|
|
Problematika výuky morální výchovy na českých školách
Šťastná, Kamila ; Sokol, Jan (vedoucí práce) ; Pelcová, Naděžda (oponent) ; Haškovcová, Helena (oponent)
Disertační práce se zabývá morální (etickou) výchovou na českých školách. Snaží se rozšířit současný doplňující vzdělávací obor etickou výchovu o Kostnickou metodu diskutování dilemat (dále KMDD), jejímž cílem je rozvoj morální kompetence. Za tímto účelem sleduje tradici morální výchovy na českých školách a věnuje pozornost různostem pojetí morální výchovy. Seznamuje s hlavními psychologickými východisky morální výchovy a také s teoriemi, které se zaměřují na "měření" morálky. Práce analyzuje současný český koncept etické výchovy, mapuje situaci morální výchovy u našich sousedů a následně představuje Kostnickou metodu diskutování dilemat. Součástí disertační práce je výzkumná část, ve které byla KMDD u českých žáků prostřednictvím výzkumů prověřena. Klíčová slova: morální výchova, etická výchova, metoda, koncept, tradice, měření morálky, Kostnická metoda diskutování dilemat
|
|
|
Das Phänomenologenheim. Der Bergzaberner Kreis im Kontext der frühen phänomenologischen Bewegung
Feldes, Joachim ; Sepp, Hans Rainer (vedoucí práce) ; Sokol, Jan (oponent) ; Ales Bello, Angela (oponent)
Zusammenfassung Der Bergzaberner Kreis, auf dessen Bedeutung erstmals Herbert Spiegelberg in seinem Phenomenological Movement und ab der Jahrtausendwende vor allem Eberhard Avé-Lallemant nachdrücklich hinweisen, stellt eine für Edith Stein zentralen Gruppen dar. Denn Zeit ihres ist sie fokussiert auf Gemeinschaften, aus und mit denen sie lebte und für die sie sich verantwortlich fühlte. Dies gilt bekannterweise für ihre Familie und religiöse Gemeinschaften wie die Karmel in Köln und Echt, aber eben auch für Gruppen in der phänomenologischen Bewegung und die Bewegung selbst. Stein gehört zum Kern des Kreises, zu dem neben ihr Theodor Conrad, Hedwig Conrad-Martius, Jean Hering, Hans Lipps, Alexandre Koyré und der bislang leider fast unbeachtete Alfred von Sybel zählen. Was Steins Denken und Wirken nach dem ersten Weltkrieg betrifft, schöpft sie ganz entscheidend aus dem Austausch und viele ihrer Aussagen lassen sich eigentlich erst im Kontext des Kreises richtig verorten. So wird beispielsweise eine Darstellung ihrer sogenannten "Speyerer Jahre" (1923 - 1931), die Steins Kontakte nach und Besuche in Bergzabern nicht adäquat berücksichtigt, zum Torso, der eine wesentliche Dimension von Steins Persönlichkeit ausblendet. Anfänge und Zielsetzung der Gruppe gründen in der Kritik der jungen Phänomenologen an...
|
|
| |
|
|
Autorství mezi etikou, právem a technologií
Kratochvílová, Marie ; Pinc, Zdeněk (vedoucí práce) ; Sokol, Jan (oponent) ; Benyovszky, Ladislav (oponent)
Ve své práci jsem se zaměřila na souvislosti autorství a důsledků vývoje nových technologií a s nimi přicházejícími změnami etických paradigmat. Zajímám se o autora jako osobu, o etickou stránku autorství a jeho společenské ochrany, o pravidla slušnosti a poctivosti, které historicky vznikly a vyskytují se paralelně vedle kodifikace a právního ukotvování ochrany tvůrčích práv. Sleduji dvě paralelní linie, které od chvíle, kdy se vůbec autorství objevilo, existují trvale vedle sebe: jednou z nich je ochrana autorských práv a zavedení copyrigtu a druhá jeho zrušení za účelem zpřístupnění vědění veřejnosti. V úvodu podávám přehled proměn vztahu autora a společnosti, autorství a jeho právní ukotvenosti. Zaměřuji se zejména na jeho filosofické aspekty reflektující stav technologií a společenského uspořádání. Sleduji diferenci mezi božskou inspirací (nárokem na pravdu) a koncepcí autorství (nárokem na mzdu), která poprvé ostře vyvstává na konci archaické doby. Představuji středověkého, anonymního tvůrce, dále vznik románu a dalších žánrů, v nichž rozhodující slovo měl autor. Vznik, resp. rozšíření knihtisku je předělem, který určí dobu, v níž se tvoří základní společenské a právní normy pro chápání autora, autorství a díla. Toto období končí v podstatě "smrtí autora", jak základní změnu paradigmatu...
|
|
| |
|
| |
|
| |
|
| |
|
|
Lidská přirozenost jako úkol člověka. K pojetí lidské přirozenosti v Etice Nikomachově
Synek, Stanislav ; Sokol, Jan (vedoucí práce) ; Jirsa, Jakub (oponent) ; Špinka, Štěpán (oponent)
Název: Lidská přirozenost jako úkol člověka. K pojetí lidské přirozenosti v Etice Nikomachově Autor: Mgr. Stanislav SYNEK Katedra: Fakulta humanitních studií, Universita Karlova, Praha Školitel: prof. PhDr. Jan SOKOL, Ph.D., CSc. Abstrakt: Práce je filosofickou interpretací Aristotelovy Etiky Nikomachovy. Etiku chápe nikoli jako normativní nauku, jejímž primárním smyslem je hledání pravidel, které by měly "vést" či "usměrňovat" lidský život, ale jako tázání, které hledá odpověd' na otázku, co je lidská přirozenost, resp. co je tím, oč v lidském životě nakonec běží. V případě Aristotela je tímto nejvyšším cílem tzv. blaženost či štěstí (EUDAIMONIA), jehož dosahujeme skrze nabytí a uskutečňování "skvělosti" (ARETÉ). Práce se proto soustředí na výklad těchto dvou témat včetně širokých souvislostí, v nichž je Aristotelés pojednává. První kapitola se nejprve snaží ukázat, jakým způsobem Aristotelés otázku po "št'astném životě" klade a jak jí vůbec rozumět. Ústředním motivem jeho úvahy je myšlenka, že přirozenost člověka se nejvíce projevuje v úsilí o dosažení jakéhosi "cíle", a nikoli jako slepá síla, která kauzálně působí nutné a nevyhnutelné účinky. Proto je jeho pojetí přirozenosti teleologické, což znamená, že přirozenost není pouze to, s čím se bytost narodí a...
|
|
|
Osobni svobody a bonum commune - Analýza díla Teorie spravedlnosti Johna Rawlse z pohledu křesťanské etiky
Novitzky, Peter ; Rethmann, Albert-Peter (vedoucí práce) ; Ovečka, Libor (oponent) ; Sokol, Jan (oponent)
Nynější práce se pokusí prezentovat významnost teorie spravedlnosti Johna Rawlse z pohledu křesťanské etiky, poukazujíc na některé vybrané aspekty této teorie. Základ pro tuto reflexi dává mimo jiné fakt, že teorie spravedlnosti Johna Rawlse se opakovaně cituje při prezentaci s principy sociální nauky církve. V některých bodech vykazují podobnost, zase v jiných částech jí zase oponuje. Dále John Rawls formuluje svojí formální teorii způsobem, aby byla její akceptace možná pro všechny racionální lidi. Do této skupiny zapadají také lidé s náboženskými a morálními představami, nebo jak je jmenuje samotný John Rawls, lidé s komprehenzivními naukami. Opodstatněnost zkoumání teorie spravedl- nosti přitom ospravedlňuje také fakt, že Rawls připisuje nemalou úlohu ve zmíněné teorii také náboženským myšlenkám. Za třetí, v osobě Johna Rawlse je možné spatřit jednoho ze zastánců a předních představitelů liberální tradice. Liberalismus je kvůli své nejasné definovatelnosti, ale přitom reálné přítomnosti ve společnosti a v myšlení lidí nemalou výzvou pro církev a náboženské představy, se kterou se již dvě století pokouší vypořádat. V této práci se proto prezentuje život a dílo Johna Rawlse, pak základní teze teorie spravedlnosti. Poté se demonstrují vybrané aspekty relevantní pro křesťansko-etickou reflexi. V...
|
host ::
RSS.