|
|
Pomníky a monumenty 28. října 1918: politika paměti jako nástroj české historické dominance
Havránek, Josef ; Činátl, Kamil (vedoucí práce) ; Pýcha, Čeněk (oponent)
Práce se zabývá reprezentací instrumentalizací uměleckých objektů ve veřejném prostoru za účelem retrospektivní konstrukce historické představy vztahů mezi českým a slovenským národem v období 1. republiky. Objektem výzkumu jsou pomníky a monumenty připomínající vznik Československé republiky. Ty jsou v práci pojímány jako prostředek využívaný ke konstrukci konkrétního historického narativu, kterým se bude dále zabývat. Práce k analýze kromě historických metod využívá postkoloniální teorie, teorie o nacionalismu, politologické a kunsthistorické přístupy. Pramenná základna bude sestávat především z fotodokumentace samotných pomníků, dostupných vyjádření historických aktérů (zejména autorů pomníků) a jiných archivních materiálů, které se pomníků týkají. Klíčová slova pomník, Československá republika, dějiny ve veřejném prostoru, politika paměti
|
|
|
Vnímání architektury z období socialismu ve veřejném diskurzu po roce 1989
Pilařová, Zdislava ; Michela, Miroslav (vedoucí práce) ; Činátl, Kamil (oponent)
Diplomová práce se věnuje aktuálnímu tématu české architektury z období socialismu a jejímu vnímání ve veřejném diskurzu po roce 1989. Téma je zasazeno do kontextu vývoje architektury po roce 1945 a přiblíženo v případových studiích tří pražských staveb - obchodního domu Máj, hotelu Praha a souboru budov Transgas. Kromě využití metody případových studií, je v práci použita metoda kvalitativní analýzy veřejného diskurzu týkajícího se jednotlivých kauz. Vnímání architektury ve veřejném diskurzu je zpracováno z hlediska paměťových studií, včetně míst paměti, důrazu na narativitu a generační pohled. Práce se snaží o propojení dvou témat - architektury z období socialismu a vyrovnávání se se socialistickou minulostí. Jejich vztahu nebyla dosud věnována v odborné literatuře větší pozornost. Diplomová práce byla zaměřena na ověření tří výzkumných otázek - Zda reflektuje zanikání architektury z doby socialismu současný vztah české veřejnosti k vlastní socialistické minulosti? Zda je architektura z doby socialismu vnímána jako negativní symbol minulého režimu, a tím určena k odstranění? Zda nepředstavuje časté označení socialistická/komunistická architektura pouze záminku k demolici či přestavbě a skrývá tak skutečné pragmatické/ekonomické důvody? - V odpovědi na první otázku se objevuje problematika...
|
|
|
Mikrohistorická sonda: Osudy "agenta-chodce" Vojtěcha Kučery
Veselý, Vojtěch ; Činátl, Kamil (vedoucí práce) ; Michela, Miroslav (oponent)
Tato bakalářská práce představuje osudy Vojtěcha Kučery, agenta-chodce, který v letech 1946 - 1954 podnikl nejméně dvacet šest nelegálních přechodů Československých hranic, než byl při svém posledním přechodu chycen a v roce 1955 odsouzen za velezradu a vyzvědačství k dvaceti pěti letům vězení. V první části práce jsou na základě informací, které byly zachyceny ve svazcích StB, ve vzpomínkách rodiny a ve filmu Agent K vypovídá, konstruovány a následně dekonstruovány tři různé verze příběhu Vojtěcha Kučery. V druhé části práce je představeno několik mikrohistorických sond, skrze které se snažíme přiblížit se myšlení, jednání a motivacím Vojtěcha Kučery.
|
|
|
Kolektivizace zemědělství na Třebohosticku, podtitul:proměny regionu a společnosti v procesu socializace venkova
Jirsa, Jiří ; Činátl, Kamil (vedoucí práce) ; Štolleová, Barbora (oponent)
(česky) Tato bakalářská práce se zabývá příběhem malé vesnice na jihu Čech a jejího okolí v procesu kolektivizace. Je mikrohistorickou studií, založenou z části na dostupných pramenech z okresního archivu a soukromého archivu ZD Třebohostice, ale hlavně na svědectví pamětníků, získávaného formou rozhovoru. Zachycuje a porovnává proměny hospodaření na příkladu několika blízkých JZD. Zabývá se ale také postojem obyvatel ke změnám způsobeným kolektivizací, a proměnách jejich vnímání v průběhu let. Zobrazuje krátce období před kolektivizací, ale hlavně období po ní a její důsledky. Pojednává také o hospodářství, jeho vzhledu a změně, kterou během let prošlo.
|
|
|
Jaroslav Werstadt a jeho místo v české historiografii
Baran, Marek ; Beneš, Zdeněk (vedoucí práce) ; Činátl, Kamil (oponent)
7 Abstrakt Jaroslav Werstadt se narodil 21.3.1888 v Plzni a zemřel 8.1.1970 v Praze. Byl to významný český historik a publicista. Od studentských let se zúčastňoval politického boje proti Rakousku-Uhersku. Byl vězněm koncentračního tábora Buchenwald. Mnoho jeho prací se věnuje odbojové problematice. Dále projevoval velký zájem o české dějiny a filosofii dějin. Tato práce se zaobírá prací Jaroslava Werstadta v oboru českých dějin a jejího rozvoje ve filosofii dějin. Následně srovnává jeho práci, pohled a názory s jinými filosofy a historiky. Jmenovitě s Františkem Palackým, Bohuslavem Balbínem, Tomášem G. Masarykem a dalšími. Ukazuje, se kterými nesouhlasil a oponoval jim, a se kterými určité názory sdílel. Klíčová slova: Jaroslav Werstadt, české dějiny, filosofie dějin
|
|
|
Figury a stopy paměti. Proměny dynamiky kulturní paměti ve vztahu k vizuální kultuře
Průchová, Andrea ; Dvořák, Tomáš (vedoucí práce) ; Činátl, Kamil (oponent) ; Reifová, Irena (oponent)
dizertační práce Práce se zabývá vizuálním obsahem médií oficiální paměti, konkrétně vizuálním materiálem dějepisných učebnic a výstavní expozicí Národního muzea. Zkoumá formální i obsahové rysy zobrazování čtyř klíčových událostí moderních československých a českých dějin, jež vstoupily do povědomí široké veřejnosti jako "osmičkové" události; tj. založení Československa (1918), podpis mnichovské dohody (1938), komunistický převrat (1948) a invazi vojsk Varšavské smlouvy (1968). Způsoby zobrazování těchto událostí navíc vztahuje k problematice politické tranzice roku 1989. Pomocí smíšeného výzkumu zkoumá vzorek učebnic vydaných během komunistického období (1967, 1973, 1982, 1983, 1983), postkomunistické éry (1995, 1996, 1999, 1999, 2000, 2009, 2011) a exponátů pocházejících ze stálé výstavy Křižovatky české a československé státnosti (otevřena 2009). Ve svých závěrech práce představuje 34 vizuálních paměťových figur vážoucích se k zobrazování zvolených historických událostí. Poukazuje na cirkulaci těchto výjevů mezi médiem učebnice a historické expozice, čímž navazuje na dynamické pojetí paměti rozpracované v teoretické části práce. Nachází rozdíly, avšak i shody v obsahovém pojetí obrazové reprezentace moderních dějin dějepisnou didaktikou komunistického a postkomunistického období a označuje...
|
|
|
Gollův styl. Studie k historickému myšlení Jaroslava Golla
Pazderský, Roman ; Činátl, Kamil (vedoucí práce) ; Beneš, Zdeněk (oponent)
Roman PAZDERSKÝ, Gollův styl. Studie k historickému myšlení Jaroslava Golla, diplomová práce, FF UK, Praha 2013 Předkládaná diplomová práce je pokusem exponovat téma stylu významného českého historika Jaroslava Golla (1846-1929). Metodologickým východiskem práce je pojetí analýzy stylu jako jedné z možných cest k porozumění Gollovu historickému myšlení. Gollův styl, chápaný jako vnější projekce či odraz hlubinných obsahů historického myšlení dějepisce, vede autora této práce k detailním úvahám nad skutečnou povahou Gollova myšlení o dějinách a dějepisectví, která se mnohdy ocitá v evidentní kolizi se stereotypní představou o Gollově rigidním historiografickém "pozitivismu". Úsilím autora je přinést na základě pečlivého rozboru Gollových textů (včetně dochovaných záznamů z jeho univerzitních přednášek) kvalifikovanou výpověď zejména o nepozitivistických momentech Gollova historického myšlení, které jsou v jeho tvorbě reprezentovány jednak způsobem Gollova přístupu k historickým tématům a jednak tzv. "symptomatickými rysy Gollova dějepisného stylu". Tím se zároveň otevírá mnohem širší otázka nad adekvátností pojmu "pozitivismus" jakožto paušálního označení myšlenkové orientace "gollovského dějepisectví".
|
|
|
Protirevoluční diskurs česky psaných tiskovin v době Francouzské revoluce
Dufka, Tomáš ; Tinková, Daniela (vedoucí práce) ; Činátl, Kamil (oponent)
Tomáš Dufka: Protirevoluční diskurs česky psaných tiskovin v době Francouzské revoluce Abstrakt Diplomová práce Protirevoluční diskurs česky psaných tiskovin v době Francouzské revoluce se zabývá texty, které měly na sklonku 18. století za úkol utvářet mínění česky mluvícího obyvatelstva o událostech ve Francii, a reflektuje, jakým způsobem tak bylo činěno. V první části autor shrnuje výsledky dosavadního bádání o Revoluci a jejích ohlasech a vymezuje teoretická a metodologická východiska práce; ve druhé nejprve představí zkoumané tiskoviny a jejich tvůrce a poté s využitím kritického analytika diskursu Normana Fairclougha obecně popisuje diskurs protirevolučních textů; ve třetí a závěrečné části práce pak zaměří pozornost na konkrétní revoluční události: sleduje, jaké techniky při zpravování o revolučních událostech používaly Krameriovy noviny a na příkladech poprav Ludvíka XVI. a Marie Antoinetty srovnává diskurs českých tiskovin s diskursem francouzských tisků téhož typu. Práce si klade za cíl rozkrýt strategie protirevolučních textů, zdůraznit, jaké představy o Francouzské revoluci byly mezi českým obyvatelstvem šířeny, a přispět tak do širší diskuse nad otázkou chápání vztahu vládní moci, resp. národních buditelů k českému (především selskému) obyvatelstvu. Klíčová slova: protirevoluční tiskoviny -...
|
|
|
Za novou Prahu! Tradice, vize a budování (obrazu) města po roce 1945
Kurz, Michal ; Randák, Jan (vedoucí práce) ; Činátl, Kamil (oponent)
Tématem práce je výstavba a symbolické kódování města Prahy od roku 1945 do konce 50. let s důrazem na období stalinismu. Na základě rozboru dobových textů a architektonických projektů sleduje práce motivace a taktiky, jimiž se poválečné politické a odborné elity snažily manifestovat v prostoru hlavního města vlastní hodnoty a ideologické principy. S pomocí analýzy dobově užívaných pojmů "staré" a "nové" Prahy zkoumá proměňující se vztah mezi tradicemi a modernitou v obraze města. Sociokulturní fenomén stalinistického budovatelství tematizuje v širší časové perspektivě jako specifickou součást modernizačního procesu, jímž Praha prochází v průběhu 1. poloviny 20. století. V zásadní míře si všímá konkrétních atributů, jimiž se měla "nová" socialistická Praha vyznačovat, a míry využití oficiálních sovětských vzorů i domácích historických tradic. Klíčová slova: Praha, město, obraz města, architektura, urbanismus, paměť, památková péče, socialistický realismus, stalinismus, 50. léta
|
|
|
Národní identita v komunistické propagandě (květen 1945 - květen 1946)
Poliaková, Martina ; Činátl, Kamil (vedoucí práce) ; Kopeček, Michal (oponent)
V politice Komunistické strany Československa hrála národní legitimita důležitou úlohu. Adresáty komunistické politiky byli v prvé řadě "příslušníci národa". Tématem mého výzkumu byla tedy národní identita a její role v komunistické politice v prvním poválečném roce, a to zejména v kulturní politice. Ve svém výzkumu reprezentací národní identity v kulturní politice Komunistické strany Československa jsem se inspirovala diskurzivně analytickými přístupy, které mi pomohly odpovědět na otázky po roli české národní identity v propagandě strany.
|
host ::
RSS.