|
|
Political factors and corruption and its impact on FDI: case study of the Slovak Republic
Zeman, Adam ; Vymětal, Petr (vedoucí práce) ; Žamberský, Pavel (oponent)
Přímé zahraniční investice jsou jedním z hlavních způsobů rozšiřování hospodářského pokroku na celém světě po nejméně několik desetiletí. Jejich význam se zvýšil technologickým rozvojem a globalizací, zejména ve druhé polovině 20. století. Technologie a fyzické faktory se staly mobilnějšími než kdy jindy. Proto vliv faktorů na pohyb přímých zahraničních investic specifických pro jednotlivé země, jako jsou domácí charakteristiky ekonomiky, míra korupce nebo politické faktory, vzrostl výš než kdykoli předtím. Cílem diplomové práce je poukázat na to, zda faktory, jako jsou politické faktory či korupce, ovlivňují rozhodování o PZI, či nikoliv. Práce vychází z případové studie Slovenské republiky, konkrétně z jejího automobilového průmyslu. První část práce přináší hlavní koncepce a teorie týkající se přímých zahraničních investic a zobrazuje jejich možné ovlivňující faktory. Druhá empirická část diplomové práce ilustruje případ Slovenské republiky a její investiční prostředí, konkrétně v případě významných PZI automobilového průmyslu posledních dvou desetiletí.
|
|
|
Analýza atraktivity ukrajinského trhu pro investory na základě porovnání makroekonomických veličin
Kostenko, Bogdan ; Dvořák, Jiří (vedoucí práce) ; Votava, Libor (oponent)
Diplomová práce je věnovaná investiční atraktivitě Ukrajiny z hlediska makroekonomických ukazatelů v porovnání se státy SNS, které jsou členy Eurasijského ekonomického svazu a státy, které podepsali asociační dohodu s Evropskou unií. Začátek práce obsahuje teoretická východiska, popis jednotlivých makroekonomických ukazatelů, typů investic, vztah mezi investicemi a globalizací. Taký na začátku práce je vysvětleno, proč došlo právě k těmto ekonomickým změnám na Ukrajině. Dále státy se porovnávají dle zvolených makroekonomických indikátorů a dle přílivu přímých zahraničních investic. Práce končí shrnutím porovnání, ověřením korelace mezi HDP na hlavu a přílivem přímých zahraničních investic na hlavu pomocí Spearmanova korelačního koeficientu.
|
|
|
Dopady čínské rozvojové pomoci a investic v Africe se zaměřením na Etiopii a Demokratickou republiku Kongo v letech 2000-2015
Leová, Leona ; Procházka, Pavel (vedoucí práce) ; Zeman, Martin (oponent)
Bakalářská práce se ve své první části věnuje rozvojové pomoci obecně, předkládá její definici a především analyzuje vývoj různých postojů, které k ní byly v minulosti zaujímány. Toto teoretické pozadí představuje nezbytnou součást ke hledání dalších efektivnějších přístupů, neboť obecně lze konstatovat, že dosavadní pomoc ze strany Západu v tomto záměru selhala. Práce se tak dále zabývá jinými alternativami rozvojové spolupráce, které by mohly být schopné miliardu nejchudších vymanit z chudoby. Druhá část se pak zabývá výhradně rolí Číny v Africe, nejprve se snaží zmapovat aktivity, kterým se tu věnuje, a seznamuje s podobami spolupráce, které jsou rozdílné od těch s jinými zeměmi v minulosti. Představuje tak typ spolupráce, na kterém jsou postaveny nejhodnotnější investice této bilaterální pomoci, čímž jsou projekty na výstavbu dopravních a energetických infrastruktur výměnou za přístup k africkým přírodním zdrojům, zejména ropě. Dále pak práce věnuje pozornost charakteristice aktuálních socio-ekonomických situací Etiopie a Demokratické republiky Kongo a zhodnocuje vývoj nejdůležitějších ekonomicko-sociálních ukazatelů jako je HDP a HDI. Přitom zjišťuje, že tyto veličiny obecně zaznamenávají růst a zlepšení, který však není tak výrazný v sociální oblasti, u ukazatelů, které více vypovídají o kvalitě života obyvatel těchto zemí. Obecně tak práce přichází se závěrem, že vliv čínské přítomnosti v Africe je převážně pozitivní, že Čína jako země mající sama zkušenost s transformací ze zaostalé země v druhou největší ekonomiku na světě zvolila odlišný přístup ke spolupráci se Třetím světem, který tyto země pobízí k většímu využití své komparativní výhody, kterou je přítomnost nerostného bohatství a levná pracovní síla, výměnou za to, co akutně potřebují- rozvoj dopravní a energetické infrastruktury.
|
|
|
Investiční prostředí Indie jako člena uskupení BRICS
Čípová, Tereza ; Zamykalová, Miroslava (vedoucí práce) ; Gullová, Soňa (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá investičním prostředím Indie a uskupením BRICS, kterého je Indie členem. Jejím cílem je tedy zhodnotit investiční prostředí Indie a identifikovat, čím je atraktivní pro zahraniční investory. V rámci tohoto cíle je nejdříve v první kapitole práce zmapován vznik uskupení BRICS, vzájemná spolupráce jeho členů a také vývoj jejich vybraných makroekonomických ukazatelů. Druhá kapitola, která je pro práci stěžejní, pojednává již o samotné Indii. Obsahuje základní charakteristiku země včetně jejího hospodářství, zabývá se vývojem a významnými reformami jejího investičního prostředí, dále analýzou přílivu přímých zahraničních investic, a nakonec problematikou vstupu na indický trh, kterou kromě jeho překážek tvoří také investiční pobídky. V závěrečné třetí kapitole je sestavena SWOT analýza investičního prostředí Indie, tedy jeho silné a slabé stránky, příležitosti a hrozby.
|
|
|
Vliv německých přímých investic na česko-německou spolupráci
Cíchová, Magda ; Zamykalová, Miroslava (vedoucí práce) ; Hrbik, Peter (oponent)
Bakalářská práce se zabývá tématem německých přímých investic a jejich vlivem na česko-německou spolupráci. Klasifikuje přímé zahraniční investice, investiční pobídky, lokalizační faktory a jejich efekty na domácí podniky a hostitelskou zemi. Práce popisuje vývoj přílivu a stavu německých přímých investic v České republice, jejich strukturu a hlavní poskytovatele. Hodnotí vliv investic pocházejících ze Spolkové republiky Německo skrze mínění institucí a firem na základě osobních konzul-tací a dotazníkového šetření.
|
|
| |
|
|
Investiční politika Evropské unie - ochrana přímých zahraničních investic
Štamberk, David ; Tomášek, Michal (vedoucí práce) ; Balaš, Vladimír (oponent) ; Křepelka, Filip (oponent)
Investiční politika Evropské unie - ochrana přímých zahraničních investic Anotace Jednou ze změn, které s sebou přinesla Lisabonská smlouva, je výslovné zařazení přímých zahraničních investic a jejich ochrany do společné obchodní politiky Evropské unie. Ta je jednou z oblastí výlučných pravomocí EU. Evropská unie následně přistoupila ke sjednávání dvoustranných dohod upravujících mimo jiné i investiční problematiku. Nevyhnula se přitom ani kontroverzím a negativní publicitě, která provázela a provází zejména TTIP a CETA. Tato práce si klade za cíl analyzovat investiční politiku EU a vzájemnou interakci jejích orgánů s členskými státy, jakož i třetími subjekty. Po obecném úvodu do problematiky mezinárodního práva ochrany investic a práva EU (kapitoly II. a III.) je věnována pozornost problematice ochrany zahraničních investic na vnitřním trhu. Tento režim je následně srovnáván s režimem DPOI (kapitola IV.). Pozornost je pak upřena směrem k vnějším vztahům EU na poli ochrany investic. Její pravomoc je podrobena bližší analýze (kapitola V.) a jsou též rozebírány dosavadní výsledky snah Komise a EU jako takové (kapitola VI.). Děje se tak i s ohledem na možné dopady zahraničních investic z hlediska ochrany lidských práv a životního prostředí v hostitelském státě.
|
|
|
Právní a ekonomické aspekty přímých zahraničních investic s přihlédnutím k Egyptu
Gerle, Lukáš ; Bažantová, Ilona (vedoucí práce) ; Pokorný, Jan (oponent)
Diplomová práce se zabývá problematikou přímých zahraničních investic a to jak z ekonomického, tak právního hlediska. Tyto pak ilustruje na egyptském investičním prostředí. Co se struktury práce týče, první kapitola blíže seznamuje s povahou a významem přímých zahraničních investic ve světové ekonomice. Další dvě kapitoly se zabývají pojmy investice a investor jak z ekonomického, tak právního hlediska. Právě vymezení těchto dvou pojmů bývá v mezinárodních dokumentech jedním z klíčových prvků, určujících rozsah práv a povinností podle mezinárodních dohod na ochranu investic. Čtvrtá kapitola se věnuje pro investice významné právní úpravě, a to dvoustranným dohodám o ochraně a podpoře investic. Pátá kapitola pak v této návaznosti osvětluje problematiku druhého, neméně významného typu smluv, kterými jsou mnohostranné mezinárodní smlouvy týkající se investic. Zde jsou zmíněny jednak neúspěšné snahy o vytvoření univerzální multilaterální dohody týkající se mezinárodních investic, dále vliv Lisabonské smlouvy na zahraniční investice, dílčí dohody v oblasti mezinárodních investic a organizace působící v oblasti mezinárodního investičního prostředí. Kapitola šestá potom přibližuje problematiku standardů zacházení s investicemi. Sedmá kapitola rozebírá nejčastější příčiny investičních sporů a osmá, poslední...
|
|
|
Mezinárodní dohody o ochraně investic a právo Evropské unie
Fecák, Tomáš ; Šturma, Pavel (vedoucí práce) ; Balaš, Vladimír (oponent) ; Švarc, Zbyněk (oponent)
Vztah mezinárodních dohod o ochraně investic a práva EU si v posledních letech vysloužil zvýšenou pozornost. Tato práce si klade za cíl podat podrobný rozbor různých aspektů tohoto komplikovaného vztahu, a to v následujících krocích. Po krátkém úvodu do problematiky (kapitola I.) je v kapitole II. podán stručný přehled typické úpravy mezinárodních dohod o ochraně investic a o něco podrobnější rozbor úpravy investic v právu EU, a to pro účely následného srovnání těchto úprav. Kapitola III. je věnována investičním dohodám uzavíraným Unií, a to především otázkám pravomoci Unie v oblasti zahraničních investic, odpovědnosti za porušení unijních investičních dohod, jakož i obsahové stránce nové politiky EU v oblasti zahraničních investic. Kapitola IV. se zabývá právním statusem existujících dohod o ochraně investic uzavřených mezi členskými státy a třetími zeměmi. Kapitola V. analyzuje různé otázky spojené s dohodami o ochraně investic uzavřenými mezi členskými státy EU navzájem (tzv. intra-unijními dohodami).
|
|
|
Institutional Determinants of Investment Inflows into Transitional Economies
Donu, Victoria ; Mertlík, Pavel (vedoucí práce) ; Benáček, Vladimír (oponent)
Práce se zabývá vztahem mezi kvalitou institucionálního prostředí a přílivem přímých zahraničních investic v postkomunistických zemích. Hlavním cílem je empiricky potvrdit tvrzení, že institucionální proměnné mají zásadní vliv na variabilitu přílivu investic do tzv. tranzitivních ekonomik v období po všeobecném pádu socialismu na začátku devadesátých let 20. století. Role institucionálních proměnných je hodnocena pomocí indikátorů ekonomické svobody sledovaných Heritage Foundation. Zároveň jsou pro potřeby analýzy výoje kvality institucionálního prostředí v tranzitivních ekonomikách použity indikátory Evropské banky pro obnovu a rozvoj. Za použití panelových dat pro 11 tranzitivních ekonomik, a to pro období 1993 až 2013, dospívá práce k závěru, že dopad institucionálních proměnných je sice ne zcela zanedbatelný, nicméně podstatně nižší, než bychom se mohli domnívat na základě existující literatury. Za použití metody fixních efektů v kontextu obou množin indikátorů z Heritage Foundation a Evropské banky pro obnovu a rozvoj je patrné, že dopad institucionálních proměnných na příliv zahraničních investic je poměrně slabý. Naopak fundamentální makroekonomické proměnné hrají ve všech ohledech podstatně důležitější roli. KLÍČOVÁ SLOVA: přímé zahraniční investice; institucionální vlivy; fundamentální...
|
host ::
RSS.