Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 14 záznamů.  předchozí11 - 14  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Specifika práce začínajícího učitele při začleňování žáka s odlišným mateřským jazykem na české primární škole
Loudová, Anna ; Horáčková, Klára (vedoucí práce) ; Loudová Stralczynská, Barbora (oponent)
Tato práce se zabývá problematikou práce začínajícího učitele, v jehož třídě je přítomen žák s odlišným mateřským jazykem. Jejím cílem je zjistit jednotlivá specifika, která provázejí práci začínajících učitelů při začleňování těchto žáků. Text je strukturován do dvou částí, z nichž každá má několik kapitol. První, teoretická část, shromažďuje a dále pak prezentuje odborné poznatky zabývající se migrací, inkluzí, poté vzděláváním žáků s odlišným mateřským jazykem a v neposlední řadě rolí školy a také učitele při procesu integrace těchto dětí. Stanovuje také kritéria, která ovlivňují integraci žáka s odlišným mateřským jazykem. Druhá část práce je praktická, obsahuje analýzu práce dvou pedagožek, které mají ve své třídě přítomny žáky s odlišným mateřským jazykem a snaží se o jejich začlenění. Orientuje se na specifika práce s nimi. Rozbor jejich práce je prováděn na základě kritérií stanovených v závěru teoretické části práce. Tato kritéria vycházejí ze studia odborné literatury. Výsledkem práce jsou popsané vyučovací strategie a postupy těchto pedagožek, analýza jejich přístupů k výuce v heterogenní třídě a také shrnutí jednotlivých specifik, která na základě tohoto výzkumu osobně považuji při procesu integrace žáka s odlišným mateřským jazykem za důležitá.
Změna třídního klimatu po odchodu žáků na osmiletá gymnázia
Holubová, Markéta ; Greger, David (vedoucí práce) ; Chvál, Martin (oponent) ; Vlčková, Kateřina (oponent)
Cílem disertační práce je porovnat psychosociální klima školních tříd v 5. a 6. ročnících základních škol, kde důsledkem odchodu žáků do osmiletých gymnázií jsou značné organizační změny v třídních skupinách. Toto téma zahrnuje fenomén vnější diferenciace a zároveň selekci žáků v raném věku, kdy mají někteří z nich možnost opustit hlavní proud vzdělávání (základní škola) a přejít do výběrové školy (víceleté gymnázium). Cílem naší práce je přispět k výzkumům, které poukazují na problém, že odchodem žáků na osmiletá gymnázia se jednoznačně zhorší psychosociální klima v přebraných třídách 2. stupně. Zajímá nás, jací konkrétní žáci odchází na výběrové školy a zda se opravdu jedná o efektivní vůdce a sociometrické hvězdy (žáci s vysokými hodnotami vlivu a sympatie). V naší studii dále zjišťujeme pozice žáků, kteří zůstávají v přebraných třídách, a jejich spolužáků, kteří se začali nově vzdělávat ve třídách 2. stupně. V teoretické části seznamujeme čtenáře se zahraničními a tuzemskými výzkumy, které měří klima školních tříd v diferencovaném i nediferencovaném prostředí školy. Empirická část se zabývá podrobnou analýzou kvantitativního výzkumu, jehož cílem je přiblížit prostředí školních tříd po přechodu žáků na 2. stupeň základních škol. Dále poukazujeme na změny v proměnných psychosociálního klimatu...
Projekty na podporu dětského čtenářství v mateřské škole a možnosti spolupráce jednotlivých subjektů
Ryklová, Simona ; Laufková, Veronika (vedoucí práce) ; Wildová, Radka (oponent)
Cílem mé práce bylo popsat, které z kampaní a projektů na podporu čtenářství jsou vhodné pro práci s dětmi v mateřské škole v heterogenních třídách. Na základě prostudované literatury vytvořit projekt podporující čtenářskou pregramotnost v mateřské škole v heterogenní třídě a spolupracovat při jeho realizaci s dalšími subjekty. V teoretické části vymezuji pojmy, které úzce souvisí s daným tématem, především gramotnost a pregramotnost, čtenářská pregramotnost (ve vztahu k RVP PV). Věnuji se úloze mateřské školy a nezbytnosti rozvoje dítěte v oblasti čtenářské pregramotnosti s důrazem na heterogenní třídy. Dále zdůrazňuji úlohu rodiny ve vztahu čtenářské pregramotnosti. Na závěr popisuji konkrétní kampaně a projekty v ČR, které podporují čtenářství a čtenářskou pregramotnost. V praktické části se věnuji realizaci samotného projektu v mateřské škole s heterogenními třídami. Podrobněji se věnuji kampani Celé Česko čte dětem, Noci s Andersenem a Listování. Zatímco Celé Česko čte dětem nabízí celou řadu využití, Listování a Noc s Andersenem slouží jako pouhý doplněk k rozvoji čtenářské pregramotnosti. Pozitivně hodnotím spolupráci s městskou knihovnou a rodiči.
Školní zralost dětí ve třídě věkově heterogenní
KOVAŘÍKOVÁ, Nikola
Bakalářská práce na téma "Školní zralost dětí ve třídě věkově heterogenní'' mapuje situaci dětí v posledním roce školní docházky, ve věkově heterogenních třídách. Zjišťuje, jaká je možnost rozvoje těchto dětí a jejich přípravy na vstup do základní školy. Teoretická část je zaměřena na dítě předškolního věku včetně školní zralosti, členění dětí do tříd v kontextu Rámcového vzdělávacího programu pro mateřské školy a v rámci možností mateřských škol. V praktické části je realizováno kvantitativní výzkumné šetření metodou internetového dotazníku. Výzkumným souborem jsou učitelé mateřských škol. Z odpovědí vyplývají názory učitelů na věkově heterogenní třídy a s tím související školní připravenost a zralost dětí ve věku 5-7 let. Práce je doplněna zásobníkem her.

Národní úložiště šedé literatury : Nalezeno 14 záznamů.   předchozí11 - 14  přejít na záznam:
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.