|
|
Sebevlastnictví, jeho adekvátnost a srovnání s autonomií
Matoška, Lukáš ; Brabec, Martin (vedoucí práce) ; Karásek, Jindřich (oponent)
Práce se zabývá vybranými sebevlastnickými přístupy k interrupci a sebevraždě. Vychází z pozorování, že v těchto dvou oblastech je argumentace založená na předpokladu sebevlastnictví poměrně rozšířená. Klade si otázku, do jaké míry jsou tyto přístupy adekvátní, tj. do jaké míry odpovídají skutečným životním situacím. Způsob, jak posuzovat adekvátnost, navrhuje v návaznosti na Margaret Olivii Littlovou. Sebevlastnický přístup k interrupci je následně na konkrétních příkladech ukázán jako neadekvátní. Práce se dále zaměřuje na libertariánský přístup k otázce práva na konsenzuální zabití. Na článku Petera Vallentyna ukazuje, že sebevlastnická obhajoba tohoto práva nemusí být dostatečná. V této souvislosti se věnuje vztahu mezi sebevlastnictvím a autonomií. Ukazuje, že se na nich zakládají dvě samostatné argumentační strategie, kterými lze obhajovat jedincova práva.
|
|
|
Teorie tolerance u Rainera Forsta
Sklenář, Václav ; Matějčková, Tereza (vedoucí práce) ; Karásek, Jindřich (oponent)
Cílem práce je výklad a zhodnocení teorie tolerance, kterou předkládá Rainer Forst. Tolerance je jedním z nejdiskutovanějších témat současné politické teorie i praxe. Kritická recepce systematického zpracování tohoto tématu předním politickým myslitelem současnosti má poskytnout historickou, systematickou a normativní orientaci ve struktuře komplexní problematiky tolerance. Výklad sleduje Forstovy historické analýzy, které vysvětlují vývoj pojmu a různých pojetí tolerance a zároveň poskytují normativní hodnocení jednotlivých vývojových tendencí. Následně se zabývá čistě systematickou částí Forstovy práce, tedy jeho vlastní teorií tolerance, a zasazuje ji do širšího kontextu Forstovy konstruktivistické teorie spravedlnosti. Na výklad Forstovy teorie navazuje její kritické zhodnocení, které odhaluje systematické nedostatky Forstovy koncepce a tím zároveň poukazuje na širší problémy liberalismu a konstruktivismu.
|
|
|
Pojem svobody v Schellingově Systému transcendentálního idealismu
Gaidarus, Tomáš ; Matějčková, Tereza (vedoucí práce) ; Karásek, Jindřich (oponent)
Téma svobody je se jménem F. W. J. Schellinga spojováno především v souvislosti s jeho pozdější filosofií, především pak s jeho dílem Filozofické zkoumání o svobodě. Předkládaná práce se naproti tomu zaměřuje na pojednání tohoto tématu v Schellingově spise z raného období jeho tvorby, v Systému transcendentálního idealismu. Práce postupuje od vymezení základní pozice transcendentálního idealismu v otázce vědění přes teoretický oddíl Systému, kde sleduje, jak se v původně absolutním Já ustavuje individuální vědomí, až v závěrečné části dospívá k pojednání svobody v kontextu Schellingovy praktické filosofie.
|
|
|
Nietzscheho nešťastné vědomí a asketické ideály v Hegelově Fenomenologii ducha
Hrouda, Vít ; Matějčková, Tereza (vedoucí práce) ; Karásek, Jindřich (oponent)
Tato práce se zaměřuje na vztah člověka k sobě samému, jenž je zprostředkován vztahem k "pravému světu" či jinak pojaté transcendenci. Práce se zabývá se koncepcemi tohoto sebevztahu u Hegela a Nietzscheho. Pro Nietzscheho je ztělesněn v asketickém ideálu, který člověku dává smysl, ovšem za cenu umenšování života. Hegel o tomto sebevztahu pojednává v pasáži o nešťastném vědomí, vědomí rozpolceném, které se ke své bytnosti, k "neměnnému", vztahuje též jen za cenu popírání své tělesnosti a jednotlivosti. Práce dále analyzuje pozitivní aspekty, které z takovéhoto negativní vztahu k sobě samému podle obou filosofů plynou. Jako hlavní přínos se ukazuje být napětí, které je založeno v rozpolcení askety a nešťastného vědomí, a duchovnost, které je tímto napětím umožněna a rozpolcenost zároveň překonává.
|
|
|
The Ground of the World: A Marginal Problem in Hegel's Phenomenology of Spirit
Matějčková, Tereza ; Karásek, Jindřich (vedoucí práce) ; Gutschmidt, Holger (oponent) ; Kuneš, Jan (oponent)
Existuje v Hegelově Fenomenologii ducha nějaký svět, a pokud ano, jak vypadá? Disertace si klade za úkol zodpovědět tuto otázku, na niž badatelé i filosofové tradičně odpovídají negativně: filosofie absolutního ducha neskýtá prostor pro svět. Faktem sice je, že Hegel skutečně nepředstavil filosofický pojem světa, zároveň je ale rovněž nápadné, že svět se objevuje na téměř každé úrovni Fenomenologie ducha. Stejně jako vědomí se i svět na každé úrovni Fenomenologie ducha proměňuje. Určitá funkce zůstává však světu vlastní napříč jednotlivými úrovněmi: svět je takový předmět vědomí, který samo vědomí vždy přesahuje, a který tedy vyjevuje hranice vědomí. Svět tak vystupuje ve Fenomenologii ducha v podobě určité koncepce celku, který vědomí nemá ve své moci. Tento zcizující moment je nejlépe patrný tehdy, odhodlá-li se vědomí k činu. Jedním z nejčastějších motivů Hegelovy filosofie je nespokojenost vědomí se svým činem, jeho přesvědčení, že v činu byl zrazen záměr. Již tato bytostná neschopnost vědomí uskutečnit to, co si předsevzalo, poukazuje k tomu, že skrze čin vtrhává do Já svět. Dále se ukazuje, že svět je dynamikou, která se vědomí vždy vymyká. Cesta Fenomenologie ducha je cestou, na níž vědomí přijímá toto zcizení a na níž se učí nalézt sebe sama v tomto zcizení. Nevzdává se tím sebeurčení,...
|
|
|
Hegelova kritika ideologie
Korda, Tomáš ; Karásek, Jindřich (vedoucí práce) ; Znoj, Milan (oponent)
Tato práce hledá možnosti Hegelovy kritiky liberalismu a marxismu. Nejprve definuji "Návrat k Hegelovi" či přesněji způsob, jak máme pojmout tento návrat k Hegelovi, abychom se k němu skutečně vrátili. V druhé části je této formální definici dán její obsah, to jest Hegelův pojem státu. Tento pojem byl odmítnut, jak doktrínou liberalismu, tak marxismu, a toto odmítnutí, jak se pokouším demonstrovat, může být považováno teoretickou příčinu totalitarismu. Neboli, jinými slovy, totalitarismus může být spekulativně pochopen jako manifestace tohoto odmítnutí. Tudíž, dokud žijeme v posttotalitární době, je Hegel náš současník. Poslední třetí část vysvětluje Hegelovu kritiku rozvažování (Verstand). Její hlavní důvod je, že liberalismus i marxismus jsou rozvažovací teorie státu a proto nejsou schopny pojmout stát jako objekt rozumu (Vernunft) a selhávají v poznání státu jako rozumném v sobě samém. Teoretický důsledek této analýzy je, že Hegelova kritika rozvažování může být uchopena takříkajíc jako kritika ideologie avant la lettre, pokud bude koncept ideologie náležitě redefinován.
|
|
|
Sebevědomí a sebepoznání. Studie k roli subjektu a vědomí myšlení v Descartově filosofii
Kollert, Lukáš ; Karásek, Jindřich (vedoucí práce) ; Palkoska, Jan (oponent)
Předložená práce se snaží prozkoumat z širší perspektivy Descartovo cogito především v kontextu Meditací o první filosofii (1641) a dalších pro zkoumané téma relevantních spisů. S cílem nabídnout komplexní podání Descartova prvního poznatku se přitom nezaměřuje pouze na rozbor samotného cogito, na analýzu jeho logické struktury apod., nýbrž nahlíží na něj také optikou dalších klíčových doktrín tvořících součást Descartovy filosofie. Z toho důvodu se práce postupně věnuje určení totožnosti meditujícího a představení metodické skepse, otázce zpochybnění logických zásad v První meditaci, problematice karteziánského kruhu, výkladu rozdílu implicitního a explicitního vědění, nauce o vrozenosti idejí a konečně také otázce po tom, jak jsme si podle Descarta vědomi našeho myšlení. Především v souvislosti s problematikou přítomnosti ego v cogito a vědomosti myšlení se pak práce uchyluje k dílčím úvahám systematické povahy překračujícím rámec interpretace Descartova myšlení. Tak jsou např. v poslední kapitole práce věnované objasnění vědomí myšlenek a mentálních stavů představeny a konfrontovány tři různé typy přístupů k tomuto problému. Důvodem zvoleného postupu je v případě uvedeného tématu ta okolnost, že se zde Descartovo stanovisko k dané problematice zdá být více než v jiných případech nezřetelné....
|
|
|
Modern Theories of Consciousness and the Elusiveness of Subjectivity
Košová, Michaela ; Hill, James (vedoucí práce) ; Karásek, Jindřich (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá otázkou správného konceptuálního přístupu k vědomí. Začíná tezí, že klíčová charakteristika vědomí - jeho subjektivní aspekt - je výslovně nezachytitelná. Pro porozumění povahy této nezachytitelnosti se volně inspirujeme Karlem Jaspersem (z kontinentální tradice) a jeho myšlenkou "rozštěpení na subjekt a objekt", přičemž jejím hlavním bodem je uvědomění, že vědomý subjekt je v principu nezpředmětnitelný a nikdy nemůže být uspokojivě zachycen zpředmětňujícím myšlením. Tato hlavní myšlenka je pak aplikována na různé moderní teorie vědomí (vycházející z analytické tradice) se záměrem prozkoumat a demonstrovat do jaké míry každá z těchto teorií přehlíží nebo uznává specifickou neredukovatelnost vědomí na objektivně popsatelné fenomény. Zjišťujeme, že J. J. C. Smart subjektivitu ze své teorie identity úplně vynechává, protože chápe realitu jako objektivně zachytitelnou ve všech jejích aspektech. Colin McGinn přichází se zajímavým vysvětlením našich potíží s chápáním vědomí jako součásti fyzikálního světa a tvrdí, že jsme "kognitivně uzavřeni" vůči řešení problému propojení mysli a těla. Na druhé straně ale dochází k závěru, že řešení založené v zpředmětňujících termínech v principu existuje, a mohlo by být dostupné myslím nám nadřazeným - nezachytitelnost subjektivity...
|
|
|
Analýza osobní identity v Humově Pojednání o lidské přirozenosti
Sýkorová, Tereza ; Palkoska, Jan (vedoucí práce) ; Karásek, Jindřich (oponent)
Tato práce předkládá interpretaci Humovy analýzy osobní identity v Pojednání o lidské přirozenosti a interpretaci jeho následných pochyb vyjádřených v Dodatku. V první části práce je po představení filosofického diskurzu týkajícího se osobní identity, Humova pojetí filosofie a jeho revizionistické ontologie předložena interpretace Humovy teorie mysli jakožto "svazku percepcí" a jeho vysvětlení našeho sklonu považovat tento svazek za synchronně a diachronně identickou entitu. V druhé části práce je předložena interpretace pasáže z Dodatku, v níž Hume se svou analýzou osobní identity vyjádřil nespokojenost. V práci hájím názor, že hlavním zdrojem Humovy nespokojenosti je fakt, že idea mysli jakožto souboru všech aktuálně přítomných percepcí navzájem propojených kauzálními vztahy, již považoval za pravdivou a jež je implicitním východiskem celé první knihy Pojednání, se ukázala být fiktivní, stejně jako všechny ostatní metafyzické ideje. Jeho vysvětlení našeho sklonu považovat soubor percepcí za synchronně a diachronně identickou entitu, založené na vztahu kauzality a podobnosti, pravdivou ideu mysli jakožto souboru všech aktuálně přítomných percepcí nejen nevysvětluje, ale vylučuje. Klíčová slova David Hume, novověká filosofie, empirismus, osobní identita, ontologie, já, mysl
|
|
|
Stát a náboženství v Hegelově právní filosofii
Navrátilová, Olga ; Karfíková, Lenka (vedoucí práce) ; Landa, Ivan (oponent) ; Karásek, Jindřich (oponent)
Cílem této práce je prozkoumat problematiku moderního sekulárního státu a jeho vztahu k náboženství v pozdní filosofii G. W. F. Hegela. Předtím než je pozornost zaměřena k tomuto mysliteli, jsou krátce představena pojetí vztahu státu a náboženství dvou Hegelových novověkých předchůdců, Thomase Hobbese a Johna Locka. Vůči těmto významným zástupcům dodnes vlivné smluvní teorie státu, kteří sdílejí obdobné empirické postoje, ale dospívají ke zcela odlišným pohledům na možnost náboženské tolerance a vztah církve a státu, nabízí Hegelova politická filosofie alternativu, neboť sice neopouští důraz na svobodu jednotlivce, ale ukazuje současně omezenost ryze individualistického východiska. Otázka vztahu státu a náboženství u tohoto myslitele, jíž je věnována hlavní část práce, je pojednána s ohledem na pojem svobody, jenž tvoří základ celé Hegelovy filosofie ducha. Je to právě tento pojem, který Hegelovi umožňuje ukázat vzájemnou provázanost i nutnost odlišení těchto dvou projevů ducha, totiž státu a náboženství, stejně jako vysvětlit napětí, které mezi nimi přetrvává. Toto napětí, jak uvádím v závěru, nemusí být chápáno pouze jako svobodu ohrožující, ale také jako svobodu podmiňující. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
host ::
RSS.