|
|
Sociální dovednosti pracovníků v pomáhajících profesích
Dobiášová, Šárka ; Gillernová, Ilona (vedoucí práce) ; Štětovská, Iva (oponent)
Diplomová práce se zabývá sociálními dovednostmi pracovníků pomáhajících profesí. Cílem práce bylo zachytit úroveň sociálních dovedností u vybraných profesí psychologa, sociálního pracovníka a duchovního. Výzkum byl zaměřen na sociální dovednosti jako celek a snaží se pojmout multidimenzionalitu celé problematiky. V teoretické části jsou nastíněna teoretická východiska vztahující se k problému výzkumné části. V empirické části byly pomocí dotazníku SSI R.E. Riggia zmapovány jednotlivé dimenze sociálních dovedností jak v dimenzi sociální (verbální), tak v rovině emocionální (neverbální) a konkrétně u každé dimenzeoblast vyjadřování, vnímavosti a kontroly. Výzkumné závěry ukazují sociální dovednosti pomáhajících pracovníků s nižším výsledkem oproti běžné populaci. Poukazují však na rovnoměrnost a tedy vyrovnanost jednotlivých dimenzí, a to verbální a neverbální. Z pohledu profesí dosáhla nejlepších výsledků profese duchovních. Nejnižších výsledků dosáhla profese sociálních pracovníků.
|
|
|
Kulturní identita migrantů v Francii
Sudová, Hana ; Štětovská, Iva (vedoucí práce) ; Slaměník, Ivan (oponent)
Předmětem této práce je zkoumání kulturní identity a adaptace migrantů žijících ve Francii. Zabývali jsme se skupinou migrantů ze Subsaharské Afriky a francouzských zámořských de- partmentů, kteří odešli do Francie za studiem. Výzkum se skládal z kvalitativní a kvantitativní studie. Kvalitativní výzkum byl realizován prostřednictvím polo-strukturovaných rozhovorů, kte- rých se zúčastnilo 19 studentů ve věku 21-33 let. Z výzkumu vyplynulo, že se migranti ve své zemi nejvíce ztotožňují se solidaritou a srdečností lidí, která kontrastuje s neosobními vztahy v individualistické Francii. Navzdory zkušenostem s diskriminací se většina migrantů ve Fran- cii poměrně dobře adaptuje. Na Francii nejvíce oceňují, že lidem dává šanci uspět v životě, což není zdaleka tak samozřejmé v zemích jejich původu. V rámci kvantitativního výzkumu vyplnilo 40 respondentů ve věku 18-45 let internetový dotazník. Vzhledem k nízkému počtu respondentů mají výsledky orientační charakter. Vý- sledky například ukazují, že s rostoucí délkou pobytu klesá etnická identita migrantů, což je v rozporu s mnoha výzkumy. Dále výzkum odhalil zajímavý trend, že se ženy z Afriky oproti ženám z francouzských departmentů lépe psychologicky i sociálně adaptují.
|
|
|
Psychologické aspekty profese sociálního pracovníka
Kotterbová, Alena ; Štětovská, Iva (vedoucí práce) ; Rymeš, Milan (oponent)
Diplomová práce se zaměřuje především na psychické nároky kladené na sociálního pracovníka, který svou profesi vykonává v podmínkách ČR, konkrétně v sociálních službách na území města Ostravy, jež jsou poskytovány skupinám osob ohroženým sociálním vyloučením. Teoretická část charakterizuje zejména psychickou zátěž sociálního pracovníka, jeho motivaci, respektive pracovní ochotu k přímé práci s klienty včetně jeho případných psychologických zisků, a strukturu psychosociální opory. Konkrétní zjištění o těchto psychologických aspektech profese sociálního pracovníka jsou získána prostřednictvím výzkumného šetření kombinovaného (kvantitativního a kvalitativního) designu a popsána v empirické části této práce. Cílem práce je shromáždit teoretické informace i praktické poznatky týkající se uvedených psychologických aspektů tak, aby je sociální pracovníci mohli využít ve své praxi. Klíčová slova: Psychické nároky sociální práce, psychická zátěž, pracovní ochota, psychosociální opora
|
|
|
Existuje vztah mezi uměním a kvalitou života?
Krutská, Simona ; Šípek, Jiří (vedoucí práce) ; Štětovská, Iva (oponent)
Tato práce se zamýšlí nad možností ovlivnění kvality života uměním. V teoretické části práce jsou uvedeny obecné esteticko-psychologické principy, díky nimž nás může umělecké dílo oslovit, s cílem vystihnout to, co je pro umění jako celek typické a podstatné, a představit tak umělecké dílo jako místo setkání a výzvy pro osobnostní růst s cílem odlišit ho touto charakteristikou od jiných způsobů trávení volného času. Teoretická část dále stručně představuje vývoj pojmu kvalita života včetně vymezení jeho přesahu směrem k filozofickému zakotvení v pojetích humanistické, fenomenologické a pozitivní psychologie a dohledává výzkumy, které se alespoň nepřímo problematiky umění a kvality života týkají. Vlastní výzkumná část porovnává subjektivně vnímanou kvalitu života u osob zabývajících se uměním (studentů konzervatoře, n = 73) se srovnávací skupinou (studentů gymnázia, n = 66), se zaměřením na současnou situaci i budoucí očekávání. Z výsledků výzkumu vyplývá, že studenti konzervatoře dosahují v testu vyšších hodnot svědčících pro vyšší vnímanou kvalitu života, pro vyvození kauzální souvislosti je však třeba dalších výzkumů v této oblasti.
|
|
|
Duševní hygiena a možnosti využití jejích forem u pracovníků linek důvěry
Fabíková, Lenka ; Loneková, Katarína (vedoucí práce) ; Štětovská, Iva (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá psychohygienou a možnostmi využití jejích forem u pracovníků linek důvěry. V teoretické části se práce zaměřuje na charakteristiku a specifika telefonické krizové intervence. Současně jsou v ní představeny metody psychohygieny vhodné pro pracovníky linek důvěry. Empirická část se zaměřila na mapování forem duševní hygieny, které poskytují svým pracovníkům linky důvěry v České republice. Zároveň byly zmapovány osobní formy psychohygieny pracovníků telefonické krizové pomoci. V empirické části byla také zjišťována míra vyhoření pracovníků linek důvěry, a to formou dotazníku CBI - Copenhagen Burnout Inventory. Zároveň bylo prokázáno, že větší míra dodržování vybraných zásad duševní hygieny má u pracovníků linek důvěry vztah s menším výskytem syndromu vyhoření. Hypotézy týkající se vztahu mezi sociodemografickými údaji (pohlaví, věk, nejvyšší dosažené vzdělání, délka praxe, typ pracovního úvazku na pracovišti a mimo ně) a mírou vyhoření nebyly potvrzeny. Cílem práce bylo vytvoření nabídky možných způsobů, jak zacházet u pracovníků linek důvěry se stresem a jak u nich optimálně využít metod duševní hygieny, které by v praxi preventivně působily proti syndromu vyhoření.
|
|
|
Psychologické aspekty členství jedince v online komunitách
Janda, Marek ; Štětovská, Iva (vedoucí práce) ; Slaměník, Ivan (oponent)
Práce se zaměřuje na problematiku online komunit, jejich historie i aktuální podoby. Jádro práce se zaměřuje na formy komunikace, které v tomto prostředí probíhají, převážně pak na identitu online a její prezentaci - jaké formy nabývá, jaké prostředky mají uživatelé k této sebeprezentaci k dispozici, nakolik je taková sebeprezentace věrohodná a jak je vnímána ostatními. Vliv anonymity na chování je také zmíněn. Praktická část se pak věnuje převážně online přátelským vazbám, které mezi uživateli vznikají a jejich případnému vlivu na komunikaci mezi nimi. Pozornost je mimo jiné věnována vztahu mezi několika faktory (reciprocita vztahu, směr vzniku vztahu) a kvantitou a frekvencí komunikace mezi přáteli před a po přidání do přátelství.
|
|
|
Efektivita tréninku paměťových a tělesných schopností u seniorů
Waidingerová, Iveta ; Štětovská, Iva (vedoucí práce) ; Šípek, Jiří (oponent)
Tato diplomová práce pojednává o tréninku kognitivních funkcí a tělesném cvičení u seniorské populace. Dotýká se problematiky aktivního stárnutí, která je v současné době značně aktuální. Teoretická část se zabývá aktuálními poznatky a výsledky studií převážně pokud se týká kognitivně zdravých seniorů. Praktickou částí je výzkum zjišťující subjektivně vnímaný efekt kombinace nácviku kognitivních funkcí, jinak také tréninku paměti a tělesného cvičení u kognitivně zdravých jedinců v seniorském věku. Klíčová slova: stárnutí, aktivní stárnutí, trénink kognitivních funkcí, trénink paměti, tělesné cvičení
|
|
|
Psychologické aspekty návratu z LLP-Erasmus
Kučerová, Eliška ; Štětovská, Iva (oponent) ; Morgensternová, Monika (oponent)
Tato rigorózní práce se zaměřuje na psychologickou problematiku návratu ze zahraničního studijního programu LLP - Erasmus. Teoretická část práce pojednává o psychologických aspektech mezikulturní adaptace a zejména mezikulturní readaptace skládající se z kognitivní, afektivní a behaviorální dimenze. Pozornost je věnována především zpětnému kulturnímu šoku: jeho teoretickému vymezení, readaptačním strategiím a přehledu výzkumů. V teoretické části jsou také uvedeny faktory, které ovlivňují průběh mezikulturní adaptace/readaptace. Z uvedených faktorů se práce nejvíce zabývá vlivem pětifaktorové struktury osobnosti, protože se tento koncept osobnosti ukazuje v problematice mezikulturní adaptace/readaptace jako klíčový. V práci je také rozebrán návrh návratového tréninku, kterého by se mohli navracející se studenti účastnit. V empirické části práce byly testovány proměnné, které ovlivňují návrat z LLP - Erasmus. Výzkumu se účastnilo 81 studentů Filozofické fakulty Univerzity Karlovy, jež v akademickém roce 2008/2009 a 2009/2010 absolvovali studijní program LLP - Erasmus. Byly provedeny dvě studie. První studie (validizační studie) se zaměřovala na ověřování výsledků kvantitativní studie mé diplomové práce (Kučerová, 2009). Validizační studie potvrdila, že pohlaví a věk nemají vliv jak na míru zpětného...
|
|
|
Motivace k horolezectví
Gável, Luboš ; Vomáčko, Ladislav (vedoucí práce) ; Štětovská, Iva (oponent)
2010 7 ABSTRAKT Název: Motivace k horolezectví Název v anglickém jazyce: The Motivation to Mountain Climbing and Mountaineering Cíl práce: Cílem diplomové práce bylo zjistit motivační aspekty horolezectví nejúspěšnějších českých horolezců současnosti a porovnat tyto výsledky se zahraničními výzkumy, uskutečněnými v minulosti. Dále jsme se zaměřili na měření motivace k výkonu a její porovnání s druhy motivů. Metody: V naší práci jsme zvolili metodu řízeného polostrukturovaného rozhovoru společně s dotazníkovým šetřením standardizovaným dotazníkem LMI (motivace k výkonu). Výsledky byly statisticky zpracovány v programu Microsoft Excel Výsledky: Zjistili jsme, že motivaci k horolezectví ovlivňuje pět faktorů, které jsou částečně syceny vnějšími incentivami a částečně vnitřními motivy. Tyto faktory jsme nazvali "Prožitek", "Atraktivita", "Kvalita horolezecké činnosti", "Soupeření" a "Společenské uznání". Tyto faktory obsahují vlastní motivační kategorie, které jsou již více specifické. Dále jsme zjistili, že horolezecká činnost vykazuje znaky volních procesů, stavu "flow" a zároveň jsme naměřili vysokou míru motivace k výkonu. Klíčová slova: Horolezectví, výkon, motivace, vůle, risk
|
|
|
Fairy tale and its meaning in a modern family
Šeligová, Janka ; Štětovská, Iva (vedoucí práce) ; Gillernová, Ilona (oponent)
4 Abstrakt Táto diplomová práca sa zaoberá rozprávkou a jej významom a využitím v súčasnej rodine. V teoretickej časti sa venuje vymedzeniu pojmov rozprávka a rodina, poukazuje na ich charakteristické znaky a funkcie, stručne sa zmieňuje o vývoji rozprávky i rodiny od minulosti po súčasnosť, nahliada na rozprávku v kontexte detského myslenia a prežívania a ponúka psychologickú charakteristiku štyroch vybraných rozprávok. Praktická časť využíva kvantitatívne i kvalitatívne metódy spracovania údajov dotazníka, na ktorý odpovedalo 135 osôb. Jej účelom je zistiť, akou formou sa deti najčastejšie dostávajú do kontaktu s rozprávkou, kto im sprostredkováva rozprávku v čítanej alebo rozprávanej podobe a s akými rozprávkovými verziami sa týmto spôsobom deti stretávajú. Práca ďalej analyzuje názory rodičov na význam rozprávok v živote dieťaťa a rodiny a vymedzuje dôvody, pre ktoré rodičia svojim deťom rozprávky čítajú alebo nečítajú. Použitím štatistických metód sa ukázali významné rozdiely medzi audiovizuálnou a čítanou/rozprávanou formou kontaktu detí s rozprávkou, ďalej rozdiely medzi matkami a otcami vo frekvencii čítania rozprávok svojim deťom a potvrdilo sa, že deťom sú častejšie čítané/rozprávané kratšie a zjednodušené verzie klasických rozprávok, než ich dlhé, neupravované verzie. Výsledky naznačujú, že...
|
host ::
RSS.