|
|
Edukativní desková hra o vágních terénech
Balcaříková, Ivana ; Strouhal, Jonáš (oponent) ; Skála, Jiří (vedoucí práce)
Diplomová práce se zaměřuje na zprostředkování pocitů, nálad, fungování a pohybu různorodých aktérů v prostředí vágních terénů — městské divočiny. Tuto zkušenost se snažím předat za pomoci deskové karetní hry (TTRPG), ve které má hráč*ka možnost prozkoumávat nejrůznější typy prostředí jako opuštěná hřiště, staré továrny, zahrádky nebo dětský tábor. Jedná se o funkční prototyp hry, zaměřující se momentálně na první ze čtyř plánovaných charakterů, kterým je postava dítěte. Městská divočina představuje odvrácenou stranu měst, rozdílnou od všedních struktur, oproštěnou od autorit a plnou mnohého potenciálu pro změnu a v našem případě především pro hru. Povaha tohoto charakteru si klade za úkol tématizovat vágní terény jako prostory určené k dobrodružství, hře a jako stěžejní/důležitá místa pro utváření dětské autonomie a samostatnosti.
|
|
|
Jizva
Sláma, Matěj ; Nytra, Martin (oponent) ; Mazanec, Martin (vedoucí práce)
Diplomová práce Jizva je koncipována jako krátký film představující fiktivní historii nalezeného „monumentu“. V animovaném filmu prozkoumávám souvislosti a význam „monumentu“ ve virtuálním prostředí, které jsem vytvořil na základě obrazové dokumentace a mapováním konkrétních míst, které jsem poznal při mých expedicích městskou krajinou Brna a Haagu. Jedná se především o „ztracené” prostory (označované také jako vágní terén nebo území nikoho), jejichž podobnosti ilustruji pomocí vlastní vizuální mapy. Východiskem práce je tedy osobní žitá zkušenost, na niž jsou jako další vrstvy kladeny obrazové dokumentace míst, mnou vytvořené 3D objekty a 3D skeny prostorů s prvky počítačových her. Ve výsledném snímku divák sleduje prohlídku virtuálního prostředí, kde se objektivní skutečnost záměrně prolíná s fiktivním světem vystavěným na autorské imaginaci.
|
|
|
Revitalizace Technického muzea v Brně
Kinnert, Filip ; Zemánek, Václav (oponent) ; Zemánková, Helena (vedoucí práce)
Muzeum je především veřejná budova ve městě. Ačkoli se většina práce sběratelské, konzervátorské a restaurátorské odehrává za zavřenými dveřmi, svým významem a mnohdy i umístěním má muzeum významnou úlohu městotvornou. Revitalizace muzejního areálu má tedy obrovský potenciál pro oživení celé městské části. Technické muzeum Brno má relativně příhodnou pozici v kontextu technologického parku, avšak v současné době nevyužívá dostatečně svého potenciálu. Předložená práce pracuje s těmito možnostmi za účelem obohacení muzea jako kulturně vzdělávací instituce a nabízí rozšíření jeho působnosti jako místo VE MĚSTĚ, místo setkání, procházení a zastavení.
|
|
|
Postkulturní sídlo jako symbióza krajinného prvku městské divočiny v sídelní struktuře: smršťující se město Vimperk
Singer, Kateřina
V Česku bylo k roku 2019 evidováno 607 měst. U 187 z nich došlo mezi lety 2009 a 2019 k úbytku obyvatelstva o více než 3 %. Kdysi významné obchodní centrum, město Vimperk s poklesem o 5,9 %, vykazuje v porevolučním období i další znaky shrinking city. Důsledkem jsou mimo jiné mezery v urbanistické struktuře. Vzniká mozaika neurčitých opomíjených prostor v různém stádiu rozkladu, které jsou pohlcovány městskou divočinou. Výzkum se zabývá návratem krajiny do zapomenutých míst sídelní struktury města a symbiózou nové městské krajiny a místních obyvatel. Na základě obecné a osobní analýzy města a rozprav s lokálními odborníky výzkum pojmenovává, dokumentuje a následně subjektivně hodnotí 30 zapomenutých míst. Kritériem je historická a kulturní hodnota, celkový charakter lokality, poloha ve vztahu k městu, zájem vlastníka, technický stav a současný provoz. Vybraným lokalitám je navržen scénář a míra managementu, které podtrhují respekt nové divočiny a zrod postkulturního sídla. Popularizace výsledků výzkumu mění náhled na opomíjené nebo negativně vnímané rozpuky přírodního života uvnitř kulturní krajiny. Otázkou zůstává, jakým způsobem změní nová krajina strategii územního plánování nerostoucích či smršťujících se měst.
|
|
|
Jizva
Sláma, Matěj ; Nytra, Martin (oponent) ; Mazanec, Martin (vedoucí práce)
Diplomová práce Jizva je koncipována jako krátký film představující fiktivní historii nalezeného „monumentu“. V animovaném filmu prozkoumávám souvislosti a význam „monumentu“ ve virtuálním prostředí, které jsem vytvořil na základě obrazové dokumentace a mapováním konkrétních míst, které jsem poznal při mých expedicích městskou krajinou Brna a Haagu. Jedná se především o „ztracené” prostory (označované také jako vágní terén nebo území nikoho), jejichž podobnosti ilustruji pomocí vlastní vizuální mapy. Východiskem práce je tedy osobní žitá zkušenost, na niž jsou jako další vrstvy kladeny obrazové dokumentace míst, mnou vytvořené 3D objekty a 3D skeny prostorů s prvky počítačových her. Ve výsledném snímku divák sleduje prohlídku virtuálního prostředí, kde se objektivní skutečnost záměrně prolíná s fiktivním světem vystavěným na autorské imaginaci.
|
|
| |
|
|
Palmovka - trhlina v městské struktuře
Platil, David ; Uherek, Zdeněk (vedoucí práce) ; Grygar, Jakub (oponent)
Tématem této diplomové práce je krajina, konkrétně městská krajina pražské Palmovky a její rozličné dimenze. Krajina je v sociálně-antropologickém a kulturně-geografickém diskurzu komplexním, multidimenzionálním a mnohovrstevnatým konceptem otevírajícím zajímavé výzkumné otázky a imaginace. V tomto pojetí krajina nezůstává pouze souhrnem materiálních aspektů přírodního prostředí kolem nás, ale jedná se také o pole politického vyjednávání, mocenských tenzí, prožitků, reprezentací a obecně vzájemného působení mezi ní a člověkem. Na základě tohoto pohledu autor zkoumá krajinu Palmovky, která je sama o sobě mnohovrstevnatou a složitou. Lze zde spatřovat různorodost urbánních struktur a historických stop, neuskutečněné vize rozvoje a dlouhodobé hledání jednotné koncepce různými aktéry v rámci politických vyjednávání. Jejich cílem je dát této krajině vnitřního města tvář. S tímto vyjednáváním souvisí také pozorovatelné procesy měnící jak fyzickou, tak sociální dimenzi Palmovky na základě snah o regeneraci území. K těmto procesům patří gentrifikace týkající se stěhování mladých a většinou vysokoškolsky vzdělaných obyvatel do starších částí vnitřního města. Snahou autora této práce bylo zachytit především na základě terénního pozorování a rozhovorů s aktéry v této krajině, čím je Palmovka (nejenom v rámci...
|
|
|
Říční terasový systém Brněnska v krajinném kontextu
Sedláčková, Kateřina
Tato práce se zabývá obecně vznikem říčních teras, systémy říčních teras Brněnska a srovnáním jednotlivých systémů, které byly vytvořeny, vývojem říční sítě brněnské aglomerace a jejím vlivem na urbanistický vývoj města a urbanistickým vývojem na vybraných říčních terasách, jejich využitím v současnosti. Nastiňuje také důležitost začlenění říčních toků do městské krajiny.
|
|
|
Město Opočno v topografických pramenech z 18. a 19. století
Tůmová, Martina ; Semotanová, Eva (vedoucí práce) ; Chromý, Pavel (oponent)
TŮMOVÁ, M., Město Opočno v topografických pramenech z 18. a 19. století, diplomová práce, Univerzita Karlova v Praze, Filozofická fakulta, 2014, 191 s., 11 příl. Tématem diplomové práce je zachycení města Opočna a jeho krajiny ve vybraných, významných topografických pramenech z období 18. a 19. století. S ohledem na různé typy použitých pramenů je hlavním cílem komparace jejich výpovědní hodnoty a sestavení obrazu krajiny města v minulosti. Úvod zahrnuje začlenění tématu do širokého pojetí historické regionalistiky a obsahuje stručnou historii i popis současného stavu města. Práce je dále členěna do jednotlivých kapitol podle použitých pramenů. Zvláštnímu zřeteli byly podrobeny operáty prvního vojenského mapování a stabilního katastru, které pro Opočno obsahují písemný i kartografický materiál, jsou dobře porovnatelné díky časovému odstupu a odlišným důvodům svého vzniku. Pro snazší pochopení studovaných pramenů i vybraného území je práce doplněna obrazovou přílohou a ukázkami starých i současných map. Klíčová slova: Opočno, topografie, první vojenské mapování, stabilní katastr, městská krajina
|
|
|
Revitalizace Technického muzea v Brně
Kinnert, Filip ; Zemánek, Václav (oponent) ; Zemánková, Helena (vedoucí práce)
Muzeum je především veřejná budova ve městě. Ačkoli se většina práce sběratelské, konzervátorské a restaurátorské odehrává za zavřenými dveřmi, svým významem a mnohdy i umístěním má muzeum významnou úlohu městotvornou. Revitalizace muzejního areálu má tedy obrovský potenciál pro oživení celé městské části. Technické muzeum Brno má relativně příhodnou pozici v kontextu technologického parku, avšak v současné době nevyužívá dostatečně svého potenciálu. Předložená práce pracuje s těmito možnostmi za účelem obohacení muzea jako kulturně vzdělávací instituce a nabízí rozšíření jeho působnosti jako místo VE MĚSTĚ, místo setkání, procházení a zastavení.
|
host ::
RSS.