|
|
Proměny politiky Margaret Thatherové vůči Hospodářské a měnové unii
Dubská, Kateřina ; Mejstřík, Martin (vedoucí práce) ; Váška, Jan (oponent)
Bakalářská práce "Proměny politiky Margaret Thatcherové vůči Hospodářské a měnové unii" si klade za cíl zmapovat politiku Margaret Thatcherové vůči vznikající Hospodářské a měnové unii Evropského společenství. Hlavním cílem práce je určit jak a proč se tato politika měnila. Úvodní kapitoly pojednávají o Margaret Thatcherové a její zahraniční politice obecně, o vztahu Spojeného království k evropské integraci a o vývoji Evropských Společenství do sedmdesátých let dvacátého století. Hlavní kapitola textu shrnuje vybrané součásti politiky Margaret Thatcherové. Práce se věnuje vyjednávání tzv. britského rabatu, vztahem Margaret Thatcherové vůči Společné zemědělské politice, Jednotnému evropskému aktu (a trhu), Evropskému měnovému systému a Mechanismu směnných kurzů a vztahu Margaret Thatcherové vůči vznikající Hospodářské a měnové unii. V závěru odpovídá práce na otázku, zda můžeme politiku Margaret Thatcherové zařadit do teorie intergovernmentalismu a zároveň se snaží o shrnutí proměny politiky Margaret Thatcherové vůči vznikající Hospodářské a měnové unii Evropského společenství. Práce se rovněž pokusí shrnout, proč se tato politika měnila.
|
|
|
Tvorba národní pozice k vinařské reformě v rámci SZP: případ konceptu Multilevel governance? (příklad Francie)
Svačinová, Tereza ; Rovná, Lenka (vedoucí práce) ; Šlosarčík, Ivo (oponent) ; Lacina, Lubor (oponent)
Disertační práce "Tvorba národní pozice k vinařské reformě v rámci společné zemědělské politiky: případ konceptu Multilevel governance? (příklad Francie)" zkoumá použitelnost teoretického konceptu Multilevel governance (MLG) v prostředí Společné zemědělské politiky (SZP) Evropské unie. Jako konkrétní případ výzkumu v rámci SZP byla vybrána reforma Společné organizace trhu s vínem z roku 2008. Práce se detailněji zaměřuje na tvorbu národní pozice k této reformě v případě Francie. Cílem práce je objasnění chování aktérů zapojených do procesu vyjednávání vinařské reformy SZP a míra, do jaké odpovídá principům konceptu MLG. Podle hlavní hypotézy práce chování aktérů zapojených do procesu tvorby stanoviska členských zemí v rámci vybrané oblasti SZP odpovídá principům konceptu MLG. Dalším dílčím záměrem práce je identifikovat specifika daného státu, která by mohla mít vliv na aplikovatelnost některých aspektů konceptu MLG. Některé aspekty konceptu MLG nebyly na případu Francie dokázány z důvodu silného vlivu specifik daného státu, proto byl proveden ještě dodatečný exkurz do procesu vyjednávání této reformy v ČR. I v tomto případě byly potvrzeny pouze některé aspekty konceptu MLG. Práce došla k závěru, že koncept MLG je na případ vyjednávání vinařské reformy pouze částečně aplikovatelný, protože nedochází ke...
|
|
|
De Gaullovo první veto ohledně vstupu Velké Británie do Evropského hospodářského společenství jako nástroj prosazování národního zájmu
Mashehová, Sandra ; Kasáková, Zuzana (vedoucí práce) ; Perottino, Michel (oponent)
Tato bakalářská práce je případová studie, která měla za cíl odpovědět na výzkumnou otázku, zda-li první francouzské veto ohledně vstupu Velké Británie do Evropského hospodářského společenství bylo nástrojem prosazování francouzského národního zájmu a zejména jestli byl tento zájem primárně geopolitického, nebo ekonomického charakteru. Vycházela jsem z teze, že de Gaullova politika vůči Evropskému hospodářskému společenství a jeho veto byly určovány geopolitickými aspekty. Cílem mé práce bylo tuto hypotézu potvrdit nebo vyvrátit. Analýza de Gaullova veta a tezí liberalistického a realistického přístupu k národnímu zájmu tuto hypotézu nepotvrdily. Ve své práci jsem došla k závěru, že důvody de Gaullova zamítnutí britské žádosti o vstup do EHS nemohou být vnímány pouze z geopolitického hlediska. Jak poukazuje Moravcsik, v de Gaullově politice byla jasně zřetelná snaha uspokojit požadavky francouzských zemědělců. Tedy ekonomické motivy, které byly přinejmenším stejně důležité jako geopolitické (ne-li ještě důležitější). I přesto nelze na otázku, zda-li v de Gaullově politice převažovala geopolitika, nebo ekonomika, podat jednoznačnou a uspokojivou odpověď.
|
|
|
Zhodnocení přínosů vybraných MAS pro regionální rozvoj
PEŠKOVÁ, Denisa
Cílem práce je zhodnocení přínosů vybraných MAS pro regionální rozvoj. Práce zahrnuje popsání regionálního rozvoje, aktérů regionálního rozvoje a faktorů regionálního rozvoje. Dále zahrnuje charakteristiku regionální politiky v České republice a v Evropské Unii. Regionální politika Evropské Unie je zaměřena na finanční zdroje (Evropský fond pro regionální rozvoj, Evropský sociální fond, Kohezní fond a Evropský zemědělský podpůrný a záruční fond) a její principy. Praktická část je zaměřena na dvě místní akční skupiny - LAG Strakonicko a Blanský les. Jsou popsány projekty, které dané MAS zrealizovali. MAS jsou zhodnoceny na základě kritérií, která byla vybrána na doporučení zástupců MAS. Ke kritériím jsou přiřazeny body na škále jedna anebo pět. Bod jedna znamená, že daná místní akční skupina se v této oblasti buď vůbec neangažovala, nebo se angažovala minimálně. Oproti tomu bod pět znamená, že se v této oblasti angažovala intenzivně. Jednotlivé hodnoty jsou následně sečteny a na základě toho je vyhodnoceno fungování jednotlivých místních akčních skupin.
|
|
|
Regulace v zemědělství - aplikace na trh s mlékem
Voborníková, Tereza ; Hraba, Zdeněk (vedoucí práce) ; Urban, Jan (oponent)
Resumé Regulace jsou častým předmětem zájmu ekonomů. Někteří je kritizují, protože deformují trh. Jiní oceňují redistribuci bohatství, ke které díky nim dochází. Cílem této práce je analyzovat regulace v zemědělství, konkrétně na trhu s mlékem. Tuto část zemědělského trhu považuji za zajímavou hned z několika důvodů. Mléko produktem denní potřeby a je jen špatně substituovatelné, ale i přesto zde existují hned dvě úrovně regulace - česká a evropská. Práci tvoří celkem šest kapitol, směřujících od obecného ke konkrétnímu. Použita je zejména metoda popisná a historická. Využit je interdisciplinární přístup. První kapitola se zabývá ekonomickou teorií regulace. Její podkapitoly vysvětlují selhání trhů, teorii zájmových skupin, veřejný zájem, ochranu hospodářské soutěže a monopoly. Jako nejpravděpodobnější se v jejím závěr jeví, že regulace jsou do ekonomik zaváděny na objednávku zájmových skupin. Druhá kapitola se věnuje regulacím v zemědělství na evropské úrovni. Snaží se ověřit závěry z předchozí kapitoly tak, že vysvětluje důvody vzniku regulace a její zásadní problémy. Dále popisuje, jak se jednotlivé reformy snažily s problémy Společné zemědělské politiky vypořádat. Je učiněn i pokus o odhad budoucího vývoje regulací. Třetí kapitola konkrétně rozebírá jednotlivá opatření na trhu s mlékem a příslušnou...
|
|
|
Role zemědělství v procesu integrace Španělska do ES
Sýkora, Filip ; Perottino, Michel (vedoucí práce) ; Tomalová, Eliška (oponent)
Španělsko podalo přihlášku k členství do ES v roce 1977, přijato však bylo až po složitých jednáních v roce 1986. Jedním z nejspornějších témat přístupových jednání mezi Španělskem a Evropskými společenstvími bylo zemědělství. Tato bakalářská práce zkoumá význam zemědělského sektoru v procesu integrace Španělska do ES, a to konkrétně očekávání spojená s integrací španělského zemědělství do ES, postoj starých členských států vůči španělskému zemědělství během přístupových jednání a nakonec i důsledky, které na tento sektor vstup do ES měl. Práce se snaží se ověřit hypotézu, že zatímco Španělsko ke vstupu do ES motivovala vidina přílivu kapitálu a zisku trhů pro zemědělskou produkci, jižní státy ES (zejména Francie, ale také Itálie a Řecko) se obávaly vysoké konkurence španělského zemědělství a jejich souhlas s následujícím rozšířením byl závislý buďto na koncesích Španělska v jiných odvětvích, nebo na strukturálních změnách v politikách ES jako byla Společná zemědělská politika či regionální politiky. Součástí hypotézy je předpoklad, že ačkoliv bylo Španělsko nuceno přistoupit na dlouhá přechodná období, jeho zemědělství ze vstupu do ES profitovalo a dočkalo se další modernizace. Klíčová slova Zemědělství, Společná zemědělská politika, regionální politika, ES, EHS, EU, Španělsko
|
|
|
Právní úprava ekologického zemědělství
Daičová, Iveta ; Damohorský, Milan (vedoucí práce) ; Stejskal, Vojtěch (oponent)
Cílem této diplomové práce je učinit náhled na právní úpravu ekologického zemědělství v České republice. Práce je rozdělena do čtyř hlavních částí. První část představuje úvod do problematiky, vymezuje základní pojmy, jako je trvale udržitelné zemědělství, ekologické zemědělství, ekofarma nebo bioprodukt. Nastiňuje historický vývoj ekologického zemědělství, jeho základní zásady a cíle, zabývá se také genovým inženýrstvím a důvody, proč se v ekologickém zemědělství nevyužívá a nakonec souvislostmi mezi ekologickým zemědělstvím a ochranou jednotlivých složek životního prostředí. Druhá část popisuje mezinárodní úpravu ekologického zemědělství, důraz je kladen především na Úmluvu o biologické rozmanitosti, Mezinárodní organizaci ekologického zemědělství IFOAM a Codex Alimentarius. Cílem je nastínění činností nejdůležitějších organizací, které stály u počátku rozvoje ekologického zemědělství ve světě i u nás a které se významně podílely na konstrukci směrnic a prvních právních norem upravujících ekologické zemědělství a dodnes se, dle mého názoru, nacházejí v pozici, kdy nejen mohou nadále zasahovat do normotvorby, ale též se to od nich vzhledem k nabytým zkušenostem předpokládá a očekává. Třetí část je věnována právní úpravě ekologického zemědělství v Evropské Unii a konečně čtvrtá část se věnuje právní úpravě...
|
|
|
Zahraniční obchod s tuzemským vínem
Brzák, Ondřej ; Šánová, Petra (vedoucí práce) ; Dědina, Daniel (oponent)
Bakalářská práce se zabývá komparací a zhodnocením zahraničního obchodu společnosti BRUMOVÍN CZ s. r. o. se zahraničním obchodem České republiky v oblasti nákupu a prodeji vína na společném trhu. Syntézou teoretických poznatků z odborné literatury bylo zajištěno prostředí pro porozumění následné analýzy trhu s vínem v ČR. Vzájemnou spoluprácí se společností BRUMOVÍM CZ s. r. o. bylo umožněno vytvořit analýzu obchodu a nákupu vína na společném evropském trhu a diskuzi o příčinách hospodářského růstu či propadu, které jsou způsobeny interním nebo externím působením.
|
|
|
Přínosy a nežádoucí důsledky Společné zemědělské politiky EU na české zemědělství
Homoláč, Luděk ; Tomšík, Karel (vedoucí práce) ; Homolka, Jaroslav (oponent)
Společná zemědělská politika (SZP) je nejstarší politikou Evropského společenství. Její počátky se datují rokem 1962 a po celou dobu byla nejdůležitější politikou Společenství. Je na ni určena až polovina rozpočtu EU, a proto je podrobně v disertační práci charakterizována historie Společenství i vývoj samotné SZP v EU. Cílem disertační práce je charakterizovat vliv SZP na české zemědělství. Komparativní analýzou jsou vyhodnoceny vybrané národní ekonomické ukazatelé České republiky. Pro větší vypovídající hodnotu vlivu SZP na české zemědělství jsou zhodnoceny vybrané ekonomické i materiální ukazatelé v konkrétních zemědělských podnicích hospodařících na 7000 ha zemědělské půdy v okrese Hradec Králové. Rovněž na dané konkrétní podniky je zhodnocen vliv restrukturalizace Společné organice trhu cukrem v rámci EU. Disertační práce komplexně navrhuje možnosti čerpání finančních prostředků v novém programovacím období let 2014-2020 v rámci SZP.
Zároveň v disertační práci jsou charakterizována specifika polského zemědělství, tj. výrobní struktura a forma členění dotací. Je provedena a vyhodnocena komparativní analýza ekonomických výsledků zemědělských podniků v České republice a Polské republice s vyhodnocením k průměru EU. V rámci jednotné platby je provedena analýza rozdílu mezi obdobím let 2014-2020 k letům 2007-2013 v České republice s tím, že jsou vyhodnoceny hlavní rozdíly jednotné platby mezi žadateli v České republice a Polské republice v novém programovacím období.
|
|
|
Podpora malých zemědělců v České republice a ve Spolkové republice Německo
Náprstková, Michaela ; Korcová, Renata (vedoucí práce) ; Jansa, Viktor (oponent)
Na začátku práce je vysvětlen systém zemědělských dotací a následně rozebrán stav zemědělství v České republice a v Německu. Zabývá se jak živočišnou, tak rostlinnou výrobou, situací farmářských výrobků na trhu, ale také problémem byrokracie. Ta je se zemědělskými dotacemi a obecně s dotacemi velmi úzce spjata. Bez dotací by však farmáři nebyli schopni plně pokrýt své náklady a jen stěží by dosahovali zisku. Především pro malé podniky je dodržování všech podmínek pro získání dotací velkou zátěží a mnoho z nich kvůli tomu úplně zanikne. Mluví se také o protěžování velkých zemědělských podniků, které snadněji dosáhnou na potřebné a mnohdy i nepotřebné dotace. Ministerstvo zemědělství to popírá, samotní zemědělci hospodařící na menších plochách to pociťují. Rozhovory s nimi ukazují, jak vidí situaci malých zemědělců ve svých zemích, v Německu a v České republice. Zda jsou se systémem podpor a obecně s jejich možnostmi prosadit se na trhu spokojeni nebo zda existují nějaké věci, které by upravili či úplně změnili. Závěrem práce bude vyhodnocení zjištěných informací a posouzení situací v obou zemích.
|
host ::
RSS.