|
|
Severní a jižní limity areálů suchozemských měkkýšů Evropy na severojižním gradientu
Křepelová, Lucie ; Juřičková, Lucie (vedoucí práce) ; Horsák, Michal (oponent)
Cílem diplomové práce bylo zhodnotit severní a jižní limity výskytu všech dostupných druhů suchozemských plžů Evropy. Pro zpracování práce bylo nutno vypracovat soubor digitalizovaných map, který umožnil vytvořit databázi areálů rozšíření jednotlivých druhů evropských plžů. Na základě získaných dat jsem se pokusila identifikovat místa, kde jsou nejčastější společné severní a jižní hranice druhových areálů. Areály suchozemských plžů jsou ovlivněny nejen konkrétními životními nároky jednotlivých druhů (potential limits), ale i dalšími, a to zejména klimatickými, geografickými a historickými podmínkami (truncated limits). V této práci jsem se zaměřila na jejich rozlišení. Uvedený postup mi také umožnil sledovat severojižní změny v druhové bohatosti plžů (Species Richness) při zohlednění truncated a potential limits. Nejdůležitějšími přírodními bariérami, zamezujícími přirozenému šíření řady druhů z jihu na sever, jsou Skandinávské pohoří, Alpy a Karpaty, a překvapivě i jižní hranice německých a polských nížin. Naopak šíření druhů ze severu na jih brání de facto pouze Alpy. Pokusila jsem se odlišit i skupinu druhů, jejichž areály nejsou těmito truncated limits ovlivněny. Snažila jsem se také identifikovat oblasti, kde se skokově mění druhová bohatost. Většina z nich se opět koncentruje do oblasti Alp,...
|
|
|
Vliv prostředí na morfologické a strukturální charakteristiky evropských plžů
Holubová, Anna ; Juřičková, Lucie (vedoucí práce) ; Horsáková, Veronika (oponent)
1. Abstrakt V předložené práci zkoumám vztahy morfologických charakteristik schránek evropských suchozemských plžů, prostředí, v kterém tito plži žijí a jejich způsobu života. Vytvořila jsem speciální soubor morfologických znaků, charakteristik prostředí i životních strategií suchozemských plžů z literárních zdrojů. Tento soubor byl spojen s unikátními daty ze sběrů podél severojižního gradientu Evropy a dané morfologické charakteristiky jednotlivých druhů byly zprůměrovány na populace vzorkových lokalit. Takto vytvořený soubor byl analyzován vícerozměrnou lineární regresí (GLM). V práci ukážu, že na barevný vzor má vliv zeměpisná šířka a vyskytuje se hlavně u plžů s širší schránkou. Široká schránka se vyskytuje také především u plžů s hladkým povrchem schránky a mělčími švy. Kalcifikované obústí schránky mají nejvíce plži v nižších nadmořských výškách. Plži se zuby v ústí schránky nebo s žebrováním na ulitě i s větší relativní výškou schránky žijí v oblastech s vyšším obsahem vápníku v hrabance. Hluboké švy na ulitě jsou více zastoupeny na schránkách s vyšší sezonalitou srážek. Právě v oblastech s vyšší sezonalitou srážek najdeme méně plžů s periostrakálními strukturami na schránce, naopak jejich vyšší zastoupení nalezneme v oblastech s větší pokryvností stromového patra. Ve společenstvech dlouhověkých...
|
|
| |
|
|
Pedagogická diagnostika pohledem začínajících učitelů
Juřičková, Libuše ; Felcmanová, Lenka (vedoucí práce) ; Hradilová, Tereza (oponent)
Diplomová práce se zabývá problematikou začínajících učitelů v oblasti pedagogické diagnostiky. Je rozdělena na teoretickou a výzkumnou část. Teoretická část práce obsahuje tři kapitoly. V první části práce jsou shrnuty teoretické poznatky z oblasti učitelské profese a nároků na začínajícího učitele. Dále jsou stanoveny požadavky na teoretickou připravenost a kompetence učitele s důrazem na potřebu metodického vedení v jeho začátcích i nezbytnost dalšího vzdělávání. Následující kapitola přibližuje téma pedagogické diagnostiky a předkládá její vymezení, úkoly a cíle, předmět pedagogické diagnostiky a definuje diagnostické kompetence učitele prvního stupně základní školy. V poslední kapitole teoretické části jsou specifikovány oblasti dílčích funkcí a charakterizovány jejich projevy a deficity, které může učitel pozorovat v projevu žáka při výchovně-vzdělávacím procesu. Výzkumná část práce se věnuje praktické připravenosti začínajících učitelů na pedagogickou diagnostiku a jejich teoretické přípravě. Kvalitativním postupem s využitím techniky polostrukturovaného rozhovoru jsou vyhledávány odpovědi na výzkumné otázky k připravenosti začínajících učitelů na pedagogickou diagnostiku v rámci vysokoškolského studia, k jejich informovanosti o deficitech dílčích funkcí u žáků, možnosti práce s nimi a ke...
|
|
|
Nálezy schránek měkkýšů z Lumbeho zahrady ve světle konchologické analýzy
Oravec, Jan ; Říhová, Dagmar (vedoucí práce) ; Juřičková, Lucie (oponent)
Předložená práce se zabývá rozborem konchologického materiálu z archeologických horizontů v Lumbeho zahradě, jejíž areál leží v prostoru severního předpolí Pražského hradu. Soubor nálezů byl shromážděn terénní realizací archeologického výzkumu provedeného v rozmezí let 2018 až 2019. Východiskem textu je charakteristika historického vývoje a významu užívání konchologických metod v archeologii s přihlédnutím k výsledkům jiných výzkumů. Navazující popis formování prostoru zahradního areálu přispívá k pochopení základních rysů zkoumané plochy, jejíž geologické podloží se zasloužilo o zachování kvantitativně bohatého malakozoologického souboru. Jádro zpracované studie představuje samotná analýza konchologických nálezů. Spolu s popsanou metodikou jsou přehledně uvedeny všechny zjištěné taxony měkkýšů. Celkem byly identifikovány čtyři široce rozšířené druhy vodních a terestrických plžů spolu s čtyřmi taxony běžných sladkovodních mlžů a dvou rodů mořských měkkýšů. Výskyt nálezů v archeologických vrstvách je vysvětlen a diskutován s oporou v jiných konchologických analýzách. Omezené množství zjištěných druhů nepatrně přispělo k poznání některých charakteristik studovaného prostoru, jehož přírodní podmínky přály výskytu některých druhů měkkýšů. KLÍČOVÁ SLOVA Zahrady Pražského hradu - archeozoologie - měkkýši...
|
|
|
Západní Karpaty jako hotspot diverzity během kvartérního klimatického cyklu
Kubíková, Kateřina ; Juřičková, Lucie (vedoucí práce) ; Horáček, Ivan (oponent)
Západní Karpaty jsou v kontextu celé Evropy unikátním územím nevyčíslitelného biologického významu. Topologická členitost se ruku v ruce s výraznou klimatickou a půdní variabilitou odráží ve velké heterogenitě habitatů a umožnila přežití řady druhů organismů v této oblasti napříč klimatickými změnami v průběhu kvartérního klimatického cyklu. Západní Karpaty tak představují jedno z nejvýznamnějších glaciálních a zároveň interglaciálních refugií v Evropě. Výsledkem těchto environmentálních vlastností a unikátní historie této oblasti je v současnosti ohromná druhová rozmanitost, vysoká míra endemismu a výskyt řady glaciálních reliktů. Tato bakalářská práce je rešerší především zoologických studií zabývajících se vysokou mírou biodiverzity a endemismu na území Západních Karpat a jejich možnými příčinami. Dopodrobna se též věnuje roli Západních Karpat v průběhu kvartérního glaciálního cyklu jakožto významného pleistocenního refugia, jeho vlivu na další části Evropy a postglaciálnímu vývoji území.
|
|
|
Holocenní vývoj otevřených krajin Evropy na základě sukcese měkkýšů.
Nádvorníková, Lenka ; Juřičková, Lucie (vedoucí práce) ; Rozkošná Knitlová, Markéta (oponent)
Během dob ledových byla step nejrozšířenějším biomem, po oteplení však přišly podmínky podporující šíření lesa a zánik stepí. Holocén jakožto nejmladší interglaciál je první epochou, během které lze pozorovat vliv člověka na přírodu. Dokazují to měkkýší sukcese ze starších interglaciálů, které v klimatických optimech poskytují záznamy o plně vyvinutých lesních společenstvech a místech, kde se v holocénních sukcesích spíše vyskytuje mozaika otevřených ploch i lesa. Dá se proto předpokládat, že do vývoje krajiny zasáhl člověk a umožnil kontinuální výskyt otevřených ploch v krajině i během holocénu. Klíčová slova: step, měkkýši, holocén, Evropa, fosilie
|
|
|
Krátkodobé sukcese měkkýších společenstev přirozených a antropických stanovišť
Berková, Kateřina ; Juřičková, Lucie (vedoucí práce) ; Drvotová, Magda (oponent)
Tato práce je literární rešerší porovnávající sukcesi měkkýších společenstev na přírodních a antropických stanovištích. Shrnuje poznatky o tom, jak se měkkýší společenstva přirozených stanovišť mění v čase, a popřípadě do jaké míry jsou stabilní v čase, a do jaké míry do přirozené sukcese zasahuje člověk. Společenstva měkkýšů na různých územích podléhají neustálým změnám. Sukcese na přirozených stanovištích, kterými byly ve většině studovaných případů listnaté lesy, spěje k druhově bohatým společenstvům, která se v krátkodobém časovém horizontu příliš nemění. Sukcese byla studovaná také na antropických stanovištích, jako jsou lomy, městská stanoviště a hradní zříceniny, na kterých lze naleznout některé druhy charakteristické pro konkrétní typy stanoviště, resp. sukcesní stádia. Klíčová slova: měkkýši, sukcese, klimax, disturbance, malakofauna
|
|
|
Možnosti endodisperze suchozemských plžů trávicím traktem ptáků
Simonová, Jasna ; Juřičková, Lucie (vedoucí práce) ; Krištín, Anton (oponent)
Pasivní disperse je základním způsobem šíření suchozemských plžů, jejichž schopnost aktivní disperse je velmi omezená. Za důležitý vektor šíření plžů jsou dlouhodobě považováni ptáci. Plži mohou být přenášeni přichycení na povrchu jejich těla (ektozoochorie) nebo mohou přežít konzumaci ptákem a následné vyloučení z jeho trávicího traktu (endozoochorie). Možnost endozoochorie byla zatím prokázána jen pro několik málo druhů plžů a ptáků. Cílem této diplomové práce bylo zjistit, zda je endozoochorie možná i pro další kombinace druhů. Plži byli nabízeni ptákům v laboratorních podmínkách a v záchranných stanicích pro živočichy. Následně byly sebrány a prohledány trus a vývržky ptáků. U plžů se schránkami bez výrazného poškození byla zjišťována jejich životaschopnost. Ptáci celkem zkonzumovali 62 % z 4519 nabízených plžů příslušejících 15 druhům. Bez výrazného poškození schránky bylo v trusu nalezeno 240 plžů (5,3 % zkonzumovaných). Celkem bylo živých 28 jedinců čtyř druhů (Clausiliidae: Alinda biplicata; Chondrinidae: Chondrina avenacea; Vertiginidae: Vertigo antivertigo, V. pygmaea). Někteří plži byli ptáky také vydáveni. Bez významného poškození schránky bylo celkem vydáveno 121 jedinců (2,7 % zkonzumovaných) čtyř druhů. Celkem 35 jedinců všech čtyř druhů (Chondrinidae: Chondrina avenacea;...
|
|
|
Fylogeneze a ekologie čeledi Planorbidae
Běláčová, Kateřina ; Juřičková, Lucie (vedoucí práce) ; Lorencová, Erika (oponent)
Fylogenetika je biologická disciplína, která se snaží zařadit organismy do systému na základě jejich evolučního vývoje. Tradičně se k rekonstrukci fylogeneze užívali morfologické a anatomické znaky, s nástupem moderní technologie jejich úlohu částečně přebrala molekulární analýza. Čeleď Planorbidae představuje velice různorodou skupinu, která zahrnuje zástupce s velmi odlišnou morfologií. Tato práce se snaží utvořit přehled fylogeneze zmíněné čeledi, a na základě výsledků provedených studií diskutovat důležitost jednotlivých znaků, používaných k jejímu určování.
|
host ::
RSS.