Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 62 záznamů.  1 - 10dalšíkonec  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Testing of the possible applications of the flow-through dual amperometric detector
Vikartovský, Andrej ; Dejmková, Hana (vedoucí práce) ; Baluchová, Simona (oponent)
V tejto práci boli preskúmavané možnosti využitia elektrochemického duálneho detektora v prietokovom usporiadaní pomocou prietokovej injekčnej analýzy. Duálny detektor bol najprv testovaný pre hexakyanoželeznatan draselný pre jeho reverzibilnú oxidáciu na generačnej elektróde a následnej redukcii na detekčnej elektróde. Preskúmavané boli možnosti stanovenia nitrolátok, kedy na generačnej elektróde vznikal redukciou nitroskupín hydroxylamín, ktorý bol následne oxidovaný na detekčnej elektróde. Vďaka stanoveniu v oxidačných potenciáloch sa podarilo vyhnúť šumu spôsobeného redukciou kyslíka a bol dosiahnutý limit detekcie pre dinitrofenol 0,47 μmol∙dm−3 . Boli overené možnosti využitia duálneho detektora pre detekciu v redukčných potenciáloch minimalizovaním vplyvu kyslíka, jeho redukciou na generačnej elektróde. Ďalej bola sledovaná možnosť využitia duálneho detektora pre stanovenie dopamínu v prítomnosti kyseliny askorbovej na základe reverzibilnej oxidácie dopamínu a ireverzibilnej oxidácie kyseliny askorbovej. Limity detekcie dopamínu pomocou redukcie na detekčnej elektróde boli v prítomnosti kyseliny askorbovej o koncentrácii 0,1 mmol∙dm−3 0,31 μmol∙dm−3 . V prítomnosti kyseliny askorbovej o koncentrácii 1,0 mmol∙dm−3 klesal redukčný signál dopamínu a zároveň vznikal redukčný signál bez jeho...
Fyziologické a neurobiologické koreláty osobnostních rysů
Kubelková, Klára ; Nekovářová, Tereza (vedoucí práce) ; Jonáš, Juraj (oponent)
Tato práce se snaží poskytnout přehled doposud známých molekulárních, genetických, stejně tak jako strukturních a funkčních korelátů osobnostních rysů, přičemž se zaměřuje primárně na typologii podle extenzivně používané klasifikace "NEO PI-R" ("Big five"). Též se snaží alespoň stručně pojednat o metodice získávání jak neurobiologických, tak psychologických dat a její validitě. V neposlední řadě si klade za cíl poukázat na silné a slabé stránky neurobiologického přístupu k osobnosti, jeho možné přínosy i úskalí. Jejím cílem není stanovit přesný podíl biologických a sociálních vlivů, ale objasnit mechanismy, které se na této biologické podmíněnosti podílejí. Přestože v dnešní době existuje obrovské množství odborných studií zabývajících se biologickým substrátem osobnosti, je mezi nimi značná nejednotnost, a to jak co se týká metodiky, tak poskytovaných výsledků. Jen malá část z nich se navíc snaží své nálezy vysvětlit možnými mechanismy jejich účinku a zapojit je tak do širšího obrazu propojenosti mezi mozkem a osobností. Tyto a mnohé další limitace neurobiologického výzkumu osobnosti, kterým je v práci věnována nemalá pozornost, jsou jen důkazem nesmírné komplexity lidského mozku a lidské osobnosti. Přesto se některé výsledky zdají být významnější než jiné, ať už pro jasnější vysvětlení jejich...
Digital Detox at Brno University of Technology
Kozlovský, Dominik ; Šťastná, Dagmar (oponent) ; Ellederová, Eva (vedoucí práce)
This bachelor’s thesis aims to frame the concept of digital addiction and digital detox and research digital addiction and the experience with digital detox among students and teachers at Brno University of Technology. The thesis consists of a theoretical part, which includes a literature review of digital addiction and digital detox, and a practical part, focused on the research using a questionnaire distributed to students and teachers. The questionnaire survey results showed that more than 70% of respondents spend more than two hours daily on the phone, with Facebook and Instagram being the most used applications. Simultaneously, almost 70% of respondents admitted using the phone more than they originally intended, which suggests possible symptoms of digital addiction. Almost 90% of respondents were aware of digital detox, and about 50% had personal experience with some form of digital detox. Most respondents recommended digital detox, which indicates their awareness of its positive effects.
Rheological properties of modified polymer-composite bone pastes
Hlináková, Kristýna ; Vojtová, Lucy (oponent) ; Michlovská, Lenka (vedoucí práce)
Diploma thesis is focused on study of visco-elastic behavior of bone pastes based on calcium phosphate and the aqeous solution of biodegradable termosensitive triblock copolymer improving flowing properties of the paste. In the theoretical part, a brief characterization of calcium phosphate cements is elaborated. It also deals with the characteristics of rheological properties of injectable bone pastes. It includes a brief overview of additives influencing the rheological and mechanical properties of pastes. The experimental part was firstly focused on the triblock copolymer characterization by proton nuclear magnetic resonance spectroscopy and rheology. Secondly, the preparation of modified polymer-phosphate pastes was evaluated in terms of visco-elastic properties. Bone paste was modified by the addition of adhesive compouds (dopamine and sodium iodate) and antibacterial compound (selenium nanoparticles). Visco-elastic properties were performed by rheological analysis, during which the setting process proceeded exhibiting significant changes in the thixotropic behavior of both unmodified and modified phosphate pastes. The setting process took place at 23 °C and 37 °C imiting physiological environment. Morphology of polymer-phosphate pastes was characterized by scanning electron microscopy and the particle size was determined using a laser particle analyzer. It has been shown that the above-mentioned additives had a positive effect on the kinetics of self-setting paste process, moreover, selenium nanoparticles improved as well thixotropic behaviors of polymer-phosphate pastes. Therefore, novel injectable composite bone pastes are suitable for mini-invasive surgery in terms of treating fractures due to the adhesion additives as well as for osteomyelitis treatment due to the possible release of antibacterial nanoparticles.
Modification of thermosensitive copolymer with bioactive substances for medical applications
Debnárová, Simona ; Vojtová, Lucy (oponent) ; Michlovská, Lenka (vedoucí práce)
Biodegradable synthetic polymers bring many advantages over other materials for the utilization in the field of regenerative medicine and tissue engineering. The most important advances involve the capability of optimalizing mechanical or chemical properties and the degradation kinetics. Especially polyesters are interesting because of their simple biodegradation. They undergo the hydrolysis of ester linkage and the degradation products are metabolized without harmful effects. Diploma thesis is focused on synthetic biodegradable PLGA-PEG-PLGA triblock copolymers based on poly(lactic acid) (PLA), poly(glycolic acid) (PGA) and poly(ethylene glycol) (PEG) that belong to the group of biodegradable polyesters. The content of hydrophilic and hydrophobic parts of polymer chain induces the amphiphilic character. Prepared triblock copolymers are capable of forming hydrogel by physical cross-linking in consequence of their amphiphilic character. These materials have noticed significant interest in the field of medical sciences. Theoretical part describes hydrogels, physical cross-linking of amphiphilic block copolymers and the mechanisms of degradation. Description of PLGA-PEG-PLGA triblock copolymers is divided on PLGA copolymers, PEG and their physico-chemical properties. Reliable knowledge of chemical functionalization by succinic anhydride, folic acid and itaconic anhydride is presented. Dopamine is introduces as a linker and the most important bioactive substances are mentioned. Experimental part presents certain methods of synthesis that lead to functionalization and modification of PLGA-PEG-PLGA triblock copolymers. Functionalization by itaconic anhydride was proceeded to obtain functionalized copolymer with both ends capped by reactive double bonds and carboxylic groups. The double bonds enable to form chemical cross-links and the end-capped carboxylic groups offer the opportunity to modify it by biologically active compounds. The modification by bioactive substances L-lysine and butylamine enriches the polymer network and linker dopamine provides the versatility of attached bioactive substances, their stabilization and the maintenance of its biological activity. Final products were characterized by the means of 1H NMR, FTIR and DRA analysis. Functionalization was carried out in a bulk with higher amount of bonded itaconic acid 79.4 mol % and subsequent modifications were proceeded in aqueous solution, organic solution or in a bulk. The most effective method of modification was synthesis in organic solution with solvent N,N-dimethylformamide with activating system dicyclohexylcarbodiimide and 4-(dimethylamino)pyridine. The highest amount of bonded dopamine was 18.6 mol %, the highest amount of attached butylamine was 7.8 mol % and L-lysine was not bonded at all.
Molekulově imprintované polymery jako nástroj pro izolaci klíčových biologicky aktivních molekul
Vodová, Milada ; Jaroslava, Bezděková (oponent) ; Nejdl, Lukáš (vedoucí práce)
Bakalářská práce je zaměřena na přípravu a optimalizacimolekulově imprintovaných polymerů selektivních pro vybranou nukleovou bázi (uracil). Molekulově imprintované polymery, které sloužili pro selektivní izolaci uracilu, byly připraveny technikou nekovalentního imprintingu zavyužití dopaminu jako funkčního monomeru. Detekce izolovaného uracilu byla provedena pomocí kapilární elektroforézy s absorpční detekcí (–260nm).Podrobně byly zkoumány podmínky přípravy molekulově imprintovaných polymerů,jejich vazebné vlastnosti, adsorpční kinetika a selektivita. Dále byly takto připravené polymerní matriály využity pro selektivní izolaci a detekci uracilu zkomplexních vzorků.Jako komplexní vzorky byly použity rajčatové výrobky, kde uracil sloužil jakoindikátor bakteriální kontaminace.
Obranné reakce včel vůči přírodním toxinům
KAINZOVÁ, Klára
Cílem této magisterské práce bylo monitorování obranných reakcí včel po aplikaci včelího jedu. To zahrnovalo expresi vitellogeninu v tukovém tělese u trubce a dělnice a hladiny vitellogeninu v jednotlivých orgánech (hemolymfa, Malpighické trubice, střevo, tukové těleso), hladiny biogenních aminů, konkrétně dopaminu v jednotlivých včelích orgánech dělnice a trubce, hladiny adipokinetického hormonu v centrální nervové soustavě (CNS). Tyto biochemické studie byly doplněny analýzami mikrostrukturálních změn ve svalových buňkách pomocí elektronové mikroskopu. Výsledky ukázaly, že hladina AKH nebyla výrazně změněna, exprese vitellogeninu byla snížena v tukovém tělese trubců i dělnic. Tato inhibice byla zaznamenána i u samotné hladiny vitellogeninu v tukovém tělese a hemolymfě. Aktivita katalázy byla stimulována ve střevě včelí dělnice, opačný trend byl pozorován u trubců. Hladina dopaminu byla u všech orgánů (mozek, tukové těleso, Malpighické trubice) mírně zvýšena, ale pouze v tukovém tělese trubců bylo toto zvýšení statisticky průkazné. V neposlední řadě byl sledován efekt včelího jedu na strukturu thorakálních svalů. U dělnic došlo k destrukci svalových vláken a mitochondrií a současná aplikace AKH s jedem dokázala těmto změnám zabránit; situace u trubců zůstává nejasná.
Mozkový systém odměny u hmyzu
DVOŘÁČEK, Jiří
Chování živočichů není náhodné, ale je primárně orientováno podle biologické významnosti podnětů prostředí: podněty potřebné pro přežití jedince či druhu jsou konkrétními mozkovými oblastmi, tzv. systémem odměny, označkovány pozitivní libostní hodnotou a jejich dosažení je spojeno s libostí (odměnou). Koncept systému odměny vzešel ze studia mozku savců, předpokládalo se, že jde o systém nacházející se jen v mozku vyšších živočichů (mesolimbický dopaminergní systém), libost byla projev vyšších funkcí mozku a komplikovaných nervových sítí. V interpretacích studia systému odměny dochází ale k vývoji. Od relativně celistvého fenoménu mozkové odměny ke komplexní funkci a k rozdělení na komponenty "liking", "wanting" a "learning", od dominantní libostní role dopaminu ke komplexnější představě přiznávající klíčové role dalším neurochemickým systémům. Dopaminu nadále zůstává důležitá role ve funkci "wanting", komponenta "liking" je pravděpodobně více řízena systémem opioidovým. Systém odměny již také není vnímán jen jako funkce mozku savců, ale stejné principy rozlišování podnětů na libé/nelibé (atraktivní/averzivní) byly popsány i u hmyzu (a jsou předpokládány v celé živočišné říši). V mozku hmyzu (zejména u dvou hlavních modelových druhů octomilky Drosophila melanogaster a včely Apis mellifera) byla jako klíčové oblasti libostních funkcí identifikována houbovitá tělíska (mushroom body) - oblasti spojované s asociativním učením a s vytvářením paměti. Byly také precizně popsány konkrétní buněčné a síťové struktury včetně zúčastněných neurotransmiterů a modulátorů. Odlišnosti mezi savčím a hmyzím systémem odměny jsou v komplexnosti mozkové sítě, obecné principy zůstávají však stejné. Moucha Drosophila melanogaster je častým laboratorním modelem pro zkoumání principů fungování nervových sítí. Při studiu mozkového libostního systému není atraktivní jen tím, že jde o relativně jednoduchý organismus s přehledným mozkem a s popsaným genomem, ale i tím, že při přemýšlení o jejím mozku neuplatňujeme tolik relativně staré, komplexní pojmy s neohraničenými významy - právě komplexnost a neohraničitelnost pojmů je při interpretacích studia lidského mozku potíž. U octomilky můžeme zdůraznit, že 1) oblasti mozku uplatňující se v asociativním učení a funkcích mozkové odměny jsou překvapivě komplexní, ač jde o organismus relativně jednoduchý a krátce žijící, 2) téměř jistě má její mozek systém vytvářející motivační drive (funkci "wanting" ), 3) existují náznaky možné přítomnosti hedonické složky libosti či jejího evolučního předchůdce, postavené nikoli na endogenních opioidech, ale pravděpodobně na jiných neuropeptidech. Srovnání mozkových systémů dvou evolučně vzdálených skupin živočichů (hmyzu a savců/člověka) je inspirativní v mnoha směrech. Ze srovnání lze vyvodit několik důsledků pro obecný model libosti živočichů: Libostní principy jsou univerzální - usilování o libost je pravděpodobně základní vlastností všech živočichů. Libostní funkce mozku se jeví být hierarchicky postavené, nikoliv centrálně organizované, ale s funkcemi spíše distribuovanými mezi ostatní mozkové sítě, a funkce, její jednotlivé části můžou být na sobě nezávislé a pracovat paralelně, posílení spojení konkrétního podnětu s žádoucím chováním může být víceúrovňové. Role monoaminů v systému odměny je evolučně pravděpodobně konzervativní, role neuropeptidů je vývojově flexibilní (roli endogenních opioidů savců může alespoň částečně mít u hmyzu jiný neuropeptid). Neurotransmiterová identita dopaminergních neuronů v systému odměny je pravděpodobně flexibilní a úzce závislá na životním kontextu. U systému odměny včely lze najít další dva zajímavé koncepty: sublimaci libostních funkcí u jedinců ve prospěch kolektivní libosti a naznačenou integrovanou funkci spojující funkce odměny a sociálního chování v jedno kontinuum. Toto komparativní studium dává nový prostor k pochopení poruch libostního systému, zejména závislosti, a může mít i významné důsledky filozofické.
Designové drogy odvozené od fenylethylaminu a jejich vztah k dopaminergnímu systému
Leová, Mara ; Hejnová, Lucie (vedoucí práce) ; Lapka, Marek (oponent)
Tato práce se zabývá designovými drogami strukturně odvozenými od fenylethylaminu, stopového aminu, který je součástí struktury dopaminu důležitou pro jeho působení v lidském organismu. Dopaminerní systém je obecně důležitý pro regulaci nálady, motivace a v neposlední řadě také v mechanismu vzniku závislosti. To, v jakém poměru různé substance ovlivňují koncentraci dopaminu a serotoninu v synaptické štěrbině, je důležitým ukazatelem toho, jak moc může na dané látce vznikat závislost. Hlavní kostru práce tvoří skupiny derivátů fenylethylaminu, popis jejich struktury, metabolismus a jejich potenciální abúzus. Klíčová slova: dopamin, dopaminergní systém, fenylethylamin, designové drogy, nové psychoaktivní látky
Elektrochemické chování monokrystalické borem dopované diamantové elektrody s orientací {110} pro elektroanalýzu
Poláková, Jana ; Schwarzová, Karolina (vedoucí práce) ; Fischer, Jan (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá studiem elektrochemického chování neurotransmiteru dopaminu na mechanicky leštěných monokrystalických borem dopovaných diamantových elektrodách s krystalovou orientací {110} a poměrem boru a uhlíku (B/C) v plynné fázi při procesu chemické depozice par o hodnotách 250, 500, 1000 a 2000 ppm. Měření probíhala na mechanicky leštěných, O-terminovaných a H-terminovaných elektrodách. Pro elektrochemickou charakterizaci povrchu leštěných elektrod metodou cyklické voltametrie byly použity redoxní markery vnitřní sféry [Fe(CN)6]3−/4− a dopamin/dopamin-o-chinon a marker vnější sféry [Ru(NH3)6]3+/2+ . S rostoucím poměrem B/C u redoxních systémů vnitřní sféry klesají hodnoty ΔEp v důsledku zrychlení kinetiky heterogenního přenosu elektronů. Vysoké hodnoty rozdílů potenciálů poukázaly na to, že DA se na BDD elektrodách chová kvazireverzibilně. Hodnoty ΔEp u [Ru(NH3)6]3+/2+ nevykazovaly žádný trend, čímž se potvrdila nezávislost tohoto markeru na úrovni dopace. Dalším předmětem zkoumání byla opakovatelnost, kdy je prováděno několik měření za sebou, přičemž je roztok DA před každým měřením zamíchán. Bylo zjištěno, že pokud je roztok míchán, proudová odezva sice kolísá (sr = 9,20), avšak potenciál vykazuje velmi nízké hodnoty odchylek (sr = 1,26 %). Dále byla proměřena kalibrační...

Národní úložiště šedé literatury : Nalezeno 62 záznamů.   1 - 10dalšíkonec  přejít na záznam:
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.