|
|
Rodičovské úvahy a rozhodování v oblasti odkladu školní docházky
Geberlová, Kateřina ; Viktorová, Ida (vedoucí práce) ; Presslerová, Pavla (oponent)
1 ABSTRAKT Předkládaná diplomová práce se věnuje tématu odkladu školní docházky z pohledu rodičů. Práce je rozdělena na tři části - teoretickou, metodologickou a analytickou. Teoretická část vymezuje mateřskou školu jako první zařízení, se kterým se dítě a jeho rodiče setkávají. Ukazuje doplňkové aktivity - logopedickou péči, stimulační program, psychologickou a pedagogickou diagnostiku. Definuje pojmy jako školní připravenost, školní zralost a odklad školní docházky. Poslední kapitola rámuje mateřskou školu z pohledu celkového systému školství v ČR. V metodologické části je představen cíl výzkumu, výzkumné otázky. Způsob, jakým budou data interpretována. K jejich získání byl využit polostrukturovaný rozhovor s osmi rodiči, kteří se buď rozhodli pro odklad školní docházky nebo jejich dítě řádně nastoupilo do první třídy. V analytické části jsou pak data interpretována. Data jsou rozdělena na dvě skupiny a následně porovnávána. Cílem této práce bylo postihnout způsob, varianty, směry, kterými rodiče uvažují nad dovednostmi svého dítěte ve vztahu k nástupu do první třídy, jeho připravenosti úspěšně zvládnou přechod do dalšího stupně vzdělávání. Vedle toho cíl tkvěl ve zmapování osob, které se na rozhodování podílely, vč. míry jejich vlivu na finální rozhodnutí. Snahou také bylo porovnat rodiče, kteří...
|
|
|
Zkušenosti žen s prenatální ztrátou v prvním trimestru těhotenství
Lišková, Tereza ; Presslerová, Pavla (oponent)
Cílem rigorózní práce bylo popsat a analyzovat zkušenosti žen s prenatální ztrátou v prvním trimestru těhotenství. Data pro empirickou část kvalitativního designu byla získána prostřednictvím elektronického dokumentu, ve kterém informantky písemně odpovídaly na otevřené otázky. Výzkumný soubor tvořilo 17 informantek, které zažily spontánní potrat v prvním trimestru ve svém chtěném těhotenství a zároveň ještě neměly žádné děti. Získaná data byla analyzována kvalitativními metodami a zkušenosti žen byly popsány a interpretovány pomocí zakotvené teorie. Byly prozkoumány zkušenosti žen v několika oblastech: prožívání potratu, ztráta a truchlení, potřeby, sdílení, reakce sociálního okolí, protektivní faktory a zvládání prenatální ztráty. V prožívání žen po spontánním potratu se objevoval především šok, smutek, strach, hněv, pocity viny a selhání. Mnoho žen prožívalo spontánní potrat jako smrt svého dítěte a truchlilo pro něj. Ženy potřebovaly, aby k nim blízcí lidé i zdravotníci přistupovali s empatií a respektem k jejich prožívání a vnímání jejich zkušenosti. Jako negativní vnímaly především reakce a rady bagatelizující význam jejich ztráty. Možnost sdílet svou zkušenost s širším okolím byla pro některé ženy velice důležitá, jiné ženy sdílely svou zkušenost pouze s partnerem nebo nejbližší rodinou....
|
|
| |
|
| |
|
|
Zdroje štěstí seniorů žijících v domově důchodců
Kovalová, Diana ; Valentová, Hana (vedoucí práce) ; Presslerová, Pavla (oponent)
Tato bakalářská práce se věnuje tématu štěstí seniorů žijících v domově pro seniory. Zaměřuje se především na to, jak lidé žijící v pečovatelském domě štěstí vnímají a odkud ho čerpají. Díky těmto hlavním chvílím lidského života, kdy se cítí člověk opravdu šťastně, dokáže pak jedinec zvládat těžké momenty, které s sebou stáří a úbytek sil přináší (horší zdravotní stav, ubývající sociální vazby, strach ze smrti atd.). Otázkami péče a spokojenosti je důležité se zabývat nejen z důvodu toho, že se toto téma jednou dotkne úzce každého z nás, ale vzhledem k postupujícímu vyššímu průměrnému věku populace a délce dožití se tyto otázky stávají čím dál aktuálnějšími. V neposlední řadě byla cílem práce snaha ukázat, jak velký vliv na seniora má prostředí, ve kterém žije a jak je důležité zlepšovat kvalitu života a poskytované péče v domovech pro seniory s cílem maximální spokojenosti jejich klientů. Práce je rozdělena na dvě základní části. V teoretické části je představeno téma stáří a stárnutí, dále periodizace stáří, projevy stárnutí a adaptace jedince na toto období. Dalším tématem práce je štěstí, jeho charakteristika, pojetí a jeho zdroje. V neposlední řadě jsou zde uvedeny výzkumy (jak v českém prostředí, tak i v zahraničí), které přinášejí zjištěné poznatky k tématu této práce. V empirickém oddílu je...
|
|
|
Balancování otevřenosti v komunikaci rodičů s malými dětmi
Večeřová, Eliška ; Presslerová, Pavla (vedoucí práce) ; Viktorová, Ida (oponent)
Diplomová práce si klade za cíl prozkoumat zaznamenaný jev u některých současných rodičů: otevřenost v komunikaci s jejich malými dětmi je pro ně významnou hodnotou, avšak u několika témat váhají, zda je i v tomto případě vhodná, nebo ji nějakým způsobem modifikují. Na základě kvalitativního přístupu s využitím polostrukturovaných rozhovorů s rodiči předškolních dětí práce přináší konkrétní popis toho, jakým způsobem rodiče balancují svou otevřenost v komunikaci o sexu, Ježíškovi, smrti a válce, vztazích a emocích a také ve výchově. Následně představuje společné znaky tohoto balancování napříč jednotlivými komunikačními tématy, popisuje motivace, hranice a bariéry otevřenosti rodičů v komunikaci a ukazuje, jakou úlohu hraje prožívání rodiče a faktory na straně dítěte. Pojednává také o interpersonálním balancování s partnery, prarodiči a v kontextu společnosti. KLÍČOVÁ SLOVA otevřená komunikace, balancování otevřenosti, rodiče, předškolní děti, komunikace o sexu, komunikace o smrti, komunikace o vztazích a emocích, otevřená komunikace ve výchově, výchova
|
|
|
Děti z institucionální a přechodné pěstounské péče v novém domově očima náhradních rodičů
Zdražilová, Elen ; Novotná, Hana (vedoucí práce) ; Presslerová, Pavla (oponent)
Práce se zabývá srovnáním a hloubkovou analýzou některých psychologických aspektů (zejména problematikou citové vazby) u dětí aktuálně pobývajících v náhradní rodinné péči se zkušeností se dvěma typy rané péče - institucionální péčí a PPPD po dobu prvního roku života. Zkoumanými oblastmi jsou projevy attachmentu a významné projevy chování, prožívání a vztahovosti u těchto dětí. Cílem práce je srovnání vlivu obou forem péče na psychiku dítěte a hlubší pochopení souvislostí mezi sledovanými jevy. Výzkum byl prováděn formou kvalitativních polostrukturovaných rozhovorů s pěstouny či osvojiteli zkoumaných dětí. Z výsledků výzkumu vyplývá, že zkoumané děti z PPPD, i přes často neuspokojivou kvalitu poskytované péče, vykazují příznivější projevy ve většině zkoumaných oblastí než děti z institucionální péče a zůstává u nich zachována schopnost navázání důvěrného vztahu s pečující osobou. U dětí je ale patrná zvýšená míra úzkostnosti a nejistoty. U zkoumaných dětí z institucionální péče byly patrné projevy narušené citové vazby a další obtíže v chování a v regulaci emocí. U obou skupin dětí bylo možné zaznamenat zlepšení stavu po příchodu do rodiny, v případě dětí z instituce však měla na změně nejvýraznější podíl odborná pomoc v podobě terapie attachmentu. Výzkum také upozorňuje na problematické aspekty...
|
|
| |
|
|
Proces stávání se matkou: Změny v prožívání mateřství u prvorodiček před porodem a po porodu
Martinčíková, Lucie ; Valentová, Hana (vedoucí práce) ; Presslerová, Pavla (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá zkušenostmi prvorodiček v procesu stávání se matkou a jejich změnami v prožívání mateřství před porodem a po porodu. Teoretická část obsahuje šest hlavních kapitol, které se věnují hlavním otázkám mateřství z pohledu provedených výzkumných studií a odborné literatury. Cílem této diplomové práce je popsat zkušenost prvorodiček s mateřstvím a prožívání procesu stávání se matkou. Pro výzkumné účely byl zvolen kvalitativní design. Metoda sběru dat spočívala v realizaci polostrukturovaných rozhovorů. Do výzkumného souboru bylo vybráno šest těhotných žen - prvorodiček, se kterými byly realizovány dva rozhovory, z nichž jeden proběhl před porodem a druhý po porodu. Analýza dat byla uskutečněna na základě interpretativní fenomenologické analýzy textu. Výsledkem práce je ucelený popis témat vztahující se k mateřství. Z výsledků výzkumu vyplývá, že proces stávání se matkou je bezesporu jedinečnou a nepřenositelnou zkušeností. Výzkum rozšiřuje povědomí o faktorech, které mají vliv na prožívání mateřství a mapuje základní oblasti potencionálních změn v období mateřství. Významné změny se projevily zejména v oblastech režimu dne a spánkového rytmu, v partnerském vztahu a prioritách. Výzkumná část se zaměřovala také na komparaci původní představy mateřství s následnou realitou,...
|
|
|
Aspekty spolupráce školních psychologů a Orgánu sociálně-právní ochrany dětí
Koutná, Tereza ; Kučerová, Olga (vedoucí práce) ; Presslerová, Pavla (oponent)
Diplomová práce se věnuje aspektům vzájemné spolupráce školních psychologů a Orgánu sociálně-právní ochrany dětí (OSPOD). Obsahem teoretické části je vymezení náplně práce jak školních psychologů, tak pracovníků OSPOD a definice jejich vzájemné spolupráce, včetně legislativního rámce. Teoretická část současně zahrnuje informace o společné cílové skupině obou institucí, dítěti v ohrožení. Empirická část práce je zaměřena na kvalitativní zkoumání. Nástrojem výzkumu je polostrukturovaný rozhovor. Informanti byli školní psychologové (celkem sedm) a pracovníci OSPOD (celkem tři). Cílem práce je především prozkoumat, jak probíhá spolupráce školního psychologa a OSPOD a rozpoznat kritická místa v kontaktu těchto dvou institucí. Z výzkumu vyplývá, že je několik zásadních faktorů, které mají vliv na četnost a míru spokojenosti se vzájemnou spoluprací. Jedním z těchto faktorů je vzájemná důvěra mezi institucemi, přičemž vytvoření této důvěry může podpořit osobní komunikace zástupců daných institucí, například formou neformálních či formálních setkávání, kde dochází ke vzájemnému vymezení kompetencí, rolí v procesu spolupráce, nebo předávání informací. Dle respondentů spolupráci usnadňují specifické osobnostní charakteristiky jedinců. V případě, že není vytvořena osobní znalost a kontakt s konkrétním...
|
host ::
RSS.