|
|
Osud romantických literátů v beletristickém zpracování (Pflegrův román "Ztracený život", Fričova próza "Naši předchůdci", Rüfferův román "Zrádce národa")
Šimůnková, Pavla ; Vaněk, Václav (vedoucí práce) ; Merhaut, Luboš (oponent)
Tématem této práce je zpracování životních osudů tří romantických literátů v beletristických dílech z 19. století. Práce se zaměřuje na román Eduarda Rüffera Zrádce národa, v němž vystupuje postava Lapina, pro niž se stal vzorem spisovatel Karel Sabina, dále na román Gustava Pflegera-Moravského Ztracený život, jehož hlavní hrdina Jaromír Olšovský byl vzdáleně inspirován osudy revolucionáře Josefa Václava Friče, a nakonec novelu Naši předchůdci, v níž zpodobnil právě Josef Václav Frič osudy básníka Josefa Jaroslava Kaliny. Na základě srovnání s odbornými monografiemi a biografickými studiemi práce postihuje, co ze života uvedených osobností bylo převedeno do života románových postav, jakým způsobem byla tato fakta interpretována a jaké skutečnosti z jejich života byly naopak v beletristickém zpracování potlačeny. Práce se také zaměřuje na hlavní motivy, které konstruují dané literární postavy.
|
|
|
Obraz Šumavy v česky a německy psané literatuře po roce 1945. Krajina, ztracený a znovuobjevovaný domov, místo setkávání i míjení národů
Denková, Helena ; Vaněk, Václav (vedoucí práce) ; Holý, Jiří (oponent)
Obraz Šumavy v české a německy psané literatuře vzniklé po roce 1945 je determinován především pohnutým geopolitickým vývojem tohoto regionu ve druhé polovině 20. století. Většina českých textů o Šumavě vznikla v době totality, v textech německy píšících autorů se téma Šumavy objevuje převážně až po roce 1989. Češi vymezují Šumavu většinou jako prostor na české straně hranice, německy píšící autoři naopak vnímají Šumavu, resp. "Böhmerwald" jako region, který se rozkládá na pomezí tří států. Šumava vystupuje česky i německy psaných textech jako příroda i prostor naplněný civilizací. Jsou reflektována zejména aktuální témata, jako např. ochrana přírody, zánik původních německých vesnic, znovuobjevování Šumavy po roce 1989 apod. Česky i německy píšící autoři se také zabývají vztahy mezi Čechy a Němci.
|
|
|
Montážní princip v kompozici prozaického literárního díla
Vávra, Jan ; Mravcová, Marie (vedoucí práce) ; Vaněk, Václav (oponent)
Práce zkoumá specifika různých pojetí montážního (kompozičního) principu v odborných literárněvědných pracích a na tomto teoretickém základě se odvažuje vlastní klasifikace jevu. Dále jsou analyzována vybraná prozaická literární díla 20. a 30. let 20. století, v nichž se montáž uplatňuje. Práce ukazuje na některé průkopnické tituly světových autorů, objevujících a prohlubujících možnosti montážní metody (Joyce, Dos Passos, Döblin). Zvláštní pozornost je věnována výskytu montáže v českých románových utopiích, v nichž se specifickým způsobem podílí na prohloubení sdělnosti a působivosti jejich (utopického) obsahu - v Čapkově Válce s Mloky, Weissově Domu o tisíci patrech, Haussmannově Velkovýrobě ctnosti. Vedle utopií se montáž prosadila jako nástroj autorovi hry se čtenářem - např. v poetistické Robinsonádě Karla Konráda. I tohoto druhu montáže si práce všímá.
|
|
|
Poetika místa v pohádkách bratří Grimmů a ve vybraných pohádkách Karla Jaromíra Erbena
Ledinská, Šárka ; Bílek, Petr (vedoucí práce) ; Vaněk, Václav (oponent)
Poetika prostoru je velmi zajímavá oblast, která byla doposud ve srovnání s ostatními poetikami literárního díla z teoretického hlediska opomíjena a kusé informace o ní se často skrývaly jen v pracích, jež poetiku prostoru aplikovaly na určitá konkrétní díla. Abych se tedy mohla začít věnovat poetice prostoru v pohádkách, bylo nutno v první části mé práce položit základy pro samotnou poetiku prostoru. Těmi se staly kapitoly, v nichž jsem se zabývala poetikou literárního díla a v nichž jsem sesbírala, utřídila a zpřehlednila dosavadní teoretické informace o poetice prostoru a jejích částech, prostoru a místě. Z těchto kapitol jsem následně vycházela při specifikaci daných pojmů v rámci své práce. To mi umožnilo se v druhé části práce plně zaměřit na poetiku prostoru v pohádkách. Za materiál zkoumání, na kterém jsem si ověřovala platnost jednotlivých hypotéz, jsem zvolila pohádky bratří Grimmů a osm pohádek Erbenových. V rámci svého zkoumání jsem se zabývala pojmy jako poetika prostoru v širším a užším smyslu, hranice pohádkového prostoru, jeho popis a uspořádání, hlavní a vedlejší hrdina z hlediska poetiky prostoru, cesta v pohádkovém prostoru atd. Daných osm Erbenových pohádek bylo vybráno za materiál zkoumání z důvodu jejich velké podobnosti (téměř analogie) s osmi pohádkami bratří Grimmů. Proto...
|
|
|
Romantické povídky Karla Sabiny
Hesová, Petra ; Vaněk, Václav (vedoucí práce) ; Merhaut, Luboš (oponent)
Rigorózní práce se zabývá prozaickou tvorbou KARLA SABINY v období od roku 1835 do roku 1848. Východiskem práce je analýza málo známé povídky Hesperidky (Ervín), jejímž prostřednictvím autorka ukazuje obecné znaky romantické literatury v českém i evropském kontextu. V další kapitole jsou charakterizovány typické postavy Sabinových próz, konkrétně postava poutníka, hrobníka, kata a různé podoby ženských hrdinek. Dvě závěrečné kapitoly se zabývají rozborem textů, které dosud odborná literatura nechávala bez povšimnutí, totiž nepublikované prózy Čech a povídky Obrazy a květy snů. Součástí práce je také rozsáhlá příloha, která obsahuje jednak soupis Sabinových předbřeznových próz, jednak edici rukopisu prózy Čech a přepis novely Vesničané.
|
|
|
O dvou podobách pábení v české literatuře
Zaorálek, Ondřej ; Kořená, Markéta (vedoucí práce) ; Vaněk, Václav (oponent)
Tato práce se na základě vybraných titulů Bohumila Hrabala pokouší o teoretické a interpretační vymezení "pábení" (jako strategie vyprávění) a "pábitele" (jako specifického druhu vypravěče). S tím souvisí charakteristika Hrabalovy vyprávěcí strategie a jeho popisu světa, a také studium motivů a témat jeho próz. Práce sleduje stylové proměny Hrabalových děl, ale také jejich konstanty. V závěru se práce snaží nastínit Hrabalovu příbuznost s Ladislavem Klímou a ukázat dědictví tohoto autora v díle Bohumila Hrabala.
|
|
|
Obraz Šumavy v české a německy psané literatuře po roce 1945. Krajina, ztracený a znovuobejvovaný domov, místo setkávání i míjení národů
Denková, Helena ; Vaněk, Václav (vedoucí práce) ; Holý, Jiří (oponent)
Obraz Šumavy v české a německy psané literatuře vzniklé po roce 1945 je determinován především pohnutým geopolitickým vývojem tohoto regionu ve druhé polovině 20. století. Většina českých textů o Šumavě vznikla v době totality, v textech německy píšících autorů se téma Šumavy objevuje převážně až po roce 1989. Češi vymezují Šumavu většinou jako prostor na české straně hranice, německy píšící autoři naopak vnímají Šumavu, resp. "Böhmerwald" jako region, který se rozkládá na pomezí tří států. Šumava vystupuje česky i německy psaných textech jako příroda i prostor naplněný civilizací, jsou reflektována zejména aktuální témata jako např. ochrana přírody, zánik původních německých vesnic, znovuobjevování Šumavy po roce 1989 apod. Česky i německy píšící autoři se také zabývají vztahy mezi Čechy a Němci.
|
|
|
Láska a víra. Erotická motivika v díle Jaroslava Durycha.
Paukerová, Lucie ; Vaněk, Václav (vedoucí práce) ; Wiendl, Jan (oponent)
Práce sleduje vztah náboženství a sexuality na vybraném díle katolického autora Jaroslava Durycha (1886-1962). Zabývá se jednak jeho tvorbou esejistickou, jež obsahuje autorův teoreticky zformulovaný koncept umění, jednak jeho díly básnickými a prozaickými, v nichž zkoumá erotickou motiviku a obraz ženy-panny. Cílem práce je ukázat, jak se Durych jako bytostný katolík vyrovnává s tématem sexuality, do jakých kontextů staví smyslnou dívčí krásu a jaké významy erós v jeho díle vytváří. Mimo jiné se práce také zabývá specifickými aspekty a motivy Durychovy erotiky a značnou pozornost věnuje zkoumání dívčích hrdinek, jejichž vzájemná podobnost a zaměnitelnost, ustálený způsob zobrazování a idealizovaný obraz vytváří typickou dívčí postavu Durychových děl - v práci pojmenovanou "nahá dívka", jež je výsledkem propojení erósu, náboženské etiky a motivu chudoby.
|
|
|
Pojetí hrdiny ve fantasy literatuře
Zbiejczuková, Irena ; Vaněk, Václav (vedoucí práce) ; Činátlová, Blanka (oponent)
ZBIEJCZUKOVÁ, I. Pojetí hrdiny ve fantasy literatuře. Diplomová práce. Praha: ÚČLLV FF UK, 2010-2011. Tato diplomová práce se zabývá typologií hrdinů a hrdinek ve fantasy literatuře se zvláštním zaměřením na hrdinovu cestu z hlediska výstavby syžetu. Část práce je věnována i definici a historii žánru fantasy v anglosaském i českém prostředí. Práce vychází z děl jak českých, tak zahraničních. Cílem práce je poukázat na archetypální neomýtickou strukturu fantasy textů a jejich tendenci k heroismu na příkladech konkrétních ukázek z děl tohoto žánru.
|
|
|
Dopisy Jakuba Demla Matěji Fenclovi (1905-1912)
Kořínková, Šárka ; Iwashita, Daniela (vedoucí práce) ; Vaněk, Václav (oponent)
Práce obsahuje komentovanou edici dopisů Jakuba Demla (1878-1961), které přispívají k poznání života i díla tohoto básníka a kněze v raném období jeho tvorby, konkrétně v letech 1905-1912. V té době jednak vykonával duchovní správu v různých moravských farnostech, jednak spolupracoval s Josefem Florianem (1873-1941) ve Staré Říši na vydávání ediční řady Studium. V korespondenci knězi, překladateli a spolupracovníkovi Studia Matěji Fenclovi (1877-1949), jenž je jako adresát Demlových listů představen v úvodním komentáři k edici, jsou zachyceny Demlovy dramatické osudy těchto let, zároveň dopisy obsahují důležité motivy Demlova budoucího díla. Do edice jsou zařazeny též dochované dopisy Matěje Fencla a v příloze je připojena bibliografie jeho překladů a dalších publikací. V závěru práce jsou nastíněny rozdíly v Demlových soukromých a veřejných listech z tohoto období.
|
host ::
RSS.