|
|
MIMO-LIDSKÉ: proměny obrazu člověka v malířství druhé poloviny čtyřicátých až šedesátých let 20. století. Teoretická a metodologická východiska.
Murár, Tomáš ; Vojvodík, Josef (vedoucí práce) ; Konečný, Lubomír (oponent) ; Bydžovská, Lenka (oponent)
Práce se zabývá interpretací "mimo-lidského", a to jako na jedné straně uměleckoteoretické a uměleckohistorické problematiky evropské moderny konce 19. a první poloviny 20. století, na straně druhé jako teoretického a metodologického východiska pro výklad proměny obrazu člověka v malířství druhé poloviny čtyřicátých až šedesátých let 20. století. Základem pro takovou interpretaci je předpoklad nutné proměny myšlení po skončení druhé světové války, jak ji od druhé poloviny čtyřicátých let postuloval Theodor W. Adorno a jak se jí v politicko-filosofickém diskursu věnovali Giorgio Agamben a Miroslav Petříček. Práce tedy zkoumá "mimo-lidskost" v teorii a dějinách umění konce 19. a první poloviny 20. století ve smyslu znovu-formulovaného konceptu v umělecké tvorbě po roce 1945, především v abstraktním malířství. Výklad "mimo-lidského" je vypracován na základě interpretace umění Paula Cézanna Fritzem Novotnym z počátku třicátých let 20. století. Novotny v Cézannově malířství charakterizoval "mimo-lidskost" (Außermenschlichkeit) jako zlomový okamžik vývoje evropského umění, jenž určoval charakter umělecké tvorby celého 20. století: "mimo- -lidskost" spočívala především v negaci člověka v tvůrčím uměleckém procesu, a to jako objektu - čili ve významu tematizace člověka v umění - a i subjektu, tudíž jako...
|
|
|
"Bezdrátová obrazotvornost": poetologické manifesty F. T. Marinettiho a jejich poetistické realizace (Seifert, Nezval, Biebl)
Divíšková, Radka ; Vojvodík, Josef (vedoucí práce) ; Hrdlička, Josef (oponent)
(česky) Práce se bude zabývat vlivem Marinettiho poetologických manifestů na český poetismus. Nejprve nastíní myšlenkové zázemí a poetiku Marinettiho poetologických manifestů, především pak Osvobozených slov. Dalším východiskem této práce bude kontaktologická část, mapující Marinettiho působení v Praze a hlavní uzly vzájemného kontaktu futurismu a Marinettiho s českým prostředím, zvláště pak s Devětsilem. Práce si klade za cíl poukázat na jisté podobnosti a charakteristické rysy spojující italský futurismus s českým poetismem, a to metodou pars pro toto na vrcholných dílech českého poetismu - konkrétně se bude jednat o díla Na vlnách TSF J. Seiferta, Zlatými řetězy K. Biebla a Papoušek na motocyklu V. Nezvala.
|
|
|
Neúprosné rovnoběžky: Železnice v evropské literatuře 1830-1914
Špína, Michal ; Vojvodík, Josef (vedoucí práce) ; Heczková, Libuše (oponent) ; Burget, Eduard (oponent)
Neúprosné rovnoběžky: Železnice v evropské literatuře 1830-1914 (Mgr. Michal Špína) Abstrakt Disertační práce se zabývá dosud málo probádaným tématem raných literárních obrazů železnice a na beletristických textech zkoumá kulturní dopady nového, mechanizovaného způsobu dopravy. V úvodu je zdůvodněno geografické zaměření na Evropu (oproti odlišnému společenskému kontextu severoamerických a koloniálních železnic), časové omezení na období let 1830-1914 (po němž železnice začíná ztrácet výsadní pozici) a tematické zaměření na "pohledy zvnějšku" (tedy nikoliv na samotné cestování či interiéry nádraží a vlaků). V návaznosti na Wolfganga Schivelbusche a Wojciecha Tomasika je zde železnice chápána jako prvořadý činitel industrializace a modernizace. Důraz je kladen také na prostorové vztahy a fenomén infrastruktury. Čtyři následující kapitoly se věnují vždy dvěma propojeným tématům: stavbě železnic a jejich lineárnosti, obrazům zániku idyly v souvislosti s hlukem železnic, toposu strážního domku ve spojení s představami osudovosti a nakonec rozvinutému železničnímu systému, který v povídkovém souboru Mugby Junction Charlese Dickense a především v románu Lidská bestie Émila Zoly nabývá funkce svébytného prostředí. V jednotlivých kapitolách se zároveň ukazuje, jak témata spojená s železnicí postupně pronikají do...
|
|
|
Časopis Scéna a předválečná avantgarda
Bálková, Anna ; Holý, Jiří (vedoucí práce) ; Vojvodík, Josef (oponent)
Cílem diplomové práce je nalézt a pojmenovat konkrétní prostředky a postupy, které stály u zrodu divadelního expresionismu u nás. V řešení bylo použito nejdříve metody kompilace sekundární literatury a následně metody analýzy a komparace vybraných článků v časopisu Scéna, který vycházel mezi lety 1913 a 1914. Provedeným výzkumem jsme zjistili, že mezi hlavní expresionistické prostředky v divadle patří především ekonomie na jevišti, tedy zredukování dekorací na minimum, celková jednota hry, jednoduchost a maximální souhra slova a gesta. Přínosem této práce je probádání období raného expresionismu a zároveň komplexní rozbor periodika Scéna, které bylo ve své době tribunou moderního dramatu a divadla. Klíčová slova Josef Kodíček, František Zavřel, časopis Scéna, raný expresionismus, drama a divadlo, avantgarda
|
|
|
Teorie a praxe v Teigeho manifestech a v tvorbě vybraných básníků ze sdružení Devětsil
Ondrák, Vít ; Wiendl, Jan (vedoucí práce) ; Vojvodík, Josef (oponent)
Tato práce je rozdělena na dvě části, a to na část teoretickou a část zabývající se konkrétními realizacemi básnických sbírek. V teoretické rovině je zaměřena na čtyři emblematické umělecké programové manifesty Karla Teigeho z let 1921, 1924 a 1928. Pozornost je upřena na vzájemné komparativní čtení a interpretaci těchto textů. Každému jednotlivému programovému textu je přiřazena konkrétní básnická sbírka, u které existuje uzuální předpoklad, že se v ní zkoumané teoretické teze budou vyskytovat. Jedná se o sbírky Jaroslava Seiferta Město v slzách a Na vlnách TSF, básnické knihy Vítězslava Nezvala Podivuhodný kouzelník a Pantomima a sbírky Konstantina Biebla S lodí jež dováží čaj a kávu a Nový Ikaros. Klíčová slova: proletářské umění, poetismus, Teige, poezie, avantgarda
|
|
|
Hra změn, diferencí, nenávazností a trhlin. Vidění filmového znaku Seijuna Suzukiho prostřednictvím filosofie Jacquese Derridy
Slavík, Benjamin ; Svatoňová, Kateřina (vedoucí práce) ; Vojvodík, Josef (oponent)
Tématem bakalářské práce je vztah myšlení francouzského post-strukturalistického filosofa Jacquese Derridy a filmové teorie, resp. filmového média. Teze předkládané studie zní: Filmový znak, podobně jako jiné znaky, nevykazuje koherentní strukturu; místo ní je naplněn změnami, zlomy, puklinami či trhlinami. První část textu se zaměřuje na analýzu některých Derridových pojmů: suplementu, diferӓnce, hymen a iterabilní struktury znaku. Navazující druhá část Derridovu teorii vztahuje k diskurzu mediální filosofie, konkrétně k myšlení německého filosofa Dietera Mersche. Třetí část pojednává o povaze filmového suplementu, tedy o vztahu mezi filmem realitou, či reprezentování reality filmem. Vyústěním této části je klíčová kapitola nahrazující film-analogon filmem-vpisem. Závěrečná část je věnována dekonstrukci japonského snímku Tokyo nagaremono (1966), jenž byl zvolen jako praktický příklad v předchozím textu rozvinuté teorie - struktury změn, zlomů, puklin či trhlin. Klíčová slova Dekonstrukce, mediální filosofie, Jacques Derrida, Dieter Mersch, post-strukturalismus, Seijun Suzuki
|
|
|
Já proti světu. Heroismus a banalita v díle Ladislava Klímy
Klíma, Matěj ; Vojvodík, Josef (vedoucí práce) ; Hrdlička, Josef (oponent)
Diplomová práce se zabývá vztahem subjektu a skutečnosti v díle Ladislava Klímy. Klíma zobrazuje realitu jako něco tísnivého, proti čemuž se Já snaží bojovat. Ve svém díle klade skutečnost jako problém; literární postavy stejně jako černé autorské autostylizace se s ní dostávají do konfliktu, který se pokoušejí řešit absurdním jednáním, banalizací reality a heroizací individua. Důležitým aspektem se stává kreativita, v níž subjekt nalézá útočiště před vnějším světem. V samotném aktu psaní pak dochází k sebekonstituci Já, které se bouří proti "principu reality". Podněty k teoretickému uchopení tématu nacházíme jak ve freudovské psychoanalýze, tak v Nietzscheho konceptu heroického člověka, ale i v Heideggerově existenciální fenomenologii.
|
|
|
Předmět v poezii fin de siècle
Härtelová, Eliška Dana ; Hrdlička, Josef (vedoucí práce) ; Vojvodík, Josef (oponent)
v českém jazyce Práce vychází z termínu Kurta Opperta "Dinggedicht" (anglicky object-poem či thing-poem), skrze který nahlíží proměny konceptualizace předmětu a věci v moderní poezii. Kromě básní o věcech spojených se jménem R. M. Rilkeho je věcnost nahlížena i z perspektivy funkčního využití předmětu v básni (např. věc jako nástroj charakteristiky nebo ironizace), se kterou souvisí využití věcných motivů v přeneseném slova smyslu - věc jako součást metafory, při- rovnání nebo alegorie. V rámci vymezení básně o věcech se práce dotýká také problematiky vztahu subjektu a objektu a v literární teorii také kategorie lyrického subjektu. Práce stojí na jednotlivých básních, které mají představovat konkrétní, prototypický způsob zacházení s předmětem v poezii. Tyto jsou pak časově volně ohraničeny druhou po- lovinou 19. století a 20. léty století následujícího. Práce není vztažena k úzce vymezené ná- rodní literatuře, ve srovnávací perspektivě však přihlíží kromě výchozího německého i k francouzskému a českému kontextu.
|
|
|
"Mé tělo dalo tvar jeho slávě". Dialogická poezie Louise Glückové
Boháčová, Kristýna ; Vojvodík, Josef (vedoucí práce) ; Wiendl, Jan (oponent)
Práce zkoumá variantnost dialogu v díle americké básnířky Louise Glückové (*1943) a zároveň ukazuje i trojí cestu možného přesahu v interakci s estetikou absence. Poezie, z níž analýzy vycházejí, je soustředěna především do sbírky The Wild Iris (1992), v menší míře v Averno (2006) a Meadowlands (1996). Po prvotním pojmenování uzlů, na nichž kontakt v jednotlivých sbírkách stojí, překročí práce práh literatury a nechá prostor dialogu s estetikou absence v pojetí současného německého hudebního skladatele Heinera Goebbelse (*1952), s negativní teologií u francouzské filosofky Simone Weilové (1909-1943) a s nepřítomností druhého na obrazech Vilhelma Hammershøie (1864-1916). Cílem je ukázat možné nástiny setkání s odlišností, k němuž Glücková tenduje.
|
|
|
Literární dílo jako metoda zkoumání neverbální a hlasové komunikace
Hájek, Matěj ; Vojvodík, Josef (vedoucí práce) ; Šebek, Josef (oponent)
Diplomová práce se zamýšlí nad tím, z jakých zdrojů lze neverbální materiál čerpat, a nad metodologií jejího zkoumání. Zabývá se problematikou jejího vnímání a autenticity a provádí přehled poznatků o neverbální komunikaci čerpajíc z literatury faktu od vybraných badatelů. V druhé části předkládá teorii, v níž objasňuje, proč lze za výzkumný nástroj považovat i literaturu uměleckou, a na vybraných úryvcích, s odkazy na poznatky a terminologii z první části, demonstruje, jak se jí to daří, nastiňujíc též možnou typologii. Klíčová slova neverbální komunikace, systematizace prostředků, verbalizace, interpretace, výklad, diskurs, pseudo-realita
|
host ::
RSS.