|
|
Kvalita života u osob vyššího věku v ČR
Pojerová, Jana ; Pavlů, Dagmar (vedoucí práce) ; Šorfová, Monika (oponent)
Název: Kvalita života u osob vyššího věku v ČR Cíle: Cílem práce je zhodnotit kvalitu života u osob vyššího věku v ČR v souvislosti s fyzickou aktivitou a zároveň prozkoumat jejich povědomí o pojmu stařecká křehkost. Mezi dílčí cíle patří rešerše literatury dané problematiky a zpracování teoretických východisek a na jejich základě formulovat výzkumné otázky. Dalším cílem je potom provedení samotného výzkumu, tvořeného jednorázovým šetřením pomocí řízeného rozhovoru. Na závěr potom podrobná analýza rozhovorů, zpracování výsledků a diskuse. Metody: V práci je použita metoda rešerše dostupných českých i zahraničních literárních zdrojů a dále metoda řízeného strukturovaného rozhovoru s předem stanovenou baterií otázek ke sběru dat. Pomocí rozhovoru byly zjišťovány názory na zdravé stárnutí, fyzickou aktivitu a její vliv na kvalitu života a stařeckou křehkost. Celkem bylo osloveno 17 starších dospělých. Analýza rozhovorů byla následně provedena podle metodiky dle Giorgiho (1985) na základě které byly stanoveny výsledky. Výsledky: Pozitivně kvalitu života osob vyššího věku v ČR kromě jiných faktorů ovlivňuje i fyzická aktivita. Dále je to nezávislost, psychická pohoda, sociální vztahy a jakákoli činnost či aktivita. Naopak negativně kvalitu života ovlivňuje fyzický úpadek související se stářím. Osoby...
|
|
|
Vliv cirkadiánního rytmu na práci zdravotnického záchranáře
ŠEDIVÝ, Martin
Téma bakalářské práce je ,,Vliv cirkadiánního rytmu na práci zdravotnického záchranáře". Většina záchranářů si ani nemusí uvědomovat, jak velkou oběť přináší tím, že vykonávají toto náročné povolání. Jedná se o velice úctyhodnou práci, která je zatížena obrovskou dávkou stresu a náročným pracovním režimem. Kombinace těchto dvou nepříznivých faktorů může mít po delší době negativní dopad na zdraví záchranářů. Teoretická část se zabývá vysvětlením pojmu cirkadiánní rytmus, spánkem a jeho strukturou, výživou, pohybovými aktivitami, modrým světlem, kofeinem, zdravotními komplikacemi, které jsou výsledkem narušeného cirkadiánního rytmu a vlivem cirkadiánní rytmicity na efektivitu práce. Výzkumná část byla realizována pomocí polostrukturovaných rozhovorů a do výzkumného šetření bylo zahrnuto 12 informantů, kteří jsou zaměstnáni na Zdravotnické záchranné službě Jihočeského kraje na pozici zdravotnický záchranář. Každému informantovi byly položeny stejné otázky, které byly následně vyhodnoceny technikou kódování a byly rozděleny do několika kategorií a podkategorií. Hlavní témata pro zodpovězení cíle práce byly zdravotní komplikace směnného provozu, adaptace na směnný provoz, zásady správného stravování a spánkové návyky. Z výzkumu vyplynulo, že cirkadiánní rytmus práci zdravotnického záchranáře ovlivňuje, ale je to velice individuální a na každého záchranáře to působí odlišným způsobem. Na střídající se nepravidelné směny je obtížné si zvyknout a práce v noci není z fyziologického hlediska ideální. Většina záchranářů nám potvrdila v nočních hodinách nižší výkonnost při práci a delší reakční dobu. Dále noční směny negativně ovlivňují zdravotní stav pracovníků a po letech se mohou vyskytnout zdravotní komplikace, které záchranáři nemusí dovolit nadále vykonávat svou práci tak kvalitně jako dříve.
|
|
|
Vliv konkrétních druhů potravin a pohybové aktivity na vznik a rozvoj karcinomu prsu u žen
Dvořáková, Tereza ; Matoulek, Martin (vedoucí práce) ; Šuta Kimle, Katarína (oponent)
Rakovinu prsu lze považovat za jedno z nejrozšířenějších nádorových onemocnění u žen na celém světě. Při vývoji preventivních strategií a intervencí hrají významnou roli modifikovatelné rizikové faktory, jako je strava a fyzická aktivita. Vliv stravy a fyzické aktivity na výskyt a rozvoj rakoviny prsu je předmětem probíhajícího výzkumu. Zdravý životní styl, který se vyznačuje vyváženou stravou a pravidelnou fyzickou aktivitou, má pozitivní vliv na prevenci vzniku rakoviny prsu. Tato bakalářská práce využívá ve své praktické části data 15 pacientek, které se zúčastnily tříměsíčního intervenčního programu ONKO-FIT a tento program dokončily. Cílem programu bylo zhodnotit účinky cílené výživové a pohybové terapie na fyzickou kondici pacientek s rakovinou prsu. Výsledky sice neprokázaly statisticky významné zlepšení vzhledem k relativně malému vzorku, nicméně byl zaznamenán nenulový pozitivní efekt, což naznačuje možný vliv terapie na fyzickou kondici pacientek. Tato první zjištění podtrhují potenciální přínos takových intervencí v oblasti životního stylu, které by mohly významně ovlivnit proces léčby a zotavování pacientek s rakovinou prsu. Tyto výsledky však také zdůrazňují potřebu dalších studií s většími vzorky, které by potvrdily potenciální přínosy intervencí v oblasti stravování a fyzické...
|
|
|
Detekce chůze a stanovení počtu kroků s využitím chytrého telefonu
Kočendová, Kateřina ; Vítek, Martin (oponent) ; Němcová, Andrea (vedoucí práce)
Práce je zaměřena na detekci chůze a běhu a následné stanovení počtu kroků. Testování je provedeno na několika záznamech běžné denní fyzické aktivity člověka, které obsahují úseky klidu, chůze a běhu. Záznam je snímán pomocí akcelerometru v chytrém telefonu. Pro rozlišení aktivity je použito metod s využitím průměru, variačního koeficientu a na závěr je testována metoda s využitím vlnkové transformace. Pro stanovení počtu kroků v úsecích chůze a běhu jsou využity základní statistické veličiny. Algoritmus na detekci fyzické aktivity i algoritmus pro stanovení počtu kroků jsou podrobeny optimalizaci a následně otestovány sadou signálů.
|
|
|
Klasifikace signálů denní aktivity nasnímaných zařízením Faros
Šalamoun, Jan ; Vítek, Martin (oponent) ; Smíšek, Radovan (vedoucí práce)
Téma této diplomové práce je klasifikace signálů denní aktivity nasnímaných pomocí zařízení Faros. Zařízení Faros je malé kompatibilní zařízení spojující elektrokardiogram a tříosý akcelerometr. První částí diplomové práce je prostudování možností záznamu aktivity člověka pomocí akcelerometru a záznamníku EKG. V další části byly na každém z deseti dobrovolníků nasnímány data osmi různých denních aktivit. Pro data jsou vytvořeny algoritmy pro automatické rozpoznání daných aktivit v programovacím prostředí Matlab. Dále byli na nasnímaná data použity vytvořené algoritmy, které byly porovnané s manuálně zaznamenanou referencí. V závěru práce se statisticky porovnali použité algoritmy a vyhodnotí získané výsledky.
|
|
|
Porovnání dat z chytrých telefonů, náramků a specializovaných zařízení
Kačníková, Diana ; Smital, Lukáš (oponent) ; Němcová, Andrea (vedoucí práce)
Táto bakalárska práca sa zaoberá porovnávaním dát z chytrých telefónov, náramkov a špecializovaných zariadení. V práci je zahrnutý popis možností záznamu pomocou rôznych zariadení ako je chytrý telefón, náramok Axivity AX3 a Fitbit Alta HR. Pomocou týchto zariadení boli nasnímané signály s rôznymi umiestneniami a vzorkovacími frekvenciami. Takto nasnímané signály sa implementovali na tri vytvorené algoritmy pre klasifikáciu aktivít. Pre každý signál sa vypočítala presnos[ detekcie a na základe týchto presností sa porovnali zariadenia, umiestnenia zariadení a vzorkovacie frekvencie. Stanovila sa ideálna kombinácia vzorkovacej frekvencie, umiestnenia a typu snímacieho zariadenia.
|
|
|
Molecular bases for the effect of exercise on postmenopausal bone health
Mocová, Klára ; Škubica, Patrik (vedoucí práce) ; Pikner, Richard (oponent)
Hormonální změny způsobené menopauzou, zejména pokles hladiny estradiolu, vedou k rychlému úbytku kostní hmoty. Díky tomu je významné procento žen po menopauze ohroženo rozvojem osteoporózy. Postmenopauzální osteoporóza ovlivňuje celkové zdraví a kvalitu života žen. Pravidelná fyzická aktivita je považovaná za jeden ze způsobů, kterými se dá zmírnit proces úbytku kostní hmoty a předejít křehkosti kostí. Mnoho molekul se účastní reakce kostí na mechanickou zátěž při cvičení, přičemž některé z nich jsou produkované přímo kostními buňkami a jiné pocházejí z ostatních tkání, například myokiny nebo cytokiny. Molekulární souvislosti mezi kostními změnami způsobenými menopauzou a reakcí kostí na cvičení nejsou zatím dobře prozkoumány, obzvlášť s ohledem na různé typy cvičení nebo individuální rizika osteoporózy. Lepší porozumnění těmto souvislostem by nám mohlo pomoci lépe pochopit, jak přesně cvičení ovlivňuje postmenopauzální kosti. Tyto informace by mohly rovněž přispět k vytvoření účinnějších programů pro prevenci osteoporózy prostřednictvím cvičení a k rozvoji lepších preventivních a léčebných přístupů týkajících se postmenopauzální osteoporózy. Klíčová slova: menopauza, kostní metabolismus, fyzická aktivita, cvičení, postmenopauzální osteoporóza
|
|
|
Změny zdatnostních parametrů po bariatrických výkonech
Černohlávek, Lukáš ; Matoulek, Martin (vedoucí práce) ; Kolár, Leoš (oponent)
Úvod: Obezita je charakterizována jako nadměrné hromadění tuku, které může zhoršovat zdraví. V dnešní době se obezita považuje za velmi závažný problém, který neustále nabývá na významu, protože obézních lidí přibývá. Jedna z možností, jak těžkou obezitu léčit, je chirurgická léčba, resp. provádění bariatrických operací. Ty umožnují výrazný pokles hmotnosti s dlouhotrvajícím účinkem, takže jsou pro vysoce obézní lidi velmi dobrým řešením. Cíl: Cílem této intervenční studie je porovnat změny ve zdatnosti a složení těla před a po bariatrické operaci u pacientů nacházejících se v registru bariatrických pacientů III. interní kliniky Všeobecné fakultní nemocnice v Praze, u kterých byla provedena bariatrická operace v roce 2022. Cílem je také podrobně seznámit čtenáře s problematikou obezity, a to především s bariatrickou léčbou obezity. Metodika: Výsledný sledovaný soubor tvořilo 11 respondentů z registru bariatrických pacientů III. interní kliniky Všeobecné fakultní nemocnice v Praze. U těchto 11 respondentů byly zhodnoceny zdatností změny na základě chodeckých testů a změny tělesného složení pomocí InBody měření, a to před bariatrickou operací a 3 měsíce po operaci. Následně z těchto 11 respondentů bylo vyselektováno 5 respondentů, u kterých bylo možné sledovat tyto změny i 6 měsíců od provedené...
|
|
|
Vliv aktivity - inaktivity na kognitivní funkce člověka
Mandlík, Kryštof ; Bitnar, Petr (vedoucí práce) ; Kučerová, Klára (oponent)
V rámci této diplomové práce jsme se zabývali vlivem pohybu na kognici člověka. Vycházíme z již prokázaného vlivu pohybu na ascendentní retikulární aktivační systém, který s exekutivní funkcí mozku úzce souvisí. Měření probíhalo ve dvou odlišných věkových skupinách. Jako kontrolní byla použita skupina studentů v klidu. Fyzická aktivita probíhala formou svižné chůze. Samotné měření kognitivních funkcí bylo založeno na přímém měření paměti typu recall test a na fonologickém testu verbální fluence. Standardizované dotazníky typu Montrealského kognitivního testu či MMSE jsou pro naše měření nevhodné, protože jsou určeny k testování kognitivních poruch a nejsou uzpůsobeny pro testování zdravého člověka. Cílem práce bylo přinést další poznatky o dané problematice a zamyslet se nad jejím uplatněním. Nepodařilo se nám ověřit statisticky významný pozitivní vliv fyzické aktivity na kognici člověka.
|
|
|
Možnosti ovlivnění dysmenorey
Husťaková, Darina ; Nováková, Pavlína (vedoucí práce) ; Hošková, Blanka (oponent)
Název: Možnosti ovlivnění dysmenorey Cíle: Cílem práce je zjistit, jaké možnosti ovlivnění dysmenorey existují a zda má pohybová aktivita, BMI a stres vliv na snížení menstruačních bolestí. Metody: Jedná se o empirický výzkum, kvantitativního charakteru. Bylo použité dotazníkové šetření pomocí nestandardizovaného on-line dotazníku vlastní konstrukce. Byly zde otázky s možností výběru jedné odpovědi, nebo více odpovědí a také možnost otevřené odpovědi. Tento dotazník byl vyplněn anonymně. Dotazník vyplnilo 138 žen ve věku 18 až 40 let, med 23, v průběhu června až prosince roku 2022. Výsledky práce byly zpracovávány v programu Microsoft Excel 2016. Výsledky: Z šetření vyšly tyto výsledky. Ženy s vyšším BMI nemají větší menstruační bolesti oproti dívkám s normálním BMI nebo podváhou. Dále podle výzkumu nebyla nalezena spojitost mezi stresem a zhoršováním menstruačních bolestí. Podle výzkumu ženy s dysmenoreou a pravidelnou pohybovou aktivitou nemají menší menstruační bolesti než ženy s dysmenoreou bez pravidelné pohybové aktivity. Pravidelná pohybová aktivita nemá velký vliv na dobu trvání menstruačních bolestí u žen s dysmenoreou, ani na pravidelnost menstruačního cyklu u žen s dysmenoreou a ani na délku menstruačního cyklu u žen s dysmenoreou a nemá vliv ani na délku menstruačního krvácení u žen s...
|
host ::
RSS.