|
|
Problémy s kritikou: filosofie Rahel Jaeggi
Hrouda, Vít ; Matějčková, Tereza (vedoucí práce) ; Jirsa, Jakub (oponent)
Tato práce se zaměřuje na projekt kritiky forem života německé filosofky Rahel Jaeggi. Jaeggi usiluje o vytvoření nové teorie společenské kritiky. Nově pojímá předmět kritiky, kterým je v jejím pojetí to, co nazývá formou života. Jedná se o ansámbl praktik, v jejichž rámci vždy již žijeme svůj život a jež představují řešení určitých problémů. Postup kritiky, který Jaeggi hájí, je imanentní, tj. kritika má vycházet z rozporů, jimiž se vyznačuje forma života samotná, nikoli přicházet s externími měřítky. Tento postup pak předpokládá koncepci společenských změn, které se mohou dít racionálně a v jejichž rámci může docházet k pokroku. Práce vysvětluje tyto základní argumentační kroky, konfrontuje je s jinými filosofickými naukami a věnuje se způsobu, kterým Jaeggiina filosofie navazuje na tradici kritické teorie Frankfurtské školy.
|
|
|
Nietzscheho nešťastné vědomí a asketické ideály v Hegelově Fenomenologii ducha
Hrouda, Vít ; Matějčková, Tereza (vedoucí práce) ; Karásek, Jindřich (oponent)
Tato práce se zaměřuje na vztah člověka k sobě samému, jenž je zprostředkován vztahem k "pravému světu" či jinak pojaté transcendenci. Práce se zabývá se koncepcemi tohoto sebevztahu u Hegela a Nietzscheho. Pro Nietzscheho je ztělesněn v asketickém ideálu, který člověku dává smysl, ovšem za cenu umenšování života. Hegel o tomto sebevztahu pojednává v pasáži o nešťastném vědomí, vědomí rozpolceném, které se ke své bytnosti, k "neměnnému", vztahuje též jen za cenu popírání své tělesnosti a jednotlivosti. Práce dále analyzuje pozitivní aspekty, které z takovéhoto negativní vztahu k sobě samému podle obou filosofů plynou. Jako hlavní přínos se ukazuje být napětí, které je založeno v rozpolcení askety a nešťastného vědomí, a duchovnost, které je tímto napětím umožněna a rozpolcenost zároveň překonává.
|
host ::
RSS.