|
|
Vliv metamfetaminu na neuroimunitní systém
Petrášová, Blanka ; Hejnová, Lucie (vedoucí práce) ; Lapka, Marek (oponent)
Zneužívání metamfetaminu je celosvětový problém a v České republice se s ním setkalo 2-3 % lidí starších 15 let. Dlouhodobě ho užívá 34,7 tisíce lidí v ČR a 19 lidí zemřelo v souvislosti s metamfetaminem za rok 2022. Jeho vliv na neuroimunitní systém se začal studovat až v posledních letech. Pochopení jeho vlivu na neuroimunitní systém může nastínit nové možnosti léčby, jelikož do dnes není žádný lék na závislost na metamfetaminu. Tato práce shrnuje jeho účinky na jednotlivé složky neuroimunitního systému a nastiňuje některé látky, které by mohly být použity při léčbě. Klíčová slova: metamfetamin, neuroimunitní systém, zánět, mikroglie, astrocyty
|
|
|
Designové drogy odvozené od fenylethylaminu a jejich vztah k dopaminergnímu systému
Leová, Mara ; Hejnová, Lucie (vedoucí práce) ; Lapka, Marek (oponent)
Tato práce se zabývá designovými drogami strukturně odvozenými od fenylethylaminu, stopového aminu, který je součástí struktury dopaminu důležitou pro jeho působení v lidském organismu. Dopaminerní systém je obecně důležitý pro regulaci nálady, motivace a v neposlední řadě také v mechanismu vzniku závislosti. To, v jakém poměru různé substance ovlivňují koncentraci dopaminu a serotoninu v synaptické štěrbině, je důležitým ukazatelem toho, jak moc může na dané látce vznikat závislost. Hlavní kostru práce tvoří skupiny derivátů fenylethylaminu, popis jejich struktury, metabolismus a jejich potenciální abúzus. Klíčová slova: dopamin, dopaminergní systém, fenylethylamin, designové drogy, nové psychoaktivní látky
|
|
|
Výzkum účasti centrální ghrelinové signalizace v závislosti na metamfetaminu pomocí behaviorálních a molekulárních metod
Lapka, Marek ; Šustková, Magdaléna (vedoucí práce) ; Votava, Martin (oponent) ; Amchová, Petra (oponent)
v českém jazyce Zájem o peptidové hormony ovlivňující apetit, zejména ghrelin, postupně narůstá. Navyšuje se počet publikací zabývajících se účastí tohoto orexigenního peptidu v mechanismech obezity a různých druhů závislostního chování, nevyjímaje závislosti na stimulačních látkách včetně metamfetaminu. Zdá se, že centrální ghrelinová signalizace hraje důležitou roli v závislostním chování, a také při zpracování paměťových stop. Nedávno byl navržen antagonismus ghrelinového receptoru pro sekreci růstového hormonu (GHS-R1A) jako nadějný nástroj pro stále neuspokojivou terapii závislosti na metamfetaminu. Premedikace běžně používaného experimentálního antagonisty GHS-R1A, triazolového derivátu, látky JMV2959, významně snížila odměňovací a posilovací účinky metamfetaminu v řadě animálních modelů závislosti. Molekulární aspekty zapojení GHS-R1A ve specifických oblastech mozku jež souvisí s procesem závislosti však zůstávají nejasné. Tato práce dokládá, že akutní i subchronické (4 dny) podávání samotného JMV2959 v dávkách významně účinných v závislostních modelech (1 a 3 mg/kg intraperitoneálně), nemělo žádný vliv na paměťové funkce testované v Morrisově vodním bludišti u potkanů, stejně jako žádné významné účinky na molekulární markery spojené se zpracováním paměťových stop ve vybraných oblastech mozku...
|
|
|
Lékové interakce léčiv gastrointestinálního traktu
Lapka, Marek ; Malý, Josef (vedoucí práce) ; Marešová, Helena (oponent)
Lékové interakce léčiv gastrointestinálního traktu Autor: Marek Lapka Vedoucí diplomové práce: Josef Malý1 1 Katedra Sociální a Klinické Farmacie, Univerzita Karlova v Praze, Farmaceutická fakulta v Hradci Králové Úvod: Lékové interakce mohou být závažnou příčinou toxicity a nežádoucích účinků léčiv. Existuje přímo úměrná kauzalita mezi incidencí nežádoucích efektů vyvolaných lékovou interakcí a počtem užívaných léčiv. Problematika je důležitou součástí farmaceutické péče. Cíl práce: Cílem bylo zpracovat dostupné informace, navrhnout řešení pro lékárníka a vytvořit ucelený přehled, do kterého může lékárník přihlédnout k dosažení optimální farmakoterapie. Metodika: Data byla získána ze základního informačního pramene, aplikace Vademecum infopharm, ve kterém byly hledány kombinace léčiv, jejichž léková interakce byla klinicky hodnocena jako "závažná" až "velmi závažná" (v případě inhibitorů protoné pumpy dokonce "středně závažná"). Vybrána byla pouze léčiva registrovaná ke dni 1. 9. 2013 pomocí webových stránek SÚKLu a léčivé přípravky, jejichž léková forma umožňuje systémové podání. Kombinace byla konfrontována s databází Micromedex, popřípadě Stockleyho Drug Interactions Pharmaceutical Press. K vytvoření přehledu aktuálních informací a managementu lékových interakcí byla využita databáze PubMed...
|
host ::
RSS.