|
| |
|
|
Rozvíjení emoční inteligence u dětí předškolního věku skrze práci s knihou
Kašparová, Nikola ; Laufková, Veronika (vedoucí práce) ; Koželuhová, Eva (oponent)
Diplomová práce je zaměřena na oblast rozvoje emoční inteligence u dětí předškolního věku skrze práci s knihou. Zabývá se problematikou emoční inteligence, její role při vývoji dítěte, a to v období předškolního věku. Teoretická část má čtenáře uvést do problematiky emoční inteligence a jejího vztahu k předškolnímu vzdělávání. V úvodu práce je charakterizováno období předškolního věku a jeho specifika v souvislosti s rozvojem emocí. Dále jsou definovány emoce, emoční inteligence a její význam rozvoje ve zvoleném předškolním období a navrhuje možnosti jejího rozvoje a vhodné způsoby práce (čtenářské strategie, model E-U-R). Na závěr byl vytvořen přehled vybraných titulů, které podporují rozvoj emocí. V rámci praktické části byl stěžejní metodou akční výzkum, který sloužil k ověření efektivnosti vytvořených lekcí na základě modelu E-U-R s využitím čtenářských strategií. Autorka realizovala akční výzkum v mateřské škole, kde pracuje, a veškeré lekce realizovala se svou třídou. Akční výzkum včetně realizace rozhovorů trval 3 týdny a celkem bylo zapojeno 81 dětí a 9 učitelek. Vyhodnocení akčního výzkumu probíhalo na základě zúčastněného pozorování, zhlédnutím videozáznamů a rozhovory s učitelkami, které se zúčastnily akčního výzkumu a přispěly k ověření lekcí v praxi. Výsledkem praktické části je...
|
|
| |
|
| |
|
| |
|
|
Vztah rodičů současných předškoláků k dětské knize
Zelinská, Barbora ; Hník, Ondřej (vedoucí práce) ; Zimová, Lucie (oponent)
Diplomová práce se zabývá problematikou předčtenářské gramotnosti a je zaměřena na faktory a činitele, kteří ji rozvíjí. První kapitola řeší teoretické vymezení a význam výchovy ke čtenářství. V druhé kapitole práce nastiňuje podoby předškolní literární výchovy a to, jak je literární výchova zahrnuta v Rámcovém vzdělávacím programu pro předškolní vzdělávání. Kapitola třetí je věnována primárnímu a nejdůležitějšímu činiteli, který na rozvoj čtenářství dítěte působí, a tím je rodina. Ukazuje možnosti, jakým způsobem lze vztah ke knihám v rodině podporovat, jakou roli hraje vztah samotných rodičů ke čtení a zdůrazňuje význam předčítání a vyprávění v rodinném kruhu. Následující kapitola se zabývá součinností mateřské školy s rodinou při rozvoji čtenářství dítěte, blíže se věnuje vlivu osobnosti učitele a nabízí možnosti práce s knihou v celodenním režimu mateřské školy. Poslední dvě kapitoly teoretické části charakterizují specifika dětské literatury a poskytují přehled typologie literatury pro předškolní děti. Výzkumná část práce popisuje průběh šetření, který je zaměřen na zjišťování důležitých kritérií při výběru dětské knihy. Součástí šetření je přiložený dotazník, který byl cílený na rodiče současných předškoláků. Smyslem dotazníku bylo zjistit, čím a kým jsou rodiče ovlivněni při pořizování knih,...
|
|
|
Možnosti práce s bajkou v 5. ročníku ZŠ
Týblová, Kateřina ; Hník, Ondřej (vedoucí práce) ; Hausenblas, Ondřej (oponent)
NÁZEV: Možnosti práce s bajkou v 5. ročníku ZŠ AUTOR: Kateřina Týblová KATEDRA: Katedra české literatury PedF UK VEDOUCÍ PRÁCE: doc. PhDr. Ondřej Hník, Ph.D. ABSTRAKT: Ve své diplomové práci Možnosti práce s bajkou v 5. ročníku ZŠ se autorka zabývá výukou bajky v hodinách literární výchovy v posledním ročníku základní školy. V teoretické části stručně nastiňuje charakteristiku a vývoj literárního žánru bajky a specifikuje cílovou věkovou skupinu žáků. Těžiště práce pak spočívá v části praktické, kde autorka přichází s komentovanými návrhy činností odvíjejících se od bajky, včetně tří dvouhodinových plánů. Závěrem práce autorka reflektuje realizaci těchto didaktických návrhů. KLÍČOVÁ SLOVA: Literární výchova, literatura pro děti, jedenáctiletí žáci, žákovská literární expresivita, práce s bajkou, jazyková obraznost
|
|
|
Ekonaratologie
Filková, Kateřina ; Jančaříková, Kateřina (vedoucí práce) ; Valkounová, Tereza (oponent)
Diplomová práce Ekonaratologie se zabývá historií, cíly a využitím moderní interdisciplinární teorie narativity v environmentální výchově v předškolním prostředí. Popisuje potenciality a význam naratologie jako přístupu pro dětské pochopení okolního světa a zvyšování environmentální senzitivity. Cílem výzkumné části bylo ověření narativního paradigmatu (Fisher, 2000; Bruner 1996) u dětí předškolního věku a navázání bližšího vztahu mezi dětmi a přírodou vytvořením několika autentických příběhů o přírodě, které si samy děti vymyslely. Druhá část práce se zaměřuje na výzkum mezi učitelkami mateřských škol. Úkolem bylo sepsat knihy o přírodě, které ve své praxi využívají. Z tohoto seznamu se poté tvořil žebříček deseti nejoblíbenějších dětských publikací o přírodě. Práce nabízí i seznam vhodných knih pro ekonaratologickou metodu u dětí předškolního věku. Výsledkem bylo zjištění, že děti ve věku 4-6 let si přirozeně více pamatují, když slyší informace ve formě vyprávění příběhů, a že jsou schopné naslouchat přírodě a jejím projevům.
|
|
|
Úloha knihy při rozvoji dětské fantazie
Zemanová, Pavlína ; Vášová, Lidmila (vedoucí práce) ; Rösslerová, Klára (oponent)
Diplomová práce pojednává o významu knihy v rozvoji dětské fantazie. V úvodní kapitole je stručně nastíněna problematika dětské fantazie. Druhá část se zabývá ontogenetickým vývojem dítěte od prenatálního období po období mladšího školního věku a rozvojem klíčových kompetencí dítěte. Dále se zaměřuje na vybrané psychologické směry, které měly imaginaci jako předmět zkoumání. Vysvětluje a teoreticky vymezuje základní pojmy a procesy imaginace. Věnuje se specifickým jevům dětské fantazie a vývoji fantazie. Třetí část diplomové práce pojednává o literárních žánrech určených dětem, blíže se zabývá tradiční pohádkou a specifikuje úlohu pohádkových postav a literárních hrdinů. Stručně se zabývá historickým vývojem české knižní ilustrace, významem ilustrací v knihách pro děti a též jedním ze způsobů vyjádření fantazijních představ dětí - dětskou kresbou. Předposlední kapitola se zabývá aplikací všech výše zmíněných poznatků v praxi a uvádí praktickou ukázku práce s dětmi předškolního věku. Věnuje se též vztahům dítěte ke škole a ke knize. Závěrečná část obsahuje stručné shrnutí poznatků. [Autorský abstrakt].
|
|
|
Lingvistická analýza textů Petra Nikla
Sigmundová, Alena ; Palkosková, Olga (vedoucí práce) ; Janovec, Ladislav (oponent)
Obsahem bakalářské práce je lingvistická analýza textů Petra Nikla. Petr Nikl je všestranný umělec. Jeho hlavní činností je výtvarnictví, dále se věnuje loutkovému divadlu, zpívá se skupinou Lakomé Barky a píše literaturu pro děti. Cílem této práce bylo zjistit, jestli autor ve svých dílech respektuje dětský aspekt, zejména zda používá jen takových jazykových prostředků, které jsou vhodné pro dětského čtenáře. Po důkladné analýze všech Niklových knih (Pohádka o Rybitince (2001), O Rybabě a Mořské duši (2002), Lingvistické pohádky (2006), Záhádky (2007), Jělěňovití (2008) a Niklův Blázníček (2009) jsem došla k závěru, že autor respektuje jen některé prvky dětského aspektu. Syntaktická stavba jeho textů je nekomplikovaná, pro dětského čtenáře vhodná. Z lexikálního hlediska to ovšem tak jednoznačné není. Autor sice využívá jen jednoduchých metafor a přirovnání, používá téměř výhradně slova domácího původu a často užívá slov citově zabarvených, na druhou stranu se však v textech hojně objevují slova knižní a řídká, která většina dětí nemůže znát, a složité poetické neologismy. Na morfologické rovině neshledávám pro děti žádné výrazné překážky. Na rovině fonologické se však objevit mohou, a to zejména pokud se dítě snaží některé texty číst nahlas. Texty totiž často obsahují téměř nevyslovitelné shluky hlásek....
|
host ::
RSS.