|
|
Chov dojeného skotu v podmínkách ekologického zemědělství
Kapusňáková, Kateřina ; Toušová, Renata (vedoucí práce) ; Zita, Lukáš (oponent)
Bakalářská práce měla za cíl vytvořit ucelený soubor problematiky chovu dojených plemen skotu v podmínkách ekologického zemědělství formou literární rešerše. V úvodní části jsem popsala význam chovu dojeného skotu v EZ, stavy dojeného skotu v EU a České republice (v současné době se v ČR chová 224 873 kusů skotu, z toho 7 402 dojnic), jednotlivá plemena dojeného skotu, používaná v České republice v ekologickém zemědělství, a to jak mléčná (holštýn, ayrshire, jersey, montbeliard), tak s kombinovanou užitkovostí (český strakatý skot), dále jsem vypsala legislativní předpisy, které jsou pro ekologické zemědělce závazné (zákon č. 242/2000 Sb., NR č. 834/2007, NK č. 889/2008). Ve své práci jsem shrnula poznatky o chovu dojených plemen skotu, jejich využití včetně mimoprodukčních funkcí (pastva a údržba krajiny), techniku a technologii jednotlivých kategorií skotu (způsoby ustájení - nejvhodnější je volné ustájení s možností výběhu), mléčnou užitkovost (rozdíly ve složení mléka v konvenčním a ekologickém zemědělství) a její kontrolu, získávání a zpracování mléka a výrobu mléčných výrobků, problematiku zdravotního stavu a nemocí (prevence, léčba, mastitidy jako největší příčina ekonomických ztrát u chovu dojnic), reprodukci (povolené biotechnologické metody - jen inseminace; způsoby detekce říje - sledování chování krav a měření tělesné teploty; metody zapouštění - inseminace). V kapitole pastva skotu jsem shrnula poznatky o působení pastvy skotu na tvorbu krajiny, zároveň i poukázala na vliv pastvy na biodiverzitu a chráněné rostliny a živočichy, kteří se na pastvině mohou vyskytovat. V závěru práce jsem shrnula ekonomiku chovu dojeného skotu (náklady na výdobu mléka často převyšují zisk) a popsala dotační politiku a podmínky zisku dotací pro ekologické zemědělce.
|
|
|
Vliv robotizovaného dojení na produkci a kvalitu mléka
Houšková, Veronika ; Toušová, Renata (vedoucí práce) ; Jan, Jan (oponent)
Předmětem této práce bylo zhodnocení vlivu robotizovaného dojení na produkci a kvalitu mléka ve stádě českého strakatého skotu na Rodinné farmě Suchý v období od ledna roku 2014 do prosince roku 2015.
Hypotéza: Robotizované dojení zhoršuje reprodukční ukazatele krav a onemocnění končetin.
Při vyhodnocování mléčné užitkovosti a reprodukčních ukazatelů dojnic v jednotlivých letech byla potřebná data získávána z kontrolních listů krav zpracovaných při pravidelných kontrolách užitkovosti, prováděných společností Natural spol. s.r.o a vybrané údaje z Analýzy stáda registrovaného v plemenné knize českého strakatého skotu, vypracované Českomoravskou společností chovatelů a.s. Statistické vyhodnocení bylo zpracováno a vyhodnoceno pomocí programu Microsoft Office Excel a statistického programu SAS 9.3 (SAS/STAT 9.3, 2011).
Při vlivu pořadí laktace bylo zjištěno u některých ukazatelů jejich silné ovlivnění. Jak u stáje A, tak u stáje B, byla pozorována pozitivní závislost mezi pořadím laktace a produkcí mléka v kg (r= 0,123 stáj A, r= 0,289 stáj B na hladině významnosti P<0,001). Ve stáji A byla mléčná produkce vyšší ve druhé a další laktaci o 1 165 kg oproti první laktaci (6 835kg). V robotizované stáji byla produkce mléka významně vyšší ve druhé laktaci, a to o 2 221kg (7 285kg). Další pozitivní závislost byla zjištěna mezi pořadím laktace a počtem somatických buněk (r= 0,556 stáj A, a r= 0,669 stáj B na hladině významnosti P<0,001). V původní stáji byly naměřeny počty somatických buněk opět vyšší ve druhé a vyšší laktaci, a to 388 x 1000/ ml. Totožný výsledek byl zjištěn i u stáje B s dojícím robotem. Vyšší počet somatických buněk byl vysledován ve druhé a vyšší laktaci (282 x 1000/ ml), tedy nižší hodnota o 138 x 1000/ ml oproti první laktaci. Při sledování vlivu pořadí laktace na kvalitativní ukazatele, byla prokázána negativní závislost pouze u obsahu tuku a obsahu laktózy.
Po vyhodnocení vlivu pořadí počtu laktačních dní, bylo zjištěno pozitivní ovlivnění produkce mléka v kg (r= 0,923 stáj A, a r= 0,885 stáj B na hladině významnosti P<0,001). U obou stáji byla zjištěna nejvyšší užitkovost na vrcholu laktace (24,6 kg u stáje A, 27,19 kg u stáje B). Dále byl zaznamenán kladný vliv počtu laktačních dní na obsah bílkovin v mléce (r= 0,253 u stáje A, a r= 0,100 u stáje B na hladině významnosti P<0,001). Nejvyšší procento bílkovin bylo naměřeno, jak u původní stáje A (3,385%), tak u robotizované stáje B (3,365%) v první laktační fázi 1- 40 dní. Naopak negativně ovlivnil počet laktačních dní obsah tuku, laktózy a somatických buněk v mléce.
V této práci byly hodnoceny též reprodukční ukazatele. V robotizované stáji byly zjištěny lepší hodnoty u mezidobí, servis periody a zabřezávání krav po 1. inseminaci. Oproti tomu ve stáji s tandemovou dojírnou byly dosaženy lepší výsledky u zabřezávání jalovic po 1. inseminaci i zabřezávání jalovic po všech inseminacích, inseminační index a procento zabřeznutí krav po všech inseminacích.
Z výše zmíněných výsledků vyplývá, že hypotézu nelze plně potvrdit či vyvrátit. Lze potvrdit tu část hypotézy, která předpokládá, že robotizované dojení zhoršuje zdravotní stav končetin. Nelze však potvrdit druhou část hypotézy, a to zhoršení reprodukčních ukazatelů. U většiny reprodukčních ukazatelů krav bylo zjištěno výrazné zlepšení u dojení pomocí robota.
|
|
|
Vliv ukazatelů reprodukce na produkci a kvalitu mléka
Poláčková, Barbora ; Toušová, Renata (vedoucí práce) ; Petr, Petr (oponent)
Cílem této práce bylo zhodnocení vlivu ukazatelů reprodukce na produkci a kvalitu mléka na vybrané farmě. Podklady pro zpracování diplomové práce byly získány na farmě Hole Oldřicha Poláčka. Farma Oldřicha Poláčka se nachází ve Středočeském kraji, obhospodařuje celkem 380 ha orné půdy. Na farmě jsou chovány krávy holštýnského plemene, v současnosti v počtu 190 kusů.
Ukazatele mléčné produkce a reprodukce byly sledovány v letech 2013 až 2015. Výsledky sledované farmy byly porovnány s výsledky užitkovosti svazu holštýnského plemene v ČR.
Získaná data byla vyhodnocena a statisticky zpracována pomocí SAS 9.3 (SAS/STAT; 9.3, 2011). Pro stanovení základních parametrů souborů byly využity procedury MEANS a UNIVARIATE.
Hodnocení mléčné užitkovosti a reprodukčních ukazatelů bylo provedeno na základě výsledků získaných měsíčních sestav kontroly užitkovosti a počítačového systému Afifarm. K vyhodnocení byla použita data 104 dojnic, které měly poslední dvě uzavřené normované laktace od roku 2013 do roku 2015 a 121 prvotelek, které měly uzavřenou první laktaci v roce 2014 nebo 2015.
U mléčné užitkovosti byly vyhodnoceny parametry nádoje za laktaci (kg), denní nádoj (kg), tuku (%), bílkovin (%) mléka v závislosti na reprodukci (servis perioda, mezidobí, věk při 1. otelení) a pořadí laktace.
Mléčná užitkovost v roce 2015 byla na farmě nad průměrem ČR. U dojnic na 1. laktaci dosahovala 8 536 kg za normovanou laktaci, u dojnic na 2. laktaci na farmě dosahovala 10 928 kg a u dojnic na 3 a další laktaci dosahovala 10 864 kg. Průměrný obsah tuku 3,71 % a bílkovin 3,28 %.
Vliv pořadí laktace negativně ovlivnil % obsah bílkovin (r= -0,278). Průkaznost byla na hladině významnosti (P < 0,001). Nejvyšší obsah bílkovin byl na první laktaci 3,40 % a nejnižší na páté laktaci 3,20 %. Statisticky se nepodařilo prokázat vliv pořadí laktace na nádoj za laktaci, denní nádoj a % obsah tuku.
Pozitivní vliv byl prokázán mezi nádojem za laktaci v kg a denním nádoj v kg (r=1). Průkaznost vyšla na hladině významnosti (P < 0,001). Nejnižší denní nádoj byl na první laktaci (30,24 kg) při produkci 9 223,06 kg mléka a nejvyšší na třetí laktaci (47,43 kg) při produkci 14 466,76 kg mléka.
Zvyšování produkce mléka za laktaci mělo negativní vliv na % obsah tuku (r= -0,137) a na % obsahu bílkovin (r= -0,196). Průkaznost vyšla na hladině významnosti (P < 0,05). Se stoupající produkcí mléka klesal % obsah tuku i % obsah bílkovin. Statisticky nebyl prokázán vliv nádoje za laktaci na servis periodu a mezidobí.
Vliv byl prokázán mezi obsahem tuku v % a obsahem bílkovin v % (r= 0,501) na hladině významnosti (P < 0,001). Se zvyšujícím obsahem tuku v %, rostl i obsah bílkovin v %. Nejnižší obsah bílkovin (3,20 %) byl zjištěn při obsahu tuku 3,66 %. Nejvyšší obsah bílkovin (3,40 %) byl nalezen při obsahu tuku 3,68 %.
Věk při 1. otelení prvotelek se negativně projevil na % obsahu tuku mléce (r= -0,186). Průkaznost vyšla na hladině významnosti (P < 0,05). S přibývajícím věkem při 1. otelení klesal % obsah tuku v mléce. Dále byl prokázán vztah mezi nádojem za laktaci a servis periodou (r= 0,227). Průkaznost vyšla na hladině významnosti (P < 0,05). S prodloužením servis periody se zvyšoval nádoj za laktaci.
|
|
|
Vliv vnitřních činitelů na produkci a kvalitu mléka
Zvonař, Miroslav ; Toušová, Renata (vedoucí práce) ; Stupka, Roman (oponent)
V teoretické části bakalářské práce jsem se zaměřil na popis dojených plemen skotu, technologii a techniku chovu dojených plemen, výživu a krmení. Z vnitřních činitelů jsem se snažil objasnit vliv genetických faktorů, zdravotního stavu, reprodukčních ukazatelů, pořadí laktace, mastitid na hodnocení produkce a kvality mléka. V praktické ukázce byl sledován vliv vnitřních činitelů na produkci a kvalitu mléka v zemědělské společnosti Meclovská zemědělská, a. s., konkrétně na farmě Srby.
Sledování bylo zaměřeno na hodnocení složek mléka: obsah bílkovin (%), tuku (%) a somatických buněk v mléce. Dále byla hodnocena užitkovost za normovanou laktaci, věk při prvním otelení, mezidobí, inseminační interval a servis perioda. Potřebné údaje byly čerpány z výsledků kontroly užitkovosti za období od ledna do prosince roku 2015.
Na farmě se nachází přibližně 660 krav holštýnského plemene. Za sledované období farma dosáhla průměrné užitkovosti 10 400 kg mléka za normovanou laktaci o průměrném obsahu bílkovin 3,44 % a průměrném obsahu tuku 3,84 %. Somatické buňky v mléce dosáhly průměrné hodnoty 354 tis. na 1 ml mléka.
Posuzován byl náhodně vybraný soubor 100 ks krav, který byl rozdělený podle pořadí laktace (1. skupina prvotelek (50 ks), 2. skupina krav na druhé a vyšší laktaci (50 ks)). První skupina tvořená prvotelkami dosahovala průměrné užitkovosti 9 521 kg mléka za normovanou laktaci o průměrné tučnosti 3,86 % a obsahu bílkovin 3,36 %. Průměrný počet somatických buněk byl u prvotelek 72 tis. na 1 ml mléka. Ve druhé skupině složené z dojnic na druhé a vyšší laktaci byla průměrná užitkovost 11 790 kg mléka za normovanou laktaci o tučnosti 3,75 % a obsahu bílkovin 3,35 %. U počtu somatických buněk druhé skupiny byl zjištěn výborný výsledek a to průměrný počet 46 tis. na 1 ml mléka.
Prvotelky při prvním otelení dosahovaly průměrného věku 741 dnů. Průměrný inseminační interval byl u skupiny prvotelek dlouhý 72 dnů a průměrná délka servis periody byla 102 dnů. U skupiny dojnic na druhé a vyšší laktaci byla zjištěna průměrná délka mezidobí 396 dní. Průměrná délka inseminačního intervalu byla u druhé skupiny 80 dní a průměrná délka servis periody byla 117 dnů, což lze brát jako horší výsledek, ale je třeba brát v úvahu vysokou užitkovost sledovaných dojnic.
|
|
|
Analýza chovu mléčných krav plemene holštýn
Váchalová, Veronika ; Toušová, Renata (vedoucí práce) ; Ducháček, Jaromír (oponent)
Bakalářská práce se zabývá chovem dojeného skotu plemene holštýn v systému intenzivního zemědělství. V prvních kapitolách je shrnutá historie plemene, jeho původ a užitkový směr. Další kapitoly popisují systém ustájení, výživy a dojení. Mezi hlavní faktory ovlivňující ekonomiku patří kvalita a produkce mléka a samozřejmě reprodukce dojnic.
Praktická část práce se zabývá vyhodnocením mléčné užitkovosti a reprodukce na farmě v Tlumačově, která spadá pod ZOD Mrákov v okrese Domažlice. Na farmě bylo v roce 2015 ustájeno 239 krav holštýnského plemene. Jejich výsledky byly vyhodnocovány z podkladů KU za období od 1. ledna 2015 do 31. prosince 2015. Sledované stádo jsem rozdělila do 3 skupin - krávy v 1., 2. a 3. laktaci a více. Zaměřila jsem se na porovnání celkového nádoje, tučnosti mléka, % bílkovin a PSB mezi všemi třemi skupinami. Výsledky ukázaly, že průměrný nádoj celého stáda za rok 2015 byl 10 064 kg mléka s průměrnou tučností 384 kg (3,81 %) a obsahem mléčné bílkoviny 328 kg (3,26 %). S PSB je na tom farma v Tlumačově výborně s průměrem za rok 2015 130 tis./ml. Nejlepších výsledků dosáhly krávy v 1. laktaci, které měly průměr PSB 70 tis./ml. Mléko tedy odpovídalo té nejvyšší kvalitě.
Pro zhodnocení reprodukce bylo využito základních parametrů. Z výsledků vyplynulo, že březost po 1. inseminaci nabývala vyhovujících hodnot u jalovic i krav. Hodnota SP u krav nebyla sice optimální, ale dle různých literárních zdrojů bylo možné ji tolerovat. Inseminační index u jalovic byl vyhodnocen jako velmi dobrý. Krávy v tomto parametru dosáhly v roce 2015 také dobrého výsledku.
|
|
|
Chovatelská a ekonomická analýza chovu skotu v zemědělském podniku
LHOTKA, Pavel
Cílem této diplomové práce je ekonomické a chovatelské zhodnocení podniku s chovem skotu. Kvalifikace byla provedena v podniku VOD Jetřichovec, který chová holštýnský skot v období let 2012-2014. Data potřebná pro ekonomickou analýzu, (rozvaha, výkaz zisku a ztrát, cash flow), byla získána z účetnictví firmy, informace pro chovatelskou analýzu (reprodukce a mléčná užitkovost) se zpracovávala ze záznamů kontroly užitkovosti a zootechnické evidence. Statistické srovnání s průměrem České republiky bylo provedeno pomocí výsledků výběrového řízení Ústavu zemědělské ekonomiky a informací (ÚZEI). Z výsledků užitkovosti a reprodukce v letech 2012 až 2014 vyplývá, že sledovaný chov dosahuje při srovnání s průměrem populace holštýnského skotu chované v České republice nadprůměrných hodnot. V reprodukci se používá čistokrevná plemenitba při uzavřeném obratu stáda. Hlavní reprodukční ukazatele, užitkovost a plemenné hodnoty býků v podniku jsou srovnatelné nebo lepší než průměr ČR. V produkci mléka, která patří v chovu dojnic k primárním ukazatelům, bylo zjištěno, že množství vyrobeného a prodaného mléka se v průměru pohybuje o 13% více než data šetření ÚZEI. Chov telat a jalovic je taktéž na vysoké úrovni, což dokazuje nízký úhyn a dobrý zdravotní stav. Velmi dobrých výsledků dosáhnul také výkrm býků, který je každý sledovaný rok, oproti šetření ÚZEI, rentabilní. Pro zlepšení ekonomické a chovatelské úrovně by bylo nutné dlouhodobě zvyšovat produkci, snižovat náklady, zaměřit se na zlepšení reprodukce skotu, prostřednictvím profesionálního přístupu a zaváděním inovativních technologií. Důležité je zlepšit přesnost a spolehlivost vnitropodnikové evidence.
|
|
| |
|
|
Faktory ovlivňující produkci mléka
FUKSOVÁ, Eliška
Bakalářská práce byla zaměřena na výživu dojeného skotu. Jejím cílem bylo popsat a posoudit úroveň výživy ve vybraném zemědělském podniku s chovem holštýnského skotu. Na základě sledování stáje a získaných podkladů byla posouzena úroveň výživy. Krmné dávky a jejich výživové hodnoty byly srovnány s odbornou litraturou. Byla vyhodnocena technika krmení v daném podniku a srovnány výsledky mléčné užitkovosti s celorepublikovým průměrem pro daný rok. Práce odhalila nedostatky ve výživěa upozornila na ně, hlavním problémm bylo příliš velké zastoupení dusíkatých látek v krmné dávce a absenci fázové výživy u laktujících krav. V práci bylo navrženo opatření, které by zajistilo kravám přiměřenou výživu podle fáze laktce a snížilo tak náklady na litr vyprodukovaného mléka.
|
|
| |
|
|
Vyhodnocení úrovně chovu skotu ve vybraném zemědělském podniku
LOJDA, Stanislav
V práci byly vyhodnoceny chovatelské a ekonomické ukazatele chovu skotu v Rolnické společnosti Lesonice, a.s., v letech 2009 ? 2011. Výsledky ukazují, že chov skotu v podniku je na dobré chovatelské úrovni a rentabilní. Zejména chov dojnic českého strakatého skotu (fleckvieh) má výbornou produkci mléka a plemenné hodnoty oproti průměru ČR. Telata v odchovu mají dobrý zdravotní stav, který se projevuje i na nízkém úhynu. Kategorie jalovic má kvalitní odchov s nízkým věkem při otelení. U výkrmu býků, který byl obnoven koncem roku 2009, je málo výsledků na hodnocení. Srovnání nákladů s průměrem ČR bylo prováděno z výběrového šetření Ústavu zemědělské ekonomiky a informací v Praze. Náklady jsou srovnatelné s průměrem ČR, a u některých kategorií skotu jsou i nižší. Pokud bude chtít podnik preferovat holštýnský skot, musí využívat lépe plemenné rezervy a zvýšit užitkovost, která se nyní pohybuje pod průměrem ČR. Management podniku by měl neustále snižovat náklady pomocí inovací a profesionálním přístupem. Důraz musí být kladen na spolehlivou kalkulaci nákladů a výnosů.
|
host ::
RSS.