manželství a finanční situace neúplné rodiny jako sociální událost
Polková, Ivana ; Krahulcová, Beáta (vedoucí práce) ; Žáčková, Hana (oponent)
Diplomová práce definuje problematiku rozvodovosti manželství a především finanční situaci neúplné rodiny. Práce se zaměřuje na právní úpravu problematiky rozvodu. Také definuje způsoby, které nabízí legislativa České republiky ke zlepšení finanční situace neúplné rodiny. Současně práce seznamuje s vybranými přístupy, které mohou sociální pracovníci využít v práci s jednotlivcem, rodinou či skupinou. Empirické šetření práce je zaměřeno na popis postupů sociálních pracovníků a to ve vzorových příkladech. Empirickým šetřením byly získané informace ohledně vytíženosti sociálních pracovníků státního i nestátního sektoru. Také v rámci získaných údajů ze vzorového souboru byly získány údaje o využívání mezioborové spolupráce v řešení potřeb neúplných rodin.
|
|
| |
|
|
Rodina v hmotné nouzi
PROCHÁZKOVÁ, Barbora
Bakalářská práce na téma Rodina v hmotné nouzi se zabývá problémy, kterým čelí rodiny ocitající se v systému pomoci v hmotné nouzi. Práce obsahuje popis systému pomoci v hmotné nouzi zahrnující vysvětlení, komu a k čemu jsou dávky určeny. Dále se zaměřuje na problematiku rodin v hmotné nouzi, kde blíže věnuje rodinám ohroženým hmotnou nouzí - rodině s osamoceným rodičem, rodině s nezaměstnaným členem domácnosti a rodině dítěte se zdravotním znevýhodněním. V praktické části práce jsou uvedeny čtyři skutečné případy rodin pobírajících dávky pomoci v hmotné nouzi s popisem jejich situace a problémy, kterým čelí.
|
|
|
Samoživitelství z pohledu mužů samoživitelů
Rábová, Veronika ; Hasmanová Marhánková, Jaroslava (vedoucí práce) ; Pavlík, Petr (oponent)
Předložená diplomová práce se věnuje tématu samoživitelství, jelikož tento typ rodin, vedených pouze jedním rodičem, považuji v současné době za velice aktuální, a v kontextu nynějších demografických trendů, souvisejících s proměnami společnosti ve vnímání rodinných a partnerských vztahů, lze předpokládat, že jejich počet bude stále narůstat. Konkrétně se pak zaměřuji na muže samoživitele, a to z toho důvodu, že ačkoliv mnohé studie hovoří o určitém procentu mužů samoživitelů v České republice, výzkumů s touto tematikou bylo doposud realizováno jen několik. V převážné většině totiž stojí v čele "neúplných" rodin žena, načež je samoživitelství vnímáno jako vysoce genderovaná zkušenost, která se týká v prvé řadě žen. Hlavním cílem této diplomové práce proto bylo zjistit, jak se vztahují ke zkušenosti se samoživitelstvím samotní muži samoživitelé. Zajímalo mne, jaké cesty k samoživitelství vedly, co tento závazek péče pro muže znamená, jak se podepisuje na jejich každodenním životě a zejména pak, jak se tento typ primárního pečovatelství vztahuje ke konceptu hegemonní maskulinity. Perspektivou genderu tak práce poskytuje ucelený vhled do problematiky samoživitelství, a představuje ho z pohledu samotných mužů samoživitelů. Za tímto účelem bylo využito kvalitativního výzkumu, provedeného formou...
|
|
|
Rozvod manželství a finanční situace neúplné rodiny jako sociální událost
Polková, Ivana ; Krahulcová, Beáta (vedoucí práce) ; Žáčková, Hana (oponent)
Diplomová práce definuje problematiku rozvodovosti manželství a především finanční situaci neúplné rodiny. Práce se zaměřuje na právní úpravu problematiky rozvodu. Také definuje způsoby, které nabízí legislativa České republiky ke zlepšení finanční situace neúplné rodiny. Současně práce seznamuje s vybranými přístupy, které mohou sociální pracovníci využít v práci s jednotlivcem, rodinou či skupinou. Empirické šetření práce je zaměřeno na popis postupů sociálních pracovníků a to ve vzorových příkladech. Empirickým šetřením byly získané informace ohledně vytíženosti sociálních pracovníků státního i nestátního sektoru. Také v rámci získaných údajů ze vzorového souboru byly získány údaje o využívání mezioborové spolupráce v řešení potřeb neúplných rodin.
|
|
|
Sociální rizika v neúplných rodinách a jejich porovnání s některými evropskými zeměmi
ČERNÁ, Veronika
Práce je rozdělena do čtyř částí. První část práce je založena na historii rodiny a na celkové proměně struktury rodiny. Ve druhé části s zabývám vznikem a vývojem neúplných rodin v České reublice, Velké Británii a Německu. Jsou zde zmapovány skutečnosti zabývající se rozvodovostí a mimomanželskou plodností. Tyto skutečnosti jsou podloženy grafy. Ve třetí části jsou zmapovány sociální rizika v neúplných rodinách. Dále se snažím rozebrat politiku zaměstnanosti v těchto třech zemích a finanční pomoc neúplným rodinám ze strany státu. V poslední části se snažím o cíl své bakalářské práce tedy o porovnání těchto zemí. Srovnávám zde Českou republiku, Velkou Británii a Německo a jejich nástroje, které by měly zabránit sociálním rizikům, nebo aleaspoň snížit rizika v neúplných rodinách.
|
|
|
Problematika dětí z neúplných rodin
RAŠKOVÁ, Pavlína
Má bakalářská práce se zabývá pozorováním dětí z neúplných rodin v předškolním věku, studiem jejich chování v rámci jejich problematiky. V teoretické části definuji rodinu jako sociální skupinu, její rozdělení, funkci a neopomíjím náhled do historie, který se značně liší od současnosti. Rodina úplná ukazuje dítěti mužský a ženský vzor chování, poskytuje citové zázemí, je zdrojem jistoty a bezpečí. Rodina úplná, ale disfunkční tyto hodnoty do jisté míry postrádá. Dále vysvětluji rodinu neúplnou, její vznik a typy, ve které je jeden vzor. Druhý je buď nahrazován, a tudíž nedostatečně plní svou roli, a nebo úplně chybí. Proto často dochází k citové deprivaci, která vede k labilnímu chování. V praktické části aplikuji výzkumnou metodu pozorování na vzorek dětí předškolního věku, kterých se daná problematika osobně dotýká. Závěrem výzkumu potvrdím či popřu, na základě podrobných kazuistik, jestli se u daného vzorku dětí vyskytuje problematické chování a psychické deprivace či ne.
|
host ::
RSS.