|
|
Role vybraných mezigeneračních traumat v konfliktu o Náhorní Karabach ve světle teorie Vamıka D. Volkana
Pits, Anastasia ; Oberpfalzerová, Hana (vedoucí práce) ; Karásek, Tomáš (oponent)
Tato práce vychází ze zkoumání psychoanalytika Vamika D. Volkana a jeho práce o psychiatrii konfliktu. Práce přímo aplikuje vybraná zkoumaná traumata na zatvrzlý konflikt o Náhorní Karabach v letech 1988 - 1994. Bude zkoumán vliv těchto traumat na intenzitu konfliktu a jejich využívaní pro účely politické a masové mobilizace. Z metodologického hlediska bude nejprve představena Volkanova teorie vybraných traumat. Poté bude důsledné analýze podroben konflikt o Náhorní Karabach, političtí aktéři, jeho historie a vývoj. Zřetel bude brán především na ty události, které by mohly být reprezentativním prvkem pro Volkanovy vybraná traumata. Práce komparuje vybraná traumata a jejich vliv na součastnou politiku Arménů a Ázerbájdžánců v souvislosti s konfliktem o Náhorní Karabach. Přínosem této práce je poukázat na to, že o arménské genocidě jako traumata se píše hodně, zatímco o traumatech ázerbájdžánců nikoli a poukázat na to, že i u Ázerbájdžánců se můžeme setkat s pár událostmi, které vedly ke vzniku vybraných traumat. Dále budou tyto traumata komparována; jaká traumata mají Ázerbájdánci vůči Arménům a naopak a jakou roli tato traumata hráli v válce o Náhorní Karabach v letech 1988 až 1994.
|
|
|
Constructing Nagorno-Karabakh: a diachronic discourse analysis
Davidson White, Imogen ; Aslan, Emil (vedoucí práce) ; Horák, Slavomír (oponent)
In over 20 years of the Nagorno-Karabakh conflict, there has been no significant progress towards a peaceful agreement. It has been argued that there is not enough incentive for leaders to agree to a compromise and that the citizens are not ready to accept one. In this context, the way the conflict and the enemy are described in public discourse is important not only because it represents the viewpoints of those producing the discourse but because it can have a real effect on public opinion. This paper examines discourse on Azerbaijan and the future of Nagorno-Karabakh in an official newspaper, showing that distrust of Azerbaijan and rigid expectations about the future of Nagorno-Karabakh are dominant.
|
|
|
Historické kořeny konfliktu v Náhorním Karabachu
Hladík, Jan ; Pargač, Jan (vedoucí práce) ; Šatava, Leoš (oponent)
Historické kořeny konfliktu v Náhorním Karabachu Obsahem této práce bude problém historického pozadí územního sporu Arménie a Ázerbájdžánu o Náhorní Karabach. Hlavním cílem by mělo být zodpovědět otázku, jakou roli v tomto sporu hrály územní změny, které se na jižním Kavkaze v průběhu staletí udály a jak problém Náhorního Karabachu ovlivnila politika třech velkých říší - Ruska, Turecka a Persie. Dalším cílem bude nastínit i etnické a náboženské faktory a vyjasnit vztah křesťanských Arménů s muslimským obyvatelstvem Zakavkazska. Otázka stýkání a potýkání se Arménů s okolo usídleným obyvatelstvem vyznávajícím islám - ne jen s Azery na východě, ale i s Turky a Kurdy, je nezbytná pro pochopení celkové situace v regionu.
|
|
|
Státoprávní postavení Náhorního Karabachu
Barsegyan, Karmen ; Suchánek, Radovan (vedoucí práce) ; Hřebejk, Jiří (oponent)
Resumé Tato diplomová práce se zabývá historií, státoprávním postavením, statusem a uznáním Náhorního Karabachu. Problematika Náhorního Karabachu je často diskutovaným a politický ožehavým tématem mezinárodního společenství. Otázka Náhorního Karabachu je předně otázkou právní, ale má přímé politické důsledky. Náhorní Karabach je územím o rozloze 4400 km2, nacházejícím se na jihozápadě Ázerbájdžánu a ve východní části arménského pohoří. Arménie a Ázerbájdžán vedou o toto území dlouholetý spor, který v období rozpadu Sovětského Svazu na počátku 90. let 20. století vygradoval v regulérní válečný konflikt. Větší část území Karabachu je v současné době fakticky kontrolována neuznanou Republikou Náhorní Karabach. Status Náhorního Karabachu je sporný. Na Náhorní Karabach se dá pohlížet jako na nezávislý stát. Republika Náhorní Karabach, která má: státní území, obyvatelstvo a efektivní vládu, která skutečně drží moc v zemi, čímž vykazuje tři základní kritéria předepsaná mezinárodním právem proto, aby byla na základě nezadatelného práva národa na sebeurčení uznána suverénním státem. V současném světě však kromě těchto tří základních kritérii se setkáváme i s dalším institutem mezinárodního práva, a to sice uznáním státu za plnoprávného člena mezinárodního společenství, kterého se však do dnešního dne Náhornímu...
|
|
|
Instrumenty donucení mezinárodních organizací vůči svým členským státům. Příklad konfliktu o Náhorní Karabach.
Klepš, Václav ; Ondřej, Jan (vedoucí práce) ; Balaš, Vladimír (oponent)
v českém jazyce Cílem této diplomové práce je zodpovědět otázku, jak mohou mezinárodní organizace (OSN, Rada Evropy a OBSE) účinně regulovat konflikty mezi svými členskými státy, respektive jakými nástroji jsou za tímto účelem nadány. Práce je rozdělena do tří základních částí, a to na teoretickou studii, část věnovanou jednotlivým mezinárodním organizacím a případovou studii. První část nabízí vymezení základních právních pojmů, tak jak budou dále v této studii používány s důrazem na výklad pojmu "donucení". Navazující část se zabývá instrumenty donucení, které mají jednotlivé mezinárodní organizace k usměrnění konfliktů k dispozici. Ve třetí části jsou poznatky z prvních dvou částí konfrontovány s reálným případem snahy regulovat konflikt mezi Azerbajdžánem a Arménií v a okolo Náhorního Karabachu. Tato struktura práce by se dala také popsat jako postup od teoretického základu, přes aplikovanou teorii obsaženou v jednotlivých smlouvách, až po jejich praktickou realizaci v konkrétním případě. Na základě provedené studie dochází autor k závěru, že jednostranné prostředky donucení, které mají organizace k dispozici, jsou často nevhodné (vyloučení z organizace), neúčinné (politické deklarace) nebo komplikované a obtížně aplikovatelné (Valletský mechanismus OBSE), a proto v praxi nevyužívané....
|
|
|
Důsledky války v Náhorním Karabachu na ekonomiku a obchod v dané oblasti
Papikian, Anzhelika ; Eichler, Jan (vedoucí práce) ; Dubský, Zbyněk (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá důsledky války o Náhorní Karabach na ekonomiku a obchod Arménie, Ázerbájdžánu a Náhorně-karabašské republiky. První část dané práce zahrnuje historický a politický kontext války a jsou zde také popsány příčiny vypuknutí konfliktu mezi znepřátelenými národy. Následující dvě kapitoly se věnují jádru předkládané bakalářské práce, konkrétně hlavním ekonomickým dopadům války o Náhorní Karabach na celý region Jižního Kavkazu. V poslední části je popsána ekonomika a obchod v Arménii, Ázerbájdžánu a Náhorním Karabachu (po válce v Náhorně-karabašské republice) před válkou a po ní a srovnán současný vývoj arménské a ázerbájdžánské ekonomiky.
|
|
|
The main factors that influenced the Turkish-Armenian relations
Volochová, Lucia ; Volenec, Otakar (vedoucí práce) ; Kochan, Jan (oponent)
Práce se zabývá dvěma faktory, které zhoršily vztahy Turecka a Arménie. Cílem této práce je jejich analýza. Prvním vážným faktorem jsou události z období první světové války spácháné tehdejší Osmanskou říší na arménském obyvatelstvu, známé jako arménská genocida, kterou Turecko popírá už téměř sto let. Arméni žádají od Turecka oficiální uznání genocidy. Druhým sporným bodem je hranice mezi Tureckem a Arménií, která byla uzavřena jako odpověď na arménskou agresi na ázerbájdžánském území v konfliktu o Náhorní Karabach. Navzdory tomu, že válka skončila, mírová smlouva nebyla dosud ratifikována. I když došlo k určitému vývoji ve snaze zlepšit vztahy zmíněných zemí, jejich vztahy jsou stále na bodu mrazu a není ani patrný náznak změny k lepšímu.
|
|
|
Aplikace teorie střetu civilizací na konflikty Jižního Kavkazu
Šilhán, Vojtěch ; Cibulková, Petra (vedoucí práce) ; Havlová, Radka (oponent)
Cílem této práce je zjistit, do jaké míry je možné aplikovat koncepci střetu civilizací Samuela Huntingtona na spor o Náhorní Karabach. Práce je rozdělena do dvou kapitol. První z nich se zabývá shrnutím Huntingtonovy publikace Střet civilizací: Boj kultur a proměna světového řádu. Na jejím konci jsou stanoveny čtyři předpoklady platnosti hypotézy střetu civilizací. Druhá kapitola se zabývá analýzou konfliktu v Náhorním Karabachu, přičemž důraz je kladen na důvody vzniku konfliktu a roli primárních, sekundárních a terciárních aktérů. Následně je vyhodnoceno naplnění předpokladů vytyčených v první kapitole.
|
|
|
Vliv turecko-arménských vztahů na řešení konfliktu o Náhorní Karabach
Kotásková, Tereza ; Cibulková, Petra (vedoucí práce) ; Havlová, Radka (oponent)
Nevyřešený spor o Náhorní Karabach, jehož území si z etnických a historických důvodů nárokuje jak Ázerbádjžán, tak Arménie, a nevyjasněné turecko-arménské vztahy jsou hlavními zdroji nestability jižního Kavkazu. Turecko uzavřelo svou hranici s Arménií jako výraz solidarity s Ázerbájdžánem během války o Náhorní Karabach na počátku devadesátých let. Tato válka skončila pro Ázerbájdžán vojenskou porážkou a Arménie převzala kontrolu nad téměř pětinou ázerbájdžánského území. Když proto Turecko a Arménie podepsaly v roce 2009 protokoly o normalizaci vztahů, vyvstaly naděje, že to bude mít pozitivní dopad i na řešení karabašského konfliktu. Pokud by byly tyto protokoly ratifikovány, tento předpoklad by se pravděpodobně naplnil. K ratifikaci ovšem doposud nedošlo a s přihlédnutím k dalším faktorům se nedá v blízké budoucnosti očekávat významný posun ani v jedné záležitosti.
|
|
|
TURISMUS V NÁHORNÍM KARABACHU
HELLER, Šimon
Bakalářská práce se zabývá turismem v Náhorním Karabachu. Úvodní geografická charakteristika regionu je členěna do několika kapitol. Jedná se o historický vývoj a fyzicko-geografickou a socioekonomickou charakteristiku regionu. Následuje hlavní část bakalářské práce, která se věnuje atraktivitám cestovního ruchu, jeho současnosti a budoucnosti v Náhorním Karabachu. V závěrečné fázi je na základě získaných poznatků vytvořen projekt pro cestovní kancelář včetně zpracované metodiky tvorby projektu.
|
host ::
RSS.