|
|
Extrémní metal - subkultura a identita
Pospíšilová, Anna ; Doubek, David (vedoucí práce) ; Lipský, Matěj (oponent)
Cílem této diplomové práce bylo zkoumat identitu extrémně metalových muzikantů. V teoretické části byly vymezeny pojmy identita, žánr, subkultura a byla nastíněna stručná historie extrémního metalu. V empirické části byl prezentován výzkum, ve kterém bylo kvalitativními metodami analyzováno 8 polostrukturovaných rozhovorů s muzikanty grindcoru, black metalu, trash metalu a death metalu. Následně byla provedena analýza rozhovorů, ze které vzešlo 11 hlavních kategorií, které charakterizují individuální zkušenost extrémně metalových muzikantů. Na základě získaných výsledků a dat ze zúčastněného pozorování vznikla kapitola identita extrémně metalového muzikanta v rámci které vyvstaly 2 hlavní oblasti, čistota metalu a energie metalu, které tvoří základní pilíře identity extrémně metalového hudebníka. V následující kapitole byly získaná data zasazena do širšího kontextu pomocí komparace s teoretickými východisky práce. KLÍČOVÁ SLOVA Metalová hudba, identita, subkultura, etnografie, analýza rozhovorů
|
|
|
Hranice odpadu: etnografie sběrného dvora
Vykoukalová, Anna ; Kuřík, Bohuslav (vedoucí práce) ; Abu Ghosh, Yasar (oponent)
Tato diplomová práce zkoumá vztah odpadů a lidí na sběrném dvoře. Sběrný dvůr slouží pro tříděné vyhazování takových odpadů, které se kvůli velikosti či materiálu nemohou uložit do klasických popelnic. Jelikož je naše společnost orientovaná na spotřebu a konzum, vyhazuje se hodně věcí, které ovšem jiní lidé shledávají zajímavými či užitečnými, a tak si je odnáší ven. Ze sběrného dvora by se však nic odnášet nemělo, neboť odpad není bezprizorní, ale je vymezen vlastnickým právem. Zároveň hlavní princip odpadového hospodářství - odpadová hierarchie uvádí, že než se věc stane odpadem, měla by se jinak využít. Zabývám se tedy tím, jak toto pojetí odpadu podmiňuje pohyb věcí na sběrném dvoře, jak a kým může být odnesený odpad využitý a jakou roli hraje odnášení odpadů v naplňování odpadní hierarchie. To vše jsem se rozhodla zkoumat pomocí antropologických metod, a to zúčastněného pozorování na sběrném dvoře a rozhovory s jednotlivými aktéry. Z výzkumu vyplývalo, že na sběrném dvoře se zbytečně vyhazují věci, které by mohly ještě někomu sloužit. Lidé se rozhodují si je odnášet "na vlastní pěst" za neoficiální součinnosti zdejších zaměstnanců. Odnesené odpady poté využívají nejenom běžným spotřebním způsobem, ale například i pro sběratelské účely, pro uměleckou tvorbu nebo je věnují muzeím. Sběrný dvůr má...
|
|
|
A comparison of selected anthropological theories in view of their pragmatic value
Hájek, Daniel ; Vrhel, František (vedoucí práce) ; Jakoubek, Marek (oponent)
Studie se zabývá problémem praktické uplatnitelnosti dvou antropologických teorií, strukturálního funkcionalismu a interpretativní antropologie Clifforda Geertze. Uplatnitelnost se vztahuje k otázce, jak se užití jedné či druhé teorie konkrétně projeví v analýze etnografických dat. Každá z teorií je nejdříve podrobně rozebrána s důrazem na její možné cíle a přínosy, předpoklady na nichž staví, a důsledky které z ní plynou pro etnografa. Poté jsou teorie zkoumány na příkladu jejich konkrétního uplatnění v etnografických monografiích. Za příklad uplatnění strukturálního funkcionalismu je zvolen titul The Nuer od Evanse-Pritcharda. Interpretativní antropologii reprezentuje monografie Negara Clifforda Geertze. V závěru je konstatováno, že strukturální funkcionalismus poskytuje mnohem určitější vedení pro analýzu, z čehož vyplývá i lepší ověřitelnost a srovnatelnost jeho výsledků. Kromě hlavního předmětu se studie potýká i s obecnějšími otázkami ohledně ne-existence paradigmatu v antropologii a některých příčin tohoto stavu.
|
|
|
Hudební aspekty fenoménu Living History v českém historickém šermu optikou etnomuzikologie
Novák, Josef ; Jurková, Zuzana (vedoucí práce) ; Seidlová, Veronika (oponent)
Tato hudebně antropologická práce je zaměřena na "středověkou hudbu" tak, jak ji provozují nadšenci historického šermu v podobě living history či oživené historie na příkladu dvou českých skupin - Subulcus a Medieval Open Band při projektu Prácheňská manství. V práci se zaměřuji nejen na zvuk a hudební nástroje, ale také na chování aktérů a jejich konceptualizaci středověku, dle konceptů hudby jako kultury Alana Merriama, resp. hudby jako společenského života Thomase Turina. Spojuji zde základní myšlenky etnomuzikologie s myšlenkami hudebního vzpomínání v návaznosti na soudobé koncepty sociální paměti a v neposlední řadě také s koncepty "zlatých časů", nostalgie, inscenované autenticity a vynalézání tradic. Cílem práce je přiblížit vznik a podobu hudby, kterou aktéři chápou jako středověkou, ač se ne vždy jedná o repertoár ze středověku opravdu pocházející.
|
|
|
Etnografické a folkloristické aspekty v pracích učitelů východních Čech
Tomášová, Jana ; Štěpánová, Irena (vedoucí práce) ; Dědovský, Daniel (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá generací angažovaných učitelů, regionálních vlastenecky orientovaných východočeských aktivistů, kteří se na amatérské úrovni zabývali etnografií a folkloristikou. Úvodní část práce představuje osobní i profesní život čtyř profesně, zájmově i generačně blízkých osobností - učitelů - z konce 19. a začátku 20. století. Další kapitoly se věnují širšímu kulturně-historickému kontextu s akcentem na dějiny pedagogiky a etnologie. Dále je zachycen vývoj předmětu vlastivěda, který byl na počátku 20. století zaveden mezi povinné školní předměty a skýtal pro učitele možnost využití etnografických materiálů pro výchovně-vzdělávací úlohu školy. Těžiště práce tvoří průniky vlastivědné výuky a výchovy s národopisnými aktivitami představených učitelů (spolupráce s odbornými kruhy, sběratelská činnost…) a analýza jejich významu pro odbornou etnologii.
|
|
| |
|
|
Některé aspekty magického myšlení u dětí mladšího školního věku
Tanzerová, Adéla ; Doubek, David (vedoucí práce) ; Klusák, Miroslav (oponent)
Anotace: Předmětem této bakalářské práce je magické myšlení u dětí mladšího školního věku. V teoretické části je pojem magické myšlení vymezen z pohledu vývojové psychologie a kulturní antropologie, dále je představeno pojetí magického myšlení Jeanem Piagetem, které je pro tuto práci klíčové. Hlavním úkolem výzkumu je na základě vlastního empirického materiálu zjistit, jestli se u dětí mladšího školního věku vyskytují některé aspekty magického myšlení. V této práci je magické myšlení (svět dětí) stavěno do kontrastu s myšlením realistickým (svět dospělých). Pozornost je také věnována myšlení analogickému. Data byla získána metodami zúčastněného pozorování a polostrukturovaných rozhovorů se žáky první třídy. Zjištění z tohoto výzkumu jsou komparována s Piagetvými poznatky. Výsledkem práce je charakterizace myšlení žáků první třídy, kategorizování a definování použitých principů myšlení, popsání aspektů magického, realistického a analogického myšlení. Klíčová slova: magické myšlení, mladší školní věk, etnografie, dětské koncepce světa
|
|
| |
|
| |
|
|
"Jste-li Kristovi, jste potomstvo Abrahamovo" Etnografie českého mesiánsko-židovského společenství
Soukupová, Monika ; Spalová, Barbora (vedoucí práce) ; Abu Ghosh, Yasar (oponent)
Předkládaná diplomová práce se zabývá některými aspekty religiozity členů českého společenství, které se hlásí k hnutí mesiánského judaismu. Text je založen na terénním výzkumu, který jsem v dané kongregaci uskutečnila. V úvodu se pokouším předložit definice tohoto typu zbožnosti, popsat historický vývoj hnutí, jeho sepětí s evangelikální religiozitou, nastínit jeho základní věroučné pilíře, objasnit roli nežidovských věřících v tomto hnutí a konečně předestřít možné podoby bohoslužeb. V metodologické části práce se věnuji jednak své pozici v terénu - vývoji svého vztahu s informátory, zhodnocení své insidersko-outsiderského postavení ve společenství a dále problematizuji sdílení náboženských zážitků, přičemž se hlásím k Palečkově a Konopáskově konceptu "věřícného přístupu". V praktické části práce se pokouším poodhalit cestu jednotlivých členů sboru k tomuto typu zbožnosti, přičemž se opírám o Kaellin koncept "born-again seeking". Na základě výpovědí jednotlivých věřících se snažím rozkrýt, proč daná kongregace nepřijímá více prvků letniční religiozity, které lze spatřit u mnohých mesiánských společenství, zejména ve Spojených státech amerických či Anglii. Směřování sboru se mi naopak jeví jako určitá protiváha emocionální pentekostální religiozitě. Na fenoménech slavení židovských svátků, svěcení...
|
host ::
RSS.