|
|
Příprava nanočástic a nanovláken a jejich využití v přípravcích proti akné
Tilšarová, Kamila ; Veselá, Mária (oponent) ; Skoumalová, Petra (vedoucí práce)
Diplomová práce byla zaměřena na přípravu a charakterizaci nanočástic a nanovláken s obsahem aktivních látek z vybraných bylin s cílem aplikovat tyto materiály v přípravcích proti akné. Testovány byly různé typy extraktů, u kterých byl sledován obsah polyfenolů, flavonoidů a antioxidační aktivita. Extrakty byly dále enkapsulovány do liposomů a vláken z polyhydroxybutyrátu. U připravených liposomů a vláken byla sledována především antioxidační aktivita a antimikrobiální aktivita vůči kmenu Propionibacterium acnes. Liposomové částice byly následně aplikovány i do kosmetických emulzí. Tyto krémy vykazovaly vysokou antioxidační aktivitu a vynikající stabilitu stanovenou pomocí analytické centrifugace. Také připravená nanovlákna vykazovala vysokou antioxidační aktivitu a rovněž byl prokázán jejich antimikrobiální účinek. Připravené částice i vlákna byly na závěr otestovány z hlediska jejich bezpečnosti při kontaktu s humánními buňkami. Při vhodné koncentraci nebyl prokázán žádný cytotoxický účinek a testované materiály lze tak využít při aplikacích při problémech s akné.
|
|
|
Přírodní látky v léčbě rakoviny a jejich cytotoxicita
Hájková, Tereza ; Raudenská, Martina (oponent) ; Provazník, Ivo (vedoucí práce)
Práce se zabývá problematikou přírodních látek v souvislosti s nádorovým onemocněním. Přírodní látky mají pozitivní vliv na lidský organismus a jsou schopné ovlivňovat životaschopnost a růst nádorových buněk. Hlavním mechanismem je ovlivnění mechanismů vedoucích k zahájení apoptózy nádorových buněk a zabránění další proliferace. V práci je dále rozebrána problematika využití nádorových buněčných linií ve výzkumu nádorového onemocnění. Dále jsou v práci uvedeny běžně dostupné metody pro stanovení cytotoxicity přírodních látek, přičemž pro experimentální část je vybrána metoda MTT test a systém xCELLigence pro monitorování v reálném čase. V experimentální části bude sledován mechanismus působení testované látky kapsaicin v aplikaci na prostatické buněčné linie, nádorovou PC3 a nenádorovou PNT1A.
|
|
|
Syntéza kvantových teček pro in-vivo zobrazování
Ferdusová, Helena ; Majzlíková, Petra (oponent) ; Pekárková, Jana (vedoucí práce)
Cílem této práce byly syntézy ve vodě rozpustných kvantových teček (QDs) pomocí různých prekurzorů a stabilizátorů a zjištění toxicity syntetizovaných QDs nutných pro in-vivo zobrazování. Tato práce je zaměřena na syntézy ve vodě rozpustných QDs (MPA-CdTe, MPA-CdTe/ZnS, MSA-CdTe, MSA-CdTe/ZnS, GSH-CdTe, GSH-CdTe/ZnS, TGA-CdTe, TGA-CdTe/ZnS, GSH-ZnSe a GSH-ZnSe/ZnS) a zejména na jejich toxicitu. Syntetizované QDS vyznačující se vysokou intenzitou fluorescence a záporným zeta potenciálem byly vybrány vzhledem k jejich vhodnosti pro tuto práci. Výsledné hodnoty QDs byly vyhodnoceny a u QDs s optimálními vlastnostmi (maximální intenzita, FWHM, zeta potenciál) byla dále studovaná toxicita. Toxicita QDs byla určena pomocí MTT testu na buněčné linii HEK 293, při kterém bylo podle rešerše potvrzeno, že QDs se strukturou jádro/obal jsou méně toxické než struktura jádro. Z výsledků vyplývá, že toxicita námi syntetizovaných QDs je nejnižší u MPA-CdTe (struktura jádro) a MPA-CdTe/ZnS (struktura jádro/obal).
|
|
|
Analýza a charakterizace beta-glukanů z vybraných přírodních zdrojů
Vít, Radek ; Hudečková, Helena (oponent) ; Márová, Ivana (vedoucí práce)
Cílem bakalářské práce je otestovat a charakterizovat komerčně dostupné produkty s deklarovaným obsahem -glukanů. V teoretické části jsou popsány -glukany, jejich možné zdroje, vlastnosti a využití. Dále se v teoretické části nachází část zaměřená na stanovení obsahu -glukanů. Jako zdroje -glukanů jsou v teoretické části dále popsány kvasinka Saccharomyces cerevisiae a houba hlíva ústřičná. Popsány jsou také jednotlivé stanovované skupiny aktivních látek a principy metod použitých pro jejich charakterizaci. V experimentální části této práce byly charakterizovány extrakty z pěti komerčně dostupných zdrojů -glukanů. Stanovena byla antioxidační aktivita, celkové polyfenoly, proteiny a sacharidy, u vybraných produktů též obsah vitamínu C za využití HPLC a dále obsah lipidů za využití GC-FID. Ke stanovení obsahu -glukanů byla využita enzymatická metoda. U dvou vzorků s nejvyšší antioxidační aktivitou byly poté provedeny antimikrobiální a MTT testy.
|
|
|
Preparation of organic fibers with the addition of algae extracts
Tuhrinská, Terézia ; Skoumalová, Petra (oponent) ; Němcová, Andrea (vedoucí práce)
The presented bachelor thesis is focused on the preparation and characterization of organic fibers with an admixture of pre-prepared extracts of microalgae and cyanobacteria containing valuable active compounds. The theoretical part describes selected metabolites of microalgae and cyanobacteria, methods of their analysis, the issue of encapsulation and incorporation of active substances into nanofibers and presents some methods of their preparation. In the experimental part of this thesis, selected strains from the CCALA collection were first cultured. Subsequently, aqueous, ethanol and hexane extracts of biomass from cultured and commercial microalgae and cyanobacteria were prepared. The prepared extracts were spectrophotometrically evaluated in terms of the concentration of chlorophylls, carotenoids, antioxidants, polyphenols, and total proteins present. In addition, 96 % ethanol extracts were subjected to more accurate analysis of chlorophylls and carotenoids by HPLC. The highest antioxidant activity was observed for aqueous extracts. Gelatin nanofibers containing selected extracts were formed by electrospinning method. The formed fibers were examined afterwards to identify a mass fraction of incorporated microalgal and cyanobacterial substances. The fibers were further tested for antioxidant activity with the TEAC assay. The most pronounced antioxidant effect was detected for the fiber with incorporated aqueous extract of the cyanobacterium Arthrospira maxima. Finally, the fibers were tested for their safety in contact with human cells. The amount of fibers used did not show any cytotoxic effect on human keratinocytes and the tested materials can thus be considered safe for application in cosmetics.
|
|
|
Interakce živočišných buněk s organickými polovodiči
Schildová, Veronika ; Thalerová, Sandra (oponent) ; Víteček,, Jan (vedoucí práce)
Bakalářská práce se zabývá studiem biokompatibility organických polovodičů. V teoretické části byly popsány organické polovodiče, jejich vlastnosti, výhody a příklady vybraných zařízení na bázi organických polovodičů. Dále byla definována biokompatibilita a možnosti jejího stanovení, mezi které patří testy cytotoxicity, test stability materiálů, test adheze buněk aj. Poslední část byla zaměřena na buněčné kultury, optimální podmínky kultivace a složení média pro in vitro testování biokompatibility. V praktické části jsou prezentovány výsledky stanovení biokompatibility sledovaných materiálů. Pro testování byly použity 3T3 myší fibroblasty.
|
|
|
Příprava a charakterizace moderních krytů ran
Balášová, Patricie ; Pernicová, Iva (oponent) ; Skoumalová, Petra (vedoucí práce)
Tato diplomová práce je zaměřena na studium bioaktivních krytů ran. V průběhu práce byly připraveny hydrogelové, lyofilizované a nanovlákenné kryty ran. Hydrogelové a lyofilizované kryty ran byly připravovány na bázi dvou polysacharidů – alginátu a chitosanu. Nanovlákenné kryty ran byly připravovány zvlákněním polyhydroxybutyrátu. Veškeré připravené kryty ran byly obohaceny o bioaktivní látky, které představovaly zástupce analgetik (ibuprofen), antibiotik (ampicilin) a enzymů (kolagenáza). Do hydrogelových a lyofilizovaných krytů ran byly inkorporovány veškeré vybrané aktivní látky, zatímco nanovlákenné kryty byly připraveny pouze s ibuprofenem a ampicilinem. Teoretická část se věnuje anatomii a funkci lidské kůže. Byl zde vysvětlen proces hojení ran a představeny moderní kryty ran dostupné na trhu. Další část byla věnována materiálům na přípravu krytů ran (alginát, chitosan, polyhydroxybutyrát) a aktivním látkám, které byly využity v průběhu experimentální části této práce. V teoretické části byly přiblíženy metody příprav vlákenných krytů ran a taktéž v této práci využité metody testování cytotoxicity. První část experimentální práce byla zaměřena na přípravu již zmíněných krytů ran. U připravených krytů ran se v další části práce sledovaly jejich morfologické změny v čase a taktéž postupné uvolňování inkorporovaných aktivních látek do modelového prostředí. Postupné uvolňování ampicilinu bylo sledováno nejen spektrofotometricky, ale rovněž i pomocí vysokoúčinné kapalinové chromatografie. V krytech, ve kterých byla zabudována kolagenáza, se sledovala i konečná proteolytická aktivita tohoto enzymu. Účinek aktivních látek byl pozorován na třech vybraných mikroorganismech: Escherichia coli, Staphylococcus epidermidis a Candida glabrata. Sledován byl rovněž i cytotoxický účinek na humánní buněčnou linii keratinocytů prostřednictvím MTT testu a LDH testu. Proveden byl i test pro sledování rychlosti hojení ran – scratch test.
|
|
|
Příprava potravinových doplňků na bázi vzácných druhů hub
Vetchá, Vendula ; Uhlířová, Renata (oponent) ; Hoová, Julie (vedoucí práce)
Tato diplomová práce se zabývá charakterizací nutričně významných látek ve vybraných vzorcích vzácných druhů hub, konkrétně lesklokorky lesklé a korálovce ježatého. Dále se věnuje biologickému vlivu vybraných vzácných hub na lidské buněčné linie HaCaT a Caco-2, sleduje produkci prozánětlivých cytokinů IL-6 a IL-8 imortalizovanými keratinocyty a buňkami karcinomu tlustého střeva po expozici vodných extraktů připravených z práškové formy hub. Teoretická část diplomové práce se věnuje charakteristice hub z hlediska morfologických znaků a jejich taxonomickému zařazení do živé říše. Dále studuje účinky jedlých a léčivých druhů hub a detailně popisuje medicinální houby, jako lesklokorku lesklou, houževnatce jedlého, trsnatce lupenitého, penízovku sametonohou, korálovce ježatého a hlívu ústřičnou, informuje o jejich účincích, využití a možnostech aplikace v potravinářství a farmacii. Zmiňuje možné negativní účinky hub na zdraví konzumentů. Uvádí metody zpracování hub a jejich využití v potravinářském průmyslu, dále se zaměřuje na možnosti testování toxicity in vitro a poskytuje stručný přehled běžně používaných testů cytotoxicity jako je MTT test či LDH test. Experimentální část diplomové práce se zabývá přípravou vodných extraktů z houbových prášků a jejich charakterizací z hlediska nutričních a biologicky aktivních látek. Pomocí HPLC analýzy sleduje obsah lipofilních látek a vitaminu C v jednotlivých vzorcích hub. Pro potvrzení biologického účinku na lidské zdraví byl proveden antimikrobiální test za použití čtyř modelových mikroorganismů a testy cytotoxicity na dvou lidských buněčných liniích. Nakonec byla provedena senzorická analýza instantní zeleninové polévky obohacené o přídavek houbového prášku. U analyzovaných práškových extraktů z houby lesklokorky lesklé byly potvrzeny biologické účinky, a to především jejich cytotoxický účinek na nádorové buňky epitelu tlustého střeva. Aplikace do potravinářství není v případě reishi snadná, a to kvůli triterpenoidům, které způsobují hořkou chuť. Naopak v případě korálovce ježatého byla pomocí testů cytotoxicity potvrzena bezpečnost použití v potravinářství. Výsledky senzorické analýzy prokázaly pozitivní vliv korálovce ježatého na chuťový profil instantních zeleninových polévek.
|
|
|
In vitro cytotoxicity study of selected antimycobacterial substances on human hepatocytes
Klimová, Miroslava ; Kuchařová, Monika (vedoucí práce) ; Smutná, Lucie (oponent)
Univerzita Karlova Farmaceutická fakulta v Hradci Králové Katedra biofyziky a fyzikálnej chémie Študentka: Miroslava Klimová Školiteľ: Mgr. Monika Kuchařová, Ph.D. Konzultant: Mgr. Pavel Bárta, Ph.D. Názov diplomovej práce: In vitro štúdium cytotoxicity vybraných antimykobakteriálnych látok na ľudských pečeňových bunkách Klinický výskum neustále napreduje, hľadajú sa nové, chýbajúce liečivá, prebieha syntéza účinnejších látok, minimalizujú sa nežiadúce účinky. Predmetom tejto práce bolo určiť účinok desiatich látok (JZ195, JZ186, MH17, JZ178, MH9, MH18, JZ177, JZ170, JZ172, JZ174) na bunkovú líniu HepG2 a zhodnotiť ich cytotoxický potenciál. Testované látky sú derivátmi pyrazin-2-karboxamidu, syntetizované boli Katedrou organickej a biorganickej chémie, Farmaceutickej fakulty v Hradci Králové, Univerzity Karlovej a vyvíjané za účelom pôsobenia proti mykobakteriálnym kmeňom. Cytotoxicita bola stanovená in vitro komerčne dostupnou kolorimetrickou metódou CellTiter96® AQueous One Solution Cell Proliferation Assay, spočívajúcej v redukcii tetrazoliovej soli na fialovo sfarbený formazan, priamo odrážajúcej počet životaschopných buniek. Mieru hepatotoxického pôsobenia sme zhodnotili na základe hodnôt IC50 získaných z inhibičných kriviek jednotlivých látok a porovnali s daným liekovým štandardom -...
|
|
|
Příprava a charakterizace moderních krytů ran
Balášová, Patricie ; Pernicová, Iva (oponent) ; Skoumalová, Petra (vedoucí práce)
Tato diplomová práce je zaměřena na studium bioaktivních krytů ran. V průběhu práce byly připraveny hydrogelové, lyofilizované a nanovlákenné kryty ran. Hydrogelové a lyofilizované kryty ran byly připravovány na bázi dvou polysacharidů – alginátu a chitosanu. Nanovlákenné kryty ran byly připravovány zvlákněním polyhydroxybutyrátu. Veškeré připravené kryty ran byly obohaceny o bioaktivní látky, které představovaly zástupce analgetik (ibuprofen), antibiotik (ampicilin) a enzymů (kolagenáza). Do hydrogelových a lyofilizovaných krytů ran byly inkorporovány veškeré vybrané aktivní látky, zatímco nanovlákenné kryty byly připraveny pouze s ibuprofenem a ampicilinem. Teoretická část se věnuje anatomii a funkci lidské kůže. Byl zde vysvětlen proces hojení ran a představeny moderní kryty ran dostupné na trhu. Další část byla věnována materiálům na přípravu krytů ran (alginát, chitosan, polyhydroxybutyrát) a aktivním látkám, které byly využity v průběhu experimentální části této práce. V teoretické části byly přiblíženy metody příprav vlákenných krytů ran a taktéž v této práci využité metody testování cytotoxicity. První část experimentální práce byla zaměřena na přípravu již zmíněných krytů ran. U připravených krytů ran se v další části práce sledovaly jejich morfologické změny v čase a taktéž postupné uvolňování inkorporovaných aktivních látek do modelového prostředí. Postupné uvolňování ampicilinu bylo sledováno nejen spektrofotometricky, ale rovněž i pomocí vysokoúčinné kapalinové chromatografie. V krytech, ve kterých byla zabudována kolagenáza, se sledovala i konečná proteolytická aktivita tohoto enzymu. Účinek aktivních látek byl pozorován na třech vybraných mikroorganismech: Escherichia coli, Staphylococcus epidermidis a Candida glabrata. Sledován byl rovněž i cytotoxický účinek na humánní buněčnou linii keratinocytů prostřednictvím MTT testu a LDH testu. Proveden byl i test pro sledování rychlosti hojení ran – scratch test.
|
host ::
RSS.