|
|
Behaviour of humic acids in aqueous solutions
Čechová, Eva ; Barančíková, Gabriela (oponent) ; Klučáková, Martina (vedoucí práce)
The goal of the work is to shed light on the behaviour of humic acids in aqueous solutions with special respect to dissociation and solubility. The dissociation of humic acids was studied by their partial dissolution in water and in salt solutions having different ionic strengths. Investigated humic acids originated from both lignitic and soil sources, and one of them was plasma pre-treated. Characterization methods of choice were potentiometry, conductometry and UV/VIS spectroscopy. The apparent dissociation constants were calculated according to Henderson-Hasselbalch plot. Another task was the determination of the apparent activity coefficients of acidic functional groups. Further it was studied the solubility of humic acid in aqueous solutions of salts. The dependences of pH values, conductivities and absorbances both on the content of humic acid in samples and on the ionic strength of used solutions were plotted. The kinetics of the humic acids dissociation was studied in the next step. Obtained experimental data were compared with previously suggested model assuming multi-step mechanism of humic acid interaction with water. The behaviour of all samples under study corresponded to such a multi-step mechanism. It was confirmed that degree of humic acids dissociation in aqueous solution decreases with increasing contents of humic acid as well as in the aqueous solutions of salts with increasing ionic strength.
|
|
|
Disociační chování huminových kyselin
Karbanová, Kateřina ; Kratochvílová, Romana (oponent) ; Klučáková, Martina (vedoucí práce)
Huminové látky jsou látky přírodního původu a tvoří nejkvalitnější složku huminových látek. Vznikají biochemickými přeměnami organických zbytků (převážně rostlinných). Chovají se jako slabě kyselé polyelektrolyty s doposud ne zcela přesně popsanou strukturou. Jejich rozpustnost je značně ovlivněna hodnotou pH, čím vyšší pH, tím vyšší je i jejich rozpustnost. V kyselinách jsou prakticky nerozpustné. Bakalářská práce se zabývá studiem disociačního chování huminových kyselin. Disociační konstanta huminových kyselin je stanovována třemi různými metodami – konduktometrickou, spektrofotometrickou a kombinací měření pH a obsahu kyselých funkčních skupin v Na2SO4. Na základě získaných výsledků jsou výsledné metody porovnávány.
|
|
|
Stanovení obsahu huminových kyselin v roztocích chronopotenciometricky
Viktorinová, Jana ; Kislinger, Jiří (oponent) ; Klučáková, Martina (vedoucí práce)
Huminové kyseliny patří do skupiny huminových látek, což jsou látky přírodního původu vyskytující se v půdách, rašelinách sedimentech a mladých uhlí. Tyto látky jsou směsí sloučenin různých molekulových hmotností a struktury. Huminové kyseliny jsou ve vodných roztocích pouze částečně rozpustné a jejich rozpustnost stoupá s rostoucí hodnotou pH. Bakalářská práce využívá v huminovém výzkumu dosud nepoužívanou metodu chronopotenciometrické titrace a jejím cílem je ověřit možnosti uplatnění této metody pro stanovení koncentrace rozpuštěných huminových kyselin. Touto metodou se určují zejména stopové koncentrace analytu. Výsledky získané chronopotenciometrickou titrací jsou srovnány s výsledky běžně používaných metod jako UV/VIS spektrometrie a potenciometrie.
|
|
|
Stanovení pKa huminových kyselin pomocí UV/VIS spektrometrie
Kratochvílová, Romana ; Maršálek,, Roman (oponent) ; Klučáková, Martina (vedoucí práce)
Chování huminových kyselin ve vodných roztocích úzce souvisí s obsahem kyselých funkčních skupin a jejich disociačními schopnostmi. Pro studium acido-bazických vlastností huminových kyselin jsou nejčastěji využívány titrační metody, jejichž výsledky by měly vést ke stanovení obsahu jednotlivých funkčních skupin a jejich pKa. Stanovené hodnoty ovšem závisí na mnoha faktorech včetně rychlosti titrace. Proto bylo použito spektroskopické stanovení disociační konstanty, což je metoda, jejíž použitelnost byla ověřena v předcházející bakalářské práci, kde bylo potvrzeno, že hodnoty pKa stanovené touto metodou popisují skutečné disociační chování huminových kyselin ve vodě lépe než tradiční titrační metody. Principem nově použité spektrofotometrické metody je příprava roztoků huminových kyselin ve třech různých prostředích s rozdílnými hodnotami pH. V silně zásaditém prostředí jsou kyselé skupiny huminových kyselin prakticky úplně disociovány a měřená absorbance je způsobena aniontem „humátu“. Naopak v silně kyselém prostředí je jejich disociace potlačena natolik, že měříme absorbanci nedisociovaných molekul huminových kyselin. Jako neutrální prostředí byla v předchozí práci použita deionizovaná voda. Rozpouštění huminových kyselin ve vodě a další ředění však v některých případech značně ovlivňovalo pH výluhu, proto byla v rámci této diplomové práce voda nahrazena octanovým pufrem buď při ředění nebo již při samotném rozpouštění. V obou případech bylo použitím tlumivého roztoku dosaženo stabilnějších hodnot pH, což pozitivně ovlivnilo stanovení pKa touto metodou. Tato práce si konkrétně klade za cíl proměření UV/VIS spekter roztoků huminových kyselin při různých hodnotách pH a stanovení jedné střední hodnoty pKa, která by mohla být snadno využita ke srovnání disociačního chování různých vzorků. Na základě naměřených dat byly stanoveny střední hodnoty pKa huminových kyselin a srovnány s hodnotami získanými alkalimetricky. UV/VIS spektra v kombinaci s výsledky měření pH a vodivosti dále prokázala odlišnosti v chování různě připravených vzorků huminových kyselin.
|
|
|
Studium mechanismů disociace a reasociace feritinových proteinových klecí a jejich využití v nanomedicíně
Krausová, Kateřina ; Fohlerová, Zdenka (oponent) ; Heger, Zbyněk (vedoucí práce)
Diplomová práce se zabývá studiem disociace a reasociace ferritinových proteinových klecí a jejich využitím v nanomedicíně. Většina prací, které se věnují cílené dopravě léčiv pomocí ferritinových klecí, pracuje s ferritinem izolovaným z koňské sleziny. Je to ale jeho původ, který vede k čím dál častějším otázkám o možné imunogenicitě v organismu pacienta, což poskytuje i hlavní motivaci k testování možnosti enkapsulace nízkomolekulárních léčiv do ferritinů pocházejících z alternativních organismů. V praktické části byla experimentálně určena metoda pro studium disociace. Nativní polyakrylamidová gelová elektroforéza byla použita pro studium disociace koňského ferritinu o různém složení podjednotek, lidského ferritinu a archeálního Pyrococcus furiosus ferritinu. Získané výsledky o disociaci podjednotek byly použity pro enkapsulaci nízkomolekulárního chemoterapeutika doxorubicinu a následnou charakterizaci vzniklého komplexu ferritin-doxorubicin. Účinnost navržených nanoformulací byla ověřena při terapii maligních karcinomů prsu. Jako optimální se jeví lidský ferritin. Jeho složení z těžkých podjednotek koresponduje s nižší stabilitou proteinu, dochází tedy k efektivnějšímu rozpadu struktury a následné enkapsulaci cytostatika. Se svou enkapsulační výtěžností doxorubicinu 60 %, nízkou hodnotou polydisperzního indexu, efektivní cytotoxicitou ferritin-doxorubicin komplexu a minimálním rizikem imunitní odpovědi organismu pacienta dosahuje lidský ferritin lepších výsledků než běžně používaný ferritin izolovaný z koňské sleziny.
|
|
|
Těžba hydrátů metanu
Hanzlík, Martin ; Brázdil, Marian (oponent) ; Šnajdárek, Ladislav (vedoucí práce)
Tato práce popisuje chemické a fyzikální vlastnosti hydrátu metanu, jeho výskyt a umístění nalezišť v různých typech sedimentu. Hlavní bodem práce je zhodnocení navrhovaných metod produkce hydrátu metanu z technologického, logistického a ekonomického hlediska. S právě dostupnými technologiemi je nejlepší způsobem produkce metoda snižování tlaku, u které je vysoká pravděpodobnost, že v příštím desetiletí dojde k jejímu průmyslovému využití pro těžbu zemního plynu z hydrátu metanu. V závěru práce jsou zhodnoceny oblasti s vysokým potenciálem pro průmyslovou produkci. Zejména jde o místa s již existující vhodnou infrastrukturou.
|
|
|
Rozpustnost a disociace huminových kyselin
Kratochvílová, Romana ; Jaroslav,, Záhora (oponent) ; Klučáková, Martina (vedoucí práce)
Chování huminových kyselin ve vodných roztocích úzce souvisí s obsahem kyselých funkčních skupin a jejich disociačními schopnostmi. Pro studium acido-bazických vlastností huminových kyselin jsou nejčastěji využívány titrační metody, jejichž výsledky by měly vést ke stanovovaní obsahu jednotlivých funkčních skupin a jejich pKa. Stanovené hodnoty ovšem závisí na mnoha faktorech včetně rychlosti titrace. Tato práce si klade za cíl ověřit možnost využití UV/VIS spektrofotometrie jako alternativní metody pro stanovení pKa huminových kyselin a srovnat dosažené výsledky s dosud využívanou metodou podle Hendersona-Hasselbacha. Principem nově použité spektrofotometrické metody je příprava roztoků huminových kyselin ve třech různých prostředích s rozdílnými hodnotami pH. V silně zásaditém prostředí jsou kyselé skupiny huminových kyselin prakticky úplně disociovány a měřená absorbance je způsobena aniontem „humátu“. Naopak v silně kyselém prostředí je jejich disociace potlačena natolik, že měříme absorbanci nedisociovaných molekul huminových kyselin. Bylo zjištěno, že po úpravách je možné spektrofotometrickou metodu použít pro stanovení pKa těchto látek, přičemž použitelnost metody byla ověřena na třech různých vzorcích huminových kyselin. Na základě naměřených dat byl stanoven optimální poměr huminové kyseliny – voda a rozsah vlnových délek pro měření UV/VIS spekter. Bylo potvrzeno, že hodnoty pKa stanovené touto metodou lépe popisují skutečné disociační chování huminových kyselin ve vodě než tradiční Henderson-Hasselbachova metoda. Získaná UV/VIS spektra v kombinaci s výsledky měření pH a vodivosti dále prokázala odlišnosti v chování různě připravených vzorků huminových kyselin.
|
|
|
Disociační chování přírodních biokoloidů
Karbanová, Kateřina ; Sedláček, Petr (oponent) ; Klučáková, Martina (vedoucí práce)
Tato diplomová práce je zaměřena na studium disociačního chování přírodních biokoloidů, a to konkrétně huminových kyselin a fulvinových kyselin. Huminové a fulvinové kyseliny jsou přírodní, heterogenní, vysokomolekulární látky, které se chovají jako slabě kyselé polyelektrolyty a mají složitou doposud ne zcela přesně popsanou strukturu. Vznikají biochemickými přeměnami organických zbytků (převážně rostlinných). Jsou součástí půd, vod, rašelin, sedimentů nebo uhlí. Rozpustnost huminových kyselin je značně ovlivněna hodnotou pH, čím vyšší je hodnota pH, tím větší je i jejich rozpustnost. Fulvinové kyseliny jsou dobře rozpustné v celém rozsahu pH. Cílem této diplomové práce je stanovit disociační konstanty u pěti druhů huminových kyselin a čtyř druhů fulvinových kyselin, které byly izolovány z různých přírodních zdrojů, a které byly zakoupeny od společnosti IHSS. Disociační konstanty byly stanovovány pomocí metody konduktometrické a kombinací měření pH a obsahu kyselých funkčních skupin v Na2SO4. Metoda UV-VIS spektrofotometrie byla v této práci použita k charakterizaci kvality huminových a fulvinových kyselin.
|
|
|
Poruchy příjmu potravy
Loudová, Libuše ; Šotolová, Eva (vedoucí práce) ; Mlčková, Marie (oponent)
Tématem bakalářské práce je obecné pojednání o multifaktoriálních příčinách poruch příjmu potravy v kontextu současných sociokulturních determinantů, se zaměřením na děti a mladistvé. Teoretickými východisky práce jsou v jejím úvodu obecná pojednání o možných příčinách vzniku, výskytu, průběh, prognóze a diagnostických kritérií poruch příjmu potravy, s odkazem na mladší školní a mladistvý věk. Stěžejním tématem bakalářské práce je pak dotazníkové šetření z oblasti znalostí, schopností rozpoznání, intervence, obecných postojů k problematice a realizace primární prevence poruch příjmu potravy pedagogického sboru druhého stupně běžné základní školy. Uvedení statistických dat za období posledních pěti let v souvislosti s nárůstem výskytu a hospitalizace pacientů dětského a mladistvého věku s poruchami příjmu potravy na dětské psychiatrické klinice a výskyt těchto poruch v kombinaci s duální diagnózou, je dílčím cílem práce. V práci bude použita komparativní metoda a dotazníkové šetření.
|
|
|
Neuroimmune and endocrine correlates of stress response and dissociation in affective disorders
Bízik, Gustáv ; Bob, Petr (vedoucí práce) ; Horáček, Jiří (oponent) ; Yamamotová, Anna (oponent)
Shrnutí Deprese a některá další psychiatrická onemocnění představují ve světovém měřítku jednu z hlavních příčin pracovní neschopnosti, jejichž vliv navíc v průběhu několika desetiletí významnou měrou narůstá a to navzdory významným pokrokům v psychofarmakologii. V důsledku toho je výzkum v psychiatrii a v neurovědách značnou měrou zaměřen na hlubší porozuměnípatofyziologickýmmechanismůdepresea dalšíchpsychickýchporuchscílemzlepšit účinnost léčby. Podle stávajících poznatků stres a imunitní procesy hrají významnou roli v patofyziologii afektivních poruch a některých dalších psychických onemocnění. Tento interdisciplinární výzkum vlivů a následků stresu zahrnuje celou řadu aspektů jako například chronický stres nebo traumatické zkušenosti v nichž významnou úlohu má proces disociace. V návaznosti na tyto poznatky byl v této studii realizován empirický výzkum zahrnující dva vzorky pacientů s depresivní poruchou, který byl zaměřen na vztahy imunitních a endokrinních odpovědí na stres v souvislosti s psychopatologickými symptomy a to především se zaměřením na symptomy vztahující se k traumatickému stresu, psychickým a somatoformním disociativním symptomům a také k symptomům deprese jako takové. Hlavní výsledky tohoto empirického výzkumu ukazují na to, že TNF-α, který je jedním z hlavních faktorů v patogenezi...
|
host ::
RSS.