|
|
Různé formy náhradní institucionální péče o dítě v ČR
Procházková, Jana ; Šulová, Lenka (vedoucí práce) ; Šturma, Jaroslav (oponent)
Bakalářská práce se v první části zaměřuje na psychologickou problematiku institucionální výchovy. Začátek práce je věnován historickému vývoji náhradní péče o děti až po současnost. Práce se dál zaměřuje na problematiku odebrání dítěte z původní rodiny a umístění do institucionální péče. Věnuje se problematice rizikových rodičů a rizikových dětí. Velký rozsah práce se zabývá problematikou psychické deprivace, jejímu teoretickému vymezení, typologii reakcí na psychickou deprivaci, diagnostice a psychoterapii psychické deprivace. Další část se zaměřuje na popis zvláštností psychického vývoje psychicky deprivovaných dětí. Další problematikou, která je v práci popsána, je návrat dítěte do původní rodiny, přechod dítěte do náhradní rodinné péče a problematika jedinců, kteří odcházejí z institucionální péče po dosažení zletilosti. Poslední část je věnována specifickým tématům souvisejícím s náhradní péčí o děti, kterými jsou péče o děti s etnickou odlišností a péče o děti se specifickými potřebami. V druhé části bakalářské práce je navržena kvantitativní studie zjišťující, zda má dlouhodobý pobyt v institucionální péči vliv na ekonomické chování a postoje. Studie je navržena pro adolescenty, kteří dlouhodobě vyrůstají v institucionální péči a pěstounské péči. Kontrolní skupinou jsou adolescenti, kteří...
|
|
|
Kvalita života a materialistická hodnotová orientace
Rendlová, Markéta ; Hnilica, Karel (vedoucí práce) ; Šolcová, Iva (oponent) ; Šulová, Lenka (oponent)
Výsledky empirických výzkumů shodně ukazují, že důraz na materialistické hodnoty negativně koreluje s kvalitou života jak na úrovni jednotlivců, tak na úrovni společnosti. Cílem této dizertační práce je přispět k hlubšímu porozumění tohoto vztahu. Práce je rozdělena na dvě části - teoretickou a empirickou. Teoretická část představuje koncepty kvality života a materialismu a současné přístupy k jejich zkoumání a měření. Zvláštní pozornost je věnována konceptu eudaimonického štěstí vztahujícího se k optimálnímu fungování člověka a konceptu postmaterialismu jako hodnotové orientace, která zdůrazňuje sebevyjádření a kvalitu života. Práce vychází ze dvou tezí týkajících se vztahu mezi kvalitou života a materialistickou hodnotovou orientací. Na jedné straně materialismus facilituje ekonomický rozvoj a tržní ekonomiku dané společnosti. Na určité úrovni ekonomického rozvoje nastává tendence k posunu směrem k hodnotám postmaterialistickým, spojeným s autonomií, seberealizací a osobním růstem. Podle druhé teze tento posun není snadný. Konzumní kultura, jako produkt moderní ekonomiky, materialistické hodnoty podporuje. Tvrdí, že cestou ke štěstí a osobní pohodě je více materiálních statků, sociální úspěšnost a přitažlivý vnější vzhled. V okamžiku, kdy začne konzumní kultura dominovat, materialistické aspirace...
|
|
|
Změna kvality patnerského vztahu po narození prvního dítěte
Vágnerová, Zuzana ; Šulová, Lenka (vedoucí práce) ; Šírová, Eva (oponent)
Práce sleduje průběh vývoje a změny vnímání partnerského vztahu v období přijímání rodičovských rolí. V teoretické části je partnerský vztah zasazen do širšího kontextu rodiny, dále předkládá pohled na partnerský vztah od jeho vzniku až k rozhodnutí o založení rodiny, zdůrazňuje prožívání ženy v těhotenství a po porodu a zabývá se i pohledem muže na toto období. Závěr teoretické části blíže popisuje proměny partnerského vztahu při přechodu k rodičovství a představuje zahraniční výzkum na toto téma. Empirická část pak předkládá vlastní výzkum, kde v kvantitativní části vyjadřovaly ženy čekající první dítě spokojenost s partnerským vztahem v těhotenství a následně po porodu. Hodnocené oblasti partnerského vztahu se týkají intimity, komunikace, společného času, podpory, péče a ocenění. Kvalitativní analýza výpovědí respondentek k jednotlivým hodnoceným oblastem zpřesňuje kvantitativní zjištění. Výzkum dokládá signifikantní pokles spokojenosti žen s partnerským vztahem v zkoumaném období, a to konkrétně s oblastí blízkosti, projevováním lásky, oceněním, se sexuální oblastí a se společně stráveným časem. Bližší analýza pak vede k domněnce, že snížení kvality i kvantity společně stráveného času po narození dítěte je jednou z hlavních příčin nárůstu nespokojenosti respondentek v dalších oblastech...
|
|
|
Role muže v současných partnerských vztazích
Remešová, Eliška ; Šulová, Lenka (vedoucí práce) ; Horáková Hoskovcová, Simona (oponent)
Diplomová práce "Role muže v současných partnerských vztazích" se zabývá konceptem mužství s důrazem na oblast partnerských vztahů. Konkrétně se věnuje vývoji identity a specifikům mužské identity, maskulinitě a možným vývojovým cestám k mužství. Dále popisuje základní charakteristiky partnerských vztahů a specifikuje roli muže v nich. V empirické studii je pomocí kvalitativní metodologie mapována mužská perspektiva partnerských vztahů a zaměřuje se především na to, jak vnímají muži partnerský vztah, ve kterém se nacházejí, a svou roli v něm. Této studie se účastnilo padesát mužů nacházejících se v době realizace studie v partnerském vztahu, kteří vyplňovali poloprojektivní dotazníky, jmenovitě Nedokončené věty a Partnerský život a jeho části. Výsledky výzkumu bez nároku na jakákoliv zobecnění uvádějí kategorie partnerského vztahu včetně jejich popisů z pohledu dotazovaných mužů a přehled činností, které v rámci partnerského vztahu muži vykonávají. Klíčová slova Muž, identita, gender identita, maskulinita, partner, partnerský vztah
|
|
|
Psychologické aspekty umírání a smrti
Staňková, Lucie ; Šulová, Lenka (vedoucí práce) ; Šturma, Jaroslav (oponent)
Diplomová práce se zabývá psychologickými aspekty umírání a smrti. Jejím cílem bylo zmapovat představy dnešních lidí týkající se smrti a umírání (popř. získat jakousi mentální reprezentaci smrti). Práce se skládá z části teoretické a empirické. Teoretická část se věnuje nejprve smrti a umírání a oblastem, které se s tímto tématem pojí. Dále se věnuje dvěma v této oblasti relativně novým tématům, a to tématu smrti v psychologii a oblasti nejrůznějších druhů explanace smrti včetně jejich psychologického vysvětlení. Empirická část se zaměřila prostřednictvím kvalitativního výzkumu (konkrétně metodami polostrukturovaného rozhovoru, volnými asociacemi a okrajově rozborem kresby) na představy lidí o smrti, dále na to, jak si lidé smrt vysvětlují, na jejich zkušenosti a pocity vztahující se k tématu, na jejich přání i obavy. Získaná zjištění jsou kvalitativního charakteru a byly získány od celkem 28 respondentů. Výsledky empirické části by mohly poskytnout cenný psychologický materiál v oblasti, která je stále pokládána v dnešní společnosti za tabu. Mohly by pomoci prohloubit rozvoj výzkumu v oblasti, která bude vzhledem ke stárnutí populace stále aktuálnější. Klíčová slova: smrt, umírání, truchlení, pohřbívání, smrt v psychologii, spiritualita, smrt a náboženství, posmrtný život, spiritismus, zážitky...
|
|
|
Nedobrovolná bezdětnost a její působení na partnerský vztah
Komorová, Anna ; Šulová, Lenka (vedoucí práce) ; Niederlová, Markéta (oponent)
Tématem této diplomové práce je nedobrovolná bezdětnost a její působení na partnerský vztah. V teoretické části jsou popsány teorie snažící se vysvětlit, proč lidé chtějí mít děti; jsou zde shrnuty poznatky týkající se neplodnosti a její léčby a další způsoby, jak je možné neplodnost řešit. Práce se soustřeďuje na nedobrovolnou bezdětnost a její psychosociální aspekty; velkou pozornost věnuje zejména nedobrovolné bezdětnosti v souvislosti s partnerským vztahem. Dále shrnuje poznatky, jak se partneři s nedobrovolnou bezdětností vyrovnávají, a zabývá se možnostmi psychologické pomoci těmto párům. Empirická část byla zrealizována prostřednictvím kvalitativního výzkumu metodou polostrukturovaných rozhovorů a Škály obsažení druhého ve vlastním já. Výzkumu se účastnilo 11 žen, které měly s nedobrovolnou bezdětností zkušenost. Empirická část přináší odpovědi na otázky ohledně významu rodičovství pro nedobrovolně bezdětné ženy, jejich emotivity a partnerského vztahu. Mapuje oblasti partnerského vztahu, které byly působením nedobrovolné bezdětnosti změněny, a popisuje, co se ve vztahu v tomto období dělo. Zmiňuje také pohled respondentek na roli sociálního okolí, na život bez dětí a na léčbu neplodnosti. Klíčová slova: nedobrovolná bezdětnost, partnerský vztah, neplodnost, význam rodičovství,...
|
|
|
Pěstounská rodina z hlediska biologických dětí
Havlíčková, Tereza Noemi ; Šulová, Lenka (vedoucí práce) ; Šturma, Jaroslav (oponent)
Diplomová práce se zabývá tématem dlouhodobé pěstounské péče, konkrétně pak zkušeností biologických dětí z pěstounských rodin. Podává přehled o fungování náhradní rodinné péče v ČR a specifikách pěstounských rodin. Popisuje, jak vlastní děti pěstounských rodičů prožívají období před příchodem dítěte do rodiny, jaké jsou jejich pocity a reakce po příchodu pěstounských sourozenců, jak se změní jejich role v rodině, jak se utvářejí jejich vztahy a jak zpětně vnímají rozhodnutí svých rodičů. Na teoretickou část navazuje část empirická, která se skládá z kvantitativního a kvalitativního výzkumu. Výsledky kvantitativního výzkumu mapují prožívaní biologických děti a vytváří základní představu o situaci v pěstounských rodinách. Závěry kvalitativního výzkumu jsou pak doplněním kvantitativní části a umožňují udělat si lepší představu o životě v pěstounských rodinách. Práce by měla být přínosem pro žadatele o pěstounskou péči, jejich děti a odborníky, kteří s pěstounskými rodinami pracují. Klíčová slova náhradní rodinná péče, pěstounská péče, pěstounská rodina, biologické dítě, přijaté děti, příprava pěstounů, sourozenci
|
|
|
Psychologické těhotenství náhradních rodičů
Svobodová, Aneta ; Šulová, Lenka (vedoucí práce) ; Horáková Hoskovcová, Simona (oponent)
Diplomová práce se zabývala psychologickým těhotenstvím náhradních rodičů. Cílem diplomové práce bylo zmapovat motivaci, očekávání a prožívání budoucích náhradních rodičů. Práci tvořily dvě stěžejní oblasti, a to oblast teoretická a empirická. Teoretická část práce podává přehled poznatků z oblasti rodičovství, náhradní rodinné péče a z oblasti prožívání fyziologického těhotenství budoucími rodiči a prožívání očekávání příchodu dítěte budoucími náhradními rodiči. Empirická část se zaměřila prostřednictvím kvalitativního výzkumu, metodou polostrukturovaného rozhovoru na motivaci a prožívání žadatelů o pěstounskou péči, zmapovala jejich představy, očekávání a zásadní prožitky v období očekávání příchodu dítěte do rodiny. Práce přináší návrhy pro podporu žadatelů o pěstounskou péči v období očekávání na příchod dítěte do rodiny. Výsledky empirické části by mohli využít odborníci, kteří se zabývají realizací odborných příprav pro žadatele o náhradní rodinnou péči. Klíčová slova těhotenství, rodičovství, dítě, náhradní rodinná péče, pěstounská péče, adopce, psychologické rodičovství, motivace, prožívání, identita, očekávání, odborná příprava
|
|
|
Psychologické aspekty deprivace a subdeprivace dítěte předškolního věku
Felcmanová, Kateřina ; Šulová, Lenka (vedoucí práce) ; Šturma, Jaroslav (oponent)
Bakalářská práce se věnuje tématu deprivace a subdeprivace dítěte předškolního věku. Vymezuje oba pojmy, popisuje vnější podmínky, za kterých může vzniknout deprivace, vnitřní podmínky, které ovlivňují výsledné působení deprivační situace a základní psychické potřeby dítěte. Dále se věnuje možným subdeprivačním situacím, které mohou nastat, popisuje jednotlivá vývojová období předškolního věku s důrazem na deprivaci a subdeprivaci a popisuje změnu postojů k deprivaci v průběhu 20. století. V souvislosti s tím je věnována pozornost ústavní péči a částečné kolektivní péči. V závěru teoretické části je věnována pozornost nejaktuálnějším subdeprivačním situacím dnešní doby a následkům psychické deprivace a subdeprivace. Součástí bakalářské práce je také návrh výzkumného projektu.
|
|
|
Význam hry předškolního dítěte pro jeho psychický vývoj
Domkářová, Lucie ; Šulová, Lenka (vedoucí práce) ; Šírová, Eva (oponent)
Bakalářská práce se zabývá významem hry předškolního dítěte pro jeho psychický vývoj. Hlavním cílem teoretické části je v rámci stanoveného rozsahu vytvořit co nejucelenější přehled současných poznatků na dané téma. V první části práce jsou obsaženy obecné, teoretické vymezení hry. Uvádím zde různé definice, klasifikace i teorie her. Další část práce je věnována podrobnému popisu významu hry pro jednotlivé složky psychiky. Zaměřuji se zde na rovinu kognitivní, motorickou, motivačně-volní, emocionální i sociální. Jelikož se v předškolním období začíná objevovat kooperativní hra, pokládám tedy za důležité do práce zařadit i kapitolu o partnerech ve hře kam řadím rodiče, prarodiče, sourozence, vrstevníky imaginárního kamaráda. Tato kapitola popisuje význam participace hravých partnerů ve hře a způsob hry s předškolním dítětem. Závěrem bakalářské práce je návrh výzkumného projektu, zaměřeného na hru rodičů s předškolními dětmi.
|
host ::
RSS.