|
|
Vliv kultury na občanskou aktivitu: Proč se lidé v postkomunistických zemích méně angažují?
Kašová, Vanda ; Chalupníček, Pavel (vedoucí práce) ; Minárik, Pavol (oponent)
Dobrovolné zapojení občanů do formálních organizací je považováno za důležitý ukazatel fungující občanské společnosti a je také jedním z předpokladů fungující demokracie. Ve své diplomové práci dokazuji, že část rozdílů mezi zeměmi v tomto ukazateli lze vysvětlit pomocí obecných charakteristik jednotlivých národních kultur. Tyto charakteristiky přehledně popsal a vymezil Geert Hofstede, jehož kulturní dimenze v této práci využívám. Především byl prokázán vztah mezi počtem organizací, v kterých se jedinec angažuje, a dimenzí Vyhýbání se nejistotě. Práce mimo jiné přispívá k pochopení motivací pro zapojení se do formálních organizací. Protože se prokázalo, že angažovanost významně souvisí s kulturou národa (zejména s dimenzí Vyhýbání se nejistotě), je zřejmé, že ke změně v aktivitě občanů může dojít jen velmi pomalu a rozdíly mezi národy pravděpodobně zůstanou zachovány.
|
|
|
Ekonomie diskriminace: dosahují leváci mzdové prémie?
Borovská, Radka ; Houdek, Petr (vedoucí práce) ; Brožová, Dagmar (oponent)
U leváků se předpokládá nižší plat, jakožto penalizace za nestandardní orientaci ruky. Bylo však zjištěno, že je tomu právě naopak (Denny, O'Sullivan 2007). Tato práce zkoumá na vzorku zaměstnanců PR agentur v České republice úspěšnost leváků v zaměstnání, a to podle výše platu, frekvence povýšení a pracovní pozice. Ani u jedné z těchto oblastí nebyla korelativní souvislost s lateralitou prokázána. Další testovanou oblastí je také jejich spotřeba alkoholu a návštěvnost restauračních zařízení, jež by v přiměřené míře měly přispívat k vyššímu platu (Peters, Stringham 2006). Bylo však zjištěno, že plat je ovlivněn pohlavím, nikoli lateralitou a ani spotřeba alkoholu mzdy neovlivňuje. Kouření ovlivňuje výši mezd negativním způsobem (Levine et al. 1997) a je rozšířenější mezi leváky (Ernest Harburg, Anna Feldstein, James Papsdorf 1978). Souvislost mezi lateralitou a kouřením sice prokázána byla, ale vliv kouření na mzdy nikoli.
|
|
|
Význam moderních sociálních sítí v životě dospívající mládeže
PTÁČKOVÁ, Eva
Bakalářská práce se zabývá vlivem tzv. sociálních sítí na život středoškoláků. Předmětem této práce jsou bezprostřední důsledky užívání sociálních sítí na internetu na každodenní, ?reálný? život současných středoškoláků. Cílem práce bylo cestou kvalitativního výzkumu popsat, jakým způsobem a do jaké míry ovlivňuje členství v sociální síti vnímání sebe sama a svého okolí i do jaké míry může ovlivňovat dospívající mládež. Jako výzkumná metoda bylo použito kvalitativní dotazování a následná analýza získaných dat v souladu se zakotvenou teorií podle Strausse a Corbinové (1999). Provedený výzkum odkrývá rozporuplnou roli sociálních sítí, jako komunikačního prostředku i možnou míru jejich vlivu na současnou dospívající mládež.
|
|
|
Sociální kapitál a legitimita demokracie v ČR
Šafr, Jiří ; Sedláčková, Markéta
Příspěvek sleduje vztah legitimity demokracie a kolektivního sociálního kapitálu. Analýza dat z výzkumu ISSP 2004 ukazuje, že v České republice je afektivní legitimita demokracie primárně ovlivněna politickou kulturou v její vertikální dimenzi a důvěrou v instituce. U horizontální dimenze lze pozitivní souvislost nalézt pouze s kulturní složkou sociálního kapitálu, reprezentovanou tolerancí a sociální důvěrou, zatímco občanská participace nemá na postoje k demokracii vliv.
|
|
|
Sociální kapitál jako faktor regionálního rozvoje
Stachová, Jana ; Čermák, Daniel
Příspěvek má dvě části, první z nich je věnována konceptualizaci vlivu sociálního kapitálu na regionální rozvoj, v druhé jsou uvedeny výsledky empirického šetření sociálního kapitálu v České republice. V analytické části je důraz kladen na teritoriální diferenciaci sociálního kapitálu podle regionů NUTS a také jeho diferenciaci podle velikosti sídla. Čím větší je velikost sídla, tím nižší je úroveň sociálního kapitálu.
|
|
| |
|
|
Sociální systém organizace a jeho kvalita
Kašpárek, Petr ; Hiršová, Miloslava (vedoucí práce) ; Šárová, Jaroslava (oponent)
Má diplomová práce pojednává o sociálním systému organizace a jeho kvalitě. Je rozdělena na teoretickou a praktickou část. V teoretické části popisuji obecné aspekty organizace jako systému sociálních vztahů. Nabízím malý náhled na vývoj organizace jako sociálního systému v čase a stručný přehled ukazatelů a nástrojů pro měření kvality systému sociálních vztahů. V praktické části jsem uplatnil teoretické poznatky a ověřoval je v praxi. Nejvýznamnější ukazatele jsem pro svou práci zvolil sociální hodnoty a normy, organizační etiku a sociální klima, pomocí kterých jsem kvalitu sociálních vztahů měřil.
|
|
|
Analýza sociálního chování jedinců ve virtuálních sítích
Lukavská, Zuzana ; Pstružina, Karel (vedoucí práce) ; Řepa, Václav (oponent)
Diplomová práce se zabývá komparací chování jedinců ve virtuálním a v reálném světě. Práce je rozdělena na dvě vzájemně provázané části. V praktické části na základě dat získaných z vlastního výzkumu analyzuji chování respondentů ve zvolené sociální síti. Výsledky porovnávám s jinými vědeckými prácemi a dávám je do souvislostí s teoretickými poznatky. Ve výsledcích praktické části hledám souvislosti s realitou, zdůrazňuji rozdíly a především se pokouším rozdílné chování uživatelů sociální sítě vysvětlit. Teoretická část dává ucelený přehled o pojmech virtualita, sociální síť a virtuální svět. Přináší přehled o možných nebezpečích číhajících ve virtuálním prostředí se zaměřením především na děti, pro které je již virtualita samozřejmou součástí života, ale zároveň jsou díky své důvěřivosti velmi zranitelné. Dále se zabývá významem pojmu přátelství, které má ve virtuálním světě poněkud odlišný význam. Rovněž zkoumá chování jedince v různých situacích ve virtuálním prostředí a hledá důvody, proč lidé mění svůj obraz, chovají se agresivně apod., a zda jejich chování ovlivňuje i realitu. V práci zkoumám rozdíly mezi virtuální a reálnou komunikací a vliv vzrůstající tendence používání virtuálních prostředků komunikace na komunikaci reálnou.
|
|
|
Vliv sociálního kapitálu na sociální systém - švédský model
Stavjaňa, Aleš ; Ryvolová, Ivana (vedoucí práce) ; Stočková, Olga (oponent)
Práce se snaží poukázat na roli vzájemné interakce lidí na výstup v podobě oraganizace státu. Konkrétně mapuje vývoj švédského státu, kde, díky původně silně homogenní populace, lze poměrně dobře vidět vliv kultury ba způsob, jakým se stát prezentuje vůči svým občanům. Zejména se věnuje období druhé poloviny minulého století. Práce se snaží najít odůvodnění pro nastavení systému, konkrétně veřejného sektoru poskytujícího relativně velké sociální benefity. Výrazem sociální systém jsou v práci míněny právě služby pro občany, a tento pojem je zde chápán více jako společenský systém. Práce se pokouší nastínit vysvětlení pro volbu míry spolupráce občan - stát mezi jednotlivými národy a kulturami.
|
|
|
Afirmativní akce nebo pozitivní diskriminace?
Buldrová, Andrea ; Dvořáková, Vladimíra (vedoucí práce) ; Vymětal, Petr (oponent)
Tato práce se snaží přiblížit čtenáři smysl afirmativní akce a její nezanedbatelnou roli ve vývoji americké společnosti. Hlavním cílem je analyzovat dopady afirmativní akce, zhodnotit pozitivní i negativní výsledky. Z toho vyplývá i následující struktura. Nejprve je nutné vytvořit teoretický základ a definovat afirmativní akci a základní pojmy s tímto fenoménem spojené. Druhá část práce je zaměřena na historický vývoj boje proti diskriminaci a za rovnoprávnost menšin; od počátku 60. let se věnuje přímo iniciativě afirmativní akce. Současně budou zkoumány změny v postojích veřejnosti k těmto programům a také faktory největším vlivem na tato stanoviska. Proto se práce bude věnovat i několika důležitým soudním kauzám, které rozhodujícím způsobem ovlivnily směrování a vnímání afirmativních programů. Jednotlivé rozsudky Nejvyššího soudu působily oběma směry. Práce analyzuje případy, kdy soud rozhodl ve prospěch instituce praktikující afirmativní politiku nebo ve prospěch člena skupiny, která byla v minulosti diskriminována. Na druhou stranu budou uvedeny i kauzy, kdy rozhodnutí soudu přispělo k ukončení mnoha těchto programů. Tato vlna odporu začala na počátku 80.let po jmenování konzervativních soudců do Nejvyššího soudu Ronaldem Reaganem, reflektovala ovšem i určité meze, na které náprava minulé diskriminace naráží. Současné podmínky a především budoucí vyhlídky této politiky se mění v závislosti na smýšlení přicházejících vládních administrativ; ta nejnovější okolo prezidenta afroamerického původu Baracka Obamy dává afirmativní akci naději na další pokračování.
|
host ::
RSS.