|
|
Komparace Sociálně demokratické strany Chorvatska a Socialistické strany Srbska a jejich zařazení v rámci směrů sociální demokracie v letech 2000-2016
Elčić, Sandro ; Kubát, Michal (vedoucí práce) ; Žíla, Ondřej (oponent)
Tato práce je komparativní případovou analýzou dvou nástupnických stran Svazu komunistů Jugoslávie, Sociálně demokratické strany Chorvatska (Socijaldemokratska partija Hrvatske - SDP) a Socialistické strany Srbska (Socijalistička partija Srbije - SPS). V úvodu práce jsou definovány směry sociální demokracie: stará levice, nová levice a třetí cesta. Zatímco stará levice je založena převážně na keynesiánských přístupech k ekonomice, nová levice se zaměřuje hlavně na postmaterialistické a hodnotové otázky. Třetí cesta je syntézou neoliberálních ekonomických přístupů a některých, zejména environmentálních, přístupů nové levice. Tato práce následně stručně shrnuje historický vývoj obou zemí ve zkoumaném období, tedy mezi lety 2000 a 2016. Poté zkoumá programové dokumenty stran a prohlášení jejich předních představitelů, aby mohla zařadit strany dle výše zmíněných směrů sociální demokracie v hodnotových i ekonomických přístupech. Práce na závěr také stručně analyzuje praktickou politiku stran v obdobích, kdy byly u moci, aby bylo možné srovnat, zda není rozpor mezi proklamovanými přístupy a praktickou politikou. Z této práce vyplývají následující závěry: Ačkoliv byla srbská SPS na počátku sledovaného období z ekonomického i hodnotového hlediska zastáncem staré levice, prodělala v průběhu sledovaného...
|
|
|
Vývoj SPD po znovusjednocení Německa do roku 2005
Jůza, Robert ; Stracený, Josef (vedoucí práce) ; Lánský, Ondřej (oponent)
Tato diplomová práce pojednává o vývoji Sociálnědemokratické strany Německa (SPD) v letech 1990 - 2005. Na počátku tohoto období došlo ke znovusjednocení Německa, v jeho závěru skončilo koaliční vládnutí SPD a Zelených a SPD ztratila kancléřský post. V práci je nejprve krátce zrekapitulován poválečný vývoj SPD, jehož znalost je klíčová pro pochopení událostí po roce 1990. Další kapitoly jsou podle jednotlivých volebních období věnovány právě létům 1990 - 2005. Práce se zaměřuje na hlavní fenomény, které SPD ve zkoumaném období provázely. Pozornost je věnována např. stranickým diskuzím o hospodářské, sociální a zahraniční politice či personálním sporům v rámci SPD. Rozebrány jsou hlavní programové dokumenty SPD ve zkoumaném období. Předkládané informace jsou v práci shrnuty a zanalyzovány.
|
|
| |
|
| |
|
|
Počátky sociálnědemokratického poúnorového exilu (1948-1953)
Horák, Pavel ; Čechurová, Jana (vedoucí práce) ; Burešová, Jana (oponent) ; Kuklík jun., Jan (oponent)
HORÁK, Pavel, Počátky poúnorového sociálnědemokratického exilu (1948-1953), Praha, Karlova univerzita, Filozofická fakulta, Ústav českých dějin, 2014, 392 s. Vedoucí diplomové práce Doc. PhDr. Jana Čechurová, Ph.D. Disertační práce analyzuje, jakým způsobem byla v letech 1948-1953 formována sociálnědemokratická exilová strana. Sleduje kdo, jak a proč se na tomto procesu mohl nebo chtěl podílet. Téma nahlíží z institucionální perspektivy "exilové strany". Popisuje, jak byla strana organizována a vyjednávána. Kromě osobních příběhů v kulisách uprchlické každodennosti zkoumá, co znamenalo být "sociální demokrat" v "poúnorovém exilu" a zda "exilová strana" vytvářela vlastní sféru komunikačního prostoru k formulaci programu a nejrůznějších požadavků a iniciativ. Práce se koncentruje na formativní období "exilu". Je vymezena rokem 1953, který potvrdil dlouhodobější, bipolární charakter světového řádu. Hypotézou je tvrzení, že se v rámci československé poúnorové migrace formovala "exilová sociálnědemokratická strana" jako instituce, která na základě určitých kritérií vytvářela vlastní komunikační, sociální a migrační sítě. Text přitom neignoruje historický subjekt "obyčejných", "low-level" migrantů. Popisuje podmínky, v jakých "strana" a jednotliví aktéři působili, a na základě několika sond a...
|
|
|
Genealogie plzeňské revolty 1. června 1953: Analýza veřejných kolektivních protestů obyvatelstva města Plzně v letech 1948 - 1953
Šlouf, Jakub ; Randák, Jan (vedoucí práce) ; Kopeček, Michal (oponent) ; Křesťan, Jiří (oponent)
P edkládaná diserta ní práce analyzuje jeden z nejrozsáhlejších protest éry eskoslovenského stalinismu, plze skou ervnovou revoltu proti pen žní reform v roce 1953. Metodologicky p itom vychází z teorií tzv. nových sociálních hnutí. Známý plze ských incident proto zasazuje do kontextu p edchozích protestních akcí, které se odehrály v plze ské lokalit v rozmezí let 1948-1953. Takový postup autorovi umož uje mapovat vývoj n kolika r zných protestních kultur, které dlouhodob p sobily v jednotlivých ástech spole nosti v západních echách a které v roce 1953 každá svým osobitým zp sobem inspirovaly vznik i pr b h plze ské revolty. Práce tak p ináší nejen výrazn zp esn ný kritický popis ervnových protest , ale též jejich kulturní rodokmen. Prost ednictvím tohoto rodokmenu autor odkrývá strukturu hlavních sociálních hnutí, která se revolty ú astnila, a s nimi spojený soubor spole enských konflikt , ze kterých protesty vycházely. Byly to zejména tyto t i: sociáln motivované stávkové hnutí pr myslových d lník , hnutí pro-západn orientované studentské i d lnické mládeže a latentní pnutí uvnit komunistické strany, které se projevovalo pasivní rezistencí její lenské základny v i lokálním stranickým "diktátor m".
|
|
|
František Soukup a sociální demokracie před I. světovou válkou
Havlíčková, Lidmila ; Velek, Luboš (vedoucí práce) ; Pokorná, Magdaléna (oponent)
Diplomová práce se soustředí na Františka Soukupa (1871-1940) a na stranu, ve které působil - na Českoslovanskou sociálně demokratickou stranu dělnickou. Časově lze text zařadit do období před první světovou válkou. V práci se prolíná životopis Františka Soukupa a vývoj dělnického a sociálně demokratického hnutí v kontextu politické modernizace nejprve na příkladu stranických novin, ve kterých Soukup působil. Dále se diplomová práce zaměřuje na stěžejní téma strany před první světovou válkou - na všeobecné volební právo. Závěr pojednává o činnosti Soukupa po uzákonění tohoto požadavku, tzn. na jeho práci a projevy v poslanecké sněmovně, které jsou dány do kontrastu s jeho působením v socialistické internacionále. Cílem diplomové práce je zpracování životopisu významného představitele strany a na tomto základě vypracování analýzy politického diskursu sociální demokracie na přelomu století. KLÍČOVÁ SLOVA politické strany, sociální demokracie, František Soukup
|
|
|
Gunther Grass - Politika literatury
Králová, Marie ; Kubíček, Tomáš (vedoucí práce) ; Mocná, Dagmar (oponent)
Resumé Tato bakalářská práce se zabývá románem Při loupání cibule od německého autora Güntra Grasse a jeho ohlasem. Autobiografické dílo odhaluje kontroverzní momenty z Grassova života, které doposud nebyly nikomu známy. Po celém světě vyvolalo dílo velmi rozporné reakce. Cílem bakalářské práce bylo porovnávat události přibližně dvacetiletého období Grassova života z pohledu minulého a nynějšího a zároveň sledovat vliv životních příběhů na tvorbu autora. Velká pozornost je přitom věnována přijetí díla ze strany veřejnosti a kritiků.
|
|
|
Analýza českoslovanské a československé sociální demokracie v letech 1916-1921
Henzl, Lukáš ; Novák, Miroslav (vedoucí práce) ; Gelnarová, Jitka (oponent)
Tato práce je analýzou sociální demokracie na českém území v letech 1916 - 1921. Cílem práce je popsat průběh a příčiny rozpadu ČSDSD a vzniku Komunistické strany Československa. Práce hledá odpověď na otázku, proč byl komunistický puč v ČSDSD neúspěšný. Úvodní část se věnuje historickému vývoji strany na pozadí tuzemských i světových událostí. Hlavní důraz je ale kladen na analýzu dvou křídel uvnitř strany: levého (revolučního) a pravého (reformního). Tato křídla jsou zkoumána pohledem Giovanni Sartoriho a tehdejších sociologů politiky Jana Mertla a Roberta Michelse. To je doplněno zařazením strany do cleavages dle Steina Rokkana a Seymoura M. Lipseta. Práce také obsahuje informace o vývoji v počtu členů strany v letech 1913 až 1924. Na tom je znázorněno oslabení strany ve válečných letech a především po rozpadu strany. Další kapitola se věnuje síle strany v zákonodárných sborech v porovnání s ostatními českými, respektive československými stranami. Znázorňuje tak postavení ČSDSD v rámci stranického systému a reálnou sílu strany na směřování českého, později československého národa. To doplňuje pohled na zastoupení ČSDSD ve vládách Československa.
|
|
|
Strana SMER-SD a její postavení ve stranickém systému Slovenska
Beneš, Michal ; Just, Petr (vedoucí práce) ; Brunclík, Miloš (oponent)
Cílem této diplomové práce je zařazení strany SMER do politického a stranického systému Slovenska a následný pokus o analýzu vývoje ideového a programového postavení. Pozornost je věnována vývoji od samotného vzniku strany v roce 1999 až do posledních parlamentních voleb v roce 2012. První kapitola práce si klade za cíl zmapovat vývoj socialismu a z něj vycházejících ideologií, včetně konceptu Třetí cesty uplatňovaného některými západoevropskými sociálně demokratickými stranami. Ve druhé části autor věnuje pozornost vývoji levicových politických stran na Slovensku před i po roce 1989. Třetí kapitola se již zaměřuje na samotnou stranu SMER a popis jednotlivých fází jejího vývoje, tedy vznik strany, působení v opozici a období hegemonie datované od roku 2006. Zmíněn je i proces sjednocení levicových politických stran. Poslední část se snaží zachytit vývoj ideového a programového zaměření SMERu v čase a zároveň poukázat na některé problematické prvky jeho proklamované sociálně demokratické orientace.
|
host ::
RSS.