Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 132 záznamů.  začátekpředchozí112 - 121dalšíkonec  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Obsah vonných látek v nečokoládových cukrovinkách
Polochová, Petra ; Vespalcová, Milena (oponent) ; Vítová, Eva (vedoucí práce)
Tato bakalářská práce se zabývá identifikací aromaticky aktivních látek ve vzorcích nečokoládových cukrovinek. Teoretická část se zabývá legislativou a technologií výroby nečokoládových cukrovinek, charakterizací aromatických látek včetně potenciálně alergenních Také je popsána metoda jejich stanovení pomocí mikroextrakce pevnou fází a plynové chromatografie s hmotnostní spektrometrií. V experimentální části byla vybraná SPME-GC-MS metoda použita k identifikaci těkavých aromaticky aktivních látek ve vybraných vzorcích želatinových bonbonů, zakoupených v běžné tržní síti. U potenciálně alergenních vonných látek byla navíc provedena i kvantifikace. Jednotlivé vzorky se v závislosti na výrobci a typu příchutě lišily v počtu a typu těkavých sloučenin. Celkem bylo ve vzorcích identifikováno 246 sloučenin, z toho 30 uhlovodíků, 66 alkoholů, 7 etherů, 20 aldehydů, 24 ketonů, 56 esterů, 13 karboxylových kyselin, 3 fenoly, 16 heterocyklických sloučenin, 6 laktonů a 5 ostatních sloučenin (jednalo se o linalooloxid; methylsulfonylmethan; dimethylsulfoxid; 1,1-diisobutoxy-isobutan a propanamid).
Stanovení aromaticky aktivních látek ve vybraném typu sýra
Dostálková, Andrea ; Sýkora, Michal (oponent) ; Vítová, Eva (vedoucí práce)
Tato bakalářská práce se zabývá stanovením aromaticky aktivních látek v sýrech ementálského typu a v sýrech typu Moravský bochník, tj. přírodní tvrdé sýry s vysokodohřívanou sýřeninou. V teoretické části jsou tyto sýry charakterizovány, je popsáno jejich chemické složení a jednotlivé kroky technologie výroby. Dále je zpracována literární rešerše problematiky aromaticky aktivních látek a popsána metoda jejich stanovení pomocí mikroextrakce pevnou fází a plynové chromatografie s hmotnostní spektrometrií. V experimentální části byla vybraná SPME-GC-MS metoda použita k identifikaci těkavých aromaticky aktivních látek v sýrech s vysokodohřívanou sýřeninou zakoupených v běžné tržní síti a v modelových vzorcích sýrů vyrobených na Univerzitě Tomáše Bati ve Zlíně za použití různých poměrů přidaných mlékařských kultur. Mezi vzorky byly nalezeny rozdíly v počtu a druhu těkavých sloučenin. Celkem bylo ve vzorcích sýrů identifikováno 129 sloučenin, z toho 35 alkoholů, 9 aldehydů, 24 ketonů, 16 karboxylových kyselin, 23 esterů, 1 ether, 16 uhlovodíků, 2 sirné a 3 dusíkaté sloučeniny.
Analýza senzoricky aktivních látek obsažených v bylinných extraktech
Koloničná, Markéta ; Vítová, Eva (oponent) ; Mikulíková, Renata (vedoucí práce)
Máta peprná (Mentha piperita), šalvěj lékařská (Salvia officinalis), meduňka lékařská (Melissa oficinalis), heřmánek pravý (Matricaria chamomilla) a kozlík lékařský (Valeriana officinalis) jsou byliny s léčivými vlastnostmi. Jejich ethanolové extrakty se využívají k fortifikaci potravin či v kosmetice. V této práci byly analyzovány obsahové látky v extraktech vybraných bylin, které byly připraveny macerací a následně analyzovány plynovým chromatografem s hmotnostním detektorem. Cílem práce bylo optimalizovat metodu pro stanovení senzoricky aktivních látek, ty poté stanovit a vyhodnotit.
Změny aromaticky aktivních látek během výroby modelového sýra
Školová, Dominika ; Pořízka, Jaromír (oponent) ; Vítová, Eva (vedoucí práce)
Cílem této práce bylo identifikovat aromaticky aktivní látky v modelových sýrech typu Moravský bochník, diskutovat jejich změny v průběhu zrání a posoudit vliv aplikace různých poměrů mikrobiálních kultur na počet těkavých látek. Pro identifikaci těkavých látek byla vybrána metoda SPME-GC-MS. Celkově bylo identifikováno 148 těkavých látek, z nichž 82 lze považovat za prokazatelně aromaticky aktivní. Pro výrobu modelových sýrů byly použity tři mikrobiální kultury, resp. jejich různé kombinace s převažující mezofilní nebo termofilní kulturou. Nepodařilo se prokázat vliv převahy mezofilní/termofilní kultury na počet aromatických sloučenin v sýrech; z hlediska senzorické kvality se více osvědčily kombinace s převažující mezofilní kulturou. V průběhu zrání sýrů docházelo ke snižování počtu identifikovaných sloučenin u všech sledovaných kombinací kultur. Za optimální dobu zrání sýrů lze považovat dobu 3 měsíce.
Aromaticky aktivní látky vybraných druhů léčivých rostlin
Pecinová, Ester ; Diviš, Pavel (oponent) ; Vítová, Eva (vedoucí práce)
Tato diplomová práce se zabývá aromatickými látkami vybraných druhů léčivých rostlin, konkrétně se jedná o levanduli lékařskou (Lavandula officinalis), mátu peprnou (Mentha piperita), šalvěj lékařskou (Salvia officinalis), třezalku tečkovanou (Hypericum perforatum) a yzop lékařský (Hyssopus officinalis). V teoretické části byly jednotlivé léčivé rostliny charakterizovány, byla popsána jejich botanická charakteristika, chemické složení, léčivé i nežádoucí účinky, možnosti použití a důraz byl kladen také na jejich aromaticky aktivní látky. Na základě literární rešerše byla vybrána v dnešní době nejpoužívanější metoda stanovení aromaticky aktivních látek, tj. plynová chromatografie s hmotnostní detekcí. Izolace těkavých látek ze sušených bylin byla provedena pomocí mikroextrakce pevnou fází. V rámci experimentální části byla provedena optimalizace vybraných parametrů SPME-GC-MS metody, identifikace těkavých látek ve vzorcích léčivých rostlin a identifikace a kvantifikace 24 potenciálních vonných alergenů dle Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1223/2009. Celkem bylo v levanduli identifikováno 69 sloučenin včetně 2 alergenů, v mátě bylo nalezeno 59 sloučenin zahrnujících 5 alergenů, šalvěj obsahovala 49 látek včetně 4 alergenů, v třezalce se nacházelo 41 sloučenin spolu s 4 alergeny a v yzopu bylo identifikováno 64 látek včetně 4 alergenů.
Vliv požití ethanolu na tvorbu ethylesterů mastných kyselin pro účely průkaznosti zbytkového alkoholu v krvi
Strachoňová, Jana ; Fürbach, Martin (oponent) ; Střítecká, Hana (vedoucí práce)
Hladina ethanolu v krvi se běžně využívá pro určení předešlého požití alkoholu, avšak pouze po dobu 4-6hod. Nicméně jeho rychlá eliminace z krevního oběhu ho vylučuje pro stanovení předchozího požití alkoholu po době delší jak 6-8 hod od požití. Oproti tomu sérové hladiny ethyl esteru mastných kyselin jsou detekovatelné jak v případě, kdy je ethanol ještě v krevním oběhu, tak i v době, kdy je z krevního oběhu již zcela odstraněn. Z tohoto hlediska se ethyl esteru mastných kyselin jeví jako vhodnější marker pro detekci předchozího užití alkoholu.
Neuroaktivní steroidy ve fyziologii a patofyziologii člověka
Kubátová, Jana ; Hill, Martin (vedoucí práce) ; Fanta, Michal (oponent)
Diplomová práce je zaměřena na hodnocení steroidního metabolomu v tělních tekutinách z hlediska fyziologie lidského těhotenství a porodu. Výsledky dosažené v rámci diplomové práce vedou k následujícím závěrům: 1. Podporují tezi o zásadním významu kortikoliberinu pro načasování lidského porodu skrze stimulaci steroidogenezy ve fetální zóně fetální nadledviny (FZ). Změny steroidního metabolomu však mnohem lépe predikují načasování porodu, než změny hladin kortikoliberinu. 2. Distribuce izoforem placentárních oxidoreduktáz zřejmě určuje převahu oxidovaných forem pohlavních steroidů a neuroaktivních steroidů (NAS) u fétu a naopak převahu redukovaných forem těchto látek u matky. Tento mechanismus zásadně ovlivňuje bioaktivitu steroidů. Výsledky naznačují roli NAS při udržení těhotenství, jejich analgetický efekt okolo porodu a jejich úlohu v patofyziologii poporodních depresí.
Porovnání metod HPLC a GC-MS pro stanovení pesticidu v půdě
Chalbia Václavíková, Alena ; Kočárek, Martin (vedoucí práce) ; Havlík, Jaroslav (oponent)
Fyzikální a chemické vlastnosti pesticidů se mohou výrazně lišit. Pesticidy mohou být kyselé, neutrální nebo zásadité. Některé sloučeniny obsahují fosfor, jiné síru, dusík nebo halogeny. Tyto atomy mohou mít význam pro detekci pesticidů. Některé sloučeniny jsou těkavé, jiné se naopak vůbec neodpařují, což je také jedna z důležitých vlastností pro chromatografii. Rozmanitost pesticidů vlastně nedovoluje vytvořit jednu univerzální metodu, což je velmi nepraktické s ohledem na kvalitu a dobu stanovení. Protože právě pesticidy jsou jednou z nejsledovanějších chemikálií ve většině zemí. V potravinářství a v pitné vodě jsou stanoveny limity pesticidů, aby bylo zabráněno negativnímu dopadu na veřejné zdraví. Pro zbytky v půdě nebo v povrchových vodách limity stanoveny nejsou. (Lutz et al., 2006) Předmětem diplomové práce je zhodnotit možnosti použití dvou typů chromatografů s různými typy detektorů při analýze pesticidu. Pendimethalin, který jsme pro tuto práci zvolili, bude analyzován na kapalinovém chromatografu s UV detektorem a dále na plynovém chromatografu s hmotnostním detektorem. Budou porovnány dva možné typy metod extrakcí jako třepání a Soxhletova extrakce a v poslední řadě budou porovnány možnosti použití dvou extrakčních činidel a to methanolu a acetonitrilu. Dalším bodem práce je ověření hypotézy, že pro stanovení pendimethalinu v půdě je metoda plynové chromatografie s použitím hmotnostního spektrometru v porovnání s metodou vysokoúčinné kapalinové chromatografie časově a finančně náročnější, ale že bude dosahovat vyšší výtěžnost a nižší detekční limit pesticidu.
Sledování těkavých látek v granulovaném krmivu pro psy
Šímová, Lenka ; Nový, Pavel (vedoucí práce) ; Adéla, Adéla (oponent)
Předmětem této práce bylo zhodnocení vlivu aromatických látek v suchém průmyslovém krmivu pro psy na atraktivitu tohoto krmiva pro psy. Předpokladem byla skutečnost, že u psů ovlivňují atraktivitu krmiva především aromatické látky. V úvodu této práce je stručně popsána fyziologie trávicí soustavy a nutriční požadavky psa spolu s přehledem používaných krmiv včetně postupů jejich výroby a surovinového složení. Výčet možných aromatických látek, které byly v suchém průmyslovém krmivu identifikovány spolu s přehledem analytických metod používaných pro analýzu těchto látek, je rovněž součástí této práce. V experimentální části byl proveden preferenční test, kterým byly stanoveny preference psů ke krmivu. Na základě výsledků tohoto testu byla u psů zjištěna jednoznačná preference jednoho z testovaných krmiv (21:79 %). Chemická analýza pomocí plynové chromatografie-hmotnostní spektrometrie následně odhalila u vybraných krmiv rozdíl v profilu obsažených aromatických látek. Látka, která by mohla být zodpovědná za zvýšenou atraktivitu jednoho z testovaných krmiv, byla identifikována jako 3-tert-butyl-4-hydroxyanisol, který je součástí syntetického antioxidantu BHA.
Syntetické vonné látky v odpadních vodách
Tylichová, Petra ; Čáslavský, Josef (oponent) ; Vávrová, Milada (vedoucí práce)
Syntetické vonné látky jsou uměle vyrobené organické sloučeniny, které jsou používány jako vonné substance v nejrůznějších produktech osobní péče, parfémech, kosmetice, mýdlech, detergentech, čisticích prostředcích, atd. Významnou skupinu syntetických vonných látek tvoří tzv. musk sloučeniny, které jsou charakteristické specifickou vůní připomínající mošus (pižmo). Musk sloučeninám je v poslední době věnována velká pozornost, jelikož byly prokázány v různých složkách životního prostředí. Cílem této diplomové práce bylo stanovení vybraných zástupců lineárních musk sloučenin (arocet, aroflorone, linalool 925, lilial, isoamyl salicylate) v reálných vzorcích odpadní vody na přítoku a na odtoku z čistírny odpadních vod Brno-Modřice. Nejdříve byla provedena optimalizace vybrané metody a následně byla tato metoda použita pro vlastní stanovení. Analyty byly extrahovány ze vzorku metodou mikroextrakce na tuhou fázi (SPME). Pro vlastní analýzu byla použita metoda plynové chromatografie s hmotnostní detekcí (GC-MS). Na základě získaných dat byla zhodnocena účinnost odstraňování lineárních musk sloučenin z odpadní vody.

Národní úložiště šedé literatury : Nalezeno 132 záznamů.   začátekpředchozí112 - 121dalšíkonec  přejít na záznam:
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.