|
|
Možnosti využití MKF a dotazníku WHODAS 2.0 u pacientů s poruchou hybnosti horních končetin z pohledu ergoterapeuta
Antálková, Kateřina ; Sládková, Petra (vedoucí práce) ; Kotková, Karla (oponent)
DIPLOMOVÉ PRÁCE Jméno, příjmení: Bc. Kateřina Antálková Vedoucí práce: MUDr. Bc. Petra Sládková, Ph. D. Název diplomové práce: Možnosti využití MKF a dotazníku WHODAS 2.0 u pacientů s poruchou hybnosti horních končetin z pohledu ergoterapeuta Abstrakt diplomové práce: Diplomová práce se zabývá problematikou u probandů s poruchou hybnosti horních končetin, konkrétně s centrální hemiparézou, z pohledu ergoterapeuta. Objektivní funkční hodnocení bude uskutečňováno pomocí Mezinárodní klasifikace funkčních schopností, disability a zdraví (MKF), International Classification of Functioning, Disability and Health (ICF) a subjektivní hodnocení bude uskutečňováno pomocí dotazníku WHODAS 2.0, WHO Disability Assessment Schedule 2.0. Tato diplomová práce se zaměřuje na probandy s poruchou hybnosti horních končetin. Všichni probandi budou mít stejnou základní diagnózu, kterou je centrální pravostranná nebo levostranná hemiparéza, přičemž by měli být nejdéle 3-4 roky po prodělané cévní mozkové příhodě, ve věku nad 181et, kdy horní hranice není stanovena nebo probandi po traumatickém poškození mozku (TBI). Do praktické části budou zahrnuti pacienti se stupněm disability v rozsahu 1-3, nesmí se u nich vyskytovat plegie či kontraktura, jsou bez fatického deficitu a těžkého kognitivního deficitu - může být přítomna...
|
|
|
Dostupnost ergoterapeutické péče po ukončení ústavní hospitalizace u pacientů po získaném poškození mozku
Novotná, Barbora ; Hoidekrová, Kristýna (vedoucí práce) ; Angerová, Yvona (oponent)
DIPLOMOVÉ PRÁCE Jméno, příjmení: Bc. Barbora Novotná Vedoucí práce: PhDr. Kristýna Hoidekrová, Ph.D. Název diplomové práce: Dostupnost ergoterapeutické péče po ukončení ústavní hospitalizace u pacientů po získaném poškození mozku Abstrakt diplomové práce: V současné době neexistuje ambulantní péče, která by plynule navázovala na komplexní lůžkovou péči a zajišťovala dostupnost specializované neurorehabilitace ve všech potřebných oblastech (ergoterapie, fyzioterapie, logopedie a psychologie). Hlavním cílem práce bylo zhodnocení dostupnosti ergoterapeutické péče po ukončení ústavní hospitalizace u pacientů po získaném poškození mozku v Rehabilitačním ústavu Kladruby v rámci Kranioprogramu a vytvoření aktuálního seznamu smluvních poskytovatelů zdravotních služeb pro ambulantní ergoterapii v České republice pro dospělé. Diplomová práce využívala dotazníkové šetření, které proběhlo na 50 respondentech, kteří se účastnili Kranioprogramu v Rehabilitačním ústavu Kladruby. Průměr věku byl 53,4 (SD ± 15,1) let a účastnilo se 14 žen a 36 mužů. Dále byl zpracován seznam smluvních poskytovatelů zdravotních služeb pro ambulantní fyzioterapii, ergoterapii, logopedii, psychologii u jednotlivých pojišťoven. Výsledky dat ukazují, že 32 respondentů dochází alespoň na 1 ambulantní rehabilitaci během prvního měsíce po...
|
|
|
Komplexní rehabilitace osob se získaným poškozením mozku formou denního stacionáře Kliniky rehabilitačního lékařství 1.LF UK VFN; Návrh protokolu programu a jeho srovnání s protokolem denního stacionáře
Kyjevská, Martina ; Klimošová, Sylva (vedoucí práce) ; Šebková, Natálie (oponent)
DIPLOMOVÉ PRÁCE Jméno, příjmení: Bc. Martina Kyjevská Vedoucí práce: MUDr. Sylva Klimošová Název diplomové práce: Komplexní rehabilitace osob se získaným poškozením mozku formou denního stacionáře Kliniky rehabilitačního lékařství 1.LF UK a VFN Podnázev diplomové práce: Návrh protokolu programu a jeho srovnání s protokolem denního stacionáře Abstrakt diplomové práce: Tato teoretická práce přináší ucelený pohled na oblast ambulantních rehabilitačních programů u pacientů po získaném poškození mozku. Práce je zpracována formou literární rešerše a je rozdělena na teoretickou část a speciální část. Teoretická část práce se věnuje popsání problematiky získaného poškození mozku, neurorehabilitaci, procesu koordinace péče a ambulantní formě rehabilitace, včetně její efektivity, dostupnosti a limitů. Speciální část je zpracována formou literární rešerše (scoping review). Cílem speciální části práce je návrh protokolu programu primárně na základě zmapování dostupných literárních zdrojů a dále klinickém uvažování autorky práce. Dalším výstupem práce je porovnání reálného protokolu programu denního stacionáře KRL 1.LF UK a VFN a protokolu navrženého na základě rešerše. Hodnocené parametry byly indikace přijetí do programu, efektivní organizace programu, složení interdisciplinárního týmu, využívané metodiky,...
|
|
|
Využití dual task tréninku v rehabilitaci u pacientů po získaném poškození mozku
Hanzlíková, Kateřina ; Krivošíková, Mária (vedoucí práce) ; Klimošová, Sylva (oponent)
DIPLOMOVÉ PRÁCE Jméno a příjmení: Bc. Kateřina Hanzlíková Vedoucí práce: Bc. Mária Krivošíková, M. Sc. Název diplomové práce: Využití dual task tréninku v rehabilitaci u pacientů po získaném poškození mozku diplomové práce Pacienti po získaném poškození mozku mohou mít celou řadu kognitivních, motorických, psychických, fatických nebo smyslových potíží. Tyto poruchy mají dopad výkon personálních a instrumentálních všedních denních činnostech. Zároveň ztrácet funkce, které byly dříve automatické například schopnost udržet posturální Proto musí vynaložit více úsilí pro vědomou kontrolu . Kvůli tomu sníží vykonávat dva úkoly současně. Podmínky běžného dne vyžadují souběžné vykonávání více úkolových interakcí kognitivně zaměřené Denní stacionář na Klinice rehabilitačního lékařství lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Všeobecné fakultní nemocnice v je zařazen o pacienty po získaném poškození mozku Ten se zabývá tréninkem kognitivních a motorických funkcí Teoretická část této práce se zabývá problematikou dual . Cílem praktické části je 4týdenního intenzivního kognitivní, motorické funkce a soběstačnost u jedinců po získaném poškození Zjištění efektu dual task programu spočívalo v porovnání výkonu experimentální skupiny se skupinou kontrolní která absolvovala konvenční rehabilitaci. Oba výzkumné vzorky na začátku...
|
|
|
Autotrenažér a jeho využití v rehabilitaci osob se získaným poškozením mozku.
Strubinská, Šárka ; König, Jan (vedoucí práce) ; Nováková, Olga (oponent)
DIPLOMOVÉ PRÁCE Jméno, příjmení: Bc. Šárka Strubinská Vedoucí práce: Mgr. Jan König Konzultant práce: Mgr. Eliška Burdová, Mgr. Bc. Jitka Bonková Sýkorová Název diplomové práce: Autotrenažér a jeho využití v rehabilitaci osob se získaným poškozením mozku Abstrakt diplomové práce: Diplomová práce popisuje využití řidičského trenažéru na manuální ovládání v rehabilitaci osob se získaným poškozením mozku. Hlavním cílem diplomové práce je zjistit využitelnost autotrenažéru a možnost zvyšující pravděpodobnost návratu k řízení automobilu u klientů po získaném poškození mozku v chronickém stádiu. Mezi první dílčí cíl patří zjistit vliv tréninku s využitím autotrenažéru na pozornost a možnost zvyšující pravděpodobnost návratu k řízení automobilu u klientů po získaném poškození mozku v chronickém stádiu. Druhý z nich stanovuje, zda navržená sada testů jako kritérium pro zařazení do výzkumu na autotrenažér, je vhodně určena. V teoretické části jsou shrnuty poznatky o získaném poškození mozku a jeho následcích, kognitivních funkcích a jejich poruchách, řízení automobilu a legislativní úpravě nebo možnostech otestování řidičských dovedností. Dále lze v této části nalézt informace o rehabilitaci u získaného poškození mozku se zaměřením na kognitivní funkce a řidičské dovednosti a také popis autotrenažéru...
|
|
|
Ergoterapeutický program v kognitivním Denním stacionáři Kliniky rehabilitačního lékařství VFN
Filipčíková, Šárka ; Krivošíková, Mária (vedoucí práce) ; Šebková, Natálie (oponent)
DIPLOMOVÉ PRÁCE Jméno, příjmení: Bc. Šárka Filipčíková Vedoucí práce: Bc. Mária Krivošíková, M.Sc. Název diplomové práce: Ergoterapeutický program v kognitivním Denním stacionáři Kliniky rehabilitačního lékařství VFN Abstrakt diplomové práce: Kognitivní funkce jsou nezbytnou součástí v běžném životě každého jedince. Denní stacionáře zaměřené na kognitivní rehabilitaci nejsou doposud v České republice velmi známé a rozšířené. Diplomová práce se zaměřuje na rehabilitační programy pro osoby se získaným poškozením mozku. Hlavním cílem je poskytnout přehled terapeutických programů, které se zaměřují na kognitivní rehabilitaci. Teoretická část práce se také zabývá problematikou související s rehabilitací kognitivních funkcí. Cílem praktické části je ověřit vliv intenzivní 4týdenní terapie na paměť v kognitivním programu Denního stacionáře Kliniky rehabilitačního lékařství 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Všeobecné fakultní nemocnice u pacientů po získaném poškození mozku. Vedlejším cílem je aktualizace protokolu výše zmíněného programu a ověření jeho proveditelnosti ergoterapeuty. Data do analýzy programu byla získána ze vstupních a výstupních vyšetření provedených ergoterapeuty zapojených do programu. Výzkumný soubor se skládal z 26 účastníků programu. Typ práce byl kvantitativní a data byla...
|
|
|
Podněty pro duchovní péči o osoby se získaným poškozením mozku
Kurovská, Lenka ; Macek, Ondřej (vedoucí práce) ; Ulrichová, Monika (oponent)
Diplomová práce se zabývá oblastí duchovní péče o osoby, které prodělaly traumatické poranění mozku, cévní mozkovou příhodu či jiné poškození mozku získané během dospělosti. Představuje, čím po ukončení akutní léčby tito lidé procházejí, jaké jsou jejich potřeby a copingové strategie. Seznamuje s výsledky výzkumů věnujících se vzájemnému vztahu mezi spiritualitou/religiozitou a zvládáním nepříznivých okolností souvisejících se zdravotním stavem, léčbou a rehabilitací. Shrnuje doporučení pro vhodné uzpůsobení duchovní péče somatickým, komunikačním, kognitivním a psychosociálním změnám, které mohou v důsledku poškození mozku nastat. Zvláštní pozornost věnuje využití expresivních terapií a doplňkových metod, díky nimž lze reflektovat duchovní témata i jinak než v klasickém rozhovoru.
|
|
|
Možnosti nutriční intervence u pacientů po poškození mozku s limitací pohybu
Kadečková, Klára ; Sládková, Petra (vedoucí práce) ; Svěcená, Kateřina (oponent)
Pacienti se získaným poškozením mozku účastnící se rehabilitačního stacionáře na Klinice rehabilitačního lékařství 1. LF UK a VFN v Praze jsou často v průběhu rehabilitace limitováni únavou a nedostatkem energie. Rehabilitačního stacionáře se účastní převážně pacienti s poškozením mozku získaným po cévních mozkových příhodách a v menší míře i po mozkových traumatech. U těchto pacientů má velký význam sekundární prevence rozvoje či progrese aterosklerózy a prevence recidiv cévních mozkových příhod. Nutriční intervence hraje významnou roli v předcházení a léčbě mnoha rizikových faktorů aterosklerotického postižení tepen. Častým následkem mozkového poškození je také rozvoj sekundární sarkopenie. Pacienti účastnící se denního neurorehabilitačního stacionáře jsou odkázáni na vlastní donášku potravy. Individuální program, který je výsledkem vstupního vyšetření provedeným jednotlivými členy rehabilitačního týmu, nezahrnuje nutriční vyšetření. Proto se prováděla studie s pacienty po získaném poškození mozku v denním stacionáři Kliniky rehabilitačního lékařství v Praze. Pro výzkum byla využívána bioelektrická impedanční analýza zprostředkovaná diagnostickým přístrojem InBody 370 S. Pomocí měření byla získávána data o tělesném složení pacientů. Tato data a antropometrické údaje byly následně zhodnoceny ve...
|
|
|
Funkční hodnocení aktivit a participací pomocí Mezinárodní klasifikace funkčních schopností, disability a zdraví u pacientů s centrální hemiparézou.
Marková, Kateřina ; Sládková, Petra (vedoucí práce) ; Angerová, Yvona (oponent)
DIPLOMOVÉ PRÁCE Jméno, příjmení: Bc. Kateřina Marková Vedoucí práce: MUDr. Bc. Petra Sládková, Ph. D. Název diplomové práce: Funkční hodnocení aktivit a participací pomocí Mezinárodní klasifikace funkčních schopností, disability a zdraví u pacientů s centrální hemiparézou Abstrakt diplomové práce: Pro úspěšnou rehabilitaci pacientů má zásadní význam funkční samostatnost a sociální začlenění, které jsou doménami ergoterapie. Vhodný rámec pro funkční hodnocení může nejen ergoterapeutům poskytnout Mezinárodní klasifikace funkčních schopností, disability a zdraví. Hlavním cílem diplomové práce je stanovení funkčního obrazu vybraných pacientů s centrální hemiparézou. Dílčí cíle práce jsou verifikace předem stanovených hypotéz a zhodnocení vlivu Denního stacionáře Všeobecné fakultní nemocnice v Praze na funkční schopnosti pacientů s centrální hemiparézou. Hlavní metody výzkumu zahrnují zejména kvantitativní analýzu dat a komparaci, ale jsou využity taktéž kvalitativní analýza textu či deskripce. Výzkum retrospektivně hodnotí výsledky hodnocení aktivit a participací a faktorů prostředí u pacientů s centrální hemiparézou, kteří absolvovali Denní stacionář Všeobecné fakultní nemocnice v Praze. Výsledky naznačují, že pacienti s centrální hemiparézou mají ve většině hodnocených domén aktivit a participací...
|
|
|
Význam subjektivního hodnocení kvality života pacientů po získaném poškození mozku, dotazník WHODAS 2.0
Hysková, Ludmila ; Sládková, Petra (vedoucí práce) ; Pluhaříková-Pomajzlová, Jana (oponent)
DIPLOMOVÉ PRÁCE Jméno, příjmení: Bc. Ludmila Hysková Vedoucí práce: MUDr. Bc. Petra Sládková, Ph.D. Název diplomové práce: Význam subjektivního hodnocení kvality života pacientů po získaném poškození mozku, dotazník WHODAS 2.0 Abstrakt: Diplomová práce se zabývá kvalitou života u osob po získaném poškození mozku. Poškození mozku je častou příčinou vzniku disability dospělé populace. Cílem diplomové práce je zjistit jak se mění kvalita života u osob po získaném poškození mozku v závislosti na absolvování denního stacionáře. Dále je cílem zjistit, zda existuje korelace mezi subjektivními daty WHODAS 2.0 a objektivními daty FIM. Teoretická část popisuje získané poškození mozku, jeho typy a následky a následnou rehabilitaci. Dále se podrobně zaměřuje na kvalitu života a možnosti jejího hodnocení pomocí různých nástrojů. Dotazník WHODAS 2.0 je představen a jeho popsán jeho způsob klinického použití. Praktická část se zaměřuje na metodologii práce, cíle, hypotézy a výzkumný soubor. Výzkumný soubor obsahuje 21 pacientů, kteří absolvovali rehabilitační denní stacionář po dobu 4 týdnů. Data jsou sesbírána z období od dubna 2022 do března 2023. Výsledky práce ukazují, že kvalita života se v průběhu rehabilitačního denního stacionáře zlepšila u dvou třetin pacientů přibližně o 7 %. Stejně tak byla snížena...
|
host ::
RSS.