|
|
Akkuyu Nuclear Power Plant and Energy Diplomacy: How Construction of the Akkuyu Power Plant affected Energy Diplomacy between Turkey and Russia? A Process Tracing Approach.
Kolay, Bengi ; Holubcová, Jitka (vedoucí práce) ; Ludvík, Jan (oponent)
V roce 2010 byla podepsána smlouva mezi ruským Rosatomem a Tureckem o výstavbě první jaderné elektrárny (JE) v Turecku s názvem JE Akkuyu. Cílem této práce je analyzovat energetickou diplomacii mezi Tureckem a Ruskem v souvislosti s výstavbou Akkuyu. Analýza energetické diplomacie v kontextu JE Akkuyu umožňuje lépe pochopit bilaterální vztahy, národní zájmy, ekonomické úvahy a bezpečnostní zájmy. Ke studiu bylo použito vysvětlení výsledku typu Process Tracing (PT), protože umožňuje analýzy v rámci případu. JE Akkuyu je sama o sobě jedinečná, neboť je první JE postavenou na principu Build Operate and Own (BOO), která je technicky ve vlastnictví Ruské federace. Byly formulovány a testovány tři hypotézy. Výsledkem bylo, že dvě ze tří hypotéz byly prokázány. První hypotéza, která tvrdila, že výstavba JE Akkuyu byla Ruskem použita jako nástroj energetické diplomacie k prosazování národních zájmů, nebyla jednoznačně prokázána, ale měla některé věrohodné indicie. Druhá a třetí hypotéza dokazovaly, že výstavba JE Akkuyu byla ovlivněna energetickou diplomacií a ekonomickými hledisky a že JE Akkuyu negativně ovlivnila energetickou diplomacii mezi Tureckem a Ruskem. Na základě kombinace výsledků PT a přehledu literatury lze dále věrohodně tvrdit následující argumenty. Rusko s pomocí projektu JE Akkuyu zvýšilo...
|
|
| |
|
|
Německá energetická politika vůči Rusku po anexi Krymu
Etrych Goldscheidová, Jana ; Nigrin, Tomáš (vedoucí práce) ; Handl, Vladimír (oponent)
Práce se zabývá důvody, proč Německo nevidělo, respektive nechtělo vidět, Rusko jako diktátorský režim, s nímž desítky let budovalo závislé vztahy v oblasti energetiky ohrožující energetickou bezpečnost Německa. Cílem práce je odhalit motivy demokratického Německa vedoucí k energetické závislosti na autoritativní zemi. Práce analyzuje německo-ruské vztahy, jež byly odstartovány za studené války v rámci Brandtovy Ostpolitik a utužovaly se bez ohledu na politické strany a války vyprovokované Rusy v Čečensku, Gruzii i na Ukrajině i vydíráním odběratelských zemích při nesouhlasu s ruskou mezinárodní politikou. První kapitola nahlíží na Německo z pozice mezinárodního aktéra, jelikož nezdravost vztahů vede k omezení demokratického rozhodování v domácí i zahraniční politice, což se projevilo rezervovaným postojem Německa k válce na Ukrajině 2022. Další kapitola zkoumá délku a hloubku německo-ruských vztahů. Za silného lobbingu Schröder prosazoval úzké vazby mezi německou a ruskou energetikou za účelem ekonomické prosperity Německa i jeho samého. Ačkoliv rétorika Německa po anexi Krymu v roce 2014 vůči Rusku byla ostrá a Německo deklarovalo změnu, v roce 2015 zahájilo druhý přímý plynovod Nord Stream 2. Politika Merkelové ovlivněná Energiewende, Fukušimou a Climate Action Plan 2050 vztahy s Ruskem...
|
|
|
Energetická bezpečnost Brazílie v kontextu klimatické změny
Vaněčková, Jana ; Jelen, Libor (vedoucí práce) ; Svobodová, Petra (oponent)
Práce zkoumá prostřednictvím kritické diskurzivní analýzy diskurz energetické bezpečnosti v Brazílii. Na projevech dvou prezidentů a současně dvou prezidentských kandidátů v říjnových volbách 2022, Jaira Bolsonara a Luly da Silvy, je ilustrována konstrukce energetického diskurzu s cílem odhalit skryté vzorce a vztahy. Je zjišťován význam regionu Amazonie pro energetickou bezpečnost v kontextu klimatické změny, sekuritizace energetického sektoru, významné regiony Brazílie z hlediska energetické bezpečnosti, význam hydroenergetiky a obecně způsob, jakým je energetická bezpečnost konstruována oficiálním diskurzem, tj. ze strany vlády Brazílie. Časovým rámcem pro analýzu je období od roku 2002 do 2022. Analýza projevů odhalila, že významným regionem pro energetickou bezpečnost je zejména Severovýchodní a Severní region. K sekuritizaci energetického sektoru dle výsledků analýzy nedochází, jedná se však o politizované téma využívané jako nástroj v rámci mezinárodní a sociální politiky. Probíhá však sekuritizace životního prostředí v diskurzu Luly. Z analýzy dále vyplynulo, že energetická bezpečnost je pro oba prezidenty ohrožena nedostatečnou infrastrukturou a pro Bolsonara také vysokými cenami. Přestože hydroenergetika tvoří v současné době velký podíl elektrického mixu, prezidenti za cestu k...
|
|
|
Energy profile of the Republic of Azerbaijan: recent developments and their impact on the European Union's energy security
Hajiyev, Shahmar ; Horák, Slavomír (vedoucí práce) ; Žídková, Markéta (oponent)
This thesis will focus on Azerbaijan's oil and gas industry; how the country uses its energy revenues within its economy; how it avoids economic pathologies such as the "Dutch Disease"; Azerbaijan's role within the Caspian Basin, and finally, the European Union's energy security and how Azerbaijan's energy resources can impact it. The Republic of Azerbaijan is a natural resource-rich country, and uses its energy resources as a means of socio-economic advancement and stability. Recent developments within the country's natural gas sector have allowed Azerbaijan to become a net gas exporter. The EU's growing demand for energy resources illustrates how important it is for states to have access to secure, stable, and diverse sources of energy. Energy resource exploration and the subsequent export of these products to international markets play a crucial role for the Republic of Azerbaijan's economy. Therefore, this thesis will first provide a brief evaluation of the history of Azerbaijan's energy sector; an overview of the current situation and recent developments; and explore how energy revenues are being distributed in the economy. It will define the interests of other important actors such as Russia, Turkey and the USA; and finally, it will assess the EU energy security, the role of Azerbaijan as the...
|
|
|
Vliv odstavení jaderných elektráren na energetickou bezpečnost: komparace Německa a ČR
Myslivcová, Kateřina ; Holubcová, Jitka (vedoucí práce) ; Kučerová, Irah (oponent)
Diplomová práce zkoumá vliv odstavení jaderných elektráren na energetickou bezpečnost dvou evropských zemí - Německa a České republiky. V práci se autorka nejdříve zaměřuje na teoretické ukotvení energetické bezpečnosti. V praktické části jsou následně zkoumány obě země z pohledu jejich energetických mixů, politik a infrastrukturního propojení. To je také výchozím bodem pro komparaci vlivu odstavení jaderných elektráren. Autorka představuje celkem tři scénáře, jak nahradit jadernou energii, přičemž zkoumá, jak se německá a česká energetická bezpečnost změní. Prvním scénářem je využití pouze energie z obnovitelných zdrojů. Druhou variantu představuje kombinace obnovitelných zdrojů energie a uhlí. Třetí možností je opět určitý podíl obnovitelných zdrojů energie spolu se zemním plynem. Autorka dochází v předkládané práci k závěru, že i přes existenci různých možných kombinací jak nahradit jadernou energii, si obě země v rámci energetické bezpečnosti pohorší.
|
|
|
Předsednictví Rady EU a energetická bezpečnost. Komparace rakouského a českého předsednictví v Radě EU
Králík, Zbyněk ; Šlosarčík, Ivo (vedoucí práce) ; Binhack, Petr (oponent)
Diplomová práce "Předsednictví Rady EU a energetická bezpečnost" se zaměřuje na faktory, které ovlivňují průběh předsednictví radě EU. Současná debata okolo předsednictví se příliš soustředí na vliv velikosti předsednických zemí. Tato práce si tak klade za cíl tuto debatu doplnit. Metodou této práce je komparace. Ta probíhá na pozadí konceptu energetické bezpečnosti. Relevance tohoto tématu byla daná kontextem, kdy v prvních dnech obou předsednictví došlo k přerušení dodávek plynu z Ruska. Obě země se na první pohled lišily třemi důležitými charakteristikami: svojí zahraničně politickou orientací (vztah k Rusku), stylem předsednictví a typem koordinačního mechanismu předsednictví. V této práci tak byla testována relevance těchto tří faktorů na průběh jejich předsednického mandátu.
|
|
|
Aktuální diverzifikační scénáře Ruské federace na jedné straně a zemí V4 na straně druhé v oblasti dodávek zemního plynu na pozadí teorie vzájemné asymetrické závislosti
Záhradníková, Lea ; Holubcová, Jitka (vedoucí práce) ; Kučerová, Irah (oponent)
Diplomová práce se zaměřuje na problematiku aktuálních diverzifikačních scénářů v oblasti dodávek zemního plynu na pozadí teorie asymetrické vzájemné závislosti zemí Visegrádské skupiny (V4) a Ruské federace. Hlavním dodavatelem zemního plynu do tohoto regionu je historicky Ruská federace, která ale v důsledku plynových válek s Ukrajinou v roce 2006 a 2009, které negativně ovlivnily zásobování zemí EU zemním plynem, ztratila status důvěryhodného partnera. Výzkum je zaměřen na aktuální možnosti zemí V4 diverzifikovat dodavatele a trasy zemního plynu s ohledem na vztah s Ruskou federací a analyzovány jsou rovněž možnosti diverzifikace odběratelských trhů Ruské federace. Autorka mj. potvrzuje hypotézu, že energetické vztahy zemí Visegrádské skupiny a Ruské federace v oblasti dodávek zemního plynu jsou do velké míry řízeny asymetrickou vzájemnou závislostí, která v současné době zhoršuje napětí mezi aktéry. V práci jsou dále představeny a zhodnoceny aktuální diverzifikační scénáře, přičemž cílem bude posouzení významu zkoumaných projektů pro zvýšení energetické bezpečnosti jednotlivých aktérů. Klíčová slova: vzájemná závislost, energetická bezpečnost, diverzifikace, dodávky zemního plynu, přeshraniční propojení, V4, energetická unie, Ruská federace, Nord Stream II, LNG
|
|
|
Čínská energetická bezpečnost a politika vůči Africe
Harmašová, Natálie ; Kučerová, Irah (vedoucí práce) ; Karmazin, Aleš (oponent)
Cílem diplomové práce je objasnit, jakým způsobem si zajišťuje Čínská lidová republika svou energetickou bezpečnost a jak tomu napomáhají investice na africkém kontinentu. S ekonomickým růstem stoupají i energetická spotřeba. Ze soběstačné země se v roce 1993 stal z Číny dovozce ropy. Nové pojetí energetické bezpečnosti v Číně spočívá v posilování vztahů se zeměmi disponujícími značnými zásobami ropy. V některých oblastech, jako jsou průmysl, doprava a armáda, je prozatím ropa v takovém měřítku nenahraditelné palivo, proto se zaměřím na působení Číny ve vybraných zemích bohatých na naleziště ropy. Konkrétně se zaměřím na aktivity Čínské lidové republiky zaprvé v Súdánu a Jižním Súdánu a zadruhé v Libyi. Čínská lidová republika se oproti západním zemím jeví jako výhodný investiční partner, jelikož nezasahuje do vnitřních záležitostí druhých států a tvrdí, že každá země právo vybrat si svůj model vládnutí a rozvoje s přihlédnutím na podmínky v zemi, které jsou všude jedinečné. Dále vyzdvihuje vzájemné zisky spolupráce a nepodmiňuje investice změnami v politickém a bankovním systému jako západní státy. Čína si vybírá partnerské země s ohledem na jejich politickou a bezpečnostní situaci. Vzhledem k neúplnému probádání možných nalezišť skýtají Libye a Súdán/Jižní Súdán skýtají do budoucna velký ropný...
|
|
|
Motivace zemí Visegrádské skupiny pro energetickou spolupráci
Kohoutová, Petra ; Kučerová, Irah (vedoucí práce) ; Odintsov, Nikita (oponent)
UNIVERZITA KARLOVA FAKULTA SOCIÁLNÍCH VĚD Institut Politologických studií Katedra Bezpečnostních studií Projekt diplomové práce Podávající: Petra Kohoutová Studijní program: Bezpečnostní studia Vedoucí práce: PhDr. Irah Kučerová, PhD. Datum podání projektu: 9. 6. 2016 2 I. Název projektu Motivace zemí Visegrádské skupiny pro energetickou spolupráci. II. Námět práce, hypotéza a výzkumné otázky Energetická bezpečnost se v posledních několika desetiletích stala významným politickým a bezpečnostním tématem, neboť zajištění pravidelných dodávek energií je v dnešní době pro fungování jakéhokoliv státu naprosto nezbytné. Ačkoliv je energetická bezpečnost vnímána v jednotlivých zemích rozdílně, národní bezpečnostní strategie se většinou zaměřují na minimalizaci potenciálních rizik, která by mohla zapříčinit přerušení dodávek energií či takzvaný "blackout". Mezinárodní energetická agentura IEA v definici energetické bezpečnosti klade důraz i na ekonomicky přijatelnou cenu energií. Jedná se hlavně o evropské státy, které jsou do velké míry závislé na importu energetických surovin a tím pádem jsou v této oblasti snadno zranitelné. Na poli Evropské unie proto představuje energetická bezpečnost jedno z nejvíce probíraných témat. Stoupající poptávka a nestabilní ceny s rizikem možného přerušení přísunu energií vedou k...
|
host ::
RSS.