|
| |
|
|
Extrémní metal zevnitř a zvenčí: Co se tady maskuje?
Lazar, Jan ; Chrz, Vladimír (vedoucí práce) ; Onder, Jakub (oponent)
Cílem této diplomové práce je zkoumat zkušenost extrémně metalových muzikantů. Kvalitativním přístupem bylo analyzováno 23 textů na téma "Proč mám rád metal". Tyto texty byly napsány muzikanty death, black a thrash metalu. Dodatečně byla provedena analýza rozhovoru a artefaktů. S využitím postupu kvalitativní analýzy bylo zformulováno 12 kategorií reprezentujících zkušenost metalových muzikantů. Tento pohled ale neodpovídal obecné představě o extrémním metalu. Byly proto zformulovány dva pohledy, jeden "zevnitř" a druhý "zvenčí" metalové komunity. Z důvodu vzrůstajícího nesouladu těchto dvou pohledů byl použit teoretický koncept hermeneutiky podezření. Na základě této interpretační strategie byly objeveny 4 oblasti, v niž metaloví muzikanti maskují metalovou agresi, primitivnost, nesrozumitelnost a nepřístupnost. KLÍČOVÁ SLOVA Metalová hudba, zkušenost muzikantů, analýza textů, analýza rozhovorů a artefaktů hermeneutika podezření
|
|
|
Analýza rizik při práci dispečerů Tísňové péče Areíon pro seniory
Papíková, Lucie ; Onder, Jakub (vedoucí práce) ; Chrz, Vladimír (oponent)
Diplomová práce se zabývá analýzou rizik při práci dispečerek Tísňové péče Areión (TPA) pro seniory. Cílem bylo zjistit, co na své práci dispečerky považují za zatěžující a náročné a co jim naopak v naléhavých situacích pomáhá. Za pomoci idiografického výzkumu s emergencí, který jsem analyzovala za použití principů metody zakotvené teorie, jsem se na rozhovorech s pěti respondentkami pokusila zodpovědět, jak vnímají dispečerky TPA svou práci a pracovní náplň. Zda se cítí kompetentní pro komunikaci a jednání s lidmi v krizi a jak své kompetence vnímají. Jaké všechny faktory a situace jsou v práci pro dispečerky zátěžové a náročné a jakým způsobem se s takovou zátěží vyrovnávají. A konečně také to, co by mohlo z pohledu dispečerek zlepšit celkovou kvalitu práce TPA. V teoretické části se věnuji problematice stárnutí a seniorů jakožto cílové skupině sociální služby TPA. Dále pak samotnému představení služby; a technikám vedení krizových hovorů na tísňových linkách a metodám telefonické krizové intervence, které se využívají na linkách důvěry, jakožto dvěma stylům práce, které se nejvíce přibližují té v sociální službě TPA. KLÍČOVÁ SLOVA: senior, tísňová péče, krizová intervence, techniky vedení hovoru
|
|
|
Případ začínajícího učitele na Kavkaze
Šimáková Dosoudilová, Anna ; MALANÍKOVÁ, Hana (vedoucí práce) ; CHRZ, Vladimír (oponent)
Diplomová práce Případ začínajícího učitele na Kavkaze: autorský přístup ve školském systému je pokusem o ztvárnění a zreflektování zkušenosti učitelských začátků. Případová studie vychází z půlročního působení autorky na mezinárodní škole ve Tbilisi v Gruzii a je vedena snahou „poučit se z krizového vývoje“ a získat potřebný vhled jak do vlastní pedagogické činnosti, tak do možností, jak pracovat uvnitř omezujícího školského systému tvořivě a osobitě.
V první části se experimentálně zachází s narativní biografií - „románově“ je líčen první půlrok v práci učitelky, přičemž se využívá autentických deníkových zápisů a úvah, e-mailů a stylizovaných literárních deníkových záznamů z tohoto období.
Druhá část vyprávěnou zkušenost reflektuje a rozebírá s pomocí odborné literatury a nachází témata, která i vzhledem k budoucí zamýšlené pedagogické praxi autorky potřebují být hlouběji propátrána (nenásilná komunikace, důslednost, svoboda a řád ve vyučování a vztazích, potřeba zůstat jako učitelka přítomná, zapojená). Autorka pro sebe nalézá k těmto tématům zdroje, které mohou sloužit jako inspirace pro její další výchovnou a učitelskou činnost (metoda nenásilné komunikace, unschooling, dialogické jednání), propojuje impulsy a doporučení z těchto inspiračních zdrojů s příklady ze školní praxe a vytváří si na základě toho vlastní příručku pro další pedagogické (a rodičovské) působení.
Na závěr je celý příběh nahlédnut optikou narativní analýzy, která odkrývá prvky shodné s žánrem Bildungsromanu a zjišťuje, že se v podaném vyprávění jedná o příběh hledání. Hledání smyslu konání, hledání sebe, své dospělé podoby, svého místa ve společnosti. Hledání vztahu ke školským institucím a k žákům v nich. V tomto posledním bodě dochází diplomová práce k potřebě vytvoření vzdělávacího systému, který by nebyl hierarchický, ale představoval by spíše společenství rovných, ve kterém se vztahy budují nikoliv na principu moci a síly, příkazů a zákazů, ale na podkladu široce rozvinuté empatie.
|
|
|
Kdyby život byl videohrou: herní styl z perspektivy ego integrity
Hrabec, Ondřej ; Chrz, Vladimír ; Poláčková Šolcová, Iva
Potenciál digitálních her nabízet četné prostředky sebevyjádření patří v rámci odborného diskursu k frekventovaně diskutovaným tématům. V rámci virtuálních světů, které nabízejí transparentní a komplexní způsoby akce, mohou výzkumníci přirozeně pozorovat, jaké různé přístupy existují k dosahování třeba i identických cílů. Přestože je tento umělý prostor někdy vnímán jako nástroj pouhého eskapismu od reality, aktuální trend onlinových her může sloužit jako příklad propojení mezi realitou a fikcí. V podobném duchu by se chtěli autoři tohoto příspěvku zabývat ideou aplikace výsledků předchozího výzkumu stylů hráčů videoher na aspekty vývoje člověka v různých obdobích života. Při sledování tohoto cíle bude využito srovnání mezi koncepcí hravé ritualizace ego integrujících aktivit E. H. Eriksona a formami hraní uvnitř fikčních světů videoher, které meta-forický odráží tyto sociální procesy. \n\n
|
|
|
Významy tvorby v životě výtvarných umělců
Botková, Mariana ; Chrz, Vladimír (vedoucí práce) ; Mudrák, Jiří (oponent)
Stěžejní problematikou předložené diplomové práce je umělecká tvorba a její významy v životě výtvarných umělců. Toto téma zkoumá ve dvou rovinách - teoretické a výzkumné. První část práce přibližuje významy umělecké tvorby tak, jak byly popsány sedmi předními psychologickými směry. Druhá část práce mapuje otázku významů tvorby realizací a zpracováním kvalitativních polostrukturovaných rozhovorů se třemi výtvarnými umělci. Jako doplňující zdroje informací jsou použity textové a obrazové dokumenty. Prvotním výsledkem analýzy a interpretace dat jsou tři tzv. vnitřní příběhy tvorby jako souhrn subjektivně důležitých témat vztahujících se k tvorbě jednotlivých malířů. Konečným výsledkem je komparace těchto příběhů s vybranými psychologickými přístupy, srovnání příběhů navzájem a integrace odlišných psychologických pojetí v rámci existujícího modelu sedmi významů umělecké tvorby (De Botton, Armstrong, 2014). Klíčová slova: význam, tvorba, umění, smysl, hodnota
|
|
|
Diagnostika časové perspektivy u středoškolské mládeže
High, Radka ; Pavelková, Isabella (vedoucí práce) ; Chrz, Vladimír (oponent) ; Holeček, Václav (oponent)
Dizertační práce se zabývá vztahem k budoucnosti u středoškolských studentů a diagnostickými možnostmi tohoto fenoménu. V teoretické části popisujeme filosofické a především psychologické pojetí času. Zaměřujeme se na hlavní teoretické koncepty časové perspektivy a jejich představitele, přičemž detailněji rozebíráme kognitivně-motivační koncepce a jejich vztah s výkonovou motivací. Praktická část sleduje tři výzkumné cíle, kterými jsou 1. operacionalizace časové perspektivy, 2. deskripce vztahu žáků a studentů k budoucnosti prostřednictvím zkoumaných metod a 3. prověření vztahu časové perspektivy a výkonové motivace. V rámci prvního cíle jsme provedly analýzu kódovacího systému Metody motivační indukce a za pomocí námi provedených změn jsme usnadnily používání této metody. Ve druhém výzkumném cíli jsme použili baterii testů využívající kvantitativní i kvantitativně-kvalitativní metodologii - Metodu motivační indukce (Nuttin), Dotazník perspektivní orientace (Pavelková), Zimbardův inventář časové perspektivy (Zimbardo), Dotazník výkonové motivace (Hrabal, Pavelková) a Dotazník motivačních zdrojů učební činnosti (Pavelková, Hrabal). Na konci praktické části představujeme kazuistiky studentů a žáků, díky kterým můžeme ukázat pozitiva a negativa námi použitých diagnostických metod. Klíčová slova:...
|
|
|
Herní styl jako intencionální model u hráčů videoher
Hrabec, Ondřej ; Chrz, Vladimír (vedoucí práce) ; Klusák, Miroslav (oponent) ; Čermák, Ivo (oponent)
Cílem disertační práce je reagovat na nedostatečné zmapování konceptu herní styl v dosavadní linii výzkumu hráčů videoher. K tomuto účelu je použit integrativní rámec stylu jako intencionálního modelu přání a přesvědčení hráče. Hlavní teze práce vychází z předpokladu funkce herního stylu ve smyslu nástroje k předvídání chování soupeře. Studie se skládá ze dvou částí. První část navrhuje kategorizaci, která by mohla podrobněji a přesněji zařazovat existující herní formy. Druhá část práce dále rozvíjí téma intencionality prostřednictvím formulace procesuálního modelu odhadování stylu v progamingovém prostředí, který je ilustrován na případové studii videohry League of Legends. Výsledků bylo dosaženo na základě extenzivní analýzy hráčských textů, rozhovorů s poloprofesionálními hráči, komentátory a herními novináři. Zjištění této studie poukazují k nebývalé bohatosti herních stylů a komplexnosti procesu utváření rekurzivní teorie mysli ("já si myslím, že druhý si myslí, že já si myslím…) ve videoherním prostředí. Klíčová slova: herní styl, intencionalita, intencionální model, metagame, metakognice, mindgame, progaming, teorie mysli, typologie hráčů, videohra
|
|
|
What makes a reasonable player: self-regulation, time perspective and habits in online gaming
Lukavská, Kateřina ; Chrz, Vladimír (vedoucí práce) ; Klusák, Miroslav (oponent) ; Urbánek, Tomáš (oponent)
Práce se zabývá faktory, které ovlivňují intenzitu hraní online počítačových her typu MMORPG a přítomnost symptomů problematického užívání her. V teoretické části ukazuji, že problematiku nadměrného a problematického hraní lze uchopit nejen z hlediska závislostního chování, ale také z hlediska seberegulace, časové perspektivy, analýzy činnosti a zvykového chování. Ve dvou empirických studiích založených na dotazníkovém šetření mezi převážně českými hráči MMORPG her bylo identifikováno několik faktorů, které ovlivňují to, kolik času hráč věnuje herní činnosti a to, zda jeho hraní vykazuje znaky problematického (nad)užívání hry. Prvním je časová orientace měřená Zimbardovým dotazníkem časové perspektivy (ZTPI). Druhým je zvyková regulace chování. Pro její měření byla vytvořena škála Citlivosti k Situačním Klíčům (Cues Sensitivity Scale, CSS). CSS měří nejen sílu zvyku, ale také jeho regulační kvalitu - zda zvyk vede k nadužívání (Citlivost k proherním klíčům) nebo naopak užívání omezuje (Citlivost k protiherním klíčům). Časová orientace i zvyk působí na užívání hry společně, vliv časové orientace je částečně zprostředkován právě zvykem, částečně záměrnou kontrolou herního času. Všechny měřené proměnné vykazují stabilitu v čase (měřeno v tříletém odstupu na podsouboru respondentů). Data byla...
|
|
|
Divadlo jako okno do světa mentálního postižení
Macková, Anna ; Chrz, Vladimír (vedoucí práce) ; Onder, Jakub (oponent)
Diplomová práce se zabývá kvalitativní analýzou autobiografického divadelního představení, které vzniklo podle deníků ženy s mentálním postižením. Podklady pro analýzu tvoří vlastní autentická zkušenost, divadelní scénář a videozáznam představení. Empirické části předchází teoretický úvod, v němž je zpracováno téma mentálního postižení v souvislosti s divadelní tvorbou. Na počátku empirické části stojí otázka: Co se skrze divadlo dozvídáme o člověku s mentálním postižením? Analytický proces zahrnuje tři roviny: tematickou analýzu divadelního představení, analýzu perspektivy tvůrce a pohledu implicitního diváka. Ukazuje se, že příběh obsahuje běžná autobiografická témata. Autorka v podstatě nereflektuje mentální postižení. Tvůrčí perspektiva zahrnuje umělecké zpracování příběhu do podoby divadelního představení. Divadlo plní také funkci osvětovou a terapeutickou. Pomyslné okno je prostorem na pomezí jeviště a hlediště. Tvůrce jej otevírá směrem ven, divák směrem dovnitř. Implicitní divák je během představení konfrontován se svými předsudky, kumulují se v něm ambivalentní pocity. Tento proces končí katarzí a skutečným setkáním s hereččiným světem a její spontaneitou. KLÍČOVÁ SLOVA mentální postižení, divadlo, autobiografie, tvůrce, implicitní divák, katarze
|
host ::
RSS.