|
|
Volnočasové programy pro Romy
Zelinková, Barbora ; Šotolová, Eva (vedoucí práce) ; Mlčková, Marie (oponent)
Bakalářská práce představuje organizace, které se zabývají romskou menšinou. Zaměřuje se na současnou situaci proromských i romských organizací v České republice, na to jaké služby organizace poskytují a kdo je financuje. Podává informace o vybraných organizacích poskytujících především volnočasové programy pro romské děti a mládež. Seznamuje s jednotlivými aktivitami těchto organizací. Vysvětluje význam nízkoprahových zařízení pro děti a mládež a terénní sociální práce. Součástí práce je kapitola zabývající se výchovou a vzděláváním romských žáků. Praktická část je zaměřena na Denní centrum pro děti a mládež ve Žďáře nad Sázavou. Jejím cílem je zhodnotit současný stav a přínos programů Denního centra pro děti a mládež.
|
|
|
Integrace nevidomého dítěte na prvním stupni ZŠ
Kochová, Klára ; Mlčková, Marie (vedoucí práce) ; Schindlerová, Olga (oponent)
Cílem bakalářské práce je shrnutí důležitých zásad týkajících se integrace dítěte se zrakovým postižením na prvním stupni běžné základní školy. Práce se věnuje úloze asistenta pedagoga, poradenství důležitému pro integrační proces a dalším konkrétním doporučením. Praktickým výstupem práce je příručka pro učitele, ředitele a další osoby, které se chtějí integrací dítěte se zrakovým postižením zabývat. Zde jsou zachyceny nejen základní body problematiky, ale také ve zkrácené formě oborové didaktiky s ohledem na dítě se zrakovým postižením ve třídě. Část práce je věnována didaktickým pomůckám, problematice speciálně upravených učebnic, volnočasovým aktivitám a stručnému seznámení s poradenskými zařízeními. Text je doplněn výpověďmi zúčastněných osob, tj. rodičů, učitelů, ředitelů, asistentů a samozřejmě samotných dětí. Cílem práce je tedy nabídnout konkrétní doporučení pro jednotlivé problémové oblasti tématu. Příručka bude sloužit také jako skripta pro kurs pořádaný občanským sdružením Integrace a je přílohou této bakalářské práce.
|
|
|
Integrace studentů se speciálními vzdělávacími potřebami na středních školách
Hrdličková, Jana ; Vítečková, Michaela (vedoucí práce) ; Janebová, Eva (oponent)
a klíčová slova Cílem této práce je zmapovat integraci studentů se speciálními vzdělávacími potřebami na střední škole. První část se zabývá legislativou, sítí školských poradenských zařízení, postupem při integraci ve škole, , postoji společnosti k osobám s postižením a jinými podmínkami, které v současné době určují podobu integrace. Druhá část je zaměřena na integraci studentů se smyslovým a tělesným postižením na středních školách, protože představují nejpočetnější skupinu individuálně integrovaných studentů a individuální integrací studentů s poruchou autistického spektra, protože pouze pro ně je zatím zpracována metodika středního vzdělávání. Třetí část je výzkumná sonda, která zkoumá zkušenosti učitelů integrovaných žáků, jejich odbornou informovanost, průběh vyučování a hodnocení individuální integrace. Klíčová slova: střední škola, inkluzivní vzdělávání, integrace, žák se speciálními vzdělávacími potřebami, asistent pedagoga, osobní asistent, intaktní žák.
|
|
|
Význam asistenta pedagoga na základní škole
Hejduková, Petra ; Kargerová, Jana (vedoucí práce) ; Stará, Jana (oponent)
Diplomová práce se zabývá problematikou asistenta pedagoga na běžných základních školách. Zaměřuje se na význam a přínos této pozice na základních školách z pohledu pedagogů, asistentů pedagoga, zástupců vedení škol a samotných žáků. Teoretická část se věnuje širšímu pojetí pozice asistenta pedagoga ve vzdělávacím systému České republiky prostřednictvím inkluzivního vzdělávání. Empirická část se zaobírá koncepcí zapojení asistenta pedagoga na vybraných základních školách a dále mapuje význam a přínos asistenta pedagoga na těchto základních školách za použití dotazníků s otevřenými otázkami pro pedagogy a asistenty pedagoga a polostrukturovaných rozhovorů se zástupci vedení škol a žáky se speciálními vzdělávacími potřebami. Výsledkem práce je zhodnocení jednotlivých koncepcí zapojení asistenta pedagoga na vybraných základních školách a přinesení důkazů využití a přínosu této pozice na základních školách běžného typu.
|
|
| |
|
|
Profesní příprava a další možnosti vzdělávání asistentů pedagoga na proces integrace a inkluze zdravotně znevýhodněných dětí.
MALIŇÁKOVÁ, Adéla
Úvod práce nastiňuje pohled na integraci a inkluzi jako na stále častěji používanější pojem, kdy jeho smysluplnost poznávají rodiče postižených dětí každým dnem. Díky současnému trendu začleňovat zdravotně postižené a zdravotně znevýhodněné děti do hlavního vzdělávacího proudu, je potřeba práce asistentů pedagoga nezbytná. Poukazuje na jejich funkci při inkluzi, jež je nesmírně důležitá a z toho důvodu by i jejich znalosti, vědomosti a dovednosti v problematice postižených dětí měly být více než nadprůměrné. Asistent s dítětem probírá školní látku a vysvětluje konkrétní úkoly, stejně tak jako dítěti pomáhá s jeho osobními starostmi. Zmiňuje též názor na správnost, aby absolvent Vysoké školy v pedagogickém směru měl i kompetenci být asistent pedagoga, poněvadž jeho znalosti by měli být dostačující. To ovšem neznamená, že by se neměl dále v problematice vzdělávat a získávat nové informace, naopak. Práce s dětmi je velmi zodpovědná činnost a každý kdo se jí věnuje. by měl mít ambice se znalostně zlepšovat. Bakalářská práce je zaměřena na přehled možností profesní přípravy pedagogických asistentů v aktuální nabídce Jihočeského kraje a mapuje dostupné vzdělávací kurzy i nabídky školských zařízení. Práce je dále rozšířena o celkový přehled nabídky vzdělávacích institucí jednotlivých krajů České republiky a školských zařízení poskytujících doplňující studium nebo celoživotní studium. V teoretické části se práce zaměřuje na upřesnění a vysvětlení pojmu asistent pedagoga, jeho právního výkladu dle zákonů Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy České republiky. Určitá část je věnována historickému vývoji profese asistenta pedagoga a upřesňuje jeho pracovní kompetence. Konkretizuje aktuální legislativní vymezení požadovaného vzdělání k výkonu profese asistentů, s rozlišením na přímou pedagogickou činnost ve třídě a na přímou pedagogickou činnost spočívající v pomocných výchovných pracích. Vysvětluje také rozdíl pojmů integrace inkluze a pojmů s inkluzí spojených, např. inkluzivní prostředí, inkluzivní škola, nebo inkluzivní vzdělávání. Též konkrétně definuje a seznamuje s jednotlivými vybranými druhy postižení, které se při začleňování postižených dětí nejčastěji objevují. Upřesňuje konkrétní podmínky inkluze pro dané postižení a vhodné přístupy k funkčnímu začlenění. V praktické části pak práce konkrétně mapuje dostupné vzdělávací instituce z Jihočeského kraje, jejich aktuální nabídku, zaměření a požadavky. Dále se věnuje vzdělávacím institucím nabízejících studium pro asistenty pedagoga ve všech krajích po celé České republice, včetně celostátní organizace Národního institutu pro další vzdělávání, který spolupracuje s Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy ČR i Eurofondem pro regionální rozvoj. Všech 28 institucí bylo v období od 1.července 2014 do 2. srpna 2014, osloveno formou dotazníku rozeslaných internetovou poštou k upřesnění jejich činnosti a náplně výuky. S vybranými institucemi byl též uskutečněn polostandardizovaný rozhovor k ujasnění informací. Výzkumná část je ukončena jednotlivými rozhovory s vybranými asistenty pedagoga z Jihočeského kraje, působící na Základní i Střední škole, které probíhaly formou polostandardizovaných rozhovorů. Asistenti se vyjadřovali ke svému vzdělání, případným překážkám či perspektivě profese asistenta pedagoga.
|
|
|
Vzdělávání žáků s ADHD na 1. stupni ZŠ
PEŘANOVÁ, Denisa
V teoretické části bakalářské práce je věnována pozornost vývoji pojmu ADHD a příslušné terminologii. Postupuje se od lehké mozkové dysfunkce (LMD) až po současné pojetí ADHD. Jednotlivé kapitoly se zabývají etiologií ADHD, výskytem této poruchy, klasifikací a rozlišením ADHD podle příznaků. V teoretické části je zařazena kapitola o rozdílných projevech ADHD a ADD. V teoretické části práce je podrobněji rozpracovaná problematika žáka s ADHD na 1. stupni základní školy. V další kapitole je charakterizován mladší školní věk, jsou zde popsány i možné problémy, které u žáka s ADHD mohou vzniknout. Dále jsou zde uvedeny i právní předpisy, které se vztahují mimo jiné i ke vzdělávání žáků s ADHD. Další kapitola je zaměřena na vhodné výukové metody, které jsou uplatňovány při vzdělávání žáků s ADHD, neboť správné metody práce jsou u těchto dětí klíčové. Vyhovující forma vzdělávání pro žáky s ADHD je zajišťována školou ve spolupráci s pedagogicko-psychologickou poradnou. Pedagogicko-psychologické poradny jsou velmi důležitým článkem při řešení výukových problémů u dětí s ADHD. Žákům s ADHD poradny vypracovávají individuální vzdělávací plán, ve kterém je specifikován výčet vhodných podpůrných opatření pro konkrétní dítě. Pedagogicko-psychologické poradny mohou rovněž žákovi s ADHD doporučit asistenta pedagoga, který může žákovi a celé třídě v oblasti vzdělávání výrazně pomoci. Pro úspěšné zvládnutí dítěte se syndromem ADHD je však potřeba zajistit spolupráci všech zúčastněných stran. Multidisciplinárnímu přístupu je věnována poslední kapitola teoretické části bakalářské práce. Má-li být práce s dítětem s ADHD efektivní, je důležité, aby učitel, rodina, dítě a specializovaní odborníci tvořili koalici a vzájemně spolupracovali. V praktické části bakalářské práce byl vzhledem k tématu práce, zvolen kvalitativní typ výzkumu, v rámci kterého byla použita technika polostrukturovaných rozhovorů s jednotlivými respondenty. Rozhovory byly realizovány s učiteli a výchovnými poradci působícími na dvou základních školách, speciálními pedagogy a psychology působícími v pedagogicko-psychologické poradně. Ve výzkumné části bakalářské práce je zaznamenán průběh a výsledky kvalitativního výzkumu. Cílem práce bylo získat názory učitelů, výchovných poradců, speciálních pedagogů a psychologů na problematiku vzdělávání žáků s ADHD. V práci jsou stanoveny dva cíle: 1. Jaké jsou názory vybraných odborníků na problematiku vzdělávání žáků se syndromem ADHD. 2. Jak odborníci pohlížejí na otázku toho, zda je role asistenta pedagoga přínosná pro žáky s ADHD." Cíle jsou dále rozpracovány do podoby otázek pro polostrukturovaný rozhovor. Výzkumná zjištění se opírají o informace z rozhovorů se dvěma učiteli a dvěma výchovnými poradci, kteří působí na základních školách a se dvěma speciálními pedagogy a dvěma psychology působícími v pedagogicko-psychologické poradně. Bakalářská práce zprostředkovává autentické zkušenosti učitelů a výchovných poradců působících na základní škole a psychologů a speciálních pedagogů působících v pedagogicko-psychologické poradně, kteří pracují s žáky se syndromem ADHD. V práci jsou uvedeny informace ohledně problematiky vzdělávání žáků s ADHD a zásady metody práce, které mohou být užitečné pro širší pedagogickou veřejnost.
|
|
|
Jak kvalita kultury školy ovlivňuje itedragicdítěte a ADHD do školní třídy
BAMBÁSKOVÁ, Diana
ABSTRAKT BAMBÁSKOVÁ, D. Jak kvalita kultury školy ovlivňuje integraci dítěte s ADHD do školní třídy. České Budějovice 2015. Bakalářská práce. Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích. Teologická fakulta. Katedra pedagogiky. Vedoucí práce doc. PhDr. Ludmila Muchová, Ph.D. Klíčová slova: ADHD, asistent pedagoga, integrace, kultura školy, kultura třídy, školní klima V teoretické části práce jsou popsána východiska a základní definice pojmů, které jsou klíčové pro praktickou část práce, a to konkrétně všeobecné informace o poruše ADHD, terminologii, příčinám výskytu syndromu ADHD, jeho diagnostice, apod. Dále je pozornost věnována vzdělávání žáků se syndromem ADHD, a to jednak obecným zásadám edukace, legislativnímu rámci, ale také i integraci žáků a jejím výhodám a nevýhodám. Zmíněny jsou rovněž oblasti kultury školy a školního klimatu. V praktické části je popsána kazuistika žákyně s diagnostikovaným syndromem ADHD, se kterou autorka bakalářské práce dlouhodobě pracovala. V kazuistice je zaměřena pozornost především na školní vzdělávání a na přístup učitelů k této žákyni. Popsány a zmíněny jsou také metody spojené s výukou a integrací žákyně do školní třídy a možnosti péče. Kazuistika je doplněna o deskriptivní analýzu kultury školy, do níž byla žákyně integrována.
|
|
|
Motivace pro práci asistenta pedagoga na 2. stupni ZŠ a následné zkušenosti v této pozici
TRYKAROVÁ, Magdaléna
Diplomová práce se zaměřuje na téma motivace pro práci asistenta pedagoga a důvodů pro setrvání v této pozici. Teoretická část je členěna do sedmi kapitol, které se převážně věnují vývoji školské integrace, následně žákům se speciálními vzdělávacími potřebami a možnostem začleňování do základních škol běžného typu v České republice. Kapitoly popisují postoje veřejnosti k osobám s postižením, indikátory inkluze ve vzdělávání a inkluzivní kulturu školy. Samozřejmě představují pozici asistenta pedagoga v edukačním kontextu. Jaké má povinnosti, kompetence a co vše je náplní práce asistenta ve školství. Hlavním cílem výzkumného šetření prezentovaného v praktické části je prozkoumat důvody, které souvisí s přijetím práce asistenta pedagoga a především zanalyzovat, co konkrétně motivuje asistenty v dlouhodobém setrvání v této pozici. K získání potřebných informací bylo použito hloubkových rozhovorů.
|
|
|
Role asistenta pedagoga v rámci inkluzivního vzdělávání dítěte s tělesným postižením v mateřské škole
PELCOVÁ, Lucie
Bakalářská práce se zabývá rolí asistenta pedagoga v rámci inkluzivního vzdělávání dětí s tělesným postižením v mateřských školách. Integrace jako taková u nás probíhá již několik let, v posledních letech je však velmi často nahrazována pojmem inkluze, jejíž realizace se stále nedaří v takovém rozsahu, jaká je původní myšlenka inkluzivního vzdělávání. Jedná se o začleňování žáků se speciálními vzdělávacími potřebami do hlavního vzdělávacího proudu, kteří se tak mohou v plné míře účastnit všech aktivit, stejně jako žáci bez postižení. Na rozdíl od integrace je zde kladen velký důraz především na změnu celkové atmosféry a práce třídy, ve které jsou respektovány individuální potřeby každého žáka, nejen žáka s postižením. Úspěšnost celého procesu závisí na mnoha faktorech. Jedním z nich je právě přítomnost asistenta pedagoga ve třídě, ve které se vzdělává žák se speciálními vzdělávacími potřebami. Hlavním cílem této práce je přiblížit, jakou roli sehrává asistent pedagoga v rámci inkluzivního vzdělávání dětí s tělesným postižením v mateřské škole a tím zdůraznit důležitost jeho postavení v celém procesu integrace. Jedním z dílčích cílů práce, odvozených od hlavního cíle, je popsat spolupráci mezi třídním učitelem a asistentem pedagoga v dané třídě. V neposlední řadě také přiblížit účel a přínos inkluzivního vzdělávání dětí s tělesným postižením v mateřské škole a zjistit, jaké názory na tuto formu vzdělávání mají nejen pedagogičtí pracovníci, ale i samotní rodiče dětí s tělesným postižením. V teoretické části jsou rozpracovány celkem tři velké oblasti, jejichž obsah se odvíjí od tématu celé práce. Na začátku každé z nich jsou nejprve vymezeny základní pojmy, kterými se daná kapitola zabývá. V první kapitole jsou popsány jednotlivé typy tělesného postižení. Větší pozornost je věnována zejména postižením typickým pro děti předškolního věku (3 6 let), další jsou zmíněny jen okrajově. Ve druhé kapitole je vymezen rozdíl mezi integrací a inkluzí, přičemž inkluzivní vzdělávání je vzhledem k tématu podrobněji charakterizováno. V poslední kapitole se můžeme blíže seznámit s profesí asistenta pedagoga a jeho kompetencemi na dané pozici. Právě poslední kapitola je také nejvíce provázána s praktickou částí práce, která je zaměřena na náplň práce asistenta pedagoga a jeho postavení ve třídě, ve které se vzdělává žák s tělesným postižením. Pro sběr dat jsem vzhledem k tématu zvolila kvalitativní typ výzkumu, pomocí techniky polostrukturovaných rozhovorů s jednotlivými respondenty. V každé mateřské škole jsem realizovala rozhovor vždy s vedoucím pracovníkem zařízení, pedagogem a asistentem pedagoga v dané třídě. Dílčí technikou sběru dat bylo také zúčastněné pozorování přímé práce asistenta pedagoga, které jsem realizovala během mé třítýdenní souvislé praxe v mateřské škole v Jindřichově Hradci, v posledním semestru mého studia. Co se týče náplně práce asistenta pedagoga, všichni mnou oslovení respondenti se shodují na tom, že práce spočívá zejména v plné asistenci integrovanému dítěti, která zahrnuje i úkony osobní asistence. Cílem celého procesu je dle jejich názoru, co největší míra zapojení integrovaného žáka do kolektivu ostatních dětí. Všichni mnou oslovení respondenti jsou jednoznačně pro inkluzivní začleňování dětí s tělesným postižením v mateřských školách, které vnímají jako přínos, a to jak pro integrované dítě, tak pro celý kolektiv. Z výsledků je patrné, že pozice asistenta pedagoga je jednotlivými pedagogickými pracovníky celkově vnímána kladně a v rámci inkluzivního vzdělávání se jedná o jeho nedílnou součást. Výsledky mé práce mohou sloužit jako zdroj informací pro všechny, kteří se, stejně jako já, zajímají o tuto problematiku. Práce může být přínosná také pro školy, ve kterých již inkluzivní vzdělávání probíhá, či pro rodiče dětí s tělesným postižením, kteří uvažují o možnosti integrace jejich potomka v hlavním vzdělávacím proudu.
|
host ::
RSS.