|
|
Ekologie patosystému květní sněti u druhu Dianthus carthusianorum
Koupilová, Klára ; Koubek, Tomáš (vedoucí práce) ; Dostál, Petr (oponent)
Květní sněti (Microbotryum violaceum s.l.) jsou základním studijním systémem fytopatologie planě rostoucích rostlin a jsou často používány jako modelové příklady koevoluce patogenu a hostitele. Infekce způsobuje sterilizaci květů, které dále slouží pouze pro šíření patogenních spor na nové hostitele prostřednictvím opylovačů. Výzkum se doposud soustředil pouze na několik hostitelských druhů (především r. Silene). Není jisté, jak široce zobecnitelné jsou některé poznatky, proto se diplomová práce věnuje novému hostiteli, hvozdíku kartouzku (Dianthus carthusianorum). První část práce se soustředila na terénní mapování populací D. carthusianorum v malé oblasti ve Středním Povltaví. Ve zvoleném systému se vzácně vyskytovaly populace zcela zdravé, avšak častěji populace různou mírou nakažené. Míra nakažení (prevalence) pozitivně korelovala s velikostí a hustotou hostitelské populace. Naopak vliv abiotických faktorů prostředí a rozdílné konektivity populací na výskyt květní sněti byl velmi nevýrazný. Druhá část práce byla zaměřena na zhodnocení rezistence rostlin a výskytu opylovačů ve vybraných populacích. Rozdíly v rezistenci mezi populacemi (hodnocené na základě umělé infekce rostlin) nebyly statisticky průkazné. Jednotlivé populace se lišily v denzitě opylovačů, ovšem nepodařilo se prokázat...
|
|
| |
|
|
Zrakové podněty v koevoluci hnízdního parazita a jeho hostitelů
Šulc, Michal ; Honza, Marcel (vedoucí práce) ; Fuchs, Roman (oponent) ; Samaš, Peter (oponent)
Hnízdní parazitismus ptáků je ideální systém pro studium koevoluce druhů. U hnízdních parazitů i jejich hostitelů se v průběhu koevoluce vyvinuli zajímavé adaptace, které jim umožňují maximalizovat biologickou zdatnost. Evoluce těchto adaptací má charakter tzv. "závodů ve zbrojení", v nichž vývoj určitého znaku na straně hostitele ovlivňuje vývoj jiného znaku na straně parazita a naopak. V své disertační práci jsem se zabýval zejména dvěma takovými adaptacemi: rozpoznáváním cizích vajec na straně hostitele a napodobováním (mimikry) vzhledu hostitelských vajec na straně parazita. Obě tyto adaptace jsou ovlivněny zrakovými schopnostmi hostitelů a parazitů, a proto se všechny přiložené studie opírají o objektivní metodu hodnocení barev a modelování vnímání barev u ptáků, které se významně liší od jejich vnímání u lidí. Člověk například na rozdíl od ptáků nedokáže vnímat ultrafialové (UV) záření. Ptáci ale tuto část světelného spektra využívají při mnoha aktivitách (např. během námluv či hledání potravy). Zjistili jsme, že hostitelé hnízdních parazitů mohou UV záření využívat i při rozpoznávání cizích vajec. Nicméně se zdá, že tato složka spektra není pro hostitele klíčová (rukopis 1). Na vnímání barev mají značný vliv i světelné podmínky prostředí. Testovali jsme hypotézu, zda světelné podmínky v hnízdech...
|
|
|
Fylogeneze vybraných druhových skupin rodu Torymus (Hymenoptera: Torymidae)
Křížková, Barbora
Chalcidky (Chalcidoidea) jsou nadčeledí v rámci blanokřídlého parazitického hmyzu, která cizopasí na jiných členovcích. Tato práce se zabývá fylogenezí vybraných druhových skupin rodu Torymus Dalman, 1820 z čeledi krásenek (Chalcidoidea: Torymidae), který napadá hlavně larvy hálkotvorných bejlomorek a žlabatek. Pomocí genů 28SD2 rDNA, COI a CytB byly zkonstruovány fylogenetické stromy, které posloužily k diskutování dříve ustanoveného třídění rodu a k vyvození nových poznatků o jeho koevoluci s hostiteli. Druhové skupiny, které byly navrhované jako morfologicko-ekologické členění rodu, nebyly v mnoha případech potvrzeny. Morfologické znaky se zdají být v některých případech konvergentní a nejsou apomorfní pro některé zjištěné monofyletické skupiny druhů. Naopak ekologii a přirozený habitat druhů lze považovat za sdílené charakteristiky jednotlivých skupin. Bylo zjištěno, že recentní nejčastější hostitelé druhů rodu Torymus nemusí být jeho původními hostiteli. Došlo pravděpodobně k adaptivní radiaci druhů v rámci několika biotopů. Tato radiace mohla proběhnout díky přeskoku na hálkotvorné bejlomorky a žlabatky. Klíčová slova: Chalcidoidea, Torymus, fylogeneze, parasitoid, hostitelská specifita, koevoluce
|
|
|
Experimentalní výzkum specificity strachu z hadů u lidí: korálovcovitý vzor
Průšová, Lucie ; Frynta, Daniel (vedoucí práce) ; Veselý, Petr (oponent)
Společná koevoluce hadů a primátů způsobila, že u mnoha primátů včetně člověka vyvolávají hadi strach. Na začátku této koevoluce působili totiž hadi jako hlavní predátoři primátů. V minulosti měl tedy jistě vliv na přežití fakt, že jsou lidé schopni rychleji postřehnout stimul vyvolávající oprávněnou reakci strachu, takovým stimulem je i had. V přírodě funguje řada výstražných či zastrašovacích signálů a jedním z nich je aposematické zbarvení korálovcovitých hadů. Američtí korálovci mají toto zbarvení a jsou smrtelně jedovatí. Severo- a středoamerické druhy neškodných korálovek napodobují korálovce (Batesovské mimikry) a z této podoby získávají výhodu. Vzor korálovcovitých hadů vyvolává vrozený strach u některých druhů ptáků a většina se vyhýbá i věrným plastikovým atrapám. Tento vzor by mohl být obecně sdíleným signálem, který by vnímalo více skupin živočichů včetně člověka. Cílem práce bylo zjistit, zda se člověk bojí korálovcovitých hadů, ačkoliv s nimi nemá dlouhou koevoluční historii. Dále analyzovat, který parametr vzezření korálovců působí u člověka pocit strachu, zda dominantní roli hraje korálovcovité zbarvení, korálovcovitý vzor nebo samotný tvar hada. Pro srovnání byla testována i atraktivita těchto hadů. Další otázkou bylo, zda je člověk schopen intuitivně rozpoznat jedovaté (korálovce) a...
|
|
|
Fobie ze zvířat: strach nebo "disgust"?
Peléšková, Šárka ; Landová, Eva (vedoucí práce) ; Hocko Fajnerová, Iveta (oponent)
Fobie ze zvířat jsou jednou z nejčastějších specifických fobií u lidí. Tradičně se předpokládalo, že se v nich uplatňují především dvě emoce - strach a úzkost, poslední dobou se však objevují práce, které diskutují o úloze emoce zvané "disgust" (znechucení, odpor). Fobie i zapojené emoce jsou klasifikovány především z hlediska psychologie a psychiatrie. Jejich projevy se rozlišují převážně na úrovni fyziologické a jsou zkoumány moderními medicínskými metodami (např. funkční zobrazovací metody). Spouštěcími stimuly jsou v případě arachnofobie, ofidiofobie apod. konkrétní zvířata, pavouci či hadi. Znechucení obecně však vyvolává širší skupina spouštěčů. Vznik těchto fenoménů je pak vysvětlován z pohledu evoluční biologie a předpokládá biologicky významné selekční tlaky a společnou koevoluci. Cílem práce je shrnutí dosavadních poznatků, ověření postulovaných evolučně psychologických hypotéz o podílu znechucení na vzniku fobií ze zvířat a zhodnocení biologické relevantnosti strachu ze zvířecích stimulů.
|
|
|
Fylogeneze vybraných druhových skupin rodu Torymus (Hymenoptera: Torymidae)
Křížková, Barbora ; Janšta, Petr (vedoucí práce) ; Skuhrovec, Jiří (oponent)
Chalcidky (Chalcidoidea) jsou nadčeledí v rámci blanokřídlého parazitického hmyzu, která cizopasí na jiných členovcích. Tato práce se zabývá fylogenezí vybraných druhových skupin rodu Torymus Dalman, 1820 z čeledi krásenek (Chalcidoidea: Torymidae), který napadá hlavně larvy hálkotvorných bejlomorek a žlabatek. Pomocí genů 28SD2 rDNA, COI a CytB byly zkonstruovány fylogenetické stromy, které posloužily k diskutování dříve ustanoveného třídění rodu a k vyvození nových poznatků o jeho koevoluci s hostiteli. Druhové skupiny, které byly navrhované jako morfologicko-ekologické členění rodu, nebyly v mnoha případech potvrzeny. Morfologické znaky se zdají být v některých případech konvergentní a nejsou apomorfní pro některé zjištěné monofyletické skupiny druhů. Naopak ekologii a přirozený habitat druhů lze považovat za sdílené charakteristiky jednotlivých skupin. Bylo zjištěno, že recentní nejčastější hostitelé druhů rodu Torymus nemusí být jeho původními hostiteli. Došlo pravděpodobně k adaptivní radiaci druhů v rámci několika biotopů. Tato radiace mohla proběhnout díky přeskoku na hálkotvorné bejlomorky a žlabatky. Klíčová slova: Chalcidoidea, Torymus, fylogeneze, parasitoid, hostitelská specifita, koevoluce
|
|
|
Evoluce morálky, morálka evoluce, aneb, Frans de Waal, Richard Dawkins a teorie dvojí dědičnosti
Šafránek, Jakub ; Komárek, Stanislav (vedoucí práce) ; Stella, Marco (oponent)
Cílem této práce je představit přístupy dvou současných autorů, Richarda Dawkinse a Franse de Waala, kteří se zabývají tématem evolučního původu morálky. Moje kritická reflexe jejich prací na toto téma se bude zabývat "stavebními bloky morálky" a předpokládaným "smyslem pro morálku", který podle nizozemského primatologa člověk sdílí s některými svými žijícími evolučními příbuznými. V případě Richarda Dawkinse je cílem přezkoumání jeho memetické teorie a parazitického charakteru některých částí kultury. Dále zmíním postoje zastánců teorie dvojí dědičnosti, která podle mého soudu oba představené autory a jejich postoje může do jisté míry smířit, tedy spojuje "stavebních bloky morálky" a parasiticko/nezávislý charakter memů. Tímto způsobem pak budeme moci vysvětlit některé fenomény lidské morálky a její omezení. Klíčová slova: morálka, evoluce, teorie dvojí dědičnosti, koevoluce, memy
|
|
|
Multilokusová charakteristika symbiontů entomopatogenních hlístovek rodu \kur{Steinernema}
FAKTOROVÁ, Lucie
During the evolution some groups of organisms have become coevolutionary associated with other groups, as is the case of host symbiont systems. To explore coevolutionary history of hosts and their associated symbionts, phylogenetic reconstruction of symbionts and phylogenetic reconstruction of hosts are usually compared. Coevolution is described by coevolutionary events (cospeciation, host switch, duplication, failure to diverge events and linage sorting events). The aim of this work was to test the suitability of MLST method for the complex of entomopathogenic nematodes from the genus Steinernema (with detailed analysis of Steinernema feltiae) and their symbiotic bacteria Xenorhabdus bovienii and subsequently use cophylogenetic comparative analysis to determine their level of cospeciation.
|
|
|
Specificity of insect-plant associations and their role in the formation of plant defenses and speciation
VOLF, Martin
The aim of this dissertation is to investigate what role insect-plant interactions play in the formation of host-plant defenses and in the diversification of both groups. We show that various groups of herbivore respond differently to host-plant defenses. Therefore plant defenses diversify into suites of complementary traits, as individual traits fail to provide protection against specialized herbivores. Further, we identify what levels of host-phylogeny shape the food-web structure of insect herbivores. We show that specialized herbivores are affected mainly by the terminal parts of the host-phylogeny. In contrast, more polyphagous guilds are affected mainly by the mid-levels of the host phylogeny because the effects of terminal or deeper phylogeny seem to be surpassed by other factors in more generalist insect species. In the last chapter, we show how specialized insect-plant interactions generated by tight insect-plant coevolution can influence the speciation in plants over environmental gradients.
|
host ::
RSS.