|
| |
|
|
MEZNÍ ŽIVOTNÍ SITUACE TĚŽCE NEMOCNÝCH A UMÍRAJÍCÍCH PACIENTŮ - PROSTOR PRO ETABLOVANÉ NÁBOŽENSTVÍ ČI "ALTERNATIVNÍ" SPIRITUALITU?
MARYŠKOVÁ, Jana
Disertační práce se zabývá jednou z oblastí činnosti církve ve společnosti, konkrétně oblastí péče o nemocné v podobě klinické pastorační péče v kontextu mezní životní situace pacientů se závažným onemocněním, v konfrontaci s tzv. ?alternativní? spiritualitou. Klade si otázku, zda je závažné onemocnění prostorem pro křesťanství v podobě klinické pastorační péče či pro ?alternativní? spiritualitu, a to zejména se zřetelem k sekulárnímu českému kontextu. Za tímto účelem jsou v teoretické části práce nejprve stanovena základní a dílčí kritéria pro praxi církve, poté je analyzován současný společenský kontext, v němž je tato praxe realizována. Ten je, jak analýzy ukazují, charakterizován extrémně nízkým zájmem Čechů o křesťanství na jedné straně, avšak vysokým zájmem o magické fenomény na straně druhé. Tento kontext je následně zkoumán i v empirické části práce, jejíž výsledky korespondují s teoretickými východisky a ukazují, že mezní životní situace pacientů se závažným onemocněním otevírá u řady z nich prostor pro ?alternativní? spiritualitu coby opěrný systém v těžké životní situaci. V další části práce je proto stávající praxe církve porovnána se stanovenými kritérii a teologicky reflektována. Na základě této reflexe jsou určena dvě kritéria ? diakonia a martyria, díky nimž je klinická pastorační péče schopna být partnerem v dialogu nejen křesťanům, ale i ?alternativně? věřícím pacientům a reagovat na jejich spirituální, existenciální, případně i náboženské potřeby. Závěrečná část práce je věnována sebepojetí klinické pastorační péče v sekulární instituci. Východiskem je zde mj. pojetí kaplanské služby v Armádě České republiky a charakter kategoriální pastorace, které vedou k závěru, že ačkoli se klinická pastorační péče setkává v řadě aspektů s pomáhajícími profesemi a naopak se liší od tradiční farní pastorace, lze na ni ? podobně jako v armádě ? nahlížet jako na preevangelizační pastoraci.
|
|
| |
|
|
Kultura života a kultura smrti v konzumní společnosti
MARYŠKOVÁ, Jana
Práce se zabývá otázkou kultury života a kultury smrti v dnešní společnosti, označované jako společnost konzumní. Je rozdělena na část teoretickou a část praktickou. V teoretické části jsou po vymezení pojmu kultura z teologického hlediska pojednány tři rozdílné pohledy na problematiku kultury života a kultury smrti tak, jak je vidíme u papeže Jana Pavla II., teologa Hanse Künga a v teologii osvobození. Poté je pozornost věnována tématu současné společnosti, jejím atributům a jejímu ovlivňování kultury života a kultury smrti z pohledu filozofů a sociologů jako je např. G. Lipovetsky, G. Schulze, J Keller či T. Halík. Na základě výše zmíněných přístupů a úhlů pohledu byly v závěru teoretické části {\clq}vygenerovány` určité znaky, charakteristické pro kulturu života a kulturu smrti, které se staly východiskem pro praktickou část. Následující praktická část sleduje, zda a jak jsou tyto znaky přítomny v uvažování, názorech a postojích respondentů. Za tímto účelem byl zvolen kvalitativní výzkum prováděný metodou polostrukturovaného rozhovoru. Hlavním cílem výzkumu bylo na základě výše uvedeného rozhovoru zjistit, zda se vliv konzumní společnosti může projevit v názorech dnešních lidí na smysluplnost života {\clq}omezeného` postižením, nemocí, stářím, umíráním, a dále, zda tato {\clq}omezení` mohou změnit jejich žebříček hodnot. V závěru práce pak byla porovnána teoretická východiska s odpověďmi dotazovaných.
|
|
|
Úloha kněze ve svátosti smíření
MARYŠKOVÁ, Jana
Práce pojednává o úloze kněze ve svátosti smíření, snaží se zodpovědět otázku o významu kněze jako prostředníka mezi Bohem a člověkem. Práce je zaměřena teoreticky a zabývám se v ní různými aspekty kněžské služby. Stručně se věnuji pohledu do historie vývoje svátosti smíření, podrobněji se pak zabývám eklesiologickým a kanonickým aspektem a zejména vztahem zpovědníka k Bohu a interakcí zpovědník - penitent. V této souvislosti pojednávám o třech tradičních úlohách kněze ve svátosti smíření - úloze soudce, lékaře a učitele. Pozornost je věnována také zpovědnímu tajemství. V závěru práce nastiňuji rozdíly mezi knězem a psychoterapeutem a možné souvislosti či rozdíly svaté zpovědi a psychologické analýzy.
|
host ::
RSS.