Ústav výzkumu globální změny

Nejnovější přírůstky:
2017-05-18
13:54
Mrazové indexy v chladném půlroce na území České republiky
Zahradníček, Pavel ; Rožnovský, J. ; Brzezina, J. ; Štěpánek, Petr ; Farda, Aleš ; Chuchma, F. ; Potopová, V.
Největší škody vyvolávají poklesy minimální teploty vzduchu na mimořádně nízké hodnoty. V současné změně klimatu se projevuje růst teplot vzduchu i v zimě, ale tento fakt se nemusí zcela odrážet v poklesu výskytu velice nízkých teplot vzduchu. Vyjádřit jednoduchou charakteristikou průběh teplot vzduchu v chladném období v celé jejich šíři není jednoduché. Meteorology a klimatology jsou využívány různé charakteristiky, které můžeme označit jako mrazové indexy. Cílem tohoto zpracování je analyzovat časoprostorovou změnu standardních mrazových indexů, jako je počet mrazových, ledových a arktických dnů. Jelikož tyto indexy nemusí vždy zcela vyjadřovat reakci přírody na teplotní limit, byly dále zkoumány počty dnů s minimální teplotou vzduchu pod -3, -5, -7, -10, -15 , -20 a -25°C. V posledních 15 letech (2001-2015) byl zaznamenán pokles těchto mrazových indexů oproti normálu 1961-1990, ale ne vždy jde o statisticky významný trend. Ten byl nalezen hlavně u počtu dnů s vyšší teplotní hranicí (mrazový, ledový den a minimální teplota vzduchu nad -3 až -10°C). Naopak dnů s extrémně nízkými teplotami je za rok pouze velmi málo (nebo se objevují jednou za několik let), takže zde hraje dominantní roli spíše variabilita. Součásti článku je i analýza možného vývoje do budoucnosti na základě nejnovější klimatických modelů.

Úplný záznam
2017-05-18
13:54
Determination and Changes in Winter Severity in the Period between 1961 and 2015
Zahradníček, Pavel ; Rožnovský, J. ; Brzezina, J. ; Štěpánek, Petr ; Farda, Aleš ; Chuchma, F. ; Potopová, V.
Hodnoty minimálních teplot vzduchu v chladném období, ale zvláště v zimě mají často velmi negativní dopady na celý soubor našich aktivit. Je mnoho dokladů z předcházejících let, kdy prudké ochlazení způsobilo škody na technice, zastavilo dopravu apod. Každou zimní sezónu či chladný půlrok lze ohodnotit podle několika parametrů. Pro tento článek byly vybrány tři klimatické charakteristiky. První je základní, a to průměrná teplota vzduchu. Dále byla použita suma efektivních teplot vzduchu pod 0°C a -5°C. Poslední charakteristikou, která určuje extremitu daného roku, je absolutní minimální teplota vzduchu. U všech parametrů byla provedena časoprostorová analýza. K největší statisticky významné změně dochází u průměrné teploty vzduchu, kdy od roku 1961 dochází k postupnému oteplování. Velký vliv na teploty vzduchu v zimních měsících má kontinentalita podnebí, kdy v Čechách se otepluje rychleji než na Moravě a zároveň na západním okraji republiky jsou nejnižší absolutní minimální teploty vzduchu. Při víceparametrické analýze klimatických charakteristik vyšel jako rok s nejchladnější zimou a chladným půlrokem rok 1963. Naopak nejméně drsná zima byla v roce 2007. Podle klimatologických modelů lze očekávat zimy do roku 2100 v průměru teplejší o 2,4 °C až 4,9 °C, což by znamenalo výraznou změnu dosavadních zimních podmínek.

Úplný záznam
2017-05-18
13:54
Růst zimních teplot vzduchu v České republice v letech 1961-2010
Střeštík, Jaroslav ; Rožnovský, J. ; Štěpánek, Petr ; Zahradníček, Pavel
Na základě analýzy průměrných měsíčních teplot vzduchu za období 1961 až 2010 můžeme konstatovat, že na našem území je statisticky prokázán jejich nárůst. Ovšem v jednotlivých ročních obdobích je toto zvýšení rozdílné, což platí i územně, tedy jsou rozdílné hodnoty nárůstu v Čechách a na Moravě. V létě rostou průměrné měsíční teploty vzduchu více na Moravě, kde je vyšší počet stanic se zvýšením přes 1°C, než v Čechách. Toto platí i pro jaro, ale rozdíl je mezi Čechami a Moravou není tak vysoký, na podzim je ještě nižší. Naopak v zimě je vyšší nárůst teploty vzduchu v Čechách, kde na většině stanic jde o zvýšení o více jak 0,5°C. Na Moravě je u většiny stanic nárůst kolem 0,3 až 0,4°C, u daleko menšího počtu stanic je zvýšení vyšší. Rozdíly ve zvyšování průměrné teploty vzduchu jsou i mezi jednotlivými měsíci zimy. Nejvýraznější nárůsty jsou v lednu, kde na části stanic v Čechách je to i více jak 1°C, na Moravě takových nárůstů není dosaženo, část stanic má zvýšení pod 0,8°C. V prosinci a v únoru je zvýšení podstatně nižší. Vzhledem k očekávanému růstu průměrných teplot vzduchu lze však očekávat, že v příštích desetiletích bude výskyt teplých zim vyšší. Růst teploty vzduchu v zimním období bude mít nepříznivé dopady v zemědělství.\n

Úplný záznam
2017-05-18
13:54
Use of Euro-CORDEX Models for Drought Prediction with Respect to Black Frosts and Rain Deficit during the Cold Season
Potopová, V. ; Štěpánek, Petr ; Zahradníček, Pavel ; Farda, Aleš ; Türkot, L. ; Hiřmanová, D.
Příspěvek se zaměřuje na analýzu změny v rozložení četnosti, délky trvání a závažnosti sucha v různých časových měřítkách pro historické i budoucí běhy regionálních klimatických modelů v rámci aktivity Euro-CORDEX. Analýzy jsou založené na experimentech se scénáři vývoje skleníkových plynů RCP4.5 a RCP8.5 v budoucích obdobích 2041 - 2070 a 2071 - 2100 včetně porovnání s referenčním obdobím 1981 - 2010. Pro kvantifikaci sucha byl z řady různých charakteristik zvolen standardizovaný srážkový evapotranspirační index (SPEI) a standardizovaný srážkový index (SPI) v pěti časových intervalech – 1, 3, 6, 12 a 24 měsíců. Odhady budoucích projekcí sucha dle SPI, mají tendenci podceňovat rizika sucha, zatímco riziko závažnosti sucha dle SPEI se zvyšuje do konce tohoto století, i přes mírný nárůst srážek.

Úplný záznam
2017-05-18
13:54
Výskyt silných mrazů koncem měsíce dubna 2016 s ohledem na škody způsobené v ovocnářství
Zahradníček, Pavel ; Rožnovský, J. ; Štěpánek, Petr ; Chuchma, F.
Výskyty teplot vzduchu pod bodem mrazu na počátku a konci vegetace, tedy výskyty tzv. vegetačních mrazů, byly vždy v našich klimatických podmínkách nebezpečím. Zima 2015/2016 byla relativně teplá, podobně také počátek jara a též měsíc duben. Vysoké škody v sadech způsobilo prudké ochlazení od 25. do 30. dubna 2016, kdy se na naše území dostal velmi studený vzduch od severu. Minimální teploty v noci a ráno klesly pod bod mrazu. Příliv studeného vzduchu začal 19. 4. 2016, ale pod bodem mrazu byly jen přízemní teploty vzduchu. Ovšem v období 25. až 30. 4. 2016 poklesly pod 0°C i teploty vzduchu měřené ve 2 metrech. Na celém území ČR byla nejnižší naměřená minima pod bodem mrazu a nejčastěji se pohybovala mezi -2 až -4°C. Nejnižší minimální přízemní teploty vzduchu za dané období klesly pod -5°C na 85 % území ČR. Na Moravě byla přízemní minimální teplota vzduchu nižší než 0°C v pěti dnech, v Čechách každý den ze sledovaného období 25. až 30. 4. 2016. Je nutné zdůraznit, že v době květu ovocných stromů bez listů tvoří květy aktivní povrch. Vyzařováním jsou teploty květů často ještě nižší než naměřená minima přízemní teploty vzduchu. V tomto hodnocení není zahrnut vliv reliéfu, díky kterému dochází k výskytu mrazových kotlin.

Úplný záznam
2017-04-28
14:22
Monitorování koeficientu rozptylu světla na aerosolových částicích na pozaďové stanici Košetice
Holubová Šmejkalová, Adéla ; Zíková, Naděžda ; Ždímal, Vladimír ; Holoubek, Ivan
Přímé působení atmosférických aerosolů na radiační bilanci Země spočívá v rozptylu či absorpci světla na těchto částicích. Zatímco rozptyl slunečního záření na aerosolových částicích nebo od oblaků působí negativně na radiační bilanci (vede k ochlazení), při absorpci záření dochází ke zvýšení teploty okolního ovzduší. Jako příspěvek ke zkoumání vlivu aerosolových částic na klima je na na pozaďové stanici Košetice realizováno měření koeficientu rozptylu světla. Integrující Nephelometr měří dopředný a zpětný rozptyl světla na třech vlnových délkách (RGB). Pro hodnoty koeficientu rozptylu na vlnové délce 550 nm (zelená) jsou typické vysoké hodnoty v chladné části roku, které reflektují jak zvýšené koncentrace znečišťujících látek tak stabilní podmínky v atmosféře. Denní variabilita je nejmenší v létě (kolísá mezi 25 a 18 Mm-1 ), nejvýraznější denní chod pozorujeme na jaře, kdy ze stabilních hodnot 44 Mm-1 dochází po polední k poklesu na 26 Mm-1. Výpočet Ångströmova exponentu ukázal, že v letním období dominuje ve vzorkovaném vzduchu jemná frakce.

Úplný záznam
2017-04-28
14:22
Highly time resolved measurement of atmospheric elemental and organic carbon at a typical background site in Central Europe.
Mbengue, Saliou ; Fusek, M. ; Schwarz, Jaroslav ; Holoubek, Ivan
Atmospheric organic (OC) and elemental (EC) carbon play an important role in atmospheric chemistry, climate change and public health. There have been relatively few studies dealing with EC and OC in rural background sites which are less influenced by urban and industrial emissions. Nevertheless, measurements at background areas are important for understanding the transport and transformation characteristics of anthropogenic air pollutants, and their effects on various aspects of regional and global environment changes. In this study, we focus on variability of EC and OC concentrations (considering various day categories and seasons) from a rural background site which is representative for Central European rural areas.\n

Úplný záznam
2017-04-04
15:25
Predikční modely výkonu fotovoltaických a větrných elektráren na základě modelových výstupů z modelu ALADIN a modelu IFS
Farda, Aleš ; Štěpánek, Petr ; Zahradníček, Pavel ; Rajdl, Kamil ; Meitner, Jan
Byl studován výkon a potenciál denních předpovědí výroby energie z obnovitelných zdrojů na území České republiky. Výzkum byl zaměřen na roli chyb předpovědí jednotlivých numerických předpovědních modelů a byl zkoumán dopad ensemblové metody jako prostředku ke snížení chyby předpovědí s cílem zvýšit ekonomickou hodnotu těchto předpovědí pro konečné uživatele.

Úplný záznam
2017-03-27
15:27
Uhlíková bilance urbánního ekosystému
Pavelka, Marian
Předmětem této zprávy je shrnutí výstupů realizovaných v rámci projektů spolupráce Ústavu výzkumu globální změny AV ČR, v. v. i. se Statutárním městem Brno a Hvězdárnou a planetáriem Brno, příspěvkovou organizací, které byly realizovány v rámci dvou ročních projektů Uhlíková bilance urbánního ekosystému 2015 a Uhlíková bilance urbánního ekosystému 2016, které byly uskutečněny v roce 2015 a v roce 2016.

Úplný záznam
2017-03-27
15:27
Effect of nutrients deficiencies on root architecture and growth of winter wheat
Rattanapichai, W. ; Klem, Karel
The study of the effects of N, P, K deficiencies on root architecture and growth was tested in phenotyping platform with winter wheat (Bohemia variety). The experiment was arranged with 4 treatments: Complete nutrient, Without N, Without P and Without K. The root were grown on the surface of vertically fixed black filter paper sheets (30x60cm), covered from both sides by black plastic sheets (PVC-P). The system was setup with a micro-irrigation channel in the top of sheets to ensure circulation of hydroponic medium as hydroponic system. Eighteen days after transplanting, we took the root images by the standard RGB digital camera. To evaluate the root architecture parameters the "SmartRoot" software was used. The results showed that nutrient deficiency had effect on root architecture of winter wheat. N deficiency increase in total seminal root and lateral root length and root/shoot ratio, while P deficiency resulted in increase of mean root diameter, total root area when compared to the control. N deficiency also decreased root and shoot dry weight and total leaf area. However, nutrient deficiency slightly decreased lateral density. There was a slight effect of K deficiency on root architecture when compared to the complete nutrient application. The increasing of leaf dry weight was related with the increased of root dry weight.

Úplný záznam