Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 9 záznamů.  Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Vysoká škola zemědělská v Brně v kontextu brněnského vysokého školství na začátku normalizace
Mikovcová, Alena
Normalizace brněnských vysokých škol začala likvidací proreformních stranických struktur a kateder společenských věd. Do nových ÚML byla schválena polovina jejich původních učitelů. Byly odvolány více než tři čtvrtiny akademických funkcionářů vysokých škol. Více než třetina kateder byla zrušena a vyměněna více než poloviny jejich vedoucích. Studentští aktivisté byli potrestáni kárnými opatřeními.
Budování vědeckovýzkumné základny na vysokých školách zemědělských v letech 1963-1970
Mikovcová, Alena
Politická liberalizace 60. let umožnila nebývalý rozukvět různých forem institucionalizace vědních oborů na vysokých školách zemědělských v Praze a Brně. Byly zřízeny experimentální báze na školních statcích, terénní zařízení, speciální laboratoře. Současně vznikla společná pracoviště vysokých škol, resortních výzkumných ústavů a pracovišť ČSAV.
Zemědělské družstevnictví a Vysoká škola zemědělská v Brně (1919-1949)
Mikovcová, Alena
V letech 1919-1939 existovala oboustranná vazba mezi Vysokou školou zemědělskou v Brně a Ústředním svazem českých hospodářských společenstev (Brnosvaz).Výuka docentů družstevnictví garantovala spojení družstevní teorie s praxí v pojetí ideologie agrarismu. V důsledku změny politických poměrů po válce snahy o zřízení vysokoškolské stolice pro družstevnictví ztroskotaly. Reformou zemědělského studia v r. 1950 byla výuka družstevnictví jako samostatného předmětu zrušena.
Spolkový život agrárních akademiků v Brně v době meziválečné (s pokusem o obecnější přesah)
Mikovcová, Alena
Studentské kluby agrární strany působily v Praze, Brně a Bratislavě od 20. let do r. 1938, kdy byly zrušeny. Vývoj studentské agrární komunity odrážel její vztah k ideologii, politice a mocenským strukturám agrární strany. Mimořádnou roli v ní sehrála generace, která se zformoval v r. 1925 ve Švehlově koleji v Praze. Ve 30. letech působila jako mozkový trust agrární strany. Ve fakultní politice se agrárníci v r. 1936 přesunuli ze středu na pravici studentského politického spektra. Po Mnichovu se agrární kluby aktivně podílely n zglajšaltování českého studentského hnutí.
Poznámky k problémům vědeckovýzkumné činnosti na vysokých školách zemědělských ve vztahu k ČSAZV a ČSAV (1953 - 1963)
Mikovcová, Alena
Vývoj vysokých škol zemědělských byl v letech 1952 - 1963 charakterizován četnými reorganizacemi. V systému organizace a řízení vědeckovýzkumné činnosti dominovaly administrativně - byrokratické a centralistické způsoby práce. Vědeckovýzkumná práce byla na VŠZ v l. 1956-1963 řízena po třech liniích (ČSAV, ČSAZV a MŠK). V r. 1962 byla ČSAZV zrušena a řízení aplikovaného výzkumu převzalo ministerstvo zemědělství. ČSAV prosadila na VŠZ nový směr základního výzkumu v komplexu biologických, technických a ekonomických věd.
Česko-polské styky v zemědělských vědách v době meziválečné
Mikovcová, Alena
Vývoj vědeckých institucí a rozvoj bádání v oborech zemědělských věd byly dány historickými odlišnostmi obou zemí a jejich rozdílným vývojem v průběhu meziválečného období. Československo-polská smlouva z roku 1925 způsobila kvalitativní změnu v československo-polské vědecké spolupráci. Zlomový význam ve vzájemných stycích v oborech zemědělských věd měl XII. Mezinárodní zemědělský kongres, konaný téhož roku ve Varšavě. V roce 1929 zástupci zemědělských organizací obu zemí na poradách v Krakově dohodli první vzájemný vědecký program spolupráce na úrovni zemědělských vědeckých ústavů Polska a Československa. Objektivně odlišný vývoj obou zemí ve 30. letech způsobil, že byly společným podnikem tohoto druhu posledním. Československo-polské styky byly oficiálně ustanoveny na úrovni reprezentací zemědělských věd (Československá akademie zemědělská, Towarzysztwo Popierania Polskiej Nauki Rolnictwa a LeĽnictwa ), svazů výzkumných ústavů zemědělských (Svaz výzkumných ústavů zemědělských, Związek Rolniczych Zakladów DoĽwiadczalnych Rzeczpospolitej Polskiej) a elitního prostředí vysokých škol zemědělských a zemědělských fakult.
Fenomén ženství na lesnické fakultách ve 20. století
Mikovcová, Alena
Studentky na lesnické fakultě v Praze ve 30. letech.

Viz též: podobná jména autorů
9 Mikovcová, Alena
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.