|
| |
|
|
Josef Suk: Symfonická báseň Praga op. 26
Kovářová, Adéla ; Gabrielová, Jarmila (vedoucí práce) ; Kachlík, Jan (oponent)
Předložená diplomová práce se zabývá symfonickou básní Praga op. 26, kterou zkomponoval Josef Suk v roce 1904 v potřebě vytvořit hudební obraz tehdejšího hlavního města. Práce pojednává o aktuálním stavu bádání a literatury a představuje Suka jako skladatele a interpreta na přelomu 19. a 20. století. Hlavní část diplomové práce obsahuje informace o okolnostech vzniku symfonické básně, jejích premiérách, vydání a recenzích v dobovém tisku. Zaměřuje se však především na formální výklad a analýzu Sukovy skladby. Následující dvě kapitoly zasazují Pragu do širšího kontextu. První z nich se zabývá obrazem města Prahy na přelomu 19. a 20. století a jeho vyobrazením v uměleckých dílech tohoto období. Druhá kontextuální kapitola pojednává o Sukově symfonické básni v souvislosti s nově se formující tradicí husitského hnutí a s husitskou písní Kdož jste boží bojovníci, která v průběhu 19. století pronikala do povědomí tehdejší vzdělané společnosti.
|
|
|
Učení o Antikristu a Kristově příchodu v počátcích Jednoty Bratrské a jeho kořeny v českém reformačním hnutí
Müllerová, Anna ; Veverková, Kamila (vedoucí práce) ; Lášek, Jan Blahoslav (oponent)
Práce podává vyvážený přehled názorových proudů působících v období pozdního středověku v českých zemích na téma učení o Antikristu a druhém Kristově příchodu. Zabývá se nejen náboženskou situací té doby, ale klade důraz i na okolnos ti politické, kulturní a společenské. Práce je rozdělena do sedmi částí, ve kterých jsou rozebírány apokalyptické nálady a eschatologické vize panující v tehdejší společnosti. Jsou zde předloženy hlavní myšlenky nejvýznamějších reformních učenců a myslitel ů, jako byl např. Milíč z Kroměříže, Mistr Jan Hus nebo Jan Rokycana a Petr Chelčický. Práce mapuje učení těchto mužů tak, jak na sebe navazovalo v otázce pojetí Antikrista a Kristova příchodu až do doby husitského revolučního hnutí a posléze v počátcích J ednoty bratrské. Stranou zájmu nezůstavají ani duchovní okolnosti vzniku Jednoty bratrské, jsou zde zdokumentovány kořeny jejího vzniku, prvopočátky a charakteristické rysy. Zdůrazněn je i význam reformního a husitského zápasu pro její vznik. V jednotlivých částech práce jsou shrnuty a upřesněny známé interpretace učení o Antikristu a Kristově příchody a zahrnuty výsledky publikovaných studií. Nepochybně se lze domnívat, že poznatky obsažené v této práci mohou posloužit nejen k orientaci v daném tématu, ale i k utváření reálné představy o době pozdního středověku, jejích...
|
|
| |
|
|
Diskurs o husitství v české společnosti dvacátého století a jeho ilustrace Vávrovou husitskou trilogií
Hlaváčková, Terezie ; Doležalová, Eva (vedoucí práce) ; Urgošíková, Blažena (oponent)
Pohled české společnosti na husitství prochází v posledních desetiletích prudkým obratem. Bakalářská práce si klade za úkol přispět ke zmapování kořenů a předpokladů tohoto obratu v předchozím vývoji české společnosti a kultury, zejména v období po druhé světové válce. Je ovšem nutno analyzovat i předchozí vývoj od počátků národního obrození přes Tyla a Palackého až k Jiráskovi a Nejedlému. Hlavním předmětem práce pak bude analýza nových prvků v hodnocení husitství ve filmové trilogii Otakara Vávry (Jan Hus, Jan Žižka, Proti všem) a jejich recepce současníky a následujícími generacemi.
|
|
|
Ženy v reformaci
Hanušová, Barbora ; Vlnas, Vít (vedoucí práce) ; Čornejová, Ivana (oponent)
Aktivit žen v husitské reformaci a v následujících bojích si všímali už autoři v první polovině 20. století. Čeští reformátoři, ač muži středověku, věnovali poměrně dost prostoru ve svém díle ženám. Ženy se také zapojily do náboženských bojů, aktivně se projevovaly slovem, na svých panstvích kalich podporovaly a jako první následovaly své učitele životem. Myslitelé jiného reformačního směru, Jednoty bratrské, nevěnovali mnoho prostoru ženě ve svém díle, ale na druhé straně se hojně zabývali manželstvím. Ženy hlásící se k Jednotě bratrské nám navíc jako jedny z mála v českých zemích zanechaly písemné památky. Kališnická církev se dlouho držela pojetí ženy a manželství založeného na středověkém asketismu, který na ženě neviděl pranic dobrého a panenství stavěl v hierarchii hodnot nad manželský stav. To se změnilo s pronikáním německé reformace na české území, protože názor německých reformátorů na ženu se od toho středověkého lišil. Podle Martina Luthera byla žena v zásadě dobrá a manželství jako Bohem daný řád bylo pro každého člověka vhodnější než setrvávání v celibátu. Když se tento model začínal prosazovat v českém prostředí zatíženém jistou pruderií, překládala se díla zahraniční, ale vznikala i díla českých kališnických učenců, která měla myšlenky wittenberského reformátora v českých zemích...
|
|
|
Ikonografické motivy v díle Františka Bílka
Matějková, Kamila ; Pech, Milan (vedoucí práce) ; Novotná, Eva (oponent)
Kamila Matějková: Ikonografické motivy v díle Františka Bílka Abstrakt Bakalářská práce přibližuje dílo Františka Bílka z ikonografického hlediska. Rozděluje Bílkovu tvorbu do tematických skupin podle základních ikonografických motivů a pokouší se určit, z čeho jejich autor vycházel. Nejprve je v práci nastíněna situace českého umění kolem roku 1900 a místo, které v něm František Bílek zaujímal. Poté je věnována pozornost Bílkovu vztahu k umění a jeho osobitému spirituálnímu pojetí. Dále jsou sledovány Bílkovy výtvarné prostředky. Hlavní část práce je zaměřena na rozbor jednotlivých ikonografických námětů, které se v díle Františka Bílka vyskytují. Postupně je tak sledován motiv Krista, motiv Panny Marie, starozákonní motivy, motiv člověka, motiv stromu, dále pak národní témata (husitství, Jednota bratrská). V závěru práce je věnována pozornost tématům, která jsou ovlivněna literárním dílem Otokara Březiny.
|
|
| |
|
|
Inkvizitoři v Českých zemích v době předhusitské
Vorlíček, Petr ; Foltýn, Dušan (vedoucí práce) ; Sládková, Kateřina (oponent)
Cílem této bakalářské práce bylo pomocí sběru informací ze starší a aktualizované literatury vytvořit celistvý obraz inkvizitora na území Čech v letech 1315-1415 a to v podobě medailonku. Práce je rozdělena do tří hlavních kapitol, které se v zásadě kryjí s vládou Jana Lucemburského, Karla IV. a Václava IV. V závěru se nachází tabulka s přehledem zpracovanými inkvizitorů. Klíčová slova Inkvizice Hereze Středověk Církevní dějiny Husitství
|
|
| |
host ::
RSS.