|
|
Využití rostlinných bioindikátorů při sledování kontaminace životního prostředí
Koláček, Tomáš ; Vávrová, Milada (oponent) ; Čáslavský, Josef (vedoucí práce)
Kontaminace životního prostředí může být sledována jednak analytickými nástroji, ale také rozličnými druhy bioindikátorů, které poskytují relevantní informaci o účincích toxických látek a jejich směsí na organizmy in situ. Cílem práce je podat ucelený přehled rostlinných bioindikátorů a biomonitorů vhodných pro sledování perzistentních organických polutantů (POPs) v přírodních ekosystémech. Pro skupiny organických polutantů jako jsou PCBs, PCDDs/Fs, PBDEs, PAHs, PFCs a OCPs je vypracována literární rešerše zahrnující přehled druhů jehličnanů, krytosemenných rostlin (včetně kulturních plodin), mechů a lišejníků, které mohou být efektivně využity pro monitoring. V práci jsou uvedené příklady analýz vzorků jehličí, kůry a tkání mechů a lišejníků při jejich použití jako biomonitorů. Rovněž je uveden přehled rostlin pro sledování fytotoxicity a genotoxicity pomocí abortivity pylových zrn a příklad online bioindikace, jakožto možnosti nespecifické bioindikace.
|
|
|
Species traits of soil fauna and ecosystem functions during recovery after major disturbances
Salazar Fillippo, Andres Alberto ; Frouz, Jan (vedoucí práce) ; Tajovský, Karel (oponent) ; Józefowska, Agnieszka (oponent)
Stále více důkazů naznačuje, že interakce mezi nadzemními a podzemními společenstvy jsou nezbytné pro zdravé a fungující ekosystémy. To však odhalilo neúměrnou mezeru ve znalostech o půdních společenstvech, která jsou ve srovnání se svými nadzemními protějšky stále nedostatečně prozkoumána jak na taxonomické, tak na ekologické úrovni. Studium procesů při vzniku společenstev spolu se strukturními silami, které změny ve společenstvech pohánějí, usnadňuje pozorování klíčové dynamiky v ekosystému. Z tohoto důvodu se tři ze čtyř rukopisů zahrnutých do této práce zaměřují na chronosekvence v různých sukcesních stadiích po obnově velkých disturbancí. První chronosekvence se skládala ze čtyř lokalit (10 let, 30 let, 50 let a referenční lokalita >100 let) ve vřesovištích obnovených odstraněním ornice ze severovýchodní Belgie. Zde jsem studoval znaky společenstev pancířníků (Oribatida), které odhalily různé ekomorfologické skupiny měnící se s časem během sukcese, a také jsem kvantitativně hodnotil podíl foresie prostřednictvím hlodavců na šíření pancířníků mezi obnovenými lokalitami. Ve druhé chronosekvenci na výsypce v těžební oblasti Sokolov (Česká republika) s lokalitami o stáří v rozmezí od 1 do 41 let jsem identifikoval explicitní vztahy mezi specifickými znaky pancířníků a parametry prostředí, což dále...
|
|
|
Využití mechů k biondikaci atmosférické depozice
Ullmannová, Adéla ; Hůnová, Iva (vedoucí práce) ; Vindušková, Olga (oponent)
Atmosférická depozice znečišťujících látek představuje významný environmentální problém, který může mít závažný dopad na ekosystémy a lidské zdraví. Proto je sledování tohoto procesu nezbytné pro posouzení jeho dopadů a vypracování účinných strategií k jejich zmírnění. Tato bakalářská práce je rešerší literatury, která se zabývá využitím mechů jako bioindikátorů atmosférické depozice. Mechy jsou citlivé na změny prostředí a akumulují znečišťující látky z atmosférické depozice, což z nich činí běžně užívané bioindikátory atmosférické depozice. Práce shrnuje různé typy znečišťujících látek, které se mohou usazovat v atmosféře a metody používané k odběru a analýze vzorků mechů. Dále se zabývá faktory, které ovlivňují reakci mechů na atmosférickou depozici, jako jsou druhové rozdíly, zeměpisná poloha a podmínky prostředí. Diskutuje o výhodách a omezeních jejich využití jako bioindikátorů. K lepšímu pochopení vztahu mezi mechy a atmosférickou depozicí je zapotřebí dalšího výzkumu a vylepšení jednotného protokolu, který by standardizoval metody a zvýšil jejich účinnost k mezinárodnímu monitorování znečištění životního prostředí. Celkově práce zdůrazňuje význam monitorování atmosférické depozice a poskytuje cenné poznatky o potenciálu mechů jako bioindikátorů pro hodnocení úrovně znečištění. Díky dalšímu...
|
|
|
Využití mechů k biondikaci atmosférické depozice
Ullmannová, Adéla ; Hůnová, Iva (vedoucí práce) ; Vindušková, Olga (oponent)
Atmosférická depozice znečišťujících látek představuje významný environmentální problém, který může mít závažný dopad na ekosystémy a lidské zdraví. Proto je sledování tohoto procesu nezbytné pro posouzení jeho dopadů a vypracování účinných strategií k jejich zmírnění. Tato bakalářská práce je rešerší literatury, která se zabývá využitím mechů jako bioindikátorů atmosférické depozice. Mechy jsou citlivé na změny prostředí a mohou akumulovat znečišťující látky z atmosféry, což z nich činí cenné bioindikátory. Práce shrnuje různé typy znečišťujících látek, které se mohou usazovat v atmosféře a metody používané k odběru a analýze vzorků mechů. Dále se zabývá faktory, které ovlivňují reakci mechů na atmosférickou depozici, jako jsou druhové rozdíly, zeměpisná poloha a podmínky prostředí. Diskutuje o výhodách a omezeních jejich využití jako bioindikátorů. K lepšímu pochopení vztahu mezi mechy a atmosférickou depozicí je zapotřebí dalšího výzkumu a navržení jednotného protokolu, který by standardizoval metody a zvýšil jejich účinnost k mezinárodnímu monitorování znečištění životního prostředí. Celkově práce zdůrazňuje význam monitorování atmosférické depozice a poskytuje cenné poznatky o potenciálu mechů jako bioindikátorů pro hodnocení úrovně znečištění. Díky dalšímu výzkumu by se mechy mohly stát ještě...
|
|
|
Analýza společenstva makrozoobentosu v tocích s nepůvodními druhy ryb a korýšů
LORENC, Ondřej
Hlavním cílem této bakalářské práce bylo analyzovat a správně determinovat jednotlivé druhy bentických organismů, které se nacházely v odebraných vzorcích z Jílovského (LJ) a Lučního (LL) potoka, které jsou přítoky řeky Labe. Odběry vzorků byly provedeny během dvou let (2018 a 2019). Z každého potoka bylo v každém roce odebráno 12 vzorků z horních i dolních úseků těchto toků, a to z tůní (P) i proudných částí (R). Na základě zjištěných informací pak byly vyhodnoceny různé ukazatele společenstva makrozoobentosu, konkrétně Sorensonův index podobnosti, Shannon-Wienerův index diversity a saprobní index. Dominující skupinou během obou let byla u většiny vzorků Diptera, jejichž početnost se pohybovala v rozmezí 826-4228 ind. m-2 pro jednotlivé úseky. Jejich početnost byla překonána pouze ve dvou případech z osmi. Poprvé v roce 2018 v úseku LJ1, kde se nacházelo velké množství roupic (Enchytraeus sp.), přesně 49942 ind. m-2 a podruhé také v roce 2018, v úseku LL2. Podobnost podle Sorensonova indexu byla pří porovnávání horních úseků s dolními zjištěna pouze jednou v roce 2018 na Jílovském potoce (70,97 %). Diversita byla převážně nízká, s výjimkou úseku LL2 roku 2019 kde byla zjištěna střední diversita. Saprobní index dosahoval vyšších hodnot v dolních úsecích než v horních, a to u obou potoků. Nejvýše dosáhl hodnoty 3,85 (polysaprobita) v dolním úseku Lučního potoka v roce 2018. Nejnižší hodnota saprobního indexu byla 1,9, které bylo dosaženo v horním úseku Lučního potoka v roce 2019.Diversita i saprobita vypovídá o nepřirozeném stavu bentosu v toku, a to zejména v úsecích blíže u soutoku s řekou Labe. Společenstvo makrozoobentosu je v těchto částech obou toků silně ovlivněno antropogenní činností. Ve vzorcích z obou potoků byl objeven jeden nepůvodní zástupce makrozoobentosu - písečník novozélandský (Potamopyrgus antipodarum). Z hlediska stavu společenstev makrozoobentosu na Jílovském a Lučním potoce vyplývá, že hlavní problematikou těchto toků je organické zatížení, způsobené lidskou aktivitou.
|
|
| |
|
|
Výskyt a ekologie ploštěnky americké (Dugesia tigrina) ve Vltavě a vybraných pražských potocích a její interakce s původními druhy ploštěnek
Sevruková, Natálie ; Mourek, Jan (vedoucí práce) ; Hanel, Lubomír (oponent)
Hlavní náplní mé diplomové práce byl výzkum výskytu a ekologie trojvětevných ploštěnek (Tricladida) ve Vltavě a v některých potocích protékajících územím hlavního města Prahy s důrazem na nepůvodní severoamerický druh - ploštěnku americkou (Dugesia tigrina). Výzkum lze rozdělit na terénní zjišťování početnosti populace a ekologických nároků ploštěnek a na laboratorní experiment, ve kterém jsem zjišťovala predační chování ploštěnek. Při mém terénním výzkumu, který probíhal od 22. 8 do 12. 11. 2009 jsem zjistila, že se ploštěnka americká vyskytuje pouze ve Vltavě, a to z devíti lokalit na šesti. V potocích během výzkumu nalezena nebyla. Vybírá si lokality s přírodním břehem, hlubším dnem, peřejnatou vodou a žije ve společnosti hlavně ploštěnky říční (Dugesia polychroa). Vyskytovala se na místech mírně znečištěných. Při predačním pokusu, který probíhal od 17. 12. 2009 do 20. 10. 2010 při teplotě 14řC a trojnásobných opakováních ve všech vzájemných kombinacích pěti druhů ploštěnek, se potvrdil vnitrodruhový kanibalismus a časté nepohlavní rozmnožování ploštěnky americké. Z pokusu vyplynulo lovení hlavně původního druhu ploštěnky černé (Polycelis nigra), ploštěnkou americkou (Dugesia tigrina). Naopak ploštěnku americkou lovily ostatní druhy jen minimálně. Klíčová slova: ploštěnka americká (Dugesia...
|
|
|
Autotrofní mikrobiální nárosty na jehlicích nahosemenných dřevin ve vztahu ke znečištění ovzduší
Nováková, Radka ; Neustupa, Jiří (vedoucí práce) ; Hodač, Ladislav (oponent)
Aero-terestrické řasy se vyskytují na širokém spektru substrátů jako jsou půda, povrchy rostlin, povrch kamenů a skal i různé antropogenní substráty. Pro tuto skupinu je typická morfologická konvergence směrem ke kokálním nebo vláknitým stélkám způsobená vysokou frekvencí desikačního stresu. Řasy jsou hojně využívány k bioindikaci ekologického stavu různých biotopů, nejčastěji vodních, ale i k bioindikaci stavu ovzduší. Moje práce se zabývá studiem podmínek ovlivňujících výskyt autotrofních mikrobiálních nárostů na jehlicích smrku ztepilého a tisu červeného a vlivem kvality ovzduší na tyto nárosty. Výsledky ukazují, že výskyt nárostů na jehlicích je primárně určen orientací ke světovým stranám. Nezanedbatelnou roli ovšem hraje také kvalita ovzduší, která měla nejvýraznější vliv na relativní proporci řas v nárostech ve vztahu k jejich heterotrofním složkám.
|
|
|
Výskyt a ekologie ploštěnky americké (Dugesia tigrina) ve Vltavě a vybraných pražských potocích a její interakce s původními druhy ploštěnek
Sevruková, Natálie ; Mourek, Jan (vedoucí práce) ; Hanel, Lubomír (oponent)
Hlavní náplní mé diplomové práce byl výzkum výskytu a ekologie trojvětevných ploštěnek (Tricladida) ve Vltavě a v některých potocích protékajících územím hlavního města Prahy s důrazem na nepůvodní severoamerický druh - ploštěnku americkou (Dugesia tigrina). Výzkum lze rozdělit na terénní zjišťování početnosti populace a ekologických nároků ploštěnek a na laboratorní experiment, ve kterém jsem zjišťovala predační chování ploštěnek. Při mém terénním výzkumu, který probíhal od 22. 8 do 12. 11. 2009 jsem zjistila, že se ploštěnka americká vyskytuje pouze ve Vltavě, a to z devíti lokalit na šesti. V potocích během výzkumu nalezena nebyla. Vybírá si lokality s přírodním břehem, hlubším dnem, peřejnatou vodou a žije ve společnosti hlavně ploštěnky říční (Dugesia polychroa). Vyskytovala se na místech mírně znečištěných. Při predačním pokusu, který probíhal od 17. 12. 2009 do 20. 10. 2010 při teplotě 14řC a trojnásobných opakováních ve všech vzájemných kombinacích pěti druhů ploštěnek, se potvrdil vnitrodruhový kanibalismus a časté nepohlavní rozmnožování ploštěnky americké. Z pokusu vyplynulo lovení hlavně původního druhu ploštěnky černé (Polycelis nigra), ploštěnkou americkou (Dugesia tigrina). Naopak ploštěnku americkou lovily ostatní druhy jen minimálně. Klíčová slova: ploštěnka americká (Dugesia...
|
|
|
Využití rostlinných bioindikátorů při sledování kontaminace životního prostředí
Koláček, Tomáš ; Vávrová, Milada (oponent) ; Čáslavský, Josef (vedoucí práce)
Kontaminace životního prostředí může být sledována jednak analytickými nástroji, ale také rozličnými druhy bioindikátorů, které poskytují relevantní informaci o účincích toxických látek a jejich směsí na organizmy in situ. Cílem práce je podat ucelený přehled rostlinných bioindikátorů a biomonitorů vhodných pro sledování perzistentních organických polutantů (POPs) v přírodních ekosystémech. Pro skupiny organických polutantů jako jsou PCBs, PCDDs/Fs, PBDEs, PAHs, PFCs a OCPs je vypracována literární rešerše zahrnující přehled druhů jehličnanů, krytosemenných rostlin (včetně kulturních plodin), mechů a lišejníků, které mohou být efektivně využity pro monitoring. V práci jsou uvedené příklady analýz vzorků jehličí, kůry a tkání mechů a lišejníků při jejich použití jako biomonitorů. Rovněž je uveden přehled rostlin pro sledování fytotoxicity a genotoxicity pomocí abortivity pylových zrn a příklad online bioindikace, jakožto možnosti nespecifické bioindikace.
|
host ::
RSS.