|
| |
|
|
Mediální pokrytí Korejské války deníkem Rudé právo
Chrenčík, Roman ; Köpplová, Barbara (vedoucí práce) ; Končelík, Jakub (oponent)
Diplomová práce se zabývá mediálním pokrytím Korejské války v deníku Rudé právo, toho času Ústředním orgánem Komunistické strany Československa. Jejím stěžejním cílem je zjistit, nakolik se kontrola periodika komunistickou stranou, přísná režimní cenzura a diktát Sovětského svazu projevovaly při informování o událostech Korejské války, prvního konfliktu, do něhož zasáhla vojska vícero zemí pod jednotnou vlajkou Organizace spojených národů. Pro tyto účely nejprve na základě historického výzkumu sekundárních zdrojů popisuji podmínky, za nichž k válečnému střetu došlo, a vytyčuji stěžejní událostí války, mezi něž patří například vylodění spojeneckých jednotek v Inčchonu, zapojení Číny nebo různé fáze vyjednávání. Klíčovou částí práce je potom reflexe těchto událostí v periodiku, kdy v rozmezí od konce května 1950 do začátku října 1950 monitoruji několik desítek jeho vydání. Vzhledem k do té doby zjištěným okolnostem však od listopadu 1950 do konce války přecházím ke sledování obsahu deníku v pětidenních cyklech, které se ve výsledku ukázaly být pro utvoření komplexního obrazu jako dostačující.
|
|
|
Mediální pokrytí Korejské války deníkem Rudé právo
Chrenčík, Roman ; Köpplová, Barbara (vedoucí práce) ; Končelík, Jakub (oponent)
Diplomová práce se zabývá mediálním pokrytím Korejské války v deníku Rudé právo, toho času Ústředním orgánem Komunistické strany Československa. Jejím stěžejním cílem je zjistit, nakolik se kontrola periodika komunistickou stranou, přísná režimní cenzura a diktát Sovětského svazu projevovaly při informování o událostech Korejské války, prvního konfliktu, do něhož zasáhla vojska vícero zemí pod jednotnou vlajkou Organizace spojených národů. Pro tyto účely nejprve na základě historického výzkumu sekundárních zdrojů popisuji podmínky, za nichž k válečnému střetu došlo, a vytyčuji stěžejní událostí války, mezi něž patří například vylodění spojeneckých jednotek v Inčchonu, zapojení Číny nebo různé fáze vyjednávání. Klíčovou částí práce je potom reflexe těchto událostí v periodiku, kdy v rozmezí od konce května 1950 do začátku října 1950 monitoruji několik desítek jeho vydání. Vzhledem k do té doby zjištěným okolnostem však od listopadu 1950 do konce války přecházím ke sledování obsahu deníku v pětidenních cyklech, které se ve výsledku ukázaly být pro utvoření komplexního obrazu jako dostačující.
|
|
|
Mediální obraz proměny elit po roce 1989: morální Havel a technokrat Klaus
Loudová, Barbora ; Just, Petr (vedoucí práce) ; Osvaldová, Barbora (oponent)
Československá společnost prošla v roce 1989 zásadní změnou. Podílela se na ní také určitá skupina společnosti, která za předchozího režimu nemohla do politického dění oficiálně zasahovat. Činila tak proto podle tehdejší legislativy nezákonnými cestami a často kvůli tomu byla perzekuována. Tato skupina disidentů se podílela také na revolučních změnách. Z toho pramení jistá mytizace těchto osob. Během devadesátých let však začal jejich vliv postupně upadat. Politickou elitu z řad disentu postupně nahrazovala nová pravicová elita, slibující ekonomickou reformu a rychlou transformaci. Idealistické pojetí politiky nahradilo to pragmatické. Do popředí se dostávaly zcela odlišné dravé osobnosti, které neměly s bojem proti totalitě nic společného, zato se však velmi rychle naučily politické dovednosti. Tuto proměnu elit v české společnosti vystihuje srovnání Václava Havla a Václava Klause. Oba patřili k hlavním hybatelům tuzemské politiky. Tato diplomová práce se proto zaměřila právě na ně a jejich mediální zobrazení. Média reflektují každodenní realitu, jsou prostředníkem mezi veřejností a politikou, proto právě skrze ně práce mapuje vývoj elit pro roce 1989. Především zkoumá demytizaci elit z řad disidentu a jejich náhradu novou politickou reprezentací v první polovině devadesátých let a posléze také na...
|
|
|
Mediální obraz života na pražském sídlišti v 70. a 80. letech v dobových československých médiích
Čtvrtlíková, Kristýna ; Knapík, Jiří (vedoucí práce) ; Bednařík, Petr (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá výstavbou a životem na pražském sídlišti Ďáblice v sedmdesátých a osmdesátých letech 20. století a jeho reflexi v dobových československých médiích, konkrétně ve dvou denících Rudé právo a Lidová demokracie,časopise Mladý svět a relevantníchpořadechČeskoslovenské televize. Sídliště Ďáblice bylorealizovánov letech1968 až 1983 a dodnes je v československém kontextu považováno za ojedinělé zejména svým urbanistickým řešením. Cílem práce bylo předložit mediální obraz sídliště v období tzv. normalizace tradičně vymezené invazí vojsk Varšavské smlouvy v roce 1968 a sametovou revolucí roku 1989. V teoretické části nejprve nastiňuji historickýkontext a zásadní politické a společenské události a jevy. Dále přináším charakteristiku dobové mediální scény s podrobnějším popisem zkoumaných médií. Věnuji se rovněž československé bytové politice po druhé světové válce s důrazem na masivní výstavbupanelovýchsídlišť.Samostatná kapitola představuje sídliště Ďáblice. V praktické části práce přibližuji užitou metodologii včetně výzkumných otázek. Následně přecházím k samotné analýze mediálních textů a audiovizuálníchpořadů za užití historicko-srovnávacímetody a také rozhovorů s pamětníky za užití metodyorální historie.
|
|
|
Příprava a přijetí Ústavy z roku 1960 optikou československého tisku
Volčková, Dominika ; Groman, Martin (vedoucí práce) ; Cebe, Jan (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá jednou z nejvýznamnějších ústavněprávních změn v československých a českých dějinách, a to pohledem tehdejšího tisku. V červenci 1960 byla přijata nová ústava, která měla potvrdit především to, že socialismus v Československu zvítězil. Triumfální dokument zakotvující mimo jiné ústřední postavení Komunistické strany Československa bylo ale potřeba lidu určitým způsobem představit. Klíčovou roli v nazírání na nově přijatou ústavu tak sehrál československý denní tisk. Dokumentoval proces od vytvoření návrhu textu v dubnu 1960 až do finálního přijetí Národním shromážděním v červenci téhož roku. Jaké informace ale čtenářům opravdu podával? A jaké metody přitom používal? V teoretické části práce se nejdříve zaměříme na historický a právní kontext, který přijetí nové ústavy předcházel. Soustředíme se i na samotný obsah dokumentu a jeho odlišnosti od Ústavy z roku 1948. Následně si charakterizujeme rozebírané mediální prostředí a přistoupíme ke kvantitativní a komparativní analýze čtyř předních deníků té doby - Rudého právo, Práce, Svobodného slova a Mladé fronty. Jaké mediální obrazy ústavy na svých stránkách vytvořily a v čem se navzájem shodují, potažmo odlišují?
|
|
|
Český a slovenský mediální obraz rozdělení Československa
Kvítková, Alena ; Šafařík, Petr (vedoucí práce) ; Lizcová, Zuzana (oponent)
Diplomová práce Český a slovenský mediální obraz rozdělení Československa zkoumá mediální reprezentaci rozdělení Československa na Českou a Slovenskou republiku. Analyzuje tematické rámce článků na dané téma a jejich prostřednictvím zkoumá mediální obrazy rozdělení vytvořené každým jednotlivým deníkem, českými a slovenskými deníky jako dvěma celky i celkový obraz na základě výsledků všech sesbíraných dat. Zdrojem pro analýzu jsou články tří českých novin (Mladá fronta DNES, Rudé právo a Blesk) a tří slovenských novin (Smena, Pravda a Nový Čas) z období přijetí zákona o zániku ČSFR a z doby jejího rozdělení. Cílem je získat představu o podobě celkového mediálního obrazu rozdělení Československa, ale také srovnat obrazy v českých a slovenských periodikách a zkoumat jejich rozdíly, a to jak z hlediska celkového pozitivního, negativního či neutrálního obrazu, tak z hlediska konkrétních užitých rámců. Kromě toho se práce zaměřuje také na rozdíly mezi pravicovými a levicovými periodiky nebo seriózním tiskem a bulvárem. Důležitá je také závěrečná konfrontace s výzkumy veřejného mínění, která potvrzuje propojení mediální a veřejné agendy. Díky ní lze tuto práci vnímat nejen jako analýzu mediální reprezentace, ale také jako analýzu názorů společnosti z období zániku Československa. Klíčová slova:...
|
|
|
Mediální obraz USA v Rudém právu během války ve Vietnamu
Mikeš, Marek ; Bednařík, Petr (vedoucí práce) ; Köpplová, Barbara (oponent)
Diplomová práce se zaměřuje na analýzu toho, jakým způsobem byly v Rudém právu během vybraných úseků vietnamské války vyobrazovány Spojené státy. Práce se zaměřuje na roky 1966 (USA již ve válce), 1968 (ofenzíva Tet) a 1969 (Nixon prezidentem, smrt Ho Či Mina) a zkoumá, jaký obraz si mohl o USA na základě těchto období udělat československý čtenář. Dále pak sleduje, jaké jsou rozdíly mezi objektivním vylíčením těchto historických událostí a jejich mediálním pokrytím v Rudém právu. Ve své práci pracuji s předpokladem, že Rudé právo o válce ve Vietnamu neinformovalo objektivně, ale naopak podléhalo komunistické propagandě. Zároveň se zajímám i o to, jakými prostředky dosahovalo Rudé právo subjektivního popisu těchto událostí.
|
|
|
Proměny vnitropolitického obsahu Rudého práva na sklonku roku 1989
Zpěváčková, Barbora ; Suk, Pavel (vedoucí práce) ; Cebe, Jan (oponent)
Rudé právo bylo od roku 1948 až do roku 1989 ústředním tiskovým orgánem Komunistické strany Československa a jeho obsah, který byl čtenářům předkládán, byl ideologicky zaměřen v souladu s aktuální propagandistickou linií KSČ. Po Sametové revoluci 1989 se situace začala měnit, a především vnitropolitický obsah začíná procházet značnou proměnou. Práce analyzuje vnitropolitické články, které vycházely v Rudém právu během roku 1989, tedy jedenáct měsíců před Sametovou revolucí a po Sametové revoluci do konce roku 1989. Práce zachycuje, jakým tématům se texty věnovaly, jaká témata byla upřednostňována a jaká byla opomíjena. Práce také zachycuje a popisuje, jak a kdy se přesně začal měnit obsah listu, jak se měnily postoje redaktorů a vyznění textů, která nová témata se začala v listu objevovat a jak se měnil jazyk i rétorika periodika.
|
|
| |
host ::
RSS.