|
|
Poslední lucemburská princezna. Životní osudy Elišky Zhořelecké v letech 1390 - 1425.
Bolerazká, Zuzana ; Nejedlý, Martin (vedoucí práce) ; Drška, Václav (oponent)
Název práce: Poslední lucemburská princezna. Životní osudy Elišky Zhořelecké v letech 1390 - 1425. Abstrakt: Diplomová práce se zabývá životem poslední lucemburské princezny Elišky Zhořelecké. Na základě analýzy narativního a diplomatického materiálu, který vznikl přibližně mezi lety 1390 - 1425, popisuje období jejího života od narození, až do doby kdy se definitivně stala vdovou. Eliška Zhořelecká (1390 - 1451) byla vnučkou římského císaře Karla IV. a švédského krále Albrechta I. Na dlouhou dobu byla jediným potomkem lucemburské dynastie a byla proto již od svého dětství ženou politicky významnou. Po několika nezdařilých zásnubách se vdala za brabantského vévodu Antonína. Tento sňatek Elišku přivedl do západní Evropy, kde následně strávila zbytek svého života. Do rukou manželů se právě díky manželství, dostalo Lucembursko. Antonín několik let po svatbě zemřel v jedné z nejslavnějších bitev stoleté války - u Azincourtu. Brzy na to se Eliška znovu provdala za lutyšského biskupského elekta Jana Bavorského, který byl v této době známý především svou snahou ovládnout oblast Hollandu a Zeelandu. Jan ovšem taktéž několik let po svatbě zemřel a Eliška po zbytek života žila jako bezdětná vdova. Eliščin pobyt v ekonomicky a kulturně vyspělé oblasti, v politicky nestálé době a její politická aktivita, spojená...
|
|
|
Podoba chrámového interiéru v Cluny a dceřiných klášterů v Burgundsku
Galia, Milan ; Jarošová, Markéta (vedoucí práce) ; Šmied, Miroslav (oponent)
V bakalářské práci se věnuji architektuře chrámového interiéru Cluny III a jeho reflexím u dceřiných klášterů v Burgundsku. U jednotlivých staveb je rozebráno architektonické řešení, především členění stěny a zaklenutí. Významnou část tvoří historie regionu a kulturně historický kontext kláštera Cluny, následuje stavební vývoj kláštera. Hlavní část práce zaujímá chrámový interiér Cluny III, členění stěny v chrámovém interiéru, řešení zaklenutí hlavní lodi, typologické uspořádání půdorysu. Podoba chrámového interiéru v Cluny bude pak porovnávána s vybranými kostely dceřiných klášterů v Burgundsku. Klíčová slova: Burgundsko, architektura, chrámový interiér, románský sloh, stavba, klenba, Cluny, členění stěny
|
|
|
DONAČNÍ A POLITICKÁ ČINNOST BURGUNDSKÉ VÉVODKYNĚ ALIX Z VERGY V LETECH 1206-1251 OČIMA JEJÍCH LISTIN
Karlíková, Valentina ; Drška, Václav (vedoucí práce) ; Suchánek, Drahomír (oponent)
Předkládaná diplomová práce se zaměřuje na analýzu dochovaných listin a korespondence burgundské vévodkyně Alix z Vergy. Práce mapuje politickou a donační činnost vévodkyně v letech 1206-1251 právě na základě tohoto typu pramenů. Analyzuje jednotlivé listiny a dopisy a následně v nich reflektuje dobové dění a také osobnost burgundské vévodkyně. V první části jsou stručně nastíněny dobové reálie burgundského prostoru a důležitost reformovaných řádů pro oblast. Rovněž vláda vévodů Huga III. a Oda III. a také životní osudy Alix z Vergy od manželky Oda III. přes regentku až k postavení matky vládnoucího burgundského vévody. V nové kapitole práce nastiňuje pohled na postavení středověkých žen, problematiku jejich práv, disponování mocí a svobodnou vůlí. V druhé části se již práce věnuje rozboru listin a korespondence Alix z Vergy v jednotlivých obdobích života. Diplomová práce rekonstruuje na základě pramenů míru její politické moci, nezávislosti a svobodného rozhodování napříč životem. Součástí práce je komparace analýzy listinného materiálu vévodkyně s korespondencí a listinami královny Eleonory Akvitánské. Práce rovněž komparuje mocenské postavení a osobnost Alix z Vergy nejen s Eleonorou, ale také s francouzskou královnou Blankou Kastilskou, žijící ve stejné době. Klíčová slova: Alix z Vergy,...
|
|
|
Podoba chrámového interiéru v Cluny a dceřiných klášterů v Burgundsku
Galia, Milan ; Jarošová, Markéta (vedoucí práce) ; Šmied, Miroslav (oponent)
V bakalářské práci se věnuji architektuře chrámového interiéru Cluny III a jeho reflexím u dceřiných klášterů v Burgundsku. U jednotlivých staveb je rozebráno architektonické řešení, především členění stěny a zaklenutí. Významnou část tvoří historie regionu a kulturně historický kontext kláštera Cluny, následuje stavební vývoj kláštera. Hlavní část práce zaujímá chrámový interiér Cluny III, členění stěny v chrámovém interiéru, řešení zaklenutí hlavní lodi, typologické uspořádání půdorysu. Podoba chrámového interiéru v Cluny bude pak porovnávána s vybranými kostely dceřiných klášterů v Burgundsku. Klíčová slova: Burgundsko, architektura, chrámový interiér, románský sloh, stavba, klenba, Cluny, členění stěny
|
|
|
Odloučení Lucemburska od Koruny české
Stehlík, Martin ; Starý, Marek (vedoucí práce) ; Soukup, Ladislav (oponent)
Předmětem rigorózní práce je popsat a analyzovat proces odloučení Lucemburska od Koruny české. Téma bylo vybráno z důvodu, že nebylo dosud historiografií řešeno. Práce se opírá především o primární zdroje a pracuje s citacemi obsahu právních dokumentů. Úvod práce nastiňuje význam této problematiky a stávající literaturu a prameny. První kapitola rámcově popisuje proces začlenění Lucemburska mezi země Koruny české. Následující kapitola pak popisuje převzetí Lucemburska králem Václavem IV. na základě jeho nástupnictví po Václavovi Lucemburském a zastavování tohoto vévodství dalším panovníkům, Joštovi Lucemburskému a Ludvíkovi Orleánskému. Tato kapitola však popisuje zejména počátky burgundské expanze do Lucemburska založené svatební smlouvou mezi Eliškou Zhořeleckou a Antonínem Brabantským. Třetí kapitola se zabývá snahou králů Zikmunda Lucemburského a Albrechta II. zachovat Lucembursko pro Korunu českou a současně snahu burgundského vévody Filipa Dobrého získat vévodství od Elišky Zhořelecké pomocí vzájemných smluv. Následující kapitola zmiňuje snahu dalších panovníků Lucembursko ovládnout, zejména pak Vilémem Saským, trevírským arcibiskupem Jakubem ze Sierck a opětovně burgundským vévodou Filipem Dobrým. Přitom analyzuje zejména smlouvy, které za tímto cílem tito panovníci s Eliškou uzavřeli. Zabývá se také...
|
|
|
Poslední lucemburská princezna. Životní osudy Elišky Zhořelecké v letech 1390 - 1425.
Bolerazká, Zuzana ; Nejedlý, Martin (vedoucí práce) ; Drška, Václav (oponent)
Název práce: Poslední lucemburská princezna. Životní osudy Elišky Zhořelecké v letech 1390 - 1425. Abstrakt: Diplomová práce se zabývá životem poslední lucemburské princezny Elišky Zhořelecké. Na základě analýzy narativního a diplomatického materiálu, který vznikl přibližně mezi lety 1390 - 1425, popisuje období jejího života od narození, až do doby kdy se definitivně stala vdovou. Eliška Zhořelecká (1390 - 1451) byla vnučkou římského císaře Karla IV. a švédského krále Albrechta I. Na dlouhou dobu byla jediným potomkem lucemburské dynastie a byla proto již od svého dětství ženou politicky významnou. Po několika nezdařilých zásnubách se vdala za brabantského vévodu Antonína. Tento sňatek Elišku přivedl do západní Evropy, kde následně strávila zbytek svého života. Do rukou manželů se právě díky manželství, dostalo Lucembursko. Antonín několik let po svatbě zemřel v jedné z nejslavnějších bitev stoleté války - u Azincourtu. Brzy na to se Eliška znovu provdala za lutyšského biskupského elekta Jana Bavorského, který byl v této době známý především svou snahou ovládnout oblast Hollandu a Zeelandu. Jan ovšem taktéž několik let po svatbě zemřel a Eliška po zbytek života žila jako bezdětná vdova. Eliščin pobyt v ekonomicky a kulturně vyspělé oblasti, v politicky nestálé době a její politická aktivita, spojená...
|
|
|
Oděv jako výraz moci a hierarchií od konce 14. do konce 15. století. Komparace vývoje v českých zemích a Burgundsku
Hojková, Anna ; Nejedlý, Martin (vedoucí práce) ; Svátek, Jaroslav (oponent)
Diplomová práce "Oděv jako výraz moci a hierarchií od konce 14. do konce 15. století. Komparace vývoje v českých zemích a Burgundsku" popisuje vývoj způsobu odívání v obou zemích. Vychází především z ikonografických pramenů, doplněných informacemi z písemných pramenů a literatury. Na základě tohoto popisu srovnává potom způsoby a přístup k reprezentaci pomocí oděvu u vyšších vrstev světské společnosti daných oblastí. Počáteční společný základ vycházející z kultury francouzského dvora 14. století rozvíjí burgundská společnost v původním směru, s důrazem na tvarování siluety. Oproti tomu dochází v Čechách k odklonu od této linie a přeorientování na německou oblast. Impulzy zaalpské módy přijímá až v poslední čtvrtině 15. století. Před siluetou je upřednostňován jako primární reprezentační prvek materiál oděvu. Práce nastiňuje také tendence dalšího vývoje a upozorňuje na některé sporné body problematiky.
|
|
| |
|
|
"Voyage d'Outremer" Bertrandona de la Broquière jako historický pramen
Srncová, Karolina ; Nejedlý, Martin (vedoucí práce) ; Svátek, Jaroslav (oponent)
Bakalářská práce "Voyage dOutremer Bertrandona de la Broquire jako historický pramen" se zabývá cestopisnou relací burgundského diplomata a zvěda Bertrandona de la Broquire, zachycující jeho putování Svatou zemí, Sýrií a Osmanskou říší v letech 1432-1433. Na pozadí ideologického proudu pozdních kruciát a burgundského dvora, který byl jeho výrazným nositelem, zkoumá šíře a limity pozdněstředověké náboženské tolerance a kulturní otevřenosti.
|
|
|
Burgundsko a Středočeský kraj - partnerství regionů EU
KUBOVÁ, Michaela
Bakalářská práce Burgundsko a Středočeský kraj {--} partnerství regionů EU je rozdělena do sedmi kapitol. Teoretická část stručně popisuje regiony Burgundsko a Středočeský kraj, Maison de Bourgogne a vznik partnerství těchto regionů. Druhá část se věnuje spolupráci na úrovni partnerství mikroregionů a měst a čtyřem hlavním oblastem spolupráce regionů {--} kultuře, vzdělávání, ekonomické spolupráci a cestovnímu ruchu. Popsány jsou také možnosti podpory těmto typům spolupráce ze strany Evropské unie. Součástí práce je résumé ve francouzštině.
|
host ::
RSS.