|
|
Židovské instituce a státní správa v letech 1945-1956
Munková, Michaela ; Šouša, Jiří (vedoucí práce) ; Nosková, Alena (oponent)
P ředmětem mé diplomové práce bylo prozkoumat vztahy židovských institucí a státní správy mezi léty 1945 a 1956 a na z ákladě analýzy literatury a pramenů a jejich zhodnocení v r ámci dobového kontextu jsem dospěla k následujícím z ávěrům. Je však velice složité utvo ř i t ze z áplavy archivního materi álu, osobních svědectví a čl ánků v tisku nějakou ucelenou teorii o vztahu Československa a židovských institucí v poválečných letech.
|
|
|
Karel Kramář a Tomáš Garrigue Masaryk ve svých dopisech z let 1918-1936. Edice a rozbor jejich vzájemné korespondence
Quagliatová, Vlasta ; Šouša, Jiří (vedoucí práce) ; Ebelová, Ivana (oponent)
V celkové koncepci diplomové práce, nazvané Karel Kramář a Tomáš Garrigue Masaryk ve svých dopisech z let 1918-1936, se reflektuje snaha postihnout danou tematiku dvojím způsobem. Jednak nabídnout jeden z možných pohledů na specifika a proměny vztahu těchto výrazných osobností české a československé historie a jednak analyzovat dochovanou vzájemnou korespondenci a přiblížit témata v ní dominující. Sledovaným cílem bylo edičně zpřístupnit dostupný archivní materiál a podat k němu příslušný komentář. Celostní historické zhodnocení a interpretaci tohoto významného souboru korespondence v celé šíři nastíněných témat a problematik je třeba dopracovat, podobně jako komplexní analýzu poměru Kramář-Masaryk, která by nebyla nijak časově ohraničena, tak jak je tomu doposud. Systematicky pojednat o všech tématech, zmíněných v prezentovaných dokumentech, nebylo možné, proto bylo definovaným záměrem spíše naznačit, jak důležitým a jedinečným pramenem dochovaný epistolografický materiál je, navíc jedná-li se o korespondenci mezi tak mimořádnými postavami naší národní minulosti a ve sledované etapě rovněž mezi předními veřejnými činiteli nově konstituovaného československého státu. Smyslem práce tedy bylo vystihnout podstatné aspekty kramářovsko-masarykovského personálního vztahu, jejich ideologického zaměření i...
|
|
|
Židovské instituce a státní správa v letech 1945-1956
Munková, Michaela ; Šouša, Jiří (vedoucí práce) ; Nosková, Alena (oponent)
Diplomová práce se zaměřuje na problematiku židovských institucí v období od skončení druhé světové války do roku 1956, jejich podílu na správním, právním a politickém vývoji obnovené Československé republiky. Popisuje vzájemné kontakty židovských institucí a státu pomocí největších soudobých kauz a na jejich příkladě se snaží dopátrat vlivu židovských institucí na státní orgány při vytváření legislativy a politické linie a naopak zjistit, do jaké míry stát uplatňoval svůj vliv na židovské instituce.
|
|
|
Střípky z mozaiky protektorátní společnosti
Doležal, Jakub ; Šouša, Jiří (vedoucí práce) ; Kuklík, Jan (oponent)
Předkládaná diplomová práce se zabývá problematikou období Protektorátu Čechy a Morava v tehdejším politickém okrese Sedlčany a na příkladu tohoto regionu se snaží podat co možná nejvíce široký a plastický obraz tehdejší (protektorátní) společnosti. Tento obraz je nastíněn prostřednictvím mnoho-případové studie respektive pomocí jednotlivých případových studií, jejichž předmětem zájmu jsou konkrétní sociální jedinci žijící ve sledovaném období. Tyto případy přitom nejsou popsány jen samostatně, ale v každém z nich jsou sledovány předem stanovené společné otázky a témata umožňující následnou komparaci a zhodnocení. K těmto v závěru shrnutým otázkám patří otázka svobody každého jedince, predestinace jeho sociální pozice a dalšího směřování jeho životního příběhu v sledovaném období na základě jeho příslušnosti k určité profesní, zájmové, etnické a jiné typické a specifické skupině, dále problematika změn, kterými prošli daní sociální jedinci (respektive sociální typy) v rámci zkoumaného období, a zároveň otázka podmíněnosti těchto změn samotnou realitou německé okupace. V té souvislosti si práce všímá také otázky kontinuity a diskontinuity období Protektorátu Čechy a Morava s obdobím předchozím. S tématem všeobecných změn úzce souvisí také otázka specifických životních podmínek období německé okupace. V rámci...
|
|
| |
|
|
František Křižík. Ze života a díla významného českého vynálezce v kontextu podnikání a samosprávy období 1868-1941
Vrbová, Alena ; Hozák, Jan (vedoucí práce) ; Šouša, Jiří (oponent)
Franti š ek Křižík (8.7 . 1847 Plánice u Klatov - 22 . 1. 1941 Stádlec u Tábora) , č estný doktor nauk technických , b y l slavný český elektrotechnik , vynálezce a podnikatel. Po studiích na pražské technice získal první místo a zkušenosti v dílně u Markuse Kau fmanna . Poté působil u tzv . Severní Ferdinandovy , pozděj i u Moravskoslezské a nakonec PlzeJ'ísko - březenské dráhy . V roce 1871 se oženil s Pavlínou Štulíkovou (1853 - 1923) , se kterou měl šest dětí. Roku 1879 si zřídil v Plzni v domě U Zvonu vlastní dílnu, kde prováděl pokusy se zdokonalováním obloukové lampy. Později se významně podílel na rozvoji tamější tramvajové sítě. Roku 1883 se osamostatnil jako podnikatel, definitivně opustil místo u dráhy a o rok později se přes t ěhoval do Prahy , kde zřídil továrnu v Karlíně. Skutečně slavným se Křižík stal na Jubilejní výstavě v Praze roku 1891. Při té příležitosti uvedl do provozu první elektrickou tramvaj . Později zřídil elektrickou dráhu Praha - Libeň Vysočany, kterou roku 1907 odkoupily Elektrické podniky . Roku 1903 otevřel první elektrifikovanou železnici u nás, a to na trase Tábor - Bechyně. Na počátku 20 . století se zasazovalo využití vodních sil v Čechách a zřizoval elektrárny, např . v Kolíně a Vysokém Mýtě . Roku 1917 se majoritním vlastníkem Křižíkových závodů stala Pražská úvěrní...
|
|
|
František Křižík. Ze života a díla významného českého vynálezce v kontextu podnikání a samosprávy období 1868-1941
Vrbová, Alena ; Hozák, Jan (oponent) ; Šouša, Jiří (vedoucí práce)
Franti š ek Křižík (8.7 . 1847 Plánice u Klatov - 22 . 1. 1941 Stádlec u Tábora) , č estný doktor nauk technických , b y l slavný český elektrotechnik , vynálezce a podnikatel. Po studiích na pražské technice získal první místo a zkušenosti v dílně u Markuse Kau fmanna . Poté působil u tzv . Severní Ferdinandovy , pozděj i u Moravskoslezské a nakonec PlzeJ'ísko - březenské dráhy . V roce 1871 se oženil s Pavlínou Štulíkovou (1853 - 1923) , se kterou měl šest dětí. Roku 1879 si zřídil v Plzni v domě U Zvonu vlastní dílnu, kde prováděl pokusy se zdokonalováním obloukové lampy. Později se významně podílel na rozvoji tamější tramvajové sítě. Roku 1883 se osamostatnil jako podnikatel, definitivně opustil místo u dráhy a o rok později se přes t ěhoval do Prahy , kde zřídil továrnu v Karlíně. Skutečně slavným se Křižík stal na Jubilejní výstavě v Praze roku 1891. Při té příležitosti uvedl do provozu první elektrickou tramvaj . Později zřídil elektrickou dráhu Praha - Libeň Vysočany, kterou roku 1907 odkoupily Elektrické podniky . Roku 1903 otevřel první elektrifikovanou železnici u nás, a to na trase Tábor - Bechyně. Na počátku 20 . století se zasazovalo využití vodních sil v Čechách a zřizoval elektrárny, např . v Kolíně a Vysokém Mýtě . Roku 1917 se majoritním vlastníkem Křižíkových závodů stala Pražská úvěrní...
|
|
|
Omezování soukromého podnikání cestou změn ve struktuře těžkého strojírenství (Národní podnik ČKD a jeho role v boji o průmyslové konfiskáty)
Stříteský, Hynek ; Dobeš, Jan (oponent) ; Šouša, Jiří (vedoucí práce)
Po druhé světové válce došlo ve světě k zásadním mocenskopolitickým změnám a společnost řady zemí zaznamenala výrazný myšlenkový posun doleva, což se odrazilo v jejich hospodářské politice zejména podstatným zvýšením role státu. Posílení Sovětského svazu a vznik lidově demokratických republik pak vyústili v bipolární rozdělení světa na Východ - Západ. Poválečná československá společnost, traumatizovaná vzpomínkami na velkou hospodářskou krizi a události následující po září 1938, zaznamenala výraznou radikalizaci a podstatně v ní zesílilo levicové smýšlení. Požadavek širokých společenských změn, jež by zabránily opakování předválečného vývoj e vedoucího k rozbi tí republiky, se setkával s širokou veřejnou podporou, i když samozřejmě existovaly rozdílné názory na jeho realizaci. Mezi pro středky, kterými byl utvářen hospodářský a sociální systém obnovené republiky, patřilo vedle důsledného provedení pozemkové reformy, plánování či přeorientování partnerských vztahů na Sovětský svaz také znárodnění velkého a klíčového průmyslu 1 a konfiskace maj etku Němců, Mad'arů, zrádců a kolaborantů. V podstatě se jednalo o řadu opatření, jež měla přetvořit stávající uspořádání společnosti. Nový sociální řád se obhajoval potřebou povznést široké vrstvy obyvatelstva.
|
|
| |
|
|
První pozemková reforma na velkostatcích Křivoklát, Plasy a Radnice
Kaucká, Kristýna ; Jančík, Drahomír (vedoucí práce) ; Šouša, Jiří (oponent) ; Burešová, Jana (oponent)
1 Abstrakt Tématem disertační práce je analýza první pozemkové reformy na velkostatcích Křivoklát, Plasy a Radnice. Cílem je porozumět jak přerozdělování půdního fondu v období první Československé republiky, tak jeho důsledkům. Toho bude docíleno komparativní analýzou procesů, které proběhly na uvedených velkostatcích. Prvním kritériem komparativní analýzy je chování Státního pozemkového úřadu (SPÚ) k majitelům velkostatků - Metternichovi na Plasku, Fürstenbergovi na Křivoklátsku a Sternbergovi na Radnicku. Mezi kritéria disertační práce patří i hospodářské a sociální dopady pozemkové reformy na území bývalých velkostatků. Cílem komparativní analýzy je hledání shod a rozdílů v přístupu velkostatkářů k vyjednávání s SPÚ, které budou dále interpretovány v kontextu vývoje československého politického a hospodářského systému. Klíčová slova: pozemková reforma, Křivoklát, Plasy, Radnice, velkostatek
|
host ::
RSS.