|
| |
|
| |
|
| |
|
| |
|
|
Heterochromatinové varianty lidského karyotypu
Michalová, Michaela ; Šípek, Antonín (vedoucí práce) ; Forman, Martin (oponent)
Chromozomy jsou buněčné struktury složené z chromatinu, z nichž jeden druh je konstitutivní heterochromatin, který neobsahuje žádné kódující sekvence a je transkripčně neaktivní. Heterochromatinové úseky jsou tvořené vysoce repetitivními sekvencemi satelitních DNA, díky kterým dochází k variabilitě. Největší oblasti heterochromatinu nalezneme na dlouhých ramenech chromozomů 1, 9, 16 a Y, ale na variabilitě se podílí i heterochromatin na krátkých ramenech akrocentrických chromozomů 13 - 15, 21 a 22. Tato bakalářská práce na základě dostupných vědeckých článků shrnuje poznatky o heterochromatinových variantách, jejich výskytu, četnosti, možnostech zkoumání a také klinickém významu v současné době. Poukazuje především na možnou spojitost s reprodukčními poruchami a na protichůdné výsledky jednotlivých pozorování. Současné poznatky ukazují na význam nových laboratorních metod (molekulárně cytogenetických), které lze využít k upřesnění a podrobnějšímu třídění nálezů, které byly kdysi za použití méně přesných pruhovacích metod označeny jako neškodné varianty. Ze shrnutí tedy vyplývá, že by měl být kladen důraz na studii klinického významu heterochromatinových variant, které, přestože jsou považovány za normální varianty bez klinického významu, mohou mít vliv například na průběh meiózy a tím způsobit...
|
|
|
Pozice katolicky věřícího člověka vůči Magisteriu versus jeho svědomí v otázkách asistované reprodukce
MALACHOVSKÁ, Jana
Práce se zabývá dilematickou situací věřícího člověka a postavením katolické církve k asistované reprodukci. Popisuje vznik lidského života, úvahy o jeho počátku a zmiňuje nutnost jeho ochrany a zachování důstojnosti, stejně tak odkazuje na názor církve o jeho vzniku v manželství. Poukazuje na problematiku neplodnosti a možné způsoby jejího řešení, kde je zahrnuta též asistovaná reprodukce. Je zde zdůrazněn odmítavý postoj katolické církve k asistované reprodukci a jeho důkladné vysvětlení vyplývající z církveních dokumentů. Závěrečná kapitola nabízí možná řešení naplnění touhy po dítěti, která jsou morálně přijatelná, zahrnují jak metody přirozeného plánování rodičovství, tak možnosti náhradní rodinné péče, ale také přijetí bezdětnosti.
|
|
|
Imunologické příčiny mužské neplodnosti
Stiborová, Martina ; Brynychová, Iva (vedoucí práce) ; Dostálová, Pavla (oponent)
Neplodnost, tedy neschopnost počít dítě po ročním pravidelném nechráněném styku, se vyskytuje u přibližně 15 % partnerských dvojic. Vedle genetických, anatomických, hormonálních a infekčních příčin se ukazuje také důležitost imunopatologických mechanismů, které se podílejí na neplodnosti z 15 %. Imunitní systém má chránit vnitřní stálost organismu a reagovat na tzv. "nebezpečné" signály, kterým mohou být spermie jako autoantigeny u mužů a alloantigeny u žen. Zdravý jedinec má vytvořené ochranné mechanismy k ochraně spermií před možným útokem imunitního systému. Selhání ochranných mechanismů a přirozeného imunologického systému může vést ke vzniku protilátek proti spermiím. Protilátky proti proteinům spermií negativně ovlivňují fertilizační schopnost spermií a jsou jednou z hlavních příčin neplodnosti. Práce popisuje možný vznik protilátek proti spermiím u obou pohlaví. Také přibližuje vývoj spermií, imunologické vlastnosti pohlavního traktu u mužů i žen, a nakonec stručně shrnuje vlastnosti protilátek proti spermiím a léčbu imunologické neplodnosti. Klíčová slova: Reprodukce, neplodnost, spermie, protilátky proti spermiím, autoimunita
|
|
|
Lidské emryo v perspektivě technik reprodukční medicíny
Halabicová, Věra ; Ovečka, Libor (vedoucí práce) ; Matějek, Jaromír (oponent) ; Opatrný, Dominik (oponent)
Název: Lidské embryo v perspektivě technik reprodukční medicíny. Od kdy člověk začíná být lidskou osobou? Ve své práci vycházíme z problémů, které ve většině případů přivádějí mnohé lidi k tomu, aby se uchýlili k reprodukční medicíně, a které všeobecně označujeme jako problémy s neplodností. Jenže při některých technikách reprodukční medicíny dochází až k 80% ztrátám lidských embryí. V povědomí mnoha lidí je lidské embryo chápáno jenom jako shluk buněk. Jenže, jde skutečně jenom o shluk buněk nebo již jde o člověka v počáteční fázi lidského vývoje? Pokud by již šlo o člověka, šlo by již také o lidskou osobu, se kterou jsou v naší západní kultuře spojená práva, především právo na život? Mohli bychom pak s čistým svědomím říci, že v případě některých technik reprodukční medicíny jednáme eticky? Svou práci jsme rozdělili do šesti kapitol. V první a druhé kapitole se krátce seznámíme s problematikou neplodnosti, s technikami reprodukční medicíny, s vývojem lidského embrya a s manipulací s embryí v průběhu některých technik. Ve třetí kapitole představíme dva hlavní etické modely v naší kulturní oblasti, které mají odlišný pohled na statut lidského embrya. Ve čtvrté kapitole se podíváme, jak k otázce počátku lidského života a k reprodukční medicíně přistupují některé jiné kultury. V páté kapitole se...
|
|
|
Právní aspekty asistované reprodukce
Thalerová, Nicol ; Hendrychová, Michaela (oponent) ; Frinta, Ondřej (oponent)
Reprodukční medicína v současnosti představuje jeden z nejdynamičtěji se rozvíjejících léčebných oborů. Historickým mezníkem rozvoje léčebných metod v oblasti asistované reprodukce bylo právě narození Louise Joy Brown jako prvního dítěte počatého mimotělním oplodněním, čili in vitro. V souvislosti s technologickým pokrokem v léčbě sterility se rozvinuly diskuze ohledně etické přípustnosti těchto metod. Na aktuální stav medicíny a dostupných technologií byla nutná odpovídající reakce platného práva. Vznikla tak potřeba právně regulovat tento obor, ať už se jedná o zakotvení paternitní domněnky, pokud jde o určení otcovství k dítěti počatému pomocí umělého oplodnění, tak také úpravu základních podmínek přístupu k metodám asistované reprodukce. Původně byla právní úprava umělého oplodnění zakotvena pouze v prováděcím právním předpise Ministerstva zdravotnictví, jelikož se na reprodukční technologie nahlíželo jako na oblast zcela novou. Dnes je oblast asistované reprodukce komplexně upravena v zákoně č. 373/2011 Sb., o specifických zdravotních službách. Práce se zabývá právní úpravou asistované reprodukce a zaměřuje se na kontroverzní metody a postupy, spočívající ve výběru pohlaví potomka (tzv. laboratorní sexting), dárcovství gamet, dárcovskou anonymitou, právní úpravu náhradního mateřství, jelikož...
|
|
|
Effect of selected endocrine disruptors on the male mouse reproductive system in vivo
Žatecká, Eva ; Pěknicová, Jana (vedoucí práce) ; Kubelka, Michal (oponent) ; Kaňka, Jiří (oponent)
Souhrn Každý den je do našeho prostředí uvolňováno ohromné množství tzv. polutantů životního prostředí, které mohou negativně ovlivnit naše zdraví. Některé z těchto sloučenin jsou hormonálně aktivní látky (tzv. endokrinní disruptory), které mohou interferovat s naším hormonálním systémem. Hormonální systém ovlivňuje správnou funkci mnoha fyziologických procesů a je jeden z nejdůležitějších regulačních systémů v organismu. I reprodukční systém je do značné míry regulován různými hormony a jejich správná funkce je zásadní pro tvorbu gamet, oplodnění a vývoj embrya. Proto znečištění životního prostředí je považováno za jednu z možných příčin zvýšené neplodnosti v lidské populaci. V našich studiích jsme se proto rozhodli studovat vliv dvou endokrinních disruptorů (tetrabrombisfenol A - TBBPA a zearalenon - ZEA) na samčí reprodukční systém myší in vivo. Podle našich výsledků je TBBPA schopen indukovat apoptózu testikulárních buněk, stejně jako změny v expresi vybraných testikulárních genů a protaminaci spermií. Dále naše výsledky naznačují, že při kontinuální expozici TBBPA dochází k akumulaci jeho negativního vlivu v další generaci v závislosti na tom, zda rodiče byli nebo nebyli ovlivněni. Jedním z možných mechanismů trans-generačního přenosu by mohly být pozorované změny v protaminaci spermií. Výsledky z naší...
|
host ::
RSS.