Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 41 záznamů.  1 - 10dalšíkonec  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Pandemie: o válce, útlaku a jiných metaforách
Tikal, Matěj ; Dvořák, Tomáš (vedoucí práce) ; Hájek, Martin (oponent)
Tato práce se zabývá analýzou metafor objevující se ve vystoupeních politických elit, a které byly využívány k sociální konstrukci významu pandemie Covid-19 a jejích dopadů na společnost. V práci je pandemie Koronaviru nejdříve popsána jako politický problém. Následně jsou představeny teze o sociálním konstruktivismu a na vybrané literatuře je shrnuto dostupné poznání o pandemickém diskurzu. Politická rétorika je v této práci pojímána jako konfliktní a ve vzájemném vztahu s veřejnou debatou. Práce pokračuje výkladem konceptuální teorie metafor. Na základě kritické metaforické analýzy tato práce v rámci používaných metafor odhalila konflikt mezi hodnotami bezpečí a svobody, které se projevily v rozporu mezi metaforou války a metaforou útlaku, a kterýmžto konfliktem lze vysvětlit některé fenomény, kterých byla česká společnost během pandemie svědkem. Práce ukazuje, že metafory jsou vhodným nástrojem pro zkoumání interpretace problémů, které se se vymykají poznání skrze nástroje dostupné sociálním aktérům v rámci jejich každodenního vědění, a proto se analýza metafor může ukázat jako prospěšným nástrojem při zkoumání následujících krizí, které mohou do značné míry působit minimálně podobně abstraktním dojmem, jako pandemie Covid-19.
Zoo jako sociálně konstruované instituce v měnících se společenských a teritoriálních kontextech
Nekolný, Lukáš ; Fialová, Dana (vedoucí práce) ; Šantrůčková, Markéta (oponent) ; Boltižiar, Martin (oponent)
Tato disertační práce se zabývá výzkumem zoo jako sociálního konstruktu, který svou historií a podobou reprezentuje vývoj vztahu společnosti a přírody, resp. člověka a zvířat. Zároveň jde o specifickou kulturní krajinu odrážející i další změny paradigmat a potřeb ve společnosti. Aktuální podoba zoo vždy reflektovala různé ekonomické, politické, environmentální a kulturní aspekty, resp. názorové i prostorové proměny společnosti. Práce je zároveň příspěvkem do diskuze uplatnění tematizace typické pro současnou společnost zaměřenou na zážitky. Cílem práce je charakterizovat vývoj zoo a jejich současnou podobu v Evropě, kde tento koncept na přelomu 18. a 19. století vznikl, a diskutovat regionální rozdíly s ohledem na odlišný geografický kontext postsocialistického prostoru. Z pohledu geografie se jedná o doposud vzácně řešené téma, a to jak z pohledu teoretického (zoo jako příklad zkoumané specifické krajiny), tak z pohledu zkoumaného regionu, který byl v dosavadní literatuře opomíjen. První část poskytuje teoretický rámec pomocí diskuze odborné literatury a formulování východisek práce na základě vybraných konceptů a paradigmat (sociální konstruktivismus, vztah člověka a zvířat, koncepty kulturní krajiny, tematizace, turistické atraktivity) klíčových pro výzkum a reflexi zoo a jejich podob, rolí a...
Informovanost o paliativní péči, způsobech jejího poskytování a postojích k ní z pohledu praktických lékařů, nemocničního personálu a veřejnosti v kraji Vysočina.
Koudelová, Radka ; Krejčí, Jiří (vedoucí práce) ; Mertl, Jiří (oponent)
Diplomová práce je členěna do dvou částí, teoretické a praktické. Teoretická část nastiňuje tyto pojmy, tj. paliativní péče, vzdělávání v paliativní péči, povědomí o paliativní péči a postoj k paliativní péči, jsou zde vymezeny jejich definice a stručný úvod do paliativní péče z historického a společenského hlediska. Teoretická část se také věnuje legislativě související s paliativní péčí. Výzkumná část je zaměřena na zjišťování postojů a informovanosti o paliativní péči k těmto pojmům ze strany praktických lékařů, personálu nemocnic a veřejnosti. Na základě kvalitativního šetření si práce klade za cíl zjistit postoje praktických lékařů, zaměstnanců nemocnic a veřejnosti k vnímání paliativní péče v Kraji Vysočina. Shromážděná data byla zpracována pomocí kvalitativní analýzy. Otevřené otázky byly zpracovány pomocí otevřeného kódování a následně byla použita tematická analýza. Bylo identifikováno osm tematických celků. Následně byly výsledky interpretovány a porovnány s informacemi nalezenými v literatuře, čímž byl nabídnut základní vhled do problematiky. Klíčová slova: informovanost o paliativní péči, paliativní péče, postoj k paliativní péči, praktičtí lékaři, nemocniční personál, veřejnost, sociální konstruktivismus, kraj Vysočina
Mediální konstrukce odbornosti na příkladu pandemie Covid-19
Ziegler, Aleš ; Nečas, Vlastimil (vedoucí práce) ; Jirák, Jan (oponent)
Tato práce se zabývá sociální konstrukcí expertního vědění v průběhu vrcholné fáze pandemie covid-19 (červenec 2020 až únor 2021). Jsou v ní představeny současné teoretické diskuze ohledně teorie nastolování agendy a paradigmatu rámcování, a jejich vztah k normativním úvahám o médiích. V praktické části je proveden kvalitativní výzkum rozhovorů s odborníky na dvou důležitých českých portálech, v nichž jsou identifikovány mediální rámce metodou zakotvené teorie, a následně je proveden kvantitativní výzkum pátrající po zajímavých vztazích mezi identifikovanými rámci.
Srovnání Hanse Kunga a jeho díla Světový étos s civilním náboženstvím
Knotek, Daniel ; Hošek, Pavel (vedoucí práce) ; Hajko, Dalimír (oponent)
Tato diplomová práce pojednává o dvou universalistických koncepcích, představených švýcarským katolickým teologem Hansem Küngem a jeho dílem Světový étos a civilním náboženstvím. V první části představuji osobnost Hanse Künga, jeho dílo, myšlenky a knihu Světový étos. Té se dostalo velkého ohlasu na mezinárodních fórech, v církvích i společnosti. Küng zde formuluje tři základní teze: Není přežití bez světového étosu. Není světový mír bez míru mezi náboženstvími. Není mír mezi náboženstvími bez mezináboženského dialogu. Tyto teze vyjadřují nutnost dialogu, který by formuloval uskutečnitelné vize v budoucnosti. V druhé části představuji méně známý pojem civilní náboženství a jeho proměny a vývoj v dějinách. Jde o pojetí na pomezí sociologie, politologie, filosofie a teologie, které zkoumá procesy utváření společnosti a její náboženskou referenční řeč. Do akademického diskursu se dostává zejména v období šedesátých až osmdesátých let dvacátého století, reprezentované například americkým sociologem Robertem Bellahem. V třetí části práce obě universalistická pojetí komparuji a snažím se zjistit, v čem se shodují a v čem má každé z nich něco specifického. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
Sociální konstrukce druhové nadřazenosti
Klicnar, Filip ; Vandrovcová, Tereza (vedoucí práce) ; Balon, Jan (oponent)
Práce se zabývá sociální konstrukcí druhové nadřazenosti v euroatlantickém civilizačním prostoru. Cílem je popsat proces konstruování této nadřazenosti a rovněž její důsledky. Počátkem této nadřazenosti byla domestikace divokých zvířat. Druhým zásadním momentem se stal přechod od tradiční společnosti k industriální. V té byla některá zvířata zvěcněna v předmět tržních vztahů a ve společnosti se utvrdila víra v legitimnost využívání těchto zvířat pro ekonomické účely. Tato víra je veskrze iracionální. Společnost při procesu konstruování reality začala vnímat daný stav jako přirozený a správný. Aby se vyhnula etickému rozporu, vytěsnila během procesu civilizace negativní aspekty této reality mimo smysly svých členů, k čemuž jednotlivcům napomáhají rovněž psychologické mechanismy vytěsňování reality. Konec práce je věnován podmínkám, které umožnily uskutečnění holocaustu, a na jejichž základě doposud funguje racionálně-ekonomická moderní společnost. Tyto podmínky se ve společnosti udržují v povaze ekonomického systému.
Rakovina jako strašák, aneb jak se pacienti s nádorovým onemocněním učí zacházet se svou nemocí
Spíralová, Anna ; Grygar, Jakub (vedoucí práce) ; Hájek, Martin (oponent)
Tato práce se zaměřuje na důležité téma dnešní doby, kterým je rakovina. Popisuje tuto zákeřnou nemoc z pohledu sociálního, tedy z pohledu toho, jaké dopady má nemoc na život ve společnosti, ale i na postavení nemocného jedince v ní. Rakovina je spojena se silnými konotacemi, které vyplývají z pohledu, jaký tvoří média a spolčenost. Je to primárně status bojovníka, který je dominantní i tím, jak je nemoc komunikována v rodině a jak je na ni pohlíženo. Pacient s rakovinou alias bojovník je člověk, který má rakovinu, ale nepřestává být aktivní, bojuje s nemocí, ale nezapomíná na svůj život a dál pracuje, žije společensky atd. Takovéto chování je od něho často očekáváno rodinou i blízkými, ale rakovina je nemoc, která působí velice často bolest a obavu o vlastní život a nemocný se tak musí potýkat nejen s ní, ale i s naplněním představy bojovníka pro své blízké. Dále bude ukázáno, jak s nemocí pracují samotní pacienti, jak se "učí být nemocnými" i jak nemoc dále začleňují do své biografie, jako velice zásadní událost ve svém životě a jak její vznik, jehož představa není zcela jasná, dávají do vztahu se svým životem a její vznik spojují s určitým typem trestu, který jim byl dán za "nevhodné" chování. Tato konstrukce tak bude částečným nahlédnutím do sociálního konstruktivismu i a částečně i do práce s...
The Final Externalization of the Others and its Consequences for the Turkish Foreign Policy
Chvátal, Viktor ; Střítecký, Vít (vedoucí práce) ; Ditrych, Ondřej (oponent)
Diplomová práce se věnuje analýze turecké zahraniční politiky vůči regionu Centrální Eurasie, respektive sub-regionům Blízkého východu a Střední Asie, v období 1991 až 2010. Z hlediska teoretického ukotvení práce kombinuje modifikovaný sociální konstruktivismus s předpoklady kritické geopolitiky. V konstruktivistické části se práce na základě propojení s analýzou zahraniční politiky (AZP) zaměřuje na domácí úroveň, tedy na přezkum identitárního ukotvení jednotlivých aktérů. Z hlediska vlivu identitární proměnné na zahraniční politiku je těžiště analýzy umístěno do období po roce 1991. Za účelem dosažení kontextuálního vhledu však práce zahrnuje i obecný rozbor konfliktu identit uvnitř turecké (osmanské) společnosti, který je pozorovatelný již od první poloviny devatenáctého století. V případě geopolitického rozpadu práce vychází ze základního kritického předpokladu o diskurzivním (nematerialistickém) charakteru geopolitické argumentace. Cílem je identifikace geopolitických metafor, které byly v rozmezí let 1991 až 2010 aplikovány tureckými elitami vůči výše uvedeným sub-regionům Centrální Eurasie. V tomto případě dochází k logické syntéze teoretických přístupů. Geneze a užití geopolitických metafor je zároveň zkoumána z hlediska identity těch, kteří je formulují. Diplomová práce dokazuje, že jedním...
Mediální (re)konstrukce kolektivní paměti: Říjen a Listopad - opora současné české národní identity.
Vacková, Kateřina ; Křeček, Jan (vedoucí práce) ; Štechová, Markéta (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá tématem vztahu masových médií, kolektivní paměti a národní identity. Kolektivní paměť i národní identitu chápu v souladu s teorií sociálního konstruktivismu jako sociální konstrukty. Masová média vnímám jako činitele, kteří se na konstruování sociální reality podílejí. Práce se soustředí na analýzu mediálních interpretací významných událostí českých dějin - Října 1918 a Listopadu 1989. Analyzovány jsou komentáře vycházející při příležitosti výročí těchto událostí v letech 1998 - 2009. Zvolenými analyzovanými médii jsou české deníky Hospodářské noviny, Lidové noviny a Mladá fronta DNES. K rozboru vybraných textů je použita kvalitativní metoda analýzy obsahu. Cílem práce je odhalit některé typické mediální diskurzy opírající se o národní minulost, na jejichž základě je posilována současná česká národní identita. Výzkumná část práce je doplněna o teoretický rámec zahrnující výklad relevantních pojmů a část metodologickou.
Svět dětské mozkové obrny : nahlížení vlastního postižení v průběhu socializace
Kudláček, Miroslav ; Kabele, Jiří (vedoucí práce) ; Titzl, Boris (oponent)
- Miroslav Kudláček "Svět dětské mozkové obrny" Práce chce popsat proces, jakým lidé s Dětskou mozkovou obrnou (dále jen DMO) poznávají své postižení. Pro symptomy tohoto postižení je totiž charakteristické, že vznikají nejpozději do jednoho roku po narození. Z toho plyne, že takto postižený člověk/dítě nemá zkušenost "být zdravý". Proto musí své postižení nahlížet a konstruovat jiným způsobem než např. lidé po úrazu. Práce chce tedy popsat kognitivní proces, jakým takto postižení jedinci své postižení poznávají. Teoreticky se chci opírat o sociální konstruktivismus a vývojovou psychologii J. Piageta. Metodologická část by se měla sestávat z rozhovorů s lidmi s DMO.

Národní úložiště šedé literatury : Nalezeno 41 záznamů.   1 - 10dalšíkonec  přejít na záznam:
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.