Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 104 záznamů.  1 - 10dalšíkonec  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Jak realizovat multikulturní výchovu u žáků na 1. stupni ZŠ prostřednictvím práce s textem
Macková, Theodora ; Laufková, Veronika (vedoucí práce) ; Martinovská, Klára (oponent)
Diplomová práce se zabývá rozvojem multikulturní výchovy u žáků ve třetím ročníku základní školy skrze práci s literárním textem. Z hlediska formy je rozdělena na část teoretickou a výzkumnou. Teoretická část obsahuje základní informace o multikulturalitě, interkulturalitě, předsudcích a stereotypech, zabývá se pojetím multikulturní výchovy v kurikulárních dokumentech a blíže popisuje rozvoj čtenářství a čtenářské gramotnosti na prvním stupni základní školy. Především se zaměřuje na rozvoj čtenářství skrze metody RWCT a třífázový model učení E-U-R. Výzkumná část práce obsahuje popis akčního výzkumu realizovaného ve třetím ročníku základní školy s cílem rozvíjet multikulturní výchovu u žáků skrze literární text. Na základě pozorování, rozhovoru s třídní učitelkou a pretestu zjišťujícího současné postoje žáků k multikulturní společnosti bylo na základě pěti vybraných knih pro děti realizováno a následně reflektováno pět čtenářských lekcí zaměřujících se na rozvoj multikulturní výchovy u žáků. Výsledky akčního výzkumu ukazují, že lekce měly dopad na žákovské postoje k multikulturní společnosti, žáci se aktivněji zajímali o témata spojená s multikulturalitou, došlo k posunu žákovského chápání normy a lekce vedly k větší míře aktivního zapojení žáků s OMJ. Závěrem jsou formulována doporučení pro další...
Záznamy z četby na 1. stupni ZŠ: akční výzkum
Mazourová, Lucie ; Laufková, Veronika (vedoucí práce) ; Štípek, Jiří (oponent)
Předkládaná diplomová práce se zaměřuje na využití záznamů z četby na 1. stupni základní školy v hodinách českého jazyka a literatury při realizaci čtenářských lekcí. Práce je rozdělena na část teoretickou a praktickou. Hlavním cílem teoretické části je vymezit základní pojmy, které souvisí s tématem, tj. čtenářská gramotnost, rozvoj čtenářství, motivace ke čtení, čtenářský deník, povinná četba a záznamy z četby. V teoretické části jsou popsány konkrétně ty záznamy z četby, které jsou využívány v praktické části práce, tj. plakát, dopis postavě, grafické organizéry, otázky, podvojný deník. Praktická část byla designována jako akční výzkum, kdy byly navrženy a následně odučeny čtenářské lekce ve 4. ročníku základní školy, v období říjen až prosinec, ve kterých byly využity rozmanité záznamy z četby. Dohromady bylo realizováno sedm čtenářských lekcí, z toho poslední, sedmá, lekce sloužila jako lekce reflektivní. Výstupem z každé čtenářské lekce byl pracovní list společně se záznamem z četby. Na základě realizovaných lekcí bylo zjišťováno, jaké záznamy z četby vyhovují různým typům žáků; jaké záznamy z četby žáci hodnotili jako podnětné a proč, jak žáci své myšlenky a postoje k přečteným knihám do záznamů formulovali, jakým způsobem je odůvodňovali a zda jsou schopni o nich hovořit. Použitými...
Porovnání metod a technik dramatické výchovy a čtenářských strategií při práci s bajkami
Legátová, Tereza ; Ferklová, Alžběta (vedoucí práce) ; Sobková, Ivana (oponent)
Diplomová práce se zabývá tématem porovnání metod a technik dramatické výchovy a čtenářských strategií při práci s textem bajek. Práce je rozdělena na dvě části - teoretickou a praktickou. Teoretická část je zpracovaná na základě odborných pramenů a literatury. Je zaměřena na charakteristiku dramatické výchovy, čtenářských strategií a literárního žánru bajky. Zaměřuje se vysvětlení důležitých pojmů týkajících se dramatické výchovy a čtenářské gramotnosti a využití literárního žánru bajky v dramatické a literární výchově. Praktická část se zabývá výzkumem zjištující efektivitu využitých metod práce s textem na základě vytvoření a realizace deseti lekcí, které obsahují metody a techniky dramatické výchovy a čtenářské strategie při práci s textem bajek. Zjišťuje, pomocí které využité metody dochází u žáků k lepšímu porozumění textu bajek, dále zjišťuje efektivitu využití obou metod práce s textem a pozorování porozumění textu bajek v průběhu výzkumu. KLÍČOVÁ SLOVA Dramatická výchova, metody a techniky dramatické výchovy, čtenářské strategie, bajka, akční výzkum
Rozvoj čtenářských a pisatelských dovedností žáků 1. stupně: akční výzkum
Mostecká, Sabina ; Laufková, Veronika (vedoucí práce) ; Novotná, Kateřina (oponent)
Diplomová práce se zabývá rozvojem čtenářských a pisatelských dovedností u žáků na prvním stupni základní školy. V teoretické části práce jsou popsána specifika čtenářské a pisatelské gramotnosti a možnosti jejich rozvoje, jež je neodmyslitelně spojen s tréninkem jednotlivých dovedností, které souvisí se čtením a psaním. Cílem praktické části diplomové práce je popsat souvislost mezi rozvojem čtenářských a pisatelských dovedností u vybraných šesti žáků z pátého ročníku základní školy. K tomu, aby mohl být výzkum uskutečněn, bylo sestaveno šest čtenářských lekcí, které byly realizovány v hodinách českého jazyka a literatury (Popletená říše, Nekonečný příběh, Limeriky, Strado a Varius, Listonoš vítr, Nedokončené pohádky). V těchto šesti čtenářských lekcích byly cíleně propojovány a rozvíjeny čtenářské a pisatelské dovednosti. Každá z šesti realizovaných čtenářských lekcí měla pisatelský výstup. Použitými výzkumnými metodami (obsahová analýza žákovských produktů, pozorování, nestrukturovaný rozhovor) bylo zjištěno, že spolu rozvoj čtenářských a pisatelských dovedností úzce souvisí. Žáci, kteří mají rozvinuté čtenářské dovednosti většinou tvoří i kvalitní texty. Dále jsem zjistila, že rozvoj čtenářských a pisatelských dovedností souvisí také s vnitřní motivací daného žáka. Na základě realizovaných...
Implementace technik pro rozvoj naslouchání do třídního kolektivu na 1. stupni ZŠ
Jeřábková, Anna ; Poche Kargerová, Jana (vedoucí práce) ; Vallin, Petra (oponent)
Diplomová práce se zabývá komunikační dovedností naslouchání jakožto součástí komunikativní klíčové kompetence. Autorka necílí na situace, kdy žák poslouchá výklad učitele, nýbrž na naslouchání žáků prvního stupně sobě navzájem. Vychází z dlouhodobého vědeckého diskurzu na toto téma. Cílem této práce je nejprve teoreticky představit komunikační činnost naslouchání jako poměrně náročný proces, který, třebaže vyžaduje stejné množství pozornosti a tréninku jako ostatní komunikační činnosti, je v globálním měřítku ve školním kurikulu spíše opomíjen. Teoretická část zároveň předkládá konkrétní návrhy, jak lze rozvoj naslouchání ve třídním kolektivu prvního stupně základní školy podpořit. Výzkumná část, konkrétně pedagogický akční výzkum, vychází z teoretických poznatků. Klade si za cíl pozorovat změny ve vzájemné komunikaci žáků třetího ročníku, kde autorka působí jako asistentka pedagoga, se zaměřením na jejich dovednost naslouchání. Celkem tři etapy akčního výzkumu zachovávají cyklické schéma popis situace, akční návrh, akce a analýza. Akční výzkum je opřený o didaktické hry navržené tak, aby byla během nich tato dovednost žáky samotnými zkoumána a rozvíjena. Zároveň autorka prostřednictvím reflektivních pasáží vyhodnocuje průběh výzkumu a progres žáků v oblasti naslouchání. Realizovaný akční výzkum...
Dílna čtení v 1. třídě: akční výzkum
Malínská, Dorota ; Laufková, Veronika (vedoucí práce) ; Novotná, Kateřina (oponent)
Diplomová práce vychází z nutnosti vést a podporovat žáky ve čtenářství již od počátku povinné školní docházky. Teoretická část se zabývá pojmem čtenářství, rozvojem čtenářské gramotnosti a dále popisuje metody a možnosti další podpory a rozvoje čtenářství. Nedílnou součástí pro rozvoj čtenářské gramotnosti jsou knihovny, o kterých je taktéž v práci zmínka. Poslední kapitola teoretické části se zaměřuje na různé možnosti a pohledy na dílnu čtení. Cílem akčního výzkumu je popsat pomocí pozorování, jakým způsobem je možné zařadit dílnu čtení pevně do rozvrhu již od 1. ročníku základní školy na základě vlastní zkušenosti, a navrhnout, jakými dalšími metodami je možné ještě více podpořit čtenářství u žáků 1. a 2. ročníku. Pomocí poznatků z rodiči vyplněného dotazníku empirická část odpovídá na dané výzkumné otázky. Z výzkumu vyplynulo, že díky brzkému zařazení dílny čtení byli žáci již na počátku 2. ročníku schopni se soustředit na danou četbu a plynule navázat na již zvládnutou organizaci dílny čtení v rámci 1. ročníku. V neposlední řadě se ukázalo, že zásluhou konání dílen čtení se u žáků hojně projevuje prožitek z četby již ve 2. ročníku základní školy. KLÍČOVÁ SLOVA Čtenářství, čtenářská gramotnost, motivace, knihovny, dílna čtení, mladší školní věk, akční výzkum
Problematika řešení soustav polynomiálních rovnic ve výuce matematiky
KÖNIGSMARKOVÁ, Soňa
Cílem práce je zmapovat současný stav v oblasti výuky a žákovských řešitelských strategií u polynomiálních rovnic a využití těchto soustav rovnic při řešení úloh na množiny bodů dané vlastnosti na různých typech škol a na základě toho navrhnout v odůvodněných případech obohacení výuky v této oblasti o metody odrážející současné trendy ve využití výpočetní techniky. Vzhledem k uvedenému cíli se autorka zaměřuje na současný stav výuky soustav polynomiálních rovnic z hlediska užívaných metod řešení na ZŠ, na SŠ a na fakultách připravujících matematiky, na řešení složitějších úloh, především úloh na množiny bodů vlastnosti budoucími učiteli matematiky a na potenciál systémů počítačové algebry pro zlepšení současného stavu. Práce je rozdělena na 9 kapitol, přičemž v prvních čtyřech kapitolách je odůvodněna aktuálnost tématu, je uveden historický vývoj řešení úloh na soustavy rovnic a především aktuální stav dané problematiky z pohledu postavení učiva ve vzdělávacích programech a výskytu příslušných úloh v učebnicích, přijímacích a maturitních zkouškách a v matematické olympiádě. Vzhledem k tématu práce jsou uvedeny ukázky řešení úloh elementárními metodami i metodami, které se opírají o teorii Gröbnerových bází a využití výpočetní techniky. Pátá kapitola vymezuje cíle práce, další tři kapitoly se věnují vlastnímu výzkumu na SŠ a VŠ, který se zabývá řešením soustav polynomiálních rovnic a řešením úloh na množiny bodů dané vlastnosti z hlediska volby metod řešení a výskytu chyb při jejich použití. V závěrečné kapitole jsou shrnuty výsledky výzkumu a uvedena některá doporučení pro výuku na střední škole i pro přípravu budoucích učitelů matematiky. Přílohy obsahují původní a na základě výzkumu upravený návrh učebního materiálu o metodách řešení soustav polynomiálních rovnic a řešení úloh na množiny bodů dané vlastnosti pro nadané studenty SŠ a studenty učitelství na VŠ.
Rozvoj formativního hodnocení v prostředí mateřské školy: akční výzkum
Řehořková, Adéla ; Laufková, Veronika (vedoucí práce) ; Novotná, Kateřina (oponent)
Diplomová práce se zaměřuje na problematiku formativního hodnocení v prostředí mateřské školy. Cílem diplomové práce je systematizovat uplatňování technik a nástrojů formativního hodnocení v předškolním vzdělávání a zaměřit se na větší spolupráci s rodiči. Teoretická část vymezuje vývoj dětské identity, význam sebepojetí v předškolním věku a jeho zakotvení v Rámcovém vzdělávacím programu pro předškolní vzdělávání. Dále je věnována motivaci, hodnocení, možným technikám formativního hodnocení pro předškolní vzdělávání a popisuje důležitost formativního hodnocení ve Strategii vzdělávací politiky ČR do roku 2030+. Poslední kapitola je zaměřena na spolupráci s rodiči a její přínos pro výchovu a vzdělávání dětí. Empirická část je designována jako akční výzkum. Ten spočívá v diagnostice současného stavu v oblasti formativního hodnocení ve vybrané mateřské škole. Následuje řešení dané situace: založení nového portfolia jako nástroje formativního hodnocení, který funguje jako ucelený promyšlený systém, na jehož tvorbě se podílejí také rodiče dětí; zavedení technik k sebehodnocení dětí; systematizace přístupu k dětem v oblasti hodnocení. Jako metody sběru dat byly voleny: zúčastněné pozorování (dětí), rozhovory s dětmi a kolegyní z mateřské školy, dotazníku, který bude určený pro rodiče dětí. Šetření...
Akční výzkum: Rozvoj čtenářské gramotnosti v 6. ročníku ZŠ
Nováková, Anežka ; Laufková, Veronika (vedoucí práce) ; Starý, Karel (oponent)
Diplomová práce se zabývá rozvojem čtenářské gramotnosti v nižším sekundárním vzdělávání (dle mezinárodní klasifikace ISCED 2). Z hlediska formy je rozdělena na část teoretickou a výzkumnou. V teoretické části práce je blíže vymezena čtenářská gramotnost jako důležitá kompetence pro život ve společnosti, popsány jsou její jednotlivé složky, problematické postavení v kurikulárních dokumentech českého vzdělávání a vhodné metody pro její rozvoj. Výzkumná část práce obsahuje popis akčního výzkumu realizovaného v 6. ročníku základní školy s cílem zlepšit čtenářskou gramotnost vybraných žáků. Na základě pozorování, dotazníkového šetření o vztahu ke čtení a pretestu zjišťujícího současný stav čtenářské gramotnosti žáků jsou vymezeny dílčí intervenční kroky, které jsou následně realizovány a zhodnoceny. Výzkum ukazuje, že pravidelné a systematické zařazování metod RWCT a dílen čtení vede k rozvoji čtenářských dovedností a vztahu ke čtení, tzn. formuje vnitřní potřebu číst, utváří čtenářské návyky a podporuje zájem o vzájemné sdílení čtenářské zkušenosti. Závěrem jsou formulována doporučení pro další práci ve vybrané třídě, aby byla čtenářská gramotnost rozvíjena i nadále. KLÍČOVÁ SLOVA čtení, čtenářská gramotnost, rozvoj čtenářství, vztah ke čtení, dílny čtení, RWCT, akční výzkum

Národní úložiště šedé literatury : Nalezeno 104 záznamů.   1 - 10dalšíkonec  přejít na záznam:
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.