|
|
Nepůvodní druhy obojživelníků a plazů na Blízkém a Středním východě
Pazderková, Marie ; Šmíd, Jiří (vedoucí práce) ; Brejcha, Jindřich (oponent)
Tato literární rešerše shrnuje informace o dvanácti druzích plazů a obojživelníků, kteří jsou nepůvodní až invazivní na Blízkém a Středním východě. Studované území zahrnuje následující státy: Bahrajn, Egypt, Irák, Írán, Izrael, Jordánsko, Katar, Kuvajt, Libanon, Omán, Jemen, Saúdská Arábie, Sýrie, Turecko, Spojené arabské emiráty a Palestina. Nepůvodní druhy se na nová území dostávají hlavně lidským zapříčiněním, ať neúmyslným, jako například převezení daného zvířete společně se zemědělskými plodinami či exotickými rostlinami, či úmyslným, jako například vypuštěním zvířete chovatelem do volné přírody. Introdukce nepůvodních druhů může mít neblahé následky pro stabilitu původního ekosystému, z lidského hlediska pak mohou mít nepůvodní druhy negativní vliv na místní zemědělství. Klíčová slova: Nepůvodní druh, invazivní druh, Blízký východ, Střední východ, ekosystém, introdukce, plaz, obojživelník
|
|
|
Vliv ekosystémového inženýra bobra na lokální diverzitu obratlovců
Komár, Ondřej ; Munclinger, Pavel (vedoucí práce) ; Uhlíková, Jitka (oponent)
Bobři (Castor spp.) patří mezi ekologické inženýry a klíčové druhy pro svou schopnost výrazně modifikovat krajinu pro své ekologické potřeby. Bobři však nevytváří vhodná prostředí k životu a rozmnožování je sami pro sebe ale i pro celou škálu dalších druhů obratlovců a zvyšují tak lokální druhovou diverzitu. V současnosti žijí jen dva druhy bobrů, bobr evropský (Castor fiber) a bobr kanadský (Castor canadensis), ale v jejich schopnostech modifikovat lokální krajinu se při stejných ekologických podmínkách nijak neliší. Stavba bobří hráze na vodním toku a následné zatopení krajiny dává vzniknout bobří nádrži, která je vhodným prostředím k životu hlavně pro obojživelníky, sladkovodní želvy a vodní a brodivé ptáky. Bobři vytváří vhodná prostředí k životu rovněž pro další semi-akvatické savce, jako jsou například ondatra pižmová (Ondatra zibethicus) a vydra říční (Lutra lutra). Vliv bobrů na lokální druhovou diverzitu ryb je složitý a závisí na vlastnostech vodního toku jako je například gradient proudu. Bobří hráze mohou také do určité míry omezit migraci tažných ryb, ale absolutní migrační bariéru pro ně nepředstavují. Bobři neovlivňují jen obratlovce obývající vodní a pobřežní ekosystémy. Bobří aktivita zvyšuje také lokální druhovou diverzitu terestrických druhů obratlovců, mezi které patří v první...
|
|
|
Ekologie pajasanu žláznatého (Ailanthus altissima) v Česku
Stejskalová, Nikol ; Weiser, Martin (vedoucí práce) ; Pergl, Jan (oponent)
Pajasan žláznatý (Ailanthus altissima) je invazní listnatý strom, který se ze svého původního areálu rozšířil na všechny kontinenty kromě Antarktidy. Do České republiky se dostal na počátku 19. století jako okrasný strom do zámeckých zahrad a parků. Později zplaněl a začal se šířit v okolí měst, ale i do volné přírody. Dnes ho v Česku nacházíme především v teplejších a sušších regionech a člověkem narušených oblastech. Převážný výskyt na těchto lokalitách by mohl vypovídat o ideálních podmínkách, které A. altissima vyhledává ke svému růstu a šíření. Studovanými podmínkami v této bakalářské práci byly světlo, teplota, půda, dostupnost vody a celkově prostředí, ve kterém se A. altissima v původním i nepůvodním areálu nachází. U jednotlivých podmínek byly stanoveny limity, které by mohly definovat, kde se A. altissima může vyskytovat a kde už nikoliv, a vše bylo vztaženo k podmínkám v Česku. Z výsledků vyplývá, že jeho výskyt v Česku nejvíc ovlivňuje nadmořská výška a s ní spojená průměrná roční teplota. Zastínění A. altissima limituje, ale méně, než se původně předpokládalo. Co se týká půdy a dostupnosti vody, je A. altissima velmi nenáročný. Otázkou je, zda A. altissima již stihl obsadit všechny lokality, na kterých je schopen v České republice růst, a jak se může jeho rozšíření změnit s měnícím se...
|
|
| |
|
|
Vliv hlaváče černoústého (Neogobius melanostomus) na potravní řetězec řeky Ploučnice
STANĚK, Pavel
Biologické invaze jsou významným spouštěčem změn v daném ekosystému. Vlivem přítomnosti invazivního druhu může dojít ke změnám v potravní síti původního společenstva, což má za následek změnu celého zasaženého ekosystému a enviromentální a ekonomické dopady. Tato práce byla zaměřena na výzkum vlivu nepůvodního hlaváče černoústého na společenstvo řeky Ploučnice. Hlaváč černoústý je na území ČR poměrně novým druhem, kdy k jeho zavlečení došlo nejpozději v roce 2015. Hlavními cíli této práce byly porovnat vliv hlaváče černoústého na potravní řetězec a společenstvo lokalit řeky Ploučnice, přičemž byla sledována: 1/ potravní preference hlaváče černoústého, 2/ jeho kompetice s vrankou obecnou (Cottus gobio, L 1758) jakožto významným a chráněným druhem, vyskytující se v dané lokalitě, který má podobní habitatové a potravní nároky, 3/ specializaci dravých druhů ryb které se na lokalitách vyskytují na hlaváče černoústého jako potravní zdroj. Pro zjištění těchto cílů byla vybrána řeka Ploučnice, jejíž spodní část vlévající se do řeky Labe je invadovaná hlaváčem černoústým, nicméně díky příčným bariérám jsou horní části řeky Ploučnice zatím bez zaznamenaného výskytu hlaváče černoústého. V této práci byly zkoumány čtyři lokality, dvě s přítomností a dvě bez přítomnosti hlaváče černoústého. Pro zjištění stanovených cílů byly na všech lokalitách vzorkovány veškeré detekované složky potravního řetězce. Výsledky byly vyhodnocovány za pomocí využití analýzy stabilních izotopů uhlíku a dusíku s následným využitím bayesovských modelů. V lokalitách s přítomnostní hlaváče černoústého byl tento druh nejvíce abundantní ve srovnání s ostatními druhy. Výsledky naznačují že hlaváč černoústý je potravní generalista, který preferuje snadno dostupný a abundantní zdroj potravy. Při analýze potravních zdrojů byla zjištěna podobnost preferované stravy mezi hlaváčem černoústým a vrankou obecnou, což naznačuje možnou přítomnost potravní kompetice. Při porovnání trofických nik byl zjištěn zvýšený překryv nik mezi některými ontogenetickými stádii vranky obecné a hlaváče černoústého, který místy dosahoval až 67,8 %. Dalším zjištěním bylo zvýšení překryvu trofických nik jednotlivých ontogenetických stádií vranky obecné v přítomnosti hlaváče černoústého. Při analýze potravy dravých druhů ryb pak nebyla prokázána výrazná potravní preference hlaváče černoústého v potravě analyzovaných druhů. Tato práce potvrdila že hlaváč černoústý je významem konzumentem, kompetitor i kořist pro některé predátorní druhy ryb našich vod.
|
|
| |
|
|
Problematika invazních druhů raků na území České republiky
Čuprová, Veronika
Diplomová práce navazující na bakalářskou práci „Invazní druhy živočichů v České republice“ je zaměřena na problematiku invazních druhů raků. Cílem práce je popsat legislativu, dosavadní způsob monitoringu těchto druhů a možnosti jejich regulace. Práce se zabývá monitoringem invazních druhů raků na dvou vybraných lokalitách v České republice a aplikací vhodných regulačních zásahů. Spolu s monitoringem byly odebrány vzorky vody a provedeny rozbory na přítomnost račího moru. Z výsledků je patrné, že na lokalitě Prostřední rybník, kde se vyskytuje rak mramorovaný a kde probíhají eradikační opatření už od roku 2020, se stále nepodařilo tohoto raka zcela úspěšně vymýtit. Z rozhovoru provedeného s místními respondenty bylo zjištěno, že zhruba polovina dotázaných má o této problematice povědomí, a to právě díky akcím uskutečněným v rámci eliminace tohoto druhu a informačním tabulím rozvěšených v okolí. Na lokalitě Besének je kromě raka signálního přítomna i malá populace původního ohroženého druhu raka říčního. I na této lokalitě byly provedeny regulační opatření s cílem co nejvíce eliminovat tento invazní druh a zabránit potenciálnímu ohrožení původních raků. Na základě získaných výsledků byla na obou lokalitách navržena další možná regulační opatření. Do budoucna by bylo zapotřebí se více zaměřit na osvětu tohoto vysoce aktuálního tématu, jelikož právě povědomí a pochopení veřejnosti je považováno za jedno z nejúčinnějších preventivních opatření.
|
|
|
Vegetace na zemědělské půdě v blízkosti železničních tratí
Vidrmertová, Ivana
Cílem práce bylo sledování vegetace, druhové zastoupení a procentuální pokryvnost jednotlivých druhů v ovocném sadu sousedícím s železniční tratí. K pozorování byla vybrána tři stanoviště, a to meziřadí ovocného sadu, cesta v sadu a železniční násep. Vegetace byla hodnocena fytocenologickými snímky, kterých bylo provedeno 18, každý o rozloze 10 m2. Pozorování probíhalo v červenci a září 2022. Data byla zpracována analýzou hlavních komponent (PCA) a redundanční analýzou (RDA). Současně byla data zpracována do tabulek dle stanoviště a termínu pozorování. Během hodnocení bylo nalezeno 38 druhů rostlin, jednotlivé zastoupení plevelných druhů bylo rozloženo do pěti skupin dle stanoviště. Mezi hodnocenými druhy bylo nalezeno pět invazivních druhů – Amaranthus retroflexus, Cirsium arvense, Erigeron annuus, Setaria pumila a Solidago canadensis.
|
|
|
Myslivost a rybářství ve světle vybraných otázek ochrany životního prostředí
Rudolf, Vít ; Stejskal, Vojtěch (vedoucí práce) ; Sobotka, Michal (oponent)
Myslivost a rybářství ve světle vybraných otázek ochrany životního prostředí Tématem předkládané diplomové práce je myslivost a rybářství ve světle vybraných otázek ochrany životního prostředí. Myslivost i rybářství jsou činnosti, které volnočasových aktivit nicméně jejich hlavním účelem je ochrana přírody a jako takové by měly reagovat na změny v přírodě, které sebou přináší klimatická změna. Cílem diplomové práce je poskytnutí čtenáři základní náhled do problematiky právní úpravy myslivosti a rybářství a hodnocení současné právní úpravy z hlediska připravenosti na změny přírodě, které sebou přináší probíhající klimatická změna. Naplnění druhého cíle je sledováno nalezením odpovědi na tři otázky: Pečuje česká úprava dostatečně o zachování biologické rozmanitosti?", "Bojuje česká právní úprava efektivně s invazivními a nepůvodními druhy?" "Je česká právní úprava připravená na změny v chování zvířat, které nevyhnutelně nastanou klimatickou změnou?". Práce je dělena do pěti kapitol. Začátek práce je věnován problematice klimatické změny je kladen důraz zejména na vyložení problémů týkajících se úbytku biodiverzity, příchodu nepůvodních druhů a změn v chování zvířat. Dále je v práci věnován prostor stručnému vylíčení jak faktické, tak právní historie myslivosti a rybářství a pramenům mezinárodního práva, které...
|
|
| |
host ::
RSS.