|
|
Konzumerizmus v kultuře
Rozvoralová, Michaela ; Hanzlík, Jan (vedoucí práce) ; Tyslová, Irena (oponent)
Diplomová se práce se zabývá tématem konzumerismu v kultuře. Rozebírá, jak jsou kulturní instituce ovlivňovány konzumní společností a požadavky širší veřejnosti -- mas. První část vymezuje pojmy kultura, konzum a konzumní společnost. Další část pojednává o kultuře ve smyslu umění a pronikání konzumu do vybraných oblastí kultury -- divadla, kulturních domů a muzeí umění (galerií). Závěrečná část ukazuje na konkrétních vybraných zástupcích brněnské kulturní scény, jak jsou ovlivňovány požadavky diváků či návštěvníků. Průzkum proběhl formou rozhovorů se zástupci Divadla Reduta, dětského Divadla Polárka, kulturního centra Semilasso a Wannieck Gallery, v současné době přejmenované na Richard Adam Gallery.
|
|
|
Sociální aspekty spotřebitelství jako fenoménu dnešní doby
MAJEROVÁ, Aneta
Diplomová práce nese název Sociální aspekty spotřebitelství jako fenoménu dnešní doby. Teoretická část práce je členěna do pěti kapitol. Úvodní kapitola je koncipována jako určitý teoretický rámec celé práce. Pojednává proto o hédonismu jako o výchozí filozofii a teoretické koncepci spotřební mentality a dále o historicko-kulturním kontextu vývoje spotřební společnosti. Druhá kapitola je věnována terminologickému vymezení spotřebitelství a jsou zde specifikovány pojmy jako spotřební společnost, konzumerismus aj. Třetí kapitola se zaměřuje na aspekty spotřebního chování z hlediska marketingu, tedy na kulturní vlivy, osobnostní determinanty spotřebitelů a vliv reklamy. Sociálním aspektům spotřebního chování, které v této práci představují hlavní předmět zkoumání, je vyhrazena čtvrtá kapitola. V poslední kapitole se věnuji negativním jevům spojených se spotřební společností, kde se dotýkám problematiky environmentalismu v kontextu spotřební společnosti, uvádím novodobé formy závislosti (oniománie, shopaholismus) a v závěru se zamýšlím nad otázkami, co se děje s naší duší v době rozmachu dominujícího konzumního myšlení. Cílem práce je zmapovat sociální aspekty spotřebitelství v cílové skupině ve věku 30-55 let. Z metodologického hlediska jsem aplikovala kvalitativní přístup. Důraz byl kladen na metodologickou triangulaci technik, proto byly zvoleny dvě techniky sběru dat technika narativního rozhovoru (17 respondentů) a technika standardizovaného dotazníku (20 respondentů). Primární data byla kódována/indexována a následně zpracována metodou rámcové analýzy dle Ritchie a Spencer. V rámci diplomové práce byly stanoveny čtyři výzkumné otázky. Výsledky ukázaly, že dvě třetiny respondentů si jsou vědomy vlivu rodiny na své spotřební vzorce. V oblasti dominance při rozhodování o nákupech mezi manželi pak panuje tradiční genderové rozdělení ve dvou třetinách rodin je dominantním rodičem v nakupování žena. Výsledky také ukazují, že téměř tři čtvrtiny respondentů vnímají bez ohledu na svůj příjem nebo vzdělání vlastní sociální prestiž jako střední. Z výsledků je dále patrné, že ve vyšších příjmových kategoriích byli respondenti vlivu okolí na své preference v oblasti svého stylu oblékání, volby automobilu a místa či způsobu bydlení více otevřeni. Postoje respondentů k životu na úvěr se ukázaly být veskrze jednotné naprostá většina respondentů hodnotila tento způsob získání financí negativně. Charakteristické společné znaky spotřebního chování u střední sociální třídy lze spatřovat v jednotném vnímání vlastní sociální prestiže jako střední. Dalším společným znakem je realistická představa výše příjmu, která by respondentům přinesla pocit štěstí. Společný mají respondenti i negativní postoji k životu na úvěr. Na základě provedené rámcové analýzy a interpretace dat byly indukovány teoretické koncepty.
|
|
|
Dopady kulturní globalizace na chování české společnosti
Vránová, Alice ; Vlčková, Jana (vedoucí práce) ; Erbenová, Monika (oponent)
Cílem bakalářské práce je zhodnotit dopady kulturní globalizace na chování české společnosti. Práce ověřuje předpoklad, že s postupnou propojeností ekonomických vztahů, dochází k ovlivňování spotřebních vzorců a český spotřebitel lehce přijal model "masové spotřeby". První část práce přináší obecný popis globalizace se zaměřením na ekonomickou a kulturní oblast. Druhá část práce se věnuje dopadům kulturní globalizace a zejména trendu konzumní společnosti v celosvětovém měřítku. V poslední části práce je pohled omezen pouze na Českou republiku. Pomocí shromážděných statistik je sledován dopad procesů nastíněných v předcházejících kapitolách na společnost České republiky.
|
|
|
Vybavenost československých domácností domácími spotřebiči v šedesátých letech 20. století
Sedlmajerová, Jana ; Szobi, Pavel (vedoucí práce) ; Chalupecký, Petr (oponent)
Práce se bude zabývat vývojem konzumní společnosti v šedesátých letech 20. století v Československu. V úvodu práce charakterizuji teoretické uchopení problematiky konzumní společnosti, každodennosti a volného času v československé společnosti. Zaměřím se na vybavenost rodin elektrickými spotřebiči a na jejich význam pro práci žen v domácnosti. Zodpovím zejména na otázky, kde a jak se spotřebiče prodávaly, jaká byla jejich kvalita a do jaké míry ulehčovaly domácí práce. Analyzuji dostupnost těchto zařízení pro spotřebitele, porovnám množství, ceny a design domácích spotřebičů v Československu a zahraničí. Budu vycházet z předpokladu, že v šedesátých letech 20. století v domácnostech vzrostl několikanásobně počet ledniček, automatických praček, žehliček, vysavačů, fénů, televizorů a dalších drobných domácích spotřebičů, a porovnám tento nárůst se zeměmi západní Evropy. Práce bude vycházet ze studia odborných monografií, článků a studií české a anglické provenience, jakož i nevydaných pramenů institucionální a osobní povahy (Archiv Národního technického muzea, Archiv Národního muzea).
|
|
|
Hudba jako výraz životního stylu ve Velké Británii v šedesátých letech 20. století. Příspěvek k evropské konzumní společnosti po roce 1945
Vlčková, Petra ; Soběhart, Radek (vedoucí práce) ; Kozmanová, Irena (oponent)
Tato diplomová práce zkoumá britskou hudební scénu ve Velké Británii v 60. letech 20. století, která tehdy patřila k jednomu z hlavních projevů konzumu a ovlivnila chování většiny mladých lidí. Cílem práce je zjistit, jak se britská hudba 60. let vyvíjela, čím byla charakteristická, jakou roli hrála v rozvoji konzumní společnosti a především jakým způsobem ovlivnili zpěváci a hudební skupiny Velké Británie životní styl svých posluchačů. Práce vychází z předpokladu, že 60. léta 20. století představují klíčové desetiletí v poválečných dějinách moderní společnosti, kdy se zásadním způsobem mění hodnotový žebříček společnosti. Nastoupila nová generace mládeže, přichází hospodářský blahobyt a objevuje se fenomén tzv. konzumní společnosti, který přináší změnu životního stylu. První část práce je věnována hospodářským a sociálním předpokladům rozvoje konzumní společnosti ve Velké Británii, druhá část práce zkoumá sociální strukturu společnosti a to především se zaměřením na mládež, kterou populární hudba vždy nejvíce oslovuje. Hlavní část práce analyzuje britskou hudební scénu 60. let, hudební skupiny a hudební průmysl a jejich vliv na životní styl mladých lidí.
|
|
|
Materialism among young Czechs and Slovaks in comparison with other countries
Šefčíková, Natália ; Chytková, Zuzana (vedoucí práce) ; Koudelka, Jan (oponent)
Bakalářská práce se zabývá analýzou vnímání materialismu mladých Čechů a Slováků a porovnává je s výzkumy uskutečněnými v jiných zemích. Teoretická část se soustředí na vymezení pojmů jako materialismus, konzumní společnost a z tohoto hlediska následně charakterizuje spotřebitele z vybraných zemích. Propojením kvantitativních a kvalitativních metod výzkumu dotazníkového šetření použitého v praktické části se blíže zaměřuje na analýzu vztahu české a slovenské mládeže k materialismu. Cílem je podat marketérům potřebné informace týkající se materialismu a na základě toho jim pomoci ovlivnit mladé spotřebitele v různých kulturách ve svůj prospěch, získat konkurenční výhodu a zefektivnit tak marketingový mix.
|
|
|
Planned Obsolescence
Nejedlá, Jana ; Pešek, Ondřej (vedoucí práce) ; Štědroň, Bohumír (oponent)
Planned obsolescence is the term used to describe incentives of companies to make durable goods faster obsolete. The aim of the study is to make a big picture and real situation about planned obsolescence practising and consumer disposal behaviour. First part addresses the theoretical background and provides comprehensive overview through different aspects of the good's durability issue and planned obsolescence characteristics and influences. Second part in further reference to the information provided in theoretical part examines the situation of specific durable products - laptops. From survey's results on consumer attitudes towards durability of laptops and real case study on Apple Inc. and its reliance to planned obsolescence, recommendations to the more sustainable consumption of consumer electronics are presented.
|
|
|
Vznik a vývoj masového turismu v západním Německu v 50. a 60. letech 20. století
Fantišová, Lenka ; Soběhart, Radek (vedoucí práce) ; Kozmanová, Irena (oponent)
Diplomová práce pojednává o období vzniku masového cestovního ruchu ve Spolkové republice Německo v 50. a 60. letech 20. století. V úvodní části se práce věnuje období Výmarské republiky, kdy byly položeny základní předpoklady pro následný poválečný rozvoj cestování v jeho masové podobě. Jedním z klíčových témat práce je také hospodářský "zázrak", na jehož základě se následně rozvinula konzumní společnost, jejíž součástí byla mimo jiné i celospolečenská akceptace cestování jako běžného způsobu trávení volného času. V ústřední části diplomová práce zkoumá cestování západoněmeckého obyvatelstva z pohledu kulturního a společenského fenoménu. Zvláštní pozornost je věnována také podobě a vývoji turistické infrastruktury v 50. a 60. letech 20. století v SRN.
|
|
|
Kultura života a kultura smrti v konzumní společnosti
MARYŠKOVÁ, Jana
Práce se zabývá otázkou kultury života a kultury smrti v dnešní společnosti, označované jako společnost konzumní. Je rozdělena na část teoretickou a část praktickou. V teoretické části jsou po vymezení pojmu kultura z teologického hlediska pojednány tři rozdílné pohledy na problematiku kultury života a kultury smrti tak, jak je vidíme u papeže Jana Pavla II., teologa Hanse Künga a v teologii osvobození. Poté je pozornost věnována tématu současné společnosti, jejím atributům a jejímu ovlivňování kultury života a kultury smrti z pohledu filozofů a sociologů jako je např. G. Lipovetsky, G. Schulze, J Keller či T. Halík. Na základě výše zmíněných přístupů a úhlů pohledu byly v závěru teoretické části {\clq}vygenerovány` určité znaky, charakteristické pro kulturu života a kulturu smrti, které se staly východiskem pro praktickou část. Následující praktická část sleduje, zda a jak jsou tyto znaky přítomny v uvažování, názorech a postojích respondentů. Za tímto účelem byl zvolen kvalitativní výzkum prováděný metodou polostrukturovaného rozhovoru. Hlavním cílem výzkumu bylo na základě výše uvedeného rozhovoru zjistit, zda se vliv konzumní společnosti může projevit v názorech dnešních lidí na smysluplnost života {\clq}omezeného` postižením, nemocí, stářím, umíráním, a dále, zda tato {\clq}omezení` mohou změnit jejich žebříček hodnot. V závěru práce pak byla porovnána teoretická východiska s odpověďmi dotazovaných.
|
|
|
Morálka konzumní společnosti a její perspektiva
VESELÁ, Monika
Tématem mé bakalářské práce je {\clq}qMorálka konzumní společnosti a její perspektiva``. Cílem práce bylo zjistit u zvoleného vzorku populace, jaké jsou obecně chápané projevy konzumního způsobu života a nakolik jsou tyto projevy v souvislosti se společensky akceptovanou touhou po úspěchu tolerovány či dokonce předpokládány. V úvodu jsem považovala za nutné zabývat se jednotlivými pojmy, protože chápání morálky i pojmu {\clq}qkonzumní společnost`` nemusí být jednoznačné. V další, teoretické části jsem se snažila za pomoci děl současných sociologů a filozofů definovat, v čem se morálka konzumní společnosti liší od morálky společností dřívějších. Bylo třeba definovat oblasti, které jsou pro konzumní morálku typické. První část tedy představuje souhrn poznatků převážně kritiků konzumní společnosti. Jako protipól jsem ve výzkumu oslovila 10 {\clq}qnormálních lidí`` ve svém okolí, abych zjistila, co oni vnímají jako eticky přijatelné a nepřijatelné v dnešní společnosti. První částí výzkumu byly osobní rozhovory s respondenty, kteří odpovídali na tři dané otázky. Na základě těchto rozhovorů jsem vytvořila hypotézy. Druhá část výzkumu obsahovala další tři otázky, ve kterých byly nabídnuty odpovědi a hodnotící škály. Na základě odpovědí jsem vytvořila pořadí jevů podle četnosti ve společnosti a pořadí jevů dle přijatelnosti pro respondenta. Názor na morálku společnosti je otázkou, kterou si nepokládáme denně, přesto se mi podařilo získat od vybraného vzorku subjektivní poznatky. Vzhledem k tomu, že se jednalo o vysokoškolsky vzdělané osoby, nejedná se o reprezentativní vzorek populace, i pro ně bylo přemýšlení o otázkách morálky nezvyklé a obtížné. I z toho důvodu bych pro případný další výzkum zvolila větší vzorek populace a použila pouze jednodušší dotazník přijatelnosti či nepřijatelnosti obecně se vyskytujících jevů. Cíl své práce jsem splnila, uvědomuji si však, že toto téma nelze vyčerpat a má smysl se jím dále zabývat.
|
host ::
RSS.