|
|
Historický vývoj zooplanktonu Starolesnianskeho plesa (Vysoké Tatry, Slovensko) v kontextu globálních změn
Blechová, Magdalena ; Hořická, Zuzana (vedoucí práce) ; Sacherová, Veronika (oponent)
Cíli této práce bylo zdokumentovat historické složení fauny perlooček (Crustacea: Cladocera) Starolesnianského plesa (Vysoké Tatry, Slovensko) a zhodnotit jeho možné ovlivnění environmentálními změnami (středověké klimatické optimum, malá doba ledová, antropogenní acidifikace, zotavení z acidifikace) a dále detailně analyzovat vývoj zooplanktonu (Cladocera, Copepoda a Rotifera) v období vrcholné acidifikace a zotavení z acidifikace (1978 - 2015). Posledním cílem bylo na základě výsledků obou zmíněných přístupů posoudit vhodnost využívání dat z historických sběrů zooplanktonu z tatranských jezer mezi lety 1909 - 1913 (Minkiewicz, 1914) jako referenčního stavu pro hodnocení průběru biologického zotavování z acidifikace. Prostředkem k dosažení těchto cílů byly paleolimnologické analýzy sedimentu (zejména analýza subfosilních zbytků perlooček), analýza recentního zooplanktonu a analýzy chemismu jezerní vody. Na základě zmíněných přístupů bylo zjištěno, že v jezeře došlo k významnému posunu v relativním zastoupení jednotlivých druhů perlooček, který odlišuje období posledních zhruba 150 let (závěr tzv. malé doby ledové a zejména období antropogenní acidifikace) od starší historie jezera. Na druhou stranu však Starolesnianske pleso mělo v posledních asi 2 000 letech velmi stabilní druhové složení...
|
|
|
Komparace relativního stáří morén ve vybraných karech Vysokých Tater.
Procházková, Barbora ; Křížek, Marek (vedoucí práce) ; Vočadlová, Klára (oponent)
Diplomová práce se zabývá relativním datováním nejmladších glacigenních tvarů (morén) v závěrových částech (karech) vybraných dolin Vysokých Tater. K uložení testovaných morén došlo po odeznění posledních chladných výkyvů posledního zalednění. Relativní stáří bylo určováno pomocí metody Schmidt hammer (SH) testu, která je založena na určení stupni zvětrání testovaného povrchu. Informace o stupni zvětrání testovaného povrchu je získána v podobě R hodnoty (rebound value). Celkově bylo testováno patnáct akumulací ve čtyřech dolinách Vysokých Tater (Mengusovská, Velká Studená, Malá Studená a Litvorová dolina). Pomoci statistické analýzy byla zkoumána variabilita naměřených R hodnot v rámci stejné litologie. Na základě SH měření lze vymezit mezi testovanými morénami dvě skupiny morén odlišného stáří. Průměrné R hodnoty a směrodatné odchylky skupin morén (SK_1: R=53,5±1,2 a SK_2: R=58,6±1,5) se signifikantně odlišují. Na základě výsledků SH měření byl nastíněn vývoj deglaciace v zájmových lokalitách. Klíčová slova: relativní datování, Schmidt Hammer, zalednění, Vysoké Tatry
|
|
|
Hydrologický režim vybraných jezer Vysokých Tater
Sankotová, Tereza ; Šobr, Miroslav (vedoucí práce) ; Janský, Bohumír (oponent)
Diplomová práce se zabývá morfometrickou analýzou a hydrologickým režimem Skalnatého plesa a Hincových Ok, se zaměřením na roční kolísání jezerní hladiny ve sledovaném období 2011 - 2014. Dílčím cílem práce bylo batymetrické zmapování lokalit. U lokality Hincové Oká se jedná o první zmapování batymetrie vůbec. Sledované lokality z pohledu hydrologického režimu a kolísání jezerní hladiny vykazují zajímavé odlišnosti od většiny tatranských jezer, jejichž hydrologický režim je řízen srážkovými úhrny. Roční kulminace hladiny největšího jezera Hincových Ok je posunuta do jarních měsíců, příčinou kulminace hladiny v tomto období je tající sněhová pokrývka. V případě, že se více následujících dní po sobě nevyskytovaly srážky, Skalnaté pleso často vysychá, a to i během letních měsíců, kdy hladiny většiny tatranských jezer dosahují svých maximálních hodnot. Letní vysychání je však jen krátkodobé. Kolísání hladiny Skalnatého plesa je velmi dynamické. Po výrazné srážkové události hladina velmi strmě stoupá, v extrémních případech rychlostí až 0,14 m/hod. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
Teplotní a vlhkostní režim strukturních půd Vysokých Tater
Pechačová, Blanka ; Křížek, Marek (vedoucí práce) ; Engel, Zbyněk (oponent)
5 ABSTRAKT Teplotní a vlhkostní režim strukturních půd je úzce spjat s přítomností fenoménu regelace. Regelační aktivitou se obecně rozumí souhrn veškerých procesů vedoucích k střídavému mrznutí a tání vody v půdě či skalním podloží. V důsledku cyklického mrznutí a tání půdní vody dochází v půdě za určitých podmínek k řadě specifických procesů, jako je migrace půdní vody, tvorba segregačního ledu či mrazové vzdouvání. Podmínky pro vývoj těchto procesů a s tím spjatých strukturních půd jsou primárně řízeny teplotním a vlhkostním režimem půdy. Předkládaná diplomová práce se na příkladu čtyř lokalit ve Vysokých Tatrách zabývá termálním a vlhkostním režimem tamních strukturních půd. Hlavními cíli práce bylo charakterizovat teplotní a vlhkostní režim strukturních půd, zhodnotit a porovnat regelační aktivitu strukturních půd v závislosti na různých hloubkách půdního profilu a různých typech strukturních půd a zhodnotit vztah půdních teplot vůči teplotám vzduchu, obsahu půdní vlhkosti a režimu vodní hladiny blízkých jezer. Dílčím cílem práce bylo posouzení vhodnosti použití metod pro stanovení regelace na základě teplotních dat. Regelační aktivita byla ve Vysokých Tatrách hodnocena ze záznamů půdních teplot a relativních vlhkostí v období 2007 - 2012 na lokalitách výskytu tříděných strukturních půd (Hincove oká,...
|
|
|
Sledování ročních změn výšky hladin jezer ve Vysokých Tatrách
Sankotová, Tereza ; Šobr, Miroslav (vedoucí práce) ; Janský, Bohumír (oponent)
Předložená bakalářská práce se zabývá kolísáním výšky hladin vysoko-tatranských jezer v průběhu roku, s tím souvisejícím hydrologickým režimem jezer a sledováním závislosti kolísání hladiny na genetickém typu jezera. Cílem práce je na základě dostupné literatury stanovení příčin ročních změn kolísání hladiny a ty následně porovnat s jinými vysokohorskými jezery. Poznatky z literatury jsou aplikovány na řadu dat kolísání výšky hladiny ze Skalnatého plesa a Hincových Ok. Porovnáním kolísání hladin jezer ve Vysokých Tatrách a na Šumavě byly prokázány výrazné rozdíly v ročním chodu výšky jezerní hladiny. Naopak jezera v ledovcových oblastech, jejichž hydrologický režim je závislý na jiných fyzicko-geografických činitelích, mají roční chod kolísání hladiny podobný. Klíčová slova: Vysoké Tatry, jezero, hydrologický režim
|
|
| |
|
|
Regelace ve strukturních půdách Vysokých Tater
Pechačová, Blanka ; Křížek, Marek (vedoucí práce) ; Voják, Karel (oponent)
Regelace je souhrnný název pro procesy střídavého mrznutí a tání vody a roztoků obsažených v půdě či skalním podloží. S regelací je spjata řada geomorfologických a pedologických pochodů, jako je migrace půdní vody, vznik segregačního ledu či mrazové vzdouvání. Předpokladem pro průběh regelačního cyklu je fázová přeměna vody, při níž dochází k důležitému jevu - uvolňování či spotřebě latentního tepla. Tento jev lze vysledovat z dat získaných teplotním měřením v půdním profilu. Pro účely studia procesu regelace jsou v předkládané bakalářské práci zkoumány lokality výskytu tříděných strukturních půd (Hincovo pleso a Lučné sedlo) a půdních kopečků (Kopské sedlo) ve Vysokých Tatrách. Hlavním cílem práce, kromě detailního popisu fyzikálně-geomorfologických procesů spojených s fázovými změnami vody ve strukturních půdách, je ve výše zmíněných lokalitách určit na základě teplotních měření ve strukturních půdách regelační cykly a jejich charakteristiky při použití různých metod stanovení regelace. Výsledky ukazují na rozdíly v průběhu regelace u jednotlivých tvarů v rámci lokalit, mezi jednotlivými lokalitami, ale i u rozdílných typů strukturních půd - tříděných a netříděných. Ve výsledcích se projevuje také odlišnost použitých metod, zejména v počtu cyklů, délce jejich trvání a délce trvání regelační sezóny....
|
|
|
Assessment of the impact of wind calamity from November 19, 2004 on the nature of the High Tatra Mountains
Vosátková, Veronika ; Lipský, Zdeněk (vedoucí práce) ; Matějček, Tomáš (oponent)
Cieľom tejto bakalárskej práce je podať obraz veternej kalamity, ktorá sa odohrala 19.11.2004. Po fyzickogeografickom rozbore dotknutej lokality sa pokúsim podať celkový obraz tejto katastrofy, jej príčiny a hlavne dôsledky, ktorú zanechala na tatranskej prírode. Osobitú pozornosť venujem regenerácií krajiny a následným postupom vo vysporiadaní sa s touto kalamitou, keďže sa tu dostávajú do konfrontácie dva rozdielne názory na podobu Tatier. Nakoniec načrtnem budúci vývoj Tatier a pokúsim sa odpovedať na otázku, či bola pre Tatry väčšia pohroma veterná kalamita, alebo následný ľudský zásah v citlivej lokalite.
|
|
|
Analysis of the family needs in tourism market in the High Tatras region
Olešová, Petra ; Petrů, Zdenka (vedoucí práce) ; Voříšková, Barbora (oponent)
Diplomová práca sa zaoberá analýzou potrieb segmentu rodín s deťmi ako účastníkov cestovného ruchu v regióne Vysoké Tatry. Práca je rozdelená do troch kapitol, prvá kapitola teoreticky vymedzuje základné pojmy z oblasti cestovného ruchu a zameriava sa na všeobecné charakteristiky rodiny, ktorá je predmetom analýzy práce. Druhá kapitola približuje správanie rodiny na trhu cestovného ruchu a identifikuje jej základné potreby. Tretia kapitola je zameraná na región Vysoké Tatry, v prvom rade analyzuje ponuku služieb zameraných na segment rodín, a v druhom kroku je uskutočnená analýza potrieb daného segmentu metodikou vlastného dotazníkového šetrenia. Záverom práce je zhodnotenie všetkých poznatkov a návrhy na možné opatrenia, ako podporovať cestovný ruch rodín v regióne Vysoké Tatry.
|
host ::
RSS.