|
|
Reflection of the Czechoslovak Monetary Policy in the thoughts and writings of German-speaking Economist that worked at the Charles-Ferdinand University during 1918 - 1938
Zatřepálková, Hana ; Baxa, Jaromír (vedoucí práce) ; Doležalová, Antonie (oponent)
Práce se zaměřuje na německy mluvící ekonomy, konkrétně Oskara Engländra, Alfreda Amonna a Huga Müllera, kteří vyučovali ekonomicky orientované předměty na Německé univerzitě v Praze v meziválečném období. Skrze kombinaci historického výzkumu a textové analýzy děl těchto ekonomů se práce zabývá otázkou, do jaké míry projevovali zájem o měnovou politiku Československa a její významné představitele, Aloise Rašína a Karla Engliše. Zároveň zkoumá, jaká témata převažovala v jejich pracích během tohoto období, a poskytuje náhled na možnosti využití počítačové textové analýzy v oblasti historie ekonomického myšlení.
|
|
|
Zákon na ochranu republiky z r. 1923 a tiskové zákonodárství
Červený, Ondřej ; Adamová, Karolina (vedoucí práce) ; Soukup, Ladislav (oponent)
v českém jazyce: V této práci se zabývám zákonem na ochranu republiky z r. 1923. Kdy a za jakých podmínek vznikal, jak probíhalo jeho schvalování. Dále rozebírám zákon jako celek i podrobněji jeho nejdůležitější ustanovení. Poté následuje rozbor novelizací tohoto zákona a další kapitolou je uplatnění a aplikace zákona v soudní praxi. Pomyslná druhá část práce pojednává o tiskovém zákonodárství Československé republiky a oborech tiskového práva. Poslední kapitola se konečně zabývá tiskovými delikty, které jsou obsaženy v zákoně na ochranu republiky.
|
|
|
Zákon na ochranu republiky v kontextu politické diskuse první Československé republiky
Zaimović, Enes ; Gelnarová, Jitka (vedoucí práce) ; Charvát, Jan (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá československým zákonem na ochranu republiky, dobovými okolnostmi jeho přijetí a názorovou reflexí mezi nejvýznamnějšími subjekty politického systému První republiky a jejich stranických tiskových orgánů k němu. Jejím cílem je přinést odpověď na otázky, jakým způsobem k zákonu na ochranu republiky přistupovaly nejvýznamnější subjekty stranického systému, jak zákon rámovaly navenek, jak tyto své přístupy aktéři stranického systému První republiky komunikovali navenek a čím byly jejich postoje formovány. Pro tyto účely práce provádí analýzu dobových pramenů, mezi které patří především stranický tisk a projevy představitelů politických stran v Poslanecké sněmovně Národního shromáždění, v níž používá i rámcovou analýzu jakožto nezbytný předpoklad pro rekonstrukci jednotlivých rámců, do nichž straničtí aktéři zákon na ochranu republiky zasazovali.
|
|
| |
|
|
Zákon na ochranu republiky z r. 1923 a tiskové zákonodárství
Červený, Ondřej ; Adamová, Karolina (vedoucí práce) ; Soukup, Ladislav (oponent)
v českém jazyce: V této práci se zabývám zákonem na ochranu republiky z r. 1923. Kdy a za jakých podmínek vznikal, jak probíhalo jeho schvalování. Dále rozebírám zákon jako celek i podrobněji jeho nejdůležitější ustanovení. Poté následuje rozbor novelizací tohoto zákona a další kapitolou je uplatnění a aplikace zákona v soudní praxi. Pomyslná druhá část práce pojednává o tiskovém zákonodárství Československé republiky a oborech tiskového práva, stejně jako o jeho použití v rozhodovací praxi soudů. Poslední kapitola se konečně zabývá tiskovými delikty, které jsou obsaženy v zákoně na ochranu republiky.
|
|
|
Měnová politika Československa v letech 1919-1929
Prokeš, Jan ; Szobi, Pavel (vedoucí práce) ; Jakubec, Ivan (oponent)
Tato práce se zaměřuje na popsání a analýzu měnové politiky v Československu mezi roky 1919 a 1929. Zpočátku se věnuje teoretickému vymezení měnové politiky a názorů na podstatu peněz. V analytické části charakterizuje nejpodstatnější události této dekády z pohledu měnové politiky. Zvláštní důraz je kladen především na měnovou reformu z roku 1919 provedenou Aloisem Rašínem. Práce se dále zaměřuje na změnu směru od deflační politiky k politice měnové stabilizace, na které má největší zásluhy Karel Engliš, druhá významná postava československé měnové politiky v těchto letech. Jak Rašín, tak Engliš přispěly výraznou měrou k zdařilému měnovému vývoji v poválečném Československu. Práce hodnotí Aloise Rašína pozitivně díky způsobu, jakým se vypořádal se silnými inflačními tlaky v ekonomice a tím, že dal vzniknout pevné a důvěryhodné koruně. Největší přínos Karla Engliše pak spatřuji ve správně načasované měnové stabilizaci, která pomohla k nejvýraznější hospodářské konjunktuře v historii republiky.
|
|
|
Živnostenská banka a měnová reforma. Příspěvek k významu zájmových skupin v éře první republiky
Šoral, Dalibor ; Skřivan, Aleš (vedoucí práce) ; Chalupecký, Petr (oponent)
V diplomové práci analyzuji chování zástupců Živnostenské banky před a během celého procesu Rašínovy měnové reformy (1919). Snažil jsem se prokázat, že zástupci banky byli úzce propojení s politickou reprezentací a tak mohli vystupovat jako zájmová lobbistická skupina, jež tak mohla prosazovat své specifické zájmy. V některých ohledech dokonce suplovali roli státu, neboť měli potřebné národohospodářské znalosti a politický vliv. Zhodnotím, zda nebyly používány korupční praktiky. Z uvedených faktů vyvodím závěr o pravdivosti této domněnky. Při prosazování svých zájmů využívala banka hospodářský nacionalismus. Na problematiku nahlížím pomocí metodologického rámce teorie veřejné volby.
|
|
|
Vliv různých teoretických přístupů na uspořádání měnových poměrů v Československu po roce1918
Staňková, Veronika ; Koderová, Jitka (vedoucí práce) ; Hýla, Pavel (oponent)
Tato bakalářská práce analyzuje hlavní teoretické proudy československé ekonomie mezi lety 1918 a 1936 a jejich uplatnění v hospodářské politice státu. Představuje nejvýznamnější domácí ekonomické osobnosti tohoto období -- Aloise Rašína, Karla Engliše a Josefa Macka. Zkoumá kroky vedoucí k uspořádání měnových poměrů v novém státě po roce 1918 vrcholící měnovou odlukou a následnou deflační politikou. Představuje období hospodářské konjunktury druhé poloviny 20. let 20. století a založení Národní banky československé. V závěru práce analyzuje průběh Velké hospodářské krize v Československu a její dopady na měnovou situaci.
|
|
|
Bankovní ústav ministerstva financí v letech 1919-1926. Příspěvek k dějinám měnové politiky tzv. První republiky
Ritterová, Zuzana ; Soběhart, Radek (vedoucí práce) ; Szobi, Pavel (oponent)
Tato práce je věnována tématu Bankovního úřadu při Ministerstvu financí. Zabývá se vznikem a funkcí Bankovního úřadu a snaží se odpovědět na otázku, proč byla v Československu založena cedulová banka až v roce 1926. Na základě studia nevydaných pramenů a nejnovější odborné literatury jsem dospěla k závěru, že existují tři možná vysvětlení. Faktor, který ovlivnil dobu odkladu aktivace centrální banky nejvíce, byl požadavek stability měny. Nejzásadnějším objevem je ovšem to, že dobu působení Bankovního úřadu do jisté míry prodlužovala také politika ministrů financí. Ti se snažili zvýšit hodnotu měny dříve, než bude stabilizována a její správa bude předána bance.
|
|
|
Okolnosti vzniku a vývoje Národní banky československé
Marek, Patrik ; Váňa, Daniel (vedoucí práce) ; Tajovský, Ladislav (oponent)
Předmětem diplomové práce "Okolnosti vzniku a vývoje Národní banky Československé" je popsání vývoje našeho centrálního bankovnictví od vzniku samostatného Československa v roce 1918 až do vytvoření naší první centrální banky -- Národní banky Československé - v roce 1926. První část práce je věnována peněžní reformě roku 1919 a jsou zde popsána její teoretická východiska, způsob provedení i dopady. Druhá část je věnována Bankovnímu úřadu Ministerstva financí jako přímému předchůdci Národní banky Československé. Konečně ve třetí části je popsán samotný vznik, způsob organizace a správy a hlavní činnost Národní banky Československé.
|
host ::
RSS.