2020-08-11
19:26 |
Detailed record
|
2020-08-11
19:26 |
Detailed record
|
2020-08-11
19:26 |
Vliv řízené mikrooxidace na technologii bílých vín =: The effect of controlled micro-oxygenation on technology of white wines /
Průšová, Božena
Disertační práce se zabývala vlivem mikrooxidace na technologii bílých vín. K experimentu byly použity odrůdy ‚Rulandské bílé‘ a ‚Rulandské šedé‘, v ročnících 2016 a 2017. Mikrooxidace byla aplikována v první třetině fermentačního procesu a v období zrání vína. Sledoval se vliv mikrooxidace na průběh fermentace. U mikrooxidovaných vín byl zjištěn statisticky významný nárůst živých kvasinek bezprostředně po aplikaci mikrooxidace, oproti kontrolnímu pokusu. Nárůst buněčné hmoty byl potvrzen i měřením spotřeby amoniakálního dusíku a dusíku obsaženého v aminokyselinách. Výsledky experimentu ukazují v mikrooxidovaném víně vyšší spotřebu amoniakálního dusíku. Obsah aminokyselin se statisticky významně neměnil. V průběhu celého fermentačního procesu byl sledovám průběh antioxidační aktivity. Mezi mikrooxidovanými vzorky a kontrolou nebyly zjištěny statisticky významné rozdíly, v některých případech byla antioxidační aktivita mikrooxidovaných vín statisticky významně vyšší. Tento jev lze vysvětlit tvorbou nových fenolických látek, například kyseliny gallové, což bylo v některých případech potvrzeno výsledky z HPLC a teoreticky vyšší produkcí meziproduktů rozpadu buněčných stěn, které jsou silnými antioxidanty. Ve výsledném víně se stanovil aromatický profil pomocí GC analýzy a senzorického hodnocení. Výsledky z GC analýzy ukazují vyšší koncentrace vyšších alkoholů a esterů. Výsledky tohoto experimentu z ročníku 2016 byly úspěšně publlikovány v recenzovaném odborném periodiku Ciencia e Técnica Vitivinícola: Bozena Prusova, Mojmir Baron, Effect of controlled micro-oxygenation on white wine, Ciencia Téc. Vitiv. 33 (1) 78-89 (2018), DOI: 10.1051/ctv/20183301078.
Detailed record
|
2020-08-11
19:26 |
Studium rezistence perspektivních genotypů zelenin z čeledi Brassicaceae =: Study of the resistance of perspective vegetable genotypes from the Brassicaceae family /
Peňázová, Eliška
Disertační práce je zaměřena na testování odolnosti vybraných druhů rodu Brassica k černé bakteriální žilkovitosti a virovým mozaikám způsobených ekonomicky významnými patogeny čeledi Brassicaceae. Literární přehled obsahuje charakteristiku řešených patogenů – bakterie Xanthomonas campestris pv. campestris (Xcc), virů Turnip mosaic virus (TuMV) a Turnip yellow mosaic virus (TYMV) a uvádí současný stav studia rezistence k těmto patogenům u čeledi Brassicaceae. Práce dále popisuje moderní molekulární metody používané k detekci bakteriálních a virových patogenů. V rámci experimentální části byla nejprve optimalizována detekce patogenů Xcc, TuMV a TYMV metodami PCR a RT-PCR. Pro bakterii Xcc byl navržen systém Real time PCR s využitím TaqMan® sondy detekující část zur genu, který byl pro použití v diagnostice zpracován do formy certifikované metodiky. Pro zvýšení specificity byl tento systém dále zapojen do reakce Multiplex Real-time PCR. Následně byla u 6 hybridních kultivarů zelí sledována dynamika průběhu infekce bakterií Xcc. Pro testování odolnosti k černé bakteriální žilkovitosti byl optimalizován postup umělé inokulace za použití párátek namočených v suspenzi ze směsi izolátů Xcc HRIW 3811, 3971A a 1279A a naturálního izolátu SU1 pocházejícího z České republiky. Ve čtyřletém experimentu bylo takto otestováno celkem 42 homozygotních šlechtitelských linií a 4 hybridní kultivary, ze kterých bylo 5 linií doporučeno pro šlechtění na odolnost vůči černé bakteriální žilkovitosti. Pro detekci virů TuMV a TYMV byly testovány přístupy Real-time RT-PCR na bázi TaqMan® sondy i barviva SYBR Green, kdy cílovou oblastí detekcí byla část obalového proteinu. Detekce viru TuMV byla optimalizována pro přístup využívající SYBR Green, pro detekci viru TYMV byla doporučena reakce s TaqMan® sondou. Detekční systémy byly použity pro vyhodnocení umělých inokulací 6 hybridních kultivarů rostlin zelí jednotlivými viry. Testované rostliny nejevily vizuální příznaky napadení ani u jednoho z virů, jejich přítomnost ve vzorcích byla proto hodnocena metodou Real-time RT-PCR. Systém navržený pro virus žluté mozaiky tuřínu detekoval přítomnost TYMV ve všech testovaných vzorcích, virus TuMV byl detekován pouze ve dvou vzorcích. Negativní výsledky detekce ve spojení s absencí symptomů napadení naznačují u viru TuMV neúspěšnou inokulaci rostlin. Pro oba systémy bylo doporučeno jejich ověření na širším spektru virových izolátů před standardním použitím v diagnostice.
Detailed record
|
2020-08-11
19:26 |
Studium fenolických látek hroznů révy vinné =: Study of the Phenolic Compouns in Grape /
Kumšta, Michal
Jádrem předkládané práce je šest publikací věnujících se fenolickým látkám ve víně a hroznech. V literárním přehledu jsou popsány hlavní skupiny fenolických látek vyskytujících se v hroznech a ve víně z nich vyrobených. Jsou popsány hydroxybenzoové a hydrxyskořicové kyseliny, stilbeny, flavan-3-oly, flavonoly a anthokyany. Uvedena je též jejich syntéza v bobulích révy vinné. Dále jsou popsány reakce probíhající v moštu za účasti oxidativních enzymů postihujících především kyselinu kaftarovou s následnými reakcemi zahrnujícími glutathion, nebo kyselinu askorbovou. V hotovém víně je popsána oxidace za účasti kovů vedoucí ke vzniku acetaldehydu a další možné reakce oxidačních produktů. Praktická část zahrnuje potřebné chemikálie, úpravu a zpracování vzorků, použité instrumentální vybavení a popis metod použitých k stanovení jednotlivých analytů kapalinovou chromatografií, nebo skupinové spektrofotometrické stanovení. První tři publikace řeší fenolické látky v ryzlinku rýnském, jež umožňují ověření geografického původu hroznů. Další publikace ke stejnému účelu používá anthokyany. Stanovení profilu anthokynových barviv umožňuje též vyloučit nevhodné genetické zdroje při šlechtění révy. Stanovení skupin fenolických látek odhaluje kinetiku procesů probíhajících při maceraci rmutu.
Detailed record
|
2020-08-11
19:26 |
Využití letničkových záhonů z přímých výsevů v urbánním prostoru. =: The use of annual flower beds raised by direct sowing in urban space. /
Klasová, Kristýna
Předkládaná disertační práce se komplexně zabývá problematikou využití letničkových záhonů z přímých výsevů v urbánním prostoru. V literární části práce jsou uvedena teoretická východiska vztahující se k dané problematice. Na tyto poznatky navazuje práce v experimentální části, která se snaží nalézt odpovědi na neuspokojivě vyřešená dílčí témata problematiky a prohloubit některé již získané poznatky do takové míry, aby bylo možné širší uplatnění letničkových záhonů z přímého výsevu ve veřejné zeleni českých obcí a měst. Pro naplnění tohoto hlavního cíle bylo v disertační práci řešeno několik samostatných dílčích témat. V praktické části práce bylo provedeno terénní šetření, v rámci kterého byly vytipovány a navštíveny modelové objekty, zejména zahraniční, vzhledem k tomu, že v době zahájení řešení disertační práce bylo v České republice využití letničkových záhonů z přímých výsevů spíše výjimečné. Celkem bylo navštíveno 12 měst a obcí s 87 plochami záhonů. Na základě získaných dat byla vypracována typologie ploch pro použití letničkových záhonů z přímých výsevů, čímž byly vymezeny možnosti využití letničkových záhonů z přímých výsevů v urbánním prostoru s důrazem na jejich limity a potenciál. Experimentální část práce se skládá ze dvou samostatných experimentů. První z nich je zaměřen na ověřování vybraných technologií zakládání letničkových záhonů z přímého výsevu, které by v co nejvyšší míře eliminovaly výskyt nežádoucích jednoletých plevelů. Tento experiment byl založen opakovaně v letech 2013, 2014 a 2015. Výsledky každého roku byly využity k úpravám technologií ověřovaných v následujících letech. V roce 2015 bylo ověřováno celkem 10 finálních variant technologií zakládání. Pro tyto finální technologie byly navíc stanoveny materiálové a pracovní náklady na založení a péči. Druhý experiment je zaměřen na ověřování nových potenciálně vhodných druhů a kultivarů letniček pro zakládání z přímého výsevu, které by rozšířily používaný sortiment letniček. V roce 2014 bylo ověřováno 45 taxonů letniček, v roce 2015 byl experiment rozšířen a celkově bylo ověřováno 70 taxonů letniček. Poslední část práce je zaměřena na přenos získaných zkušeností do praxe. V rámci této části práce byly modelové technologie ověřovány ve veřejném urbánním prostoru měst Strakonice, Plzeň, Lednice, Brno aj. Zkušenosti z mnoha uskutečněných realizací jsou jednou z důležitých součástí této práce. Předkládaná práce shrnuje poznatky v oblasti letničkových záhonů z přímého výsevu, které autor získal v průběhu 6 let.
Detailed record
|
2020-08-11
19:26 |
Zhodnocení rodu Tilia L. z pohledu zahradní a krajinářské architektury =: Evaluation of the genus Tilia L. from the point of view of garden and landscape architecture /
Ottomanský, Ondřej
Předkládaná disertační práce s názvem, Zhodnocení rodu Tilia L. z pohledu zahradní a krajinářské architektury, byla autorem zpracovávána od října roku 2007 do února 2018. Práce je členěna standardním způsobem pro tento typ disetační práce (úvod, literární přehled, metodika, materiály a postupy práce, výsledky, diskuse, závěr, souhrn, přehled použité literatury atd.), obsahuje 539 stran textu, 437 obrázků, 99 obrazových tabulí, 7 tabulek, které doplňují vlastní text práce především ve výsledkové části. Tato práce přináší informaci o 23 pěstovaných druzích, nejvýznamnějších křížencích a více jak 240 kultivarech lip. Shrnuje informace o původu pěstovaných exemplářů, jejich vlastnostech a přináší jejich popis doplněný o velké množství obrazového materiálu. Nechybí ani zhodnocení stavu současné problematiky ať z pohledu systematické botaniky, pojmenování a původu rostlin v kultuře, pěstovaného sortimentu a introdukce dřevin. Autor zde také řeší problematiku významných sbírek lip a historii použití lip v objektech zahradního umění, ale též se věnuje etymologickému původu slova lípa, symbolice a lidové kultuře. Z hlediska problematiky obecné charakteristiky rodu je v práci obsažen stručný nástin systematiky rodu, geografického rozšíření lip, důležitých uživatelských a ekologicko-pěstitelských vlastností lip. Z popisovaného sortimentu byl jako základní sortiment lip, který by měl být široce známý a dostupný, stanoven: Tilia cordata, Tilia platyphyllos, Tilia tomentosa, Tilia tomentosa ´Petiolaris´, Tilia ×euchlora, Tilia ×europaea. Na základě zkušeností z pěstovaní v Oplanech Klíčích byl stanoven též doplňkový sortiment s ohledem na potřeby oboru zahradní a krajinářská architektura. Autor na základě fenologických pozorování, provedených v Oplanech Klíčích vypracoval tabulkové přehledy souslednosti rašení a kvetení jednotlivých pěstovaných soret.
Detailed record
|
2020-08-11
19:26 |
Hodnocení vlivu pojezdů mechanizačních prostředků na utužení půdy v meziřadí vinic =: Evaluation of the impact of mechanical means on soil compaction in vineyards. /
Klasa, Ferianc Juraj
Předložená dizertační práce se zabývá hodnocením vlivu pojezdů mechanizačních prostředků na utužení půdy v zatravněném a kultivovaném meziřadí vinic po aplikaci odstupňovaných dávek organické hmoty (kompostů). Tato otázka byla ověřována za pomoci penetrometrických měření. Pro potřeby založení experimentu byly ve vinohradnickém regionu Jižní Moravy vytypovány tři experimentální stanoviště s rozdílnými půdními podmínkami (Lednice, Velké Bílovice, Mikulov). Zde proběhla na podzim 2013 aplikace kompostu do kultivovaného meziřadí v dávkách 5 a 10 kg.m-2. Penetrometrická měření u každého experimentálního stanoviště probíhala ve čtyřech variantách (zatravněné meziřadí, kultivované meziřadí, kultivované meziřadí s aplikací 5 kg.m-2 a kultivované meziřadí s aplikací 10 kg.m-2). Jednotlivá měření probíhala za pomoci penetrometru od firmy Eijelkamp, který pracuje s přesností 99,9 % a jeho pracovní hloubka je 800 mm. Současně byly také odebrány vzorky půdy, které sloužily pro stanovení momentální půdní vlhkosti. Na základě měření byly zjištěny vysoké hodnoty půdního zhutnění u všech sledovaných stanovišť. Současně byl prokázán pozitivní vliv dodané organické hmoty v podobě kompostu na celkové utužení půdy, které bylo na podzim 2016 o 20 % nižší než na podzim 2013. Jako nejhorší se ukázalo hodnocené období jaro 2014 a podzim 2015. Nejvyšší hodnoty penetrometrického odporu půdy byly při tom naměřeny z pravidla u varianty zatravněné meziřadí. Naopak nejnižší hodnoty byly naměřené u varianty kultivované meziřadí s aplikací 10 kg.m-2. Součásti dizertační práce jsou také výsledky hodnocení přenosů tlaků za pomoci programu TASC a výsledky vytváření otisku pneumatik.
Detailed record
|
2020-08-11
19:26 |
Hodnocení fyzikálních vlastností půd v podmínkách trvale udržitelného vývoje vinic =: Evaluation of the physical properties of soils in conditions of sustainable development of vineyards /
Jankovičová, Marta
Předložená disertační práce se zabývá vlivem aplikace dvou rozdílných dávek kompostu na změnu vybraných fyzikálních vlastností půd. Pro potřeby realizovaných experimentů byla zvolena pokusná stanoviště (Lednice, Klentnice, Velké Bílovice) s rozdílnými půdními podmínkami, ve vinohradnickém regionu jižní Moravy. Z hlediska časového vymezení byla experimentální měření prováděna od podzimu 2013 do podzimu 2016. Odběry neporušených půdních vzorků pomocí Kopeckého fyzikálníh válečků byly na každém stanovišti realizovány v devíti variantách, které respektovaly management údržby meziřadí, prostorovou zonaci a dávky kompostu. Z fyzikálních vlastností byly především sledovány objemová hmotnost redukovaná (OHR; g. cm-3) a celková pórovitost (P; % obj.), které jako významné aspekty predikují zhutnění půdy. Na základě analýz fyzikálních vlastností, byla zjištěna míra pedokompakce u všech experimentálních vinic, současně experimentem byl prokázán pozitivní vliv organické hmoty ve formě kompostu na hodnoty OHR a celkové pórovitosti půdy.
Detailed record
|
2020-08-11
19:26 |
Růstová odezva dřevin středoevropského temperátního lesa na disturbanční událost =: The growth response of Central European temperate forest trees to disturbance events /
Vašíčková, Ivana
Pomocí standardní analýzy šířek letokruhů byla studována růstová odezva dřevin na disturbanční události v 8 přirozených lesních ekosystémech České republiky s převahou Fagus sylvatica L. S využitím datové sady 2000 dendrochronologických vývrtů byl rekonstruován disturbanční režim Žofínského pralesa. Výsledky naznačují, že nejen síla minulých disturbancí, ale i jejich prostorové charakteristiky zásadně rozhodují o vlivu narušení na další vývoj lesního ekosystému. V navazujících studiích pak byla řešena úroveň nejistoty, se kterou je disturbanční minulost s použitím dendrochronologických dat popisována. Ukázalo se totiž, že samotný obraz minulých narušení nestačí k pochopení vývoje lesa, bylo třeba poznat úroveň statistické chyby, se kterou je tento obraz konstruován. Kvantifikována byla nejistota detekce sumární disturbanční minulosti pro celou lokalitu i nejistota odhadu vnitřních prostorových charakteristik disturbančního režimu. Výsledky odhalily, že podstatným zdrojem nejistoty při studiu disturbanční historie je samotný specifický charakter dendrochronologických dat, tj. odlišná reakce jednotlivých stromů na narušení. Další studie se tak logicky zaměřila na nalezení skutečné reakce jedinců Fagus sylvatica na disturbance, které byly nezávisle datovány na základě dendrometrických a fotogrammetrických dat. Analýza téměř 300 reakcí stromů pak vedla k navržení nových, empiricky odvozených kritérií pro dendrochronologickou determinaci růstové reakce stromů. Na závěr byly popsány faktory, jež kontrolují růstovou odezvu Fagus sylvatica na disturbanční události. Na základě regresní analýzy byla determinována široká škála proměnných různých prostorových úrovní, jimiž je růst v gapu ovlivňován.
Detailed record
|
|
|
|
guest ::
