Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 13 záznamů.  1 - 10další  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Korelace morén ve východních Krkonoších
Šebestová, Eva ; Engel, Zbyněk (vedoucí práce) ; Vočadlová, Klára (oponent)
Diplomová práce je zaměřena na určení relativního staří morénových akumulací v údolích Łomnice a Łomniczky na území Polska a v Obřím dole na území Česka. Cílem práce je získat ucelený soubor zvětrávacích charakteristik morénových akumulací, na základě kterých bude možné korelovat morénové akumulace v zájmovém území. Pro zájmové území byly shromážděny mapy ledovcového reliéfu, podle kterých byla určena předběžná poloha morénových akumulací. Morénové akumulace byly následně v terénu přesně zmapovány a byly vybrány vhodné lokality pro měření zvětrávacích charakteristik. Pro stanovení stupně zvětrání balvanů na morénových akumulacích bylo použito Schmidt-hammerové měření. Jako doplňující údaje, které charakterizují stav zvětrání balvanů, byly měřeny rozměry zvětrávacích prohlubní a mocnost zvětrávací kůry. Naměřené údaje o morénových akumulacích byly statisticky vyhodnoceny pomocí korelační analýzy, analýzy rozptylu (ANOVA) a shlukové analýzy. Na základě naměřených dat a pomocí statistického zpracování se potvrdilo, že sledované morénové akumulace ve třech zájmových lokalitách nevykazují z hlediska zvětrání povrchu výrazné rozdíly. Korelace morénových akumulací ukázala na shodné relativní stáří morén, které leží v nejnižších nadmořských výškách v zájmovém území. Jsou to morény, které byly vytvořeny při...
Využití schmidthammeru jako nástroje pro určení relativního věku glacigenních sedimentů.
Procházková, Barbora ; Křížek, Marek (vedoucí práce) ; Vočadlová, Klára (oponent)
Předkládaná bakalářská práce se věnuje využití Schmidt Hammeru jako nástroje relativního datování glacigenních tvarů reliéfu. Využití této datovací metody je založeno na předpokladu, že existuje vztah mezi stupněm zvětrání horniny a délkou jejího odkryvu. Aplikací Schmidt Hammeru na testovaný povrch lze získat informace o stupni zvětrání tohoto povrchu v podobě R hodnot. Čím je povrch starší (více zvětralý), tím nižší jsou naměřené R hodnoty. Vztah mezi R hodnotami a absolutním stářím povrchu zjištěným pomocí numerických metod datování lze vyjádřit v podobě věkové kalibrační křivky. Na základě rešerše odborné literatury je provedena charakteristika principů, podmínek a limitů metody Schmidt Hammer testu v prostředí glacigenní modelace reliéfu. Převážná část publikovaných studií se zabývá lokalitami v Evropě, zejména ve Skandinávském pohoří. Výsledky statistické analýzy dat ukázaly, že R hodnoty signifikantně korelují s nadmořskou výškou i klimatickými charakteristikami (průměrná roční teplota vzduchu, průměrný roční úhrn srážek) daných lokalit. U morén tvořených granitickým materiálem bylo prokázáno, že se zvyšující se nadmořskou výškou roste velikost R hodnot. Naopak, s narůstajícím ročním úhrnem srážek a narůstající průměrnou roční teplotou vzduchu velikost R hodnot klesá. Za nejvhodnější...
Pošumavský kras a jeho strukturně-tektonická charakteristika
Šmídek, Lukáš ; Hartvich, Filip (vedoucí práce) ; Vočadlová, Klára (oponent)
Cílem této práce je vytvořit přehled současných znalostí o krasových oblastech v Pošumaví. První část je založena na rešerši literatury a dalších informačních zdrojů a popisuje jižní Čechy z hlediska fyzicko-geografických charakteristik. Druhá část popisuje vývoj a distribuci (i) krasových lokalit v Pošumaví. Místa výskytu krasových hornin byla rozdělena do 8 oblastí podle jednotlivých povodí, a také výraznějších větších celků, které tyto lokality tvoří. Zde byl také vytvořen seznam (iii) jeskyní, které se v těchto oblastech vyskytují. Třetí část se zabývá metodikou. Nejprve byly (iii) Pošumavský kras a jednotlivé lokality výskytu krasových hornin analyzovány s využitím dostupných topografických map, poté byla využita elektronická data v GIS, pomocí nichž byly analyzovány morfologické a morfometrické vlastnosti jednotlivých krasových lokalit. Následuje kapitola výsledků (iv) strukturních měření ve vybraných lokalitách. Naměřená data - sice zatím neúplná a jen z několika málo lokalit - nejsou zcela v souladu s tektonickými charakteristikami jednotlivých oblastí. Závěrečná kapitola obsahuje výsledky a závěry této práce.
Tory a jejich mikroreliéf
Zemanová, Lucie ; Křížek, Marek (vedoucí práce) ; Vočadlová, Klára (oponent)
Bakalářská práce je zaměřena na obecnou charakteristiku torů a mikrotvarů, které se nacházejí na jejich povrchu. Tory mohou vznikat dvěma různými způsoby: jednofázovým a dvoufázovým vývojem. Vyskytují se ve všech klimatických pásech, nejčastěji jsou popisovány v mírném klimatickém pásu. Jejich velikost, tvar i poloha v krajině se značně liší. Tory se nacházejí na horských vrcholech i na údolních svazích. Rozdílný vzhled je dán především odlišným rozmístěním puklin v torech. Tory se vyskytují v různých typech horniny, zejména pak v krystalických horninách. Na povrchu toru se může vyskytovat mnoho mikrotvarů, které vznikají zvětráváním. Morfologicky nejvýraznějšími mikrotvary jsou skalní mísy, tafone, pseudoškrapy a voštiny. Stupeň jejich vývoje umožňuje využít tyto mikroformy pro relativní datování. Klíčová slova: tory, mikroreliéf, hloubkové zvětrávání, ústup svahu
Komparace relativního stáří morén ve vybraných karech Vysokých Tater.
Procházková, Barbora ; Křížek, Marek (vedoucí práce) ; Vočadlová, Klára (oponent)
Diplomová práce se zabývá relativním datováním nejmladších glacigenních tvarů (morén) v závěrových částech (karech) vybraných dolin Vysokých Tater. K uložení testovaných morén došlo po odeznění posledních chladných výkyvů posledního zalednění. Relativní stáří bylo určováno pomocí metody Schmidt hammer (SH) testu, která je založena na určení stupni zvětrání testovaného povrchu. Informace o stupni zvětrání testovaného povrchu je získána v podobě R hodnoty (rebound value). Celkově bylo testováno patnáct akumulací ve čtyřech dolinách Vysokých Tater (Mengusovská, Velká Studená, Malá Studená a Litvorová dolina). Pomoci statistické analýzy byla zkoumána variabilita naměřených R hodnot v rámci stejné litologie. Na základě SH měření lze vymezit mezi testovanými morénami dvě skupiny morén odlišného stáří. Průměrné R hodnoty a směrodatné odchylky skupin morén (SK_1: R=53,5±1,2 a SK_2: R=58,6±1,5) se signifikantně odlišují. Na základě výsledků SH měření byl nastíněn vývoj deglaciace v zájmových lokalitách. Klíčová slova: relativní datování, Schmidt Hammer, zalednění, Vysoké Tatry
Pošumavský kras a jeho strukturně-tektonická charakteristika
Šmídek, Lukáš ; Hartvich, Filip (vedoucí práce) ; Vočadlová, Klára (oponent)
Cílem této práce je vytvořit přehled současných znalostí o krasových oblastech v Pošumaví. První část je založena na rešerši literatury a dalších informačních zdrojů a popisuje jižní Čechy z hlediska fyzicko-geografických charakteristik. Druhá část popisuje vývoj a distribuci (i) krasových lokalit v Pošumaví. Místa výskytu krasových hornin byla rozdělena do 8 oblastí podle jednotlivých povodí, a také výraznějších větších celků, které tyto lokality tvoří. Zde byl také vytvořen seznam (iii) jeskyní, které se v těchto oblastech vyskytují. Třetí část se zabývá metodikou. Nejprve byly (iii) Pošumavský kras a jednotlivé lokality výskytu krasových hornin analyzovány s využitím dostupných topografických map, poté byla využita elektronická data v GIS, pomocí nichž byly analyzovány morfologické a morfometrické vlastnosti jednotlivých krasových lokalit. Následuje kapitola výsledků (iv) strukturních měření ve vybraných lokalitách. Naměřená data - sice zatím neúplná a jen z několika málo lokalit - nejsou zcela v souladu s tektonickými charakteristikami jednotlivých oblastí. Závěrečná kapitola obsahuje výsledky a závěry této práce.
Korelace morén ve východních Krkonoších
Šebestová, Eva ; Engel, Zbyněk (vedoucí práce) ; Vočadlová, Klára (oponent)
Diplomová práce je zaměřena na určení relativního staří morénových akumulací v údolích Łomnice a Łomniczky na území Polska a v Obřím dole na území Česka. Cílem práce je získat ucelený soubor zvětrávacích charakteristik morénových akumulací, na základě kterých bude možné korelovat morénové akumulace v zájmovém území. Pro zájmové území byly shromážděny mapy ledovcového reliéfu, podle kterých byla určena předběžná poloha morénových akumulací. Morénové akumulace byly následně v terénu přesně zmapovány a byly vybrány vhodné lokality pro měření zvětrávacích charakteristik. Pro stanovení stupně zvětrání balvanů na morénových akumulacích bylo použito Schmidt-hammerové měření. Jako doplňující údaje, které charakterizují stav zvětrání balvanů, byly měřeny rozměry zvětrávacích prohlubní a mocnost zvětrávací kůry. Naměřené údaje o morénových akumulacích byly statisticky vyhodnoceny pomocí korelační analýzy, analýzy rozptylu (ANOVA) a shlukové analýzy. Na základě naměřených dat a pomocí statistického zpracování se potvrdilo, že sledované morénové akumulace ve třech zájmových lokalitách nevykazují z hlediska zvětrání povrchu výrazné rozdíly. Korelace morénových akumulací ukázala na shodné relativní stáří morén, které leží v nejnižších nadmořských výškách v zájmovém území. Jsou to morény, které byly vytvořeny při...

Národní úložiště šedé literatury : Nalezeno 13 záznamů.   1 - 10další  přejít na záznam:
Viz též: podobná jména autorů
2 VOČADLOVÁ, Kateřina
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.