Název:
Peter Handke a Wolfgang Bauer jako nejdůležitější představitelé avantgardy v Rakousku šedesátých let
Překlad názvu:
Peter Handke and Wolfgang Bauer as the leading figures of Avant-garde Literature in 1960s Austria
Autoři:
Stejskal, Zdeněk ; Tvrdík, Milan (vedoucí práce) ; Zbytovský, Štěpán (oponent) Typ dokumentu: Rigorózní práce
Rok:
2012
Jazyk:
ger
Abstrakt: [eng][cze] 2. Summary Austrian avant-garde literature is nowadays considered an integral part of German literary history. Focusing on the avant-garde's early stage of the 1960s, the thesis seeks to look into (a) the conditions which gave rise to the progressive literature in the Austria of that time, and (b) its concrete manifestations in the works of the young authors. The opening part explains the origins of such a radical approach to form and content across literary genres. After 1945, Austrian culture and arts did not face the uncertain choice of literature in Germany, where another parting of the ways came in 1947, with the fundamentally different approaches between the West and the East. In Austria the initial debate was more efficient: the official policies clearly aimed at re-establishment of the modern and stable values as presented by the Austrian interwar great story-tellers such as Robert Musil and Hermann Broch. These efforts, however, were soon to become counterproductive. The conservative, and cumbersomely obsolete policies of the grand coalition between the social democratic SPÖ party and the newly established ÖVP party failed to provide fertile land for young authors, who grew up in the 1960s. It was these authors in particular who felt that the cultural and political atmosphere was extremely rigid,...2. Resumé Rakouská avantgardní literatura je dnes považována za nedílnou součást německých literárních dějin. V této práci jsem se zabýval v první řadě ranou fází avantgardy v Rakousku 60.let 20.století. Mým cílem bylo najít odpověď na otázky, za jakých podmínek progresivní literatura v tehdejším Rakousku vůbec vznikala a jakým způsobem se poté v dílech mladých autorů konkrétně projevovala. Nejdříve bylo tedy nutno objasnit, kde se tak radikální pojetí formy a obsahu u všech literárních žánrů vzalo. Kultura a umění v Rakousku po roce 1945 se na rozdíl od literatury v Německu (od roku 1947 navíc rozdělené na diametrálně odlišné pojetí literatury v NSR a NDR) nenacházely na zcela ztraceném rozcestí. Debata v Rakousku nebyla tedy zpočátku tak bezradná; snahou státní politiky byla jednoznačně obnova moderních a stabilních hodnot, jak se projevovaly u významných vypravěčů meziválečné rakouské literatury Roberta Musila či Hermanna Brocha. Tato snaha se však ukázala brzy kontraproduktivní. Konzervativní, těžkopádná a zastaralá politika velké koalice mezi sociálnědemokratickou stranou SPÖ a nově založenou lidovou stranou ÖVP nebyla vhodnou úrodnou půdou pro mladé autory, kteří literárně dospívali v 60. letech. Především oni cítili, že kulturní i politické klima je silně nehybné, že literatura nepřinášela to, co by...